Jan Cidlinský: Antibiotika, hormony i drogy mají zmizet z řek. Evropské čistírny čeká revoluce za miliardy
17.5.2026 | Jan Cidlinský |
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Wilo
Čtvrtý stupeň čištění představuje největší změnu v oblasti čištění odpadních vod za posledních několik desetiletí. Látky jako antibiotika nebo hormony dnes z odpadní vody končí v řekách a nepřímo i v naší pitné vodě. Řešení ale máme k dispozici a je v dosahu – důležité je začít plánovat co nejdříve, aby transformace čistíren mohla proběhnout v potřebném rozsahu a čase.
Technologie, které umožní čtvrtý stupeň čištění
Čtvrtý stupeň čištění stojí na technologiích, které dokážou zachytit i látky dosud prakticky neřešitelné – od zbytků léčiv přes hormonální sloučeniny až po mikroplasty. Mezi klíčové přístupy patří ozonizace, pokročilé oxidační procesy, membránové bioreaktory nebo filtrace přes aktivní uhlí. Inspirativním příkladem z nedalekého Švýcarska, kde se pokročilé čištění mikropolutantů využívá již několik let, je čistírna v Birmensdorfu, v níž byly nasazeny technologie společnosti Wilo pokrývající všechny fáze úpravy odpadních vod: od přítoku přes biologické čištění až po finální eliminaci mikropolutantů. Řešení zahrnuje i technologie společnosti Abionik, která je součástí skupiny Wilo a zaměřuje se na filtraci, separaci a pokročilé čištění vody.Odstraňování mikropolutantů je technologicky i energeticky náročný proces. Pro čistírny proto navrhujeme komplexní řešení pokrývající celý průběh čištění – od přítoku až po odtok. Nezaměřujeme se pouze na jednotlivé komponenty, ale na jejich vzájemné vazby, což provozovatelům přináší větší spolehlivost i efektivitu celého systému. Naše technologie jsou přitom navrženy s důrazem na energetickou úspornost, aby čistírny dokázaly plnit rostoucí požadavky bez neúměrného zatížení provozních nákladů.
Moderní čistírna odpadních vod v Hostivicích.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Wilo
Mikropolutanty přitom nepředstavují jen technologickou výzvu – jsou jedním z největších současných rizik pro vodní ekosystémy i lidské zdraví. Antibiotika totiž přispívají k rozvoji antimikrobiální rezistence a hormonální látky narušují reprodukci vodních organismů. Nová evropská směrnice tím nastavuje jasný standard: pokročilé čištění přestává být výsadou průkopníků a stává se povinností. Na tento posun budou muset reagovat jak provozovatelé čistíren, tak dodavatelé vodohospodářských technologií – a právě inovace v oblasti čtvrtého stupně čištění budou v nadcházejících letech hrát klíčovou roli. Čistírny budou muset směřovat k energetické soběstačnosti
Součástí evropské legislativy je zároveň tlak na energetickou soběstačnost. Moderní ČOV budou muset postupně směřovat k energetické neutralitě a větší část své spotřeby pokrývat z obnovitelných zdrojů, například z bioplynu vznikajícího při zpracování kalů.
Právě spojení pokročilého čištění vody a energeticky úsporných technologií bude podle odborníků jedním z největších témat evropského vodohospodářství v následujících letech.
Evropa tím nastavuje úplně nový standard ochrany vody i veřejného zdraví. Pro města a provozovatele čistíren to bude velká technologická i investiční výzva, ale zároveň příležitost výrazně zvýšit kvalitu vody, která se vrací zpět do přírody a ovlivňuje život nás všech.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (51)
SV
Slavomil Vinkler
17.5.2026 05:09No ale největší pohromou bývají odlehčovací komory, neb pustí za deště splašky přímo do řeky.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
17.5.2026 06:47 Reaguje na Slavomil Vinklerto nevím, jak kde, ale u v našem městě máme permanentně rozkopané ulice aby se rozdělila splašková a dešťová voda, to, jestli to dělají i jinde nevím.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
17.5.2026 06:48 Reaguje na Slavomil Vinklerrozhodně nejlevnější řešení jsou separační toalety.... funkční hned.
Odpovědět
JP
JŘ
Jaroslav Řezáč
25.5.2026 04:22 Reaguje na Jaroslav Pokornýlidi jsou zdroji biologicky rezistentního odpadu, tedy spíš bioplynky
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
17.5.2026 14:22 Reaguje na Slavomil VinklerTo musí být velmi mohutné deště a v tom případě se to svinstvo silně zředí, navíc odteče ještě barel dalších svinstev.
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
20.5.2026 14:43 Reaguje na Pavel Hanzlstačí 3-5 mm za 10-15 minut a už to lítá, Viděno a měřeno v Pacově cca 10 let zpět a to mají jednu z nej ČOV v povodí VN Švihov ... Čili jak kde, a tam, kde se při rozvoji obce "nedostalo peněz" na předělání kanalizace na páteřní linii a satelitně se stavělo o 106 (=mnohde), tam se holt dříve vybudovanými OK odlehčuje mnohem častěji než podle ČSN 75 6262, čili reálně stačí mnohem menší déšť a píšou se pak TZ typu:
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/uhyn-ryb-v-odre-mohl-dle-cizp-zpusobit-nedostatek-kysliku-v-rece-odebira-vzorky
Odpovědět
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/uhyn-ryb-v-odre-mohl-dle-cizp-zpusobit-nedostatek-kysliku-v-rece-odebira-vzorky
SV
EB
Emil Bernardy
17.5.2026 08:39 Reaguje na Slavomil VinklerFosfor.Rezidua léčiv jsou opravdu pitomost.
Fosfor chybí a obsah septiků nesmí na pole ale do ČOV a potom do řek a do moří.
Odpovědět
Fosfor chybí a obsah septiků nesmí na pole ale do ČOV a potom do řek a do moří.
II
Imarr Imarr
17.5.2026 10:15 Reaguje na Emil BernardyFosfor na poli/louce neškodí. Ve vodě ano. Tak je to správné EKO/BIO.
Odpovědět
EB
VM
Vladimir Mertan
17.5.2026 08:40 Reaguje na Slavomil VinklerPresne tak, to je najväčší problém, stacilo by dávať na záver ešte dočistenie cez trstinovú čističku.
Odpovědět
II
RV
Richard Vacek
17.5.2026 07:01Pokud jsou náklady nižší než přínosy, tak to je skvělá zpráva. Pokud je to náhodou naopak, tak se jedná o další vyhazování peněz. I když je jasné, že dodavatelé těch správných technologií budou spokojení.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
17.5.2026 08:56 Reaguje na Richard VacekNáklady lze vyčíslit snadno,přínosy vyčíslit nelze,pouze nalhat.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
17.5.2026 09:44Tak rozhodně bude lepší,
investovat do takových čistíren odpadních vod,
než to solárů, větrníků,
že.
Odpovědět
investovat do takových čistíren odpadních vod,
než to solárů, větrníků,
že.
PH
Pavel Hanzl
17.5.2026 14:23 Reaguje na smějící se bestieA prečo? Nutno je oboje, ale porozumu.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
17.5.2026 17:56 Reaguje na Pavel HanzlA proč ne? Jsou daleko přínosnější než vražedné vrtule.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
18.5.2026 08:54 Reaguje na Slavomil VinklerVrtule nikoho nevraždí, dělají se dlouhodobé studie pomocí kamer, které monitorují statisíce pohybů ptáků v blízkosti vrtulí a kontakty jsou zcela minimální.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
17.5.2026 19:45 Reaguje na Pavel HanzlNa všechno není dost peněz a je třeba moudře vybírat, co
je nejakutnější. To co se promrhá na OZE bude scházet na
ČOV a hlavně na novou splaškovou kanalizaci oddělenou od
dešťovky a vyvěrající spodní vody putující do kanalizace.
Proto jsou nové kanalizace super těsné, aby neodvodňovala
i podpovrchové spodní vody jako předchozí kanalizace, co
fungovaly i jako meliorace zamokřených pozemků. Konkrétně
vy v Brně máte kanalizaci i ČOV zastaralou a řeku krmíte
živinami a jedy tak, že tam hynou ryby. Ty peníze mrháte
na sjezd Sudeťáků, na pochybná umělecká díla (Jošt, Penis)
a na jiné hlouposti. Koho si "moudře" volíte, ty tam máte, ale jinde volí lépe a podle toho to u nich taky vypadá.
Odpovědět
je nejakutnější. To co se promrhá na OZE bude scházet na
ČOV a hlavně na novou splaškovou kanalizaci oddělenou od
dešťovky a vyvěrající spodní vody putující do kanalizace.
Proto jsou nové kanalizace super těsné, aby neodvodňovala
i podpovrchové spodní vody jako předchozí kanalizace, co
fungovaly i jako meliorace zamokřených pozemků. Konkrétně
vy v Brně máte kanalizaci i ČOV zastaralou a řeku krmíte
živinami a jedy tak, že tam hynou ryby. Ty peníze mrháte
na sjezd Sudeťáků, na pochybná umělecká díla (Jošt, Penis)
a na jiné hlouposti. Koho si "moudře" volíte, ty tam máte, ale jinde volí lépe a podle toho to u nich taky vypadá.
PH
Pavel Hanzl
18.5.2026 08:55 Reaguje na Břetislav MachačekEnergetika je nejakutnější jednoznačně a potenciál Vte je velmi robustní.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
18.5.2026 08:56 Reaguje na Břetislav Machaček"Energetický potenciál větru je však natolik velký, že může teoreticky pokrýt veškerou, nebo přinejmenším rozhodující část našich energetických potřeb, a to nejen v měřítku celé planety a lidstva, ale i v rámci omezeného prostoru České republiky, jejích obyvatel a ekonomiky." Ústav fyziky atmosféry AV ČR.
https://www.ufa.cas.cz/DATA/vetrna-energie/Potencial_vetrne_energie_2020.pdf
Odpovědět
https://www.ufa.cas.cz/DATA/vetrna-energie/Potencial_vetrne_energie_2020.pdf
RV
Richard Vacek
18.5.2026 09:21 Reaguje na Pavel HanzlEnergetický potenciál větru je skutečně obrovský. Bohužel ekonomický smysl má větrník jen tam, kde fouká hodně a často. Což v Česku není.
Odpovědět
PH
SV
Slavomil Vinkler
18.5.2026 13:28 Reaguje na Pavel Hanzlno, koho chleba jíš .... Ústav fyziky atmosféry. A je to určtěmpravsa. Jenomže jen občas a za cenu větrníků všude Chemik Dědeček píše to samé, ale jinak. Je potřeba: 80% plochy ČR na VTE, nebo 30% plochy FVE, ovšem jen když fouká nebo svítí a k tomu asi 20 tisíc 5MW baterek,
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
18.5.2026 14:59 Reaguje na Slavomil VinklerA pak jste se probudil s rukou v nočníku.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
18.5.2026 15:40 Reaguje na Pavel HanzlSpočítejte si sám. chrome-extension://efaidnbmnnnibpcajpcglclefindmkaj/https://mpo.gov.cz/assets/cz/energetika/statistika/energeticke-bilance/2024/2/SEB-2010-2022.pdf
celkem 1,7 mil TJ/rok2022
Odpovědět
celkem 1,7 mil TJ/rok2022
PH
Pavel Hanzl
19.5.2026 19:59 Reaguje na Slavomil VinklerVědci nejsou šmelináři z Agrofertu.
Odpovědět
MD
Milan Dostál
19.5.2026 08:31 Reaguje na Pavel HanzlTeoreticky, ano ale prakticky se kvůli větru musí zdroje zálohovat, tím nejsou peníze a opravdové ekoprojekty.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
19.5.2026 20:04 Reaguje na Milan DostálJistě, vítr je nestabilní zdroj, ale fučí hlavně v zimě a tak doplňuje fve. Ale zálohy (akumulátory i záložní zdroje) být musí, to celé prodražuje.
Pokud vám ale OZE dá 10 měsíců levnou elktřinu, tak ty dva můžete platit drahou fosilní nebo akumulátorovou, pořád se to vyrentuje.
Problém je, že my zaostáváme a země, které už mají výrazné kapacity v OZE a nemusí tolik investovat, těží už levnný proud.
Odpovědět
Pokud vám ale OZE dá 10 měsíců levnou elktřinu, tak ty dva můžete platit drahou fosilní nebo akumulátorovou, pořád se to vyrentuje.
Problém je, že my zaostáváme a země, které už mají výrazné kapacity v OZE a nemusí tolik investovat, těží už levnný proud.
MD
Milan Dostál
20.5.2026 06:16 Reaguje na Pavel HanzlZde to docela pěkně rozebrali, zase se pletete.
Odpovědět
MD
Milan Dostál
20.5.2026 06:16 Reaguje na Milan Dostálhttps://www.youtube.com/watch?v=dPjsrFZSQCw
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
19.5.2026 22:26 Reaguje na Pavel Hanzl"Energetický potenciál větru je však natolik velký, že může teoreticky pokrýt veškerou, nebo přinejmenším rozhodující část našich energetických potřeb, .....
Je to možné, jistě to spočítali dobře. Teď jenom přesvědčit vítr aby zafoukal právě když v železárnách začali tavit ocel a ve sklárnách zapálili pec.
Odpovědět
Je to možné, jistě to spočítali dobře. Teď jenom přesvědčit vítr aby zafoukal právě když v železárnách začali tavit ocel a ve sklárnách zapálili pec.
JP
Jaroslav Pokorný
19.5.2026 22:24 Reaguje na Břetislav MachačekDešťovka se má nechat vsakovat. Nejde-li to v místě, tak co nejblíže, aby kanalizace nemusela být dlouhá.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
20.5.2026 09:16 Reaguje na Jaroslav PokornýPokud je stará zástavba v proláklině závislá na
odvodu dešťových srážek, tak je zasakování nesmysl.
Už jsem tu popisoval příběh mého bratrance a jeho
sousedů s domy kaskádovitě postavenými ve svahu
na podkladu z ruly a z jejich rozpadajících se
písků. Dešťovku 100 let odváděli kanalizací do
údolí do doby, než nějaký mudrlant nařídil po
vybudování nové kanalizace zasakování dešťovky.
A výsledek? Soused podmáčí dům souseda a domy začaly praskat a klouzat po svahu. Kdo je vinen?
Soused, co podmáčí souseda a nebo ten "odborník"
co to vymyslel a nařídil? Nyní podávají společnou
žalobu na město, které jim zrušilo odvod dešťovky.
Takže dvakrát měř a jednou řež, protože předci
moc dobře věděli, že musejí vodu odvádět z pod
základů domků a nikoliv ji tam pouštět.
Odpovědět
odvodu dešťových srážek, tak je zasakování nesmysl.
Už jsem tu popisoval příběh mého bratrance a jeho
sousedů s domy kaskádovitě postavenými ve svahu
na podkladu z ruly a z jejich rozpadajících se
písků. Dešťovku 100 let odváděli kanalizací do
údolí do doby, než nějaký mudrlant nařídil po
vybudování nové kanalizace zasakování dešťovky.
A výsledek? Soused podmáčí dům souseda a domy začaly praskat a klouzat po svahu. Kdo je vinen?
Soused, co podmáčí souseda a nebo ten "odborník"
co to vymyslel a nařídil? Nyní podávají společnou
žalobu na město, které jim zrušilo odvod dešťovky.
Takže dvakrát měř a jednou řež, protože předci
moc dobře věděli, že musejí vodu odvádět z pod
základů domků a nikoliv ji tam pouštět.
JP
Jaroslav Pokorný
20.5.2026 13:55 Reaguje na Břetislav MachačekNo dobře, místo od místa. Já mám zase příklad z města na rovině, kde postavili domov důchodců s dost velkou zahradou. V nějakých 3 metrech jsou zvodnělé štěrkopísky, takže budova nakonec musela být založena na pilotech. Ale dešťovku se střech svedli do společné kanalizace. Když jsem vedoucí stavebního úřadu říkal, proč ji nepouští do zasakovacích studní, řekla, že podle předpisů musí jít do kanalizace. A město platilo/platí vodárnám i za tuto vodu.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
17.5.2026 10:20Některé špičkové čističky budou mít na úkor zastaralých a nebo žádných
vynikající kvalitu, ale já bych se spokojil s tou průměrností, ale VŠUDE.
Jaký význam bude mít super čistička pro pár tisíc lidí na horním toku, když
ta níže po proudu pro desetitisíce bude zastaralá a bude navíc používat
ochozy kvůli zastaralé kanalizaci slučující splaškové a dešťové vody? Je
smutné, že hlavně velká města mají ty kanalizace smíšené a náprava je v
nedohlednu. Ta města byly kdysi popředu, ale zaspala a jsou nyní pozadu.
Kanalizaci sice mají, ale společnou a oddělit ji je náročné.
Odpovědět
vynikající kvalitu, ale já bych se spokojil s tou průměrností, ale VŠUDE.
Jaký význam bude mít super čistička pro pár tisíc lidí na horním toku, když
ta níže po proudu pro desetitisíce bude zastaralá a bude navíc používat
ochozy kvůli zastaralé kanalizaci slučující splaškové a dešťové vody? Je
smutné, že hlavně velká města mají ty kanalizace smíšené a náprava je v
nedohlednu. Ta města byly kdysi popředu, ale zaspala a jsou nyní pozadu.
Kanalizaci sice mají, ale společnou a oddělit ji je náročné.
ss
JP
Jaroslav Pokorný
19.5.2026 22:20Odstraňování mikropolutantů je technologicky i energeticky náročný proces. ....
U malých ocí, jako je ta naše, by nejvýhodnější bylo to, co fungovalo desítky (stovky) let - splašky byly vyvezeny na pole a zaorány, příp. rozstříkány na louky, aby je pohnojily. Všechny (mikro)polutanty se zachytily v humusu a drnu, UV záření, kyslík a mikrobi je rychle rozkládali. Nyní se splašky musí vozit do desítky km vzdálených čistíren a nedočištěná voda dále obohacuje tu říční.
Odpovědět
U malých ocí, jako je ta naše, by nejvýhodnější bylo to, co fungovalo desítky (stovky) let - splašky byly vyvezeny na pole a zaorány, příp. rozstříkány na louky, aby je pohnojily. Všechny (mikro)polutanty se zachytily v humusu a drnu, UV záření, kyslík a mikrobi je rychle rozkládali. Nyní se splašky musí vozit do desítky km vzdálených čistíren a nedočištěná voda dále obohacuje tu říční.
EB
Emil Bernardy
20.5.2026 14:26 Reaguje na Jaroslav PokornýPane Pokorný.V článku se zmiňují rezidua farmak.Stopy ženské antikoncepce v moči,antibiotik a aspirinu,tedy opravdu hlouposti.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
21.5.2026 00:01 Reaguje na Emil BernardyNerozumím tomu, jak velké to jsou hlouposti. Ale trvám si na tom, že je mnohem lepší, aby se zachytily v drnu než je vozit, jako u nás, 20 km daleko do čističky, a co ta nezachytí, skončí v řece.
Odpovědět
MD
Milan Dostál
21.5.2026 06:05 Reaguje na Jaroslav PokornýTo má jasnou logiku, určitě by se dalo zajistit, aby se ty splašky dávaly na plochy kde bude zajištěno, pěstování technických plodin, apod.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
21.5.2026 06:51 Reaguje na Milan DostálMáme přístroje které dokáží detekovat jedinou molekulu.Mám s tím zkušenost.Ale tu jde asi o pokřikování.
Odpovědět
MD
Milan Dostál
21.5.2026 07:32 Reaguje na Emil BernardyTo přece nijak nerozporuju, že se analytika zdokonaluje je dobře, tady jde o to jak naložit s těmi rezidui, když běžnou čističkou projdou volně do řeky.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
21.5.2026 07:59 Reaguje na Milan DostálPro potraviny jsou stanoveny maximální přípustné koncentrace reziduí léčiv.Má to co dělat s ochrannými lhůtami... tu tuším požadavek nulového množství,což není možné.
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
21.5.2026 17:01 Reaguje na Emil BernardyAno, jakmile někdo napsal na politický transparent "ZERO pollution" měli mu na první kontrole useknout palici, protože 10 % inteligentních lidí si poklepe na čelo a dál nečte.
https://environment.ec.europa.eu/strategy/zero-pollution-action-plan_en
Nestalo se a iluzionismus leckde kvete, prachy lítaj. Čertovo kopýtky: jsou do toho potřeba finance? Ano.
Kvartérní stupeň čištění na velkých zdrojích je potřeba a ty odlehčováky jsou tam taky zamontované. Jenže jde o efektivitu ... navíc fosfor je mezi kritickými materiály EU a my ho valíme řekama do moří a oceánů.
Odpovědět
https://environment.ec.europa.eu/strategy/zero-pollution-action-plan_en
Nestalo se a iluzionismus leckde kvete, prachy lítaj. Čertovo kopýtky: jsou do toho potřeba finance? Ano.
Kvartérní stupeň čištění na velkých zdrojích je potřeba a ty odlehčováky jsou tam taky zamontované. Jenže jde o efektivitu ... navíc fosfor je mezi kritickými materiály EU a my ho valíme řekama do moří a oceánů.
JP
Jaroslav Pokorný
21.5.2026 23:33 Reaguje na Daniel FialaFosfor ve splaškách je hlavně ze saponátů a pracích prášků. Už před léty jsem zkusmo zaléval kus trávníku na zahradě vodou z pračky. A co na to tráva? Bujela.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
22.5.2026 07:31 Reaguje na Jaroslav PokornýAle toto je něco jiného.
Také jsem to zkoušel ze septiku,mám tam nějako komory či co.Trávník vydržel,kytky chcíply.
A zase neprší.
Odpovědět
Také jsem to zkoušel ze septiku,mám tam nějako komory či co.Trávník vydržel,kytky chcíply.
A zase neprší.
EB
Emil Bernardy
22.5.2026 07:29 Reaguje na Daniel FialaKolem roku 1985 byly první zprávy o BSE,postupně se našel původ a probíhalo tlumení.Najednou panika,poprask.Chytily se toho spotřebitelské organizace vždy na Vaší straně,u nás tehdy neznámé.Chtěly!!! nulové riziko pro spotřebitele,tak likvidace jatečného odpadu jako nebezpečný materiál.Na blbý požadavek blbá odpoveď.Dodnes není znám jediný případ přenosu BSE,chcete-li klusavky,scrapie na člověka.
Nulové riziko.
Odpovědět
Nulové riziko.
DF
Daniel Fiala
24.5.2026 21:13 Reaguje na Emil BernardyNaštestí se dost agresivně zakázalo krmení MK moučkou, což samo je zhovadilost proti přírodě. Jenže se tím mj. otestoval 100% decimační přístupa a pak se objevila slintavka/kulhavka a tehdy v GB zaniklo několik plemen dobytka se stoletým rodokmenem a to se vrátit nedá.
Ten sedlák, na jehož školu mi tady myslivci plivali, mi tehdy (2001) vysvětlil: když to dostala jedna kráva, ihned jsme odstavili celé stádo ale taky všem otřely tlamy otýpkou slámy předtím otřenou ve slinách té nakažené.
Viděl jsem výsledky nakaženosti ptačí chřipkou ve velkochovu kachen před likvidací ... 5 %, bylo lze očekávat až 10 %. Do plynu muselo všechno. tedy ne že izolace a ať příroda ukáže selekcí, kudy dál. Prostě průmyslová technologie znamená i průmyslová smrt.
Odpovědět
Ten sedlák, na jehož školu mi tady myslivci plivali, mi tehdy (2001) vysvětlil: když to dostala jedna kráva, ihned jsme odstavili celé stádo ale taky všem otřely tlamy otýpkou slámy předtím otřenou ve slinách té nakažené.
Viděl jsem výsledky nakaženosti ptačí chřipkou ve velkochovu kachen před likvidací ... 5 %, bylo lze očekávat až 10 %. Do plynu muselo všechno. tedy ne že izolace a ať příroda ukáže selekcí, kudy dál. Prostě průmyslová technologie znamená i průmyslová smrt.
EB
Emil Bernardy
25.5.2026 14:29 Reaguje na Daniel FialaJe to složitější.... dejte na odborníky,dělají co je třeba.
Odpovědět
