https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jasna-flamikova-neni-pravda-ze-nas-nikdo-nevaroval.jen-jsme-ta-varovani-nechteli-slyset
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jasna Flamiková: Není pravda, že nás nikdo nevaroval. Jen jsme ta varování nechtěli slyšet

13.11.2026 | Jasna Flamiková |
Masový rozvoj sinic v Dyji cca 500 m pod VD Nové Mlýny 31. 7. 2025
Masový rozvoj sinic v Dyji cca 500 m pod VD Nové Mlýny 31. 7. 2025
Tohle pro mě bylo nejsilnější uvědomění z pondělní besedy Sedmá generace o budoucnosti Nových Mlýnů. Odnáším si spoustu poznámek a střípků. A také otázku, jak dobře dokážeme naslouchat odborníkům dnes.
 
Na besedě zaznělo, že tehdejší Geografický ústav Akademie věd zpracoval před výstavbou nádrží podrobnou třistastránkovou studii jejich dopadů z různých vědeckých pohledů.

Komplexní pohled na to, co zničení unikátních lužních lesů a výstavba Nových mlýnů udělá s krajinou, jak se dá očekávat, že nádrže budou či spíše nebudou fungovat. Závěry byly velmi nepříznivé. Studie čelila kritice a komunisti se ji rozhodli zadupat a na varování nebrat zřetel.

A přesto podle toho, co jsme dnes slyšeli, byla ta studie ve srovnání s dnešní realitou ještě poměrně optimistická.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jasna Flamiková

Co mi z debaty utkvělo?

Přibližně sto tun uhynulých ryb za posledních sedm let. Mělká voda, přehřívání, Opakované úhyny ryb, sinice, přebytek živin, zejména fosforu a nedostatek kyslíku. Problémy, které nekončí v nádrži, ale pokračují i níže po Dyji. Uhynulé ryby vidíme. Dopady na další organismy už tak snadno viditelné nejsou.

Živiny se ukládají v sedimentech na dně. Zaznělo, že i kdyby do nádrží odteď nepřitekl ani gram dalších živin (což není jak snadno zařídit), mají jich tam sinice zásobu na desítky let. Odtěžení sedimentu by podle odhadu stálo kolem tří miliard korun. A je otázka, kam by se vůbec takové množství sedimentů mohlo ukládat.

Zazněl příklad vytěžení sedimentů z více než jedno hektarového rybníka, kdy to bylo přes 130 tatrovek sedimentů. Třetí nádrž má 1668 ha.

Nádrže se postupně zanášejí. V některých místech mohou přibývat až dva centimetry sedimentu ročně, lokálně se ho od napuštění nahromadilo přes půl metru. Přitom podle diskutujících nemáme dostatečně zmapováno, jak je sediment po celé nádrži rozložený. Ve střední nádrži jsou místa, kde vám loď dře o dno a když vystoupíte, máte místy vodu po kotníky.

S ubývající hloubkou se mění i další ukládání sedimentu. I na dně nádrží se řeka snaží chovat jako řeka.

Do toho rostou a porostou teploty. Teplejší voda a nedostatek kyslíku znamenají další riziko úhynů v nádrži i níže pod třetí nádrží. Dnes může pomoci i způsob vypouštění vody: při průtoku přes přelivové segmenty se voda provzdušňuje, zatímco podle informací od Filipa Šálka odtéká přes vodní elektrárnu málo okysličená. Jenže při dalším oteplování nemusí stačit ani změna způsobu vypouštění vody ze třetí nádrže.

Hodně ve mně zůstala také informace, že jsme letos při velkém suchu Nové Mlýny dotovali vodou určenou pro pitné účely. To otevírá zásadní otázku priorit do budoucna. Na co budeme vodu potřebovat a čemu dáme přednost, když jí bude málo?

Debata ale byla i o tom, co by se mohlo stát, kdybychom dali řece a lužní krajině znovu prostor. Zazněl příklad rychlého návratu měkkého luhu na obnažené dno Kachovské nádrže. Není to jednoduchý návod pro Nové Mlýny, ale je to podnět k přemýšlení o schopnosti krajiny se rychle obnovovat. A jak řekl Kryštof Chytrý, je správné vrátit řekám prostor.

Ostatně, ve své diplomové práci jsem mapovala vegetaci na březích nádrží pár let po jejich napuštění. Rychlost osídlování rostlinami i na nehostinných kamenných březích byla obrovská. Vypuštěním nádrže/nádrží by mohl vzniknout unikátní ekosystém, hodnotné a turisticky atraktivní území.

Beseda a další informace mě vedou k závěru, že není otázkou zda, ale kdy dospějeme k tomu, že nic jiného nezbývá. A to přesto, že i případné vypuštění zejména spodní nádrže nebo obnova lužní krajiny otevírají velké množství otázek.

Stejně poctivě bychom ale měli posuzovat i to, co nás bude stát udržování současného stavu nestabilního ekosystému a jaké další rizika či katastrofy nám to může přinést.

Proč bychom měli automaticky předpokládat, že jedinou cestou je za každou cenu zachovávat nádrže v dnešní podobě? Nebyli bychom první, kdo v zájmu ozdravení řek nějakou nádrž vypustil nebo ani nenapustil.

Před výstavbou Nových mlýnů odborná varování existovala. Přála bych si, abychom za dalších několik desetiletí nemuseli znovu říkat: věděli jsme to, ale rozhodli jsme se neposlouchat.

Sinicový mrak v dolní Nádrži Nové Mlýny u Dolních Věstonic – 15. července 2026, 12:00 hod
Sinicový mrak v dolní Nádrži Nové Mlýny u Dolních Věstonic – 15. července 2026, 12:00 hod

A díky Nadaci Veronica za podporu, zakladatelé nadace by měli radost.

Zejména musím vzpomenou Antonína Bučka, Karla Hudce a Jana Lacinu.


reklama

 
foto - Flamiková Jasna
Jasna Flamiková
Autorka je česká politička, od roku 2006 zastupitelka městské části Brno-střed, členka Zelených.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (89)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

pk

pepa knotek

13.11.2026 07:01
To je v pořádku, že sediment z polí a luk plný živin zůstane na našem území nebo by si snad paní přála aby odtekl do Dunaje ? To, že ho nechceme těžit a vracet tam kam patří, je námi vyrobený byrokratický problém. Zanesené rybníky a koryta řek, kam oko dohlédne včetně nesplavného Labe na opačném konci republiky, tam je to to samé. Zahlédnout ten zelený bagr jak čistí dno je stejná vzácnost jako uvidět orla říčního.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

13.11.2026 11:02 Reaguje na pepa knotek
Není politická vůle do toho dát peníze a lidé, co v krajině žijí a využívají ji, to taky nechtějí financovat.
Tak to tak asi zůstane ještě pár let, než se stane nějaká velká ekologická katastrofa
Odpovědět
JO

Jarka O.

13.11.2026 07:23
Spoustu střípků si paní od zelených pirátů odnesla, ale ne pochopení, proč se nádrže stavěly, že měly, mají a budou mít význam, a že je konečně potřeba je dostavět, využívat a udržovat, navzdory zeleným soudům. Debata asi byla jen jednostranná.
Odpovědět
va

vaber

13.11.2026 09:47
No za vše může nádrž, jak prosté. Bez nádrže by nebyla řeka špinavá a nic by se nikde neusazovalo.
Kdy začaly být problémy s nádrží, když se postavila nebo nyní, když se do ní valí tuny spíny a nikdo ten příval neumí zasavit.
Co všechno nebudeme moci v budoucnu stavět díky zničenému prostředí.
Co kdyby se zakázala naprosto všechna výstavba,nových domů a podniků a zemědělství, nebo se stávající zrušily ,jak tu nádrž. To vše přece valí špínu do životního prostředí a ne nádrž, ale může za to nádrž ,kde se ta špína shromažduje. Říkají ti moudří,ti prý hloupí, nádrž postavili.
Odborníci i zelení mají jasno ,může za to nádrž a když zmizí zmizí i problém.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.11.2026 10:37 Reaguje na vaber
1***
Odpovědět
JH

Jaromír Husařík

13.11.2026 10:58 Reaguje na vaber
A to se o tom problému nemá ani diskutovat? O příčinách i o možných řešeních, aby to náhodou někoho neurazilo? Příčina je zřejmá. Fosforečnany, které se v takovém množství v přírodě normálně nikde nevyskytují. A pak je tu kombinace zpomalení a tím i prohřátí vody. Nádrže se stavěly kvůli častým povodním a pro využití vody v zemědělství. Soudruzi ale udělali někde chybu, když nezohlednili právě ty fosforečnany a jejich působení na kvalitu vody. Toto vše se dnes ví, ale hledá se řešení. A k tomu je potřebná diskuze mezi odborníky. Vypadá to ale zatím tak, že žádné levné řešení není. Kdyby se ten fosforečnan dal alespoň nějak těžit. Nicméně, pochopil jsem z článku, že by ty fosforečnany nemusely být rozloženy po celém jezeře rovnoměrně, ale jen v místech původních koryt, což by zásadně snížilo množství sedimentů, které by bylo nutné odtěžit. O tom jsou ty diskuze, aby se přišlo s něčím, co by bylo možné realizovat.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

13.11.2026 11:00 Reaguje na Jaromír Husařík
jste na špatné diskuzi. Tady se jen nadává, uráží, nlepkuje a kritizuje. Tady se nediskutuje a nehledá řešení, které by vyhovovalo všem stranám
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

13.11.2026 15:30 Reaguje na Jaromír Husařík
Ten fosfor se těžit dá. Z domácností by měl být jen z výkalů, protože praní a mytí nádobí už má přípravky bez fosforu. Ten prý pochází z průmyslových např. prádelen. A tam by se měl lokálně fosfor zachycovat. Ten by pak mohl být používán jako hnojivo s pomalým uvolňováním. Tam by se mělo efektivně napřít úsilí nejdříve. Technicky je to schůdné. Vůbec to nebude levné, jiná cesta ale není.
Odpovědět
JO

Jarka O.

13.11.2026 17:53 Reaguje na Jaromír Husařík
Zemědělství, i životy, lesnictví byly častými záplavami komplikované, o nějakém turismu nemohla být řeč. Fosfor se těží závlahami, které tam byly naplánované - pak zůstane v půdě nebo přejde do rostlin. 3.jezero, jehož vypouštěním chtějí začít, nemá nejvíc sedimentů. Ty má 2.jezero, dnes nevyužívané a s nižší hladinou, než na kterou bylo projektované. Proto prohřátí, kyslík, ... Pomluvy dřívějších inženýrů jsou od jistých lidí trapné.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

13.11.2026 22:27 Reaguje na Jarka O.
Ano, kvůli mušovskému kostelíku je hladina o 0,5 m níže než byla původně plánovaná.
Odpovědět
JO

Jarka O.

14.11.2026 08:32 Reaguje na Jaroslav Pokorný
A je opravdu tak ikonický?? Rouhám se, vím, ale se dá přestěhovat, postavit repliku nebo moderní verzi na břehu.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

14.11.2026 12:19 Reaguje na Jarka O.
No, archeologický průzkum před bouráním zjistil, že pochází ze 12. stol. a tak komunisté ateisté rozhodli, že bude zachovaný na místě.
Odpovědět
JO

Jarka O.

14.11.2026 20:03 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Dobře, tzn., že kostelík při normální naprojektované hladině přežije, po úklidu bahna by okolo nebo k ostrůvku mohly plout lodě a mohl by se stát poutním místem. Pro místní a turisty win win.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

15.11.2026 12:38 Reaguje na Jarka O.
Turisté tam nesmějí, je to ptačí rezervace.
Odpovědět
JO

Jarka O.

15.11.2026 14:03 Reaguje na Jaroslav Pokorný
To záleží jen na rozhodnutí. Pouť není masová turistika a kormorány ani brouky by asi nerušila.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

16.11.2026 15:01 Reaguje na Jarka O.
To jistě ne, ale to víte. pořádek muší bejt.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

13.11.2026 22:23 Reaguje na Jaromír Husařík
Soudruzi nemohli fosforečňany zohlednit, protože tehdy to takový problém nebyl. Prací prášky se prodávaly v 600 g balení a byly relativně drahé, tak se s nimi šetřilo. Hodně se používaly prostředky mýdlové. Ne jako nyní, mnohakilové pytle úúúúúžasných prášků, každý měsíc ještě úžasnější, které prostě musíte mít.
Ale už tehdy odborníci říkali, že za 100 let bude z prostřední zdrže opět lužní les, protože bude úplně zazemněná. A že ji nikdo neodbahní.
Odpovědět
sv

s v

14.11.2026 19:47 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Soudruzi si to vynahradili tím, že většina odpadních vod, a to i z průmyslu, se do řek valila nevyčištěná. Soudruzi jaksi dávali přednost tomu dotovat nekonkurenceschopný těžký průmysl, a zdarma dodávat zbraně masovým vrahům kadddáfímu nebo saddámovi, před stavbou čističek.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

15.11.2026 12:40 Reaguje na s v

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
sv

s v

15.11.2026 16:36 Reaguje na Jaroslav Pokorný

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
II

Imarr Imarr

13.11.2026 10:40
Autorka je zcela zjevně zelená a navíc z města. Vůbec nechápe, že krajina i nádrže se musí udržovat. Pokud by vůbec něco věděla třeba o rybníkách, tak by mimo jiné věděla, že se pravidelně odbahňovaly a odbahňují. Už stovky let. Absolvent SPŠ stavební - vodohospodářské stavby Kudelova 8 Brno rok 1984. Autorizovaný stavitel a rybář.
Odpovědět
JH

Jaromír Husařík

13.11.2026 11:00 Reaguje na Imarr Imarr
Z článku bych klidně řekl že ví, ale udržovat nějaký rybníček a nebo tato velká jezera, je pochopitelně velký rozdíl. Hlavně finanční. O tom se tam i psalo.
Odpovědět
II

Imarr Imarr

13.11.2026 12:45 Reaguje na Jaromír Husařík
Kdo chce mít opici, musí mít i na banány. Na Moravě se říká: Co včíl, a co potém. 1. Omezit splachy rozparcelováním obrovských honů mezemi a remízky. Zlepší se i vsakování srážek. 2. Odbahnit. Těch polí poškozených vodní erozí je tam habaděj. A že to bude stát majlant? Opravdu je nutné dotovat OZE? Solární parky, větrné parky nebo pracně pěstovat energetické plodiny na ekologická biopaliva? Opravdu chceme pokračovat v devastaci krajiny OZE a vykašlat se na nápravu?
Odpovědět
LB

Lukas B.

13.11.2026 11:37 Reaguje na Imarr Imarr
jak si prosím pěkně představujete to udržování tak, aby se tam nehromadily splaveniny, a zároveň to nesmíte komplet vypustit, a navíc se pohybujete v ekonomické realitě? snad jedině kdyby byla na každém ústí každé strouhy nějaká čistička a nad ní obrovská retence - což je utopie.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.11.2026 12:44 Reaguje na Lukas B.
Kdysi (už hodně dávno) jsem v jednom velkém městě viděl na řece korečkové rypadlo, jak odebírá říční sediment (ukládá na palubě...). Pokud chtějí udržet bezproblémovou průtočnost a vyhnout se příp bahennímu zápachu, je to ta nejjednodušší cesta.
Ať mi nikdo neříká, když to bylo možné tam, nezvládneme tento banální postup u nás. Už slyším ten řev ohledně financování... Ano, zadarmo není nic, a tak jako každá budova má svého údržbáře, u vodního díla by to neměl být problém. Nebo nějaké vyštracháme?-)
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

13.11.2026 12:46 Reaguje na Karel Zvářal
přesně. proč to státní podnik Povodí Moravy dávno už nedělá. To měl mít v plánu už před 15 lety a zajištěné finacování
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.11.2026 13:02 Reaguje na Michal Uhrovič
Jsem pro využití VDNM mj pro závlahy (rekreace, rybolov), což bylo při jeho budování v plánech. Avšak nové struktury do toho hodily vidle..., ale ono k tomu stejně dojde, protože klimazměna.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

13.11.2026 22:33 Reaguje na Karel Zvářal
Rekreace tam je, mimo jiné tam byla i navrtaná terma, závlahy jsou moc náklané tak proč vyhazovat peníze, když jiné státy nám rády dodají. Např. Turecko znojemské okurky.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.11.2026 08:12 Reaguje na Jaroslav Pokorný
U sousedů zavlažují z obřích pohyblivých konstrukcí (radost pohledět), u nás se podobné dávaly do šrotu jako "přežité". Ano, hloupí produkují, chytří kupují. Genitální strategie...
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

13.11.2026 12:57 Reaguje na Karel Zvářal
Ano, a vodárny na závěr čištění odpadních vod, na zbylý kal běžně používají kalolisy, nebo odstředivky. Za provozu, pak z něj odtéká relativně čistá voda. Výsledkem takové tlakové filtrace tekutého kalu, je zhutněný "koláč" z původního bahna, který pak lze někam uložit.
Odpovědět
LB

Lukas B.

13.11.2026 13:43 Reaguje na Karel Zvářal
takhle se samozřejmě dělala už v předminulém století těžba říčního písku z plavební dráhy dolní vltavy. ale na bahno (zvodněnou jemnozrnnou organickou zeminu) to vhodná technologie není.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.11.2026 14:55 Reaguje na Lukas B.
Myslím, že když se potopím, zabořím dlaň do dna a vytáhnu, dokáže to i rypadlo. Ve zmiňovaném městě se jednalo spíše o to (černé) bahno než písek. Výmluvy...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

13.11.2026 17:37 Reaguje na Karel Zvářal
Na jemné bahno lze použít sací bagry napojené
potrubím na sedimentační nádrže odkud už ztuhlé bahno může těžit klasický mechanický bagr. To dělají i vodárny při zpracování surové vody z přehrad. Kaly se usadí, čistá
voda pokračuje do filtrů a do vodovodů. Kaly
z nádrží na pole atd. Voda z N. Mlýnů měla
putovat na závlahy zelinářských polí a sadů,
ale po plyšáku se obojí dováží a místo toho
se pěstuje biomasa pro energetiku a svatá
trojice(kukuřice, pšenice a doznívá řepka).
Takže co s tou vodou? Do Dyje a nyní i do
lesů na Soutoku! To budou v lesích přírůstky
z těch živin, kterými bylo možné hnojit tu
zeleninu i bez umělých hnojiv!
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.11.2026 18:49 Reaguje na Břetislav Machaček
Nevím, nejsem odborník, komentuji to, co jsem kdysi dávno viděl. Chci jen říct, že to jde bez vypuštění nádrže, bagrů a tater.
Když už nádrže jsou, je třeba je udržovat, a ne uvažovat o jejich vypuštění, zejména v časech sucha přijdou vhod. To jen nevyzrálí pomatenci neví co by ještě zkritizovali.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

13.11.2026 22:36 Reaguje na Břetislav Machaček
To jsem viděl při odbahňování Zámeckého rybníka v Lednici. Na louky tekla voda s trochou bahna a přetékalo to do Dyje, která to odnášela pryč.
Odpovědět
II

Imarr Imarr

15.11.2026 18:36 Reaguje na Břetislav Machaček
Soudružka ekologistka jen lže. Na " prýglu" se odbahňovalo taky. A zavedlo se provzdušňování a spol. A to su už 33 let Táborák, a né Brňák. Mám tam rodiče a bráchy, tak se zajímám. Zelená dylyna evidentně ne.
Odpovědět
II

Imarr Imarr

13.11.2026 18:44 Reaguje na Karel Zvářal
Tam kde to nejde vypustit, se používají sací bagry.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

13.11.2026 22:29 Reaguje na Karel Zvářal
To se těžil písek a to teď platné (ekologické?) zákony nedovolují.
Odpovědět
II

Imarr Imarr

13.11.2026 18:43 Reaguje na Lukas B.
Zcela zjebně nrvíte, kolik jde z rozpočtu na OZE. To co platí spotřebitelé, o tom nemluvím. Řekněmež kilo. Víte co je to za sumu 100 miliard?
Odpovědět
II

Imarr Imarr

14.11.2026 06:34 Reaguje na Lukas B.
Dotovat OZE je o ekonomické realitě?
Odpovědět
II

Imarr Imarr

15.11.2026 18:30 Reaguje na Lukas B.
Viz výše.
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

13.11.2026 12:44
Asi tak: "já to dycky říkal a neposlechli ste a tak to teď máte."
Jen snaha o přenesení odpovědnosti na rozhodnutí, přijaté před několika desetiletími, za jiných politicko-ekonomických podmínek. Zopakování dlouho známých informací, okořeněných svými vzpomínkami.
Je přitom zajímavé, že diskuse se nakonec obvykle točí kolem zlého státu, který nechce a nechce provozovateli, odpovědnému za vodní dílo, na nápravu uvolnit ze své kasičky kýžené penízky. Jenže, stát řídí vlády a zvolení politici. Mezi nimi dokonce i ti "zelení", zaklínající se životním prostředím a údajnou ekologií. A copak tito zelení ekologové, pro nápravu učinili? Přijali třeba zákony, které zamezují odbahňování tím, že to bahno je odpad? Ale odpad přeci na zemědělskou půdu nepatří! Ten se musí zrecyklovat, spálit, nebo uložit na skládku.
Bahno a špína pod hladinou není z dálky vidět. Jeho těžbou a ukládáním na skládku, se nedají pro sekretariát strany získat peníze. Ani politické body. Upozorníme na to vládu, až budeme v opozicí. Ať si to tedy vyřeší a zafinancuje vláda příští! Po nás - potopa!
Už je to tak. Postavíme třeba čistírnu odpadních vod a když za čtyřicet let, již nebude splňovat aktualizované normy znečištění vypouštěné vody, vystrčíme ruku: Státe, chceš abychom lépe čistili splašky? Dej na novou čistírnu!
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

13.11.2026 12:47 Reaguje na Tonda Selektoda
až si lidé uvědomí, že oni jsou stát, bude se nám žít lépe.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.11.2026 13:31
Si představte, co kdyby se vypustila spodní nádrž. To by tam vyrostla neskutečná džungle, dost vody a živin, to by byl nářez.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

13.11.2026 13:35 Reaguje na Pavel Hanzl
vypustit a to bahno prodávat jako hnojivo. To by povodí vydělalo majlant. A kdyby z toho ten fosfor uměli vytáhnout, další kšefty
Odpovědět
LB

Lukas B.

13.11.2026 13:40 Reaguje na Michal Uhrovič
jako laicky si představuju, že by tam byl nějaký obrovský sací bagr a ten by hnal kal tlustou trubkou někam vedle, kde by byla soustava usazovacích nádrží. ale to by musely bejt hektary a hektary... to by bylo na eia proces srovnatelný s výstavbou nové přehrady na dolním labi...
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

13.11.2026 13:50 Reaguje na Lukas B.
polí je okolo nádrže dost. Ale jak píšete, není to malý projekt ...
Odpovědět
Pe

Petr

15.11.2026 16:04 Reaguje na Michal Uhrovič
Jako že by se dlooouhou trubkou hnala bahnitá voda někam kilometr daleko někomu na pole?
Odpovědět
LB

Lukas B.

16.11.2026 09:40 Reaguje na Petr
ano. přesně tak. musel by souhlasit majitel toho pole (nebo by se mu vyvlastnilo?), vyjadřoval by se k tomu kdekdo, zpracovaly by se miliony studií a stálo by to ranec. takže přesně tak, utopie.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

14.11.2026 07:02 Reaguje na Lukas B.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

14.11.2026 07:03 Reaguje na Slavomil Vinkler
No zatím tam byl malý bagr a budoval v rezervaci ostrovy.
Odpovědět
JO

Jarka O.

14.11.2026 08:29 Reaguje na Slavomil Vinkler
O tom to celé je. Na ekologistické výmysly se prostředky našly ale údržba .. nejdeee...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.11.2026 11:20 Reaguje na Slavomil Vinkler
U nás to rybáři vyřešili. Údajně kontaminované
bahno vyhrnuli jako ostrůvky s rákosím a vrbami a navýšili s ním břehy opět porostlé rákosím a vrbami. Takže žádný pláč co s bahnem. Zůstalo na dané lokalitě, jen ubralo
plochy rybníků, které se ale odbahnily a ty
ostrůvky jsou rájem vodního ptactva. I tak se
dá bojovat s nesmysly považovat bahno za ten
nebezpečný odpad.
é d
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

14.11.2026 12:32 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ano, za 50 milionů. A pak zvedli hladinu a voda ty ostrovy zase rozplavila.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

14.11.2026 20:30 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Břehy i ostrovy se rozplavují normálně. Musí se udržovat a osázet rákosinami, vytvořit litorál (nebo opevnit kamením, což neprosazuji).
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

15.11.2026 12:46 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ano, hráze Nových Mlýnů musely být zalité asfaltem, aby je vlny nerozebraly.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

14.11.2026 20:32 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Jinak. Co je 50 milionů? No to je tak 20 elektroaut. To je moc?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.11.2026 11:36 Reaguje na Lukas B.
Nádrž se přece nemusí odbahnit najednou, ale může se
to dělat postupně, nebo dokonce kontinuálně a tím se
eliminuje množství usazovacích nádrží. To postupné
odbahňování zahubí třeba pouze 1/10 plžů, mlžů atd.
a nikoliv jako při vypuštění vše. No a ta 1/10 se
snadno obnoví na rozdíl od nuly po úplném vypuštění
a odbahnění. Takže je to nakonec šetrnější, než to
radikální vypuštění a odbahnění. Víte ono dneska se
vše řídí velikosti zakázky a megalomanská zakázka
má přednost před každoročním postupném odbahnění.
U malé zakázky se odklání obtížně i malá částka,
ale u velké to je pořádný vývar. Nač se nechat
zavřít za milion, když mohu odklonit miliónů 100.
Z nich dát 10 advokátům a soudcům a těch 90 si
užívat v Karibiku?
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

15.11.2026 12:44 Reaguje na Lukas B.
Aby to fungovalo, tak bagr saje spoustu vody a trošku bahna.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.11.2026 08:07 Reaguje na Michal Uhrovič
To těžko. Kolik je tam těžkých kovů atd.? Navíc těžba by byla extra drahá.
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

13.11.2026 14:41 Reaguje na Pavel Hanzl
Copak nářez, Hanzle. Ale toho zdarma divoce rostoucího biopaliva na tolika stovkách hektarů úrodné plochy! To by bylo ekologických briket a pelet!
Odpovědět
IP

Ivo Přikryl

13.11.2026 16:39 Reaguje na Tonda Selektoda
A těch komárů, pamětníci si užili
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.11.2026 18:00 Reaguje na Ivo Přikryl
Bejvávalo, dnes je úbytek hmyzu až děsivý. Celosvětově.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.11.2026 08:05 Reaguje na Tonda Selektoda
To těžko. Z bažiny nic nevytěžíte bez enormních nákladů. To by byla příroda.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

14.11.2026 12:29 Reaguje na Pavel Hanzl
Ono by to rychle vyschlo.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

14.11.2026 12:29 Reaguje na Pavel Hanzl
Ono by to rychle vyschlo.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.11.2026 13:04 Reaguje na Jaroslav Pokorný
To těžko. Býval tam lužní les a byla by velmi vysoko hladina spodní vody, za povodních by se to zaplavovalo asi celý.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

14.11.2026 18:01 Reaguje na Pavel Hanzl
Nejen to. Bylo tam bažinaté veliké jezero Panzé. Já tam chodil na ryby.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

15.11.2026 12:47 Reaguje na Pavel Hanzl
V lužním lese je docela kompaktní půda.
Odpovědět
LG

Láďa Glánis

14.11.2026 06:01
V.D. Nové mlýny jsou velký tříkomorový septik pro jižní Moravu. Kdokoli se na povodí Dyje, Svratky a Jihlavy upšoukne do kanalizační sítě, skončí jeho výtvor (samozřejmě po microbiologické přeměně) nakonec v ATC Merkur, kde se v něm můžeme všichni s radostí vykoupat. O zemědělství nemluvě. Komu tohle není jasné?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

14.11.2026 08:07 Reaguje na Láďa Glánis
No vypustíme ho a pošleme sousedům ne?
Odpovědět
LG

Láďa Glánis

14.11.2026 06:06
V.D. Nové mlýny jsou velký tříkomorový septik pro jižní Moravu. Kdokoli se na povodí Dyje, Svratky a Jihlavy upšoukne do kanalizační sítě, skončí jeho produkt (samozřejmě po microbiologické přeměně) v ATC Merkur, kde se v něm můžeme s radostí vykoupat. O zemědělství a průmyslu nemluvě. Komu tohle není jasné?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.11.2026 08:14 Reaguje na Láďa Glánis
Jenže řeky, která do nádrže tečou, jsou daleko čistší, než za komára.
Na bývalém soutoku Jihlavy a Svratky, který je v prostřední nádrži, nové sedimenty vytvořily už zase kusy země zarostlé lužním lesem. Dnes tam zeleňáci nasadili nějaké vodní buvoly či čo.
Septik neseptik, za komára byla Svratka pod Brnem až děsivě smrdící stoka.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

14.11.2026 08:59 Reaguje na Pavel Hanzl
Všímáte si, že je to všude?
Pokud z čističek tekly sračky (BSK5), nebyla voda zelená. Snad bylo tehdy fosforu málo a nebo nebyl kvůli sračkám dostupný.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.11.2026 12:56 Reaguje na Slavomil Vinkler
Pod Brnem byla tmavohnědá a všude byla pěna.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.11.2026 12:57 Reaguje na Pavel Hanzl
A občas olejové skvrny, v tom ani sinice žít nemůžou.
Odpovědět
Ah

Anonymní házeč ryb

15.11.2026 13:39 Reaguje na Slavomil Vinkler
Vysoké množství BSK5 a nízké množství fosforu v praxi nejsou jevy, které jsou možné v jednu chvíli. Tomuto závěru se prosím vyvarujte.
Odpovědět
LG

Láďa Glánis

14.11.2026 11:03 Reaguje na Pavel Hanzl
To není v rozporu, živiny se do nádrže ukládají desítky let, problém nastává až tehdy, kdy už jich je tolik, že spolu s dalšími faktory jako je vysoká teplota a sluneční svit nastává masový rozvoj vodního květu sinic. Klima se prokazatelně otepluje, voda se otepluje, průtoky klesají = ideální podmínky. Ale tohle ví každý hydrobiolog, ekolog, rybář.... Ví to samozřejmě moc dobře i povodí Moravy. Bohužel není společenská a hlavně politická vůle s tím cokoli udělat, protože to nemá jednoduché řešení. I když má, vypustit a nechat zarůst, příroda by vše udělala za nás a zadarmo....
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

14.11.2026 12:30 Reaguje na Láďa Glánis
A ten fosfor by se poděl kam?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.11.2026 12:59 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Fosfor je jeden ze základních prvků pro budování beněčných stěn rostlin, proto jsou hnojiva NPK - dusík, fosfor, draslík.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.11.2026 13:02 Reaguje na Láďa Glánis
Vypustit a udělat z toho retenční nádrž by bylo asi nejlepší a hlavně nejlevnější. Pod vyústěním kanalizací udělat kořenové čističky a do pralesa nasadit džungloidní tvory. Hlavně makaky, to by se premiérovi líbilo.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

14.11.2026 17:58 Reaguje na Láďa Glánis
Jak píšu, nejlépe pustit sračky k sousedům po vodě. "Příroda se postará" Špica rada.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

15.11.2026 12:49 Reaguje na Láďa Glánis
Každá přírodní voda je pořádné mikrobiální ZOO..
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.11.2026 13:10
Když se stavěly JE Dukovany, objevil se nápad, udělat z Jihlavy tropickou řeku. Horká voda by v hluboce zařízlém údolí vytvořila na třeba deseti kilometrech tropické mikroklima do výšky možná 3 - 4 metrů. Takže by tam mohli žít krokodýlové, piraně, hroši, hroznýšové a anakondy, v okolí tropický hmyz i opice atd. (nejlépe makakové). Jenže to přes zeleňáky neprošlo, nevím proč.
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

14.11.2026 16:12 Reaguje na Pavel Hanzl
No, neprošlo Hanzle. Doba pokročila. Teď tedy můžeme místo makaků u řeky Jihlavy, od svých klábosnic sledovat jiné exoty na Ekolistu. Dokonce i bez vstupného. Vědecko-technický pokrok a rozvoj občanské společnosti nezastavíme…
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.11.2026 11:09 Reaguje na Tonda Selektoda
Všemožné exoty miluji, mám jich dost mezi kamarády a sám se mezi ně taky počítám, ale nesmí se dostat do vedení státu. To pak nastává tragédie, proti které se musí mohutně demonstrovat, jako třeba dnes. Doufám, že bude maximální účast.
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

15.11.2026 16:13 Reaguje na Pavel Hanzl
Přeji dobrou zábavu, mezi sobě rovnými.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.11.2026 20:36 Reaguje na Tonda Selektoda
Asi 400 tisíc, to jeskutečný masakr. Jindřich Rajchl nedávno tvrdil, že když demonstruje 200 (nebo jen 100??) tisíc lidí, musí vláda podat demisi. A když ji nepodá, nastanou blokády a násilné obsazování státních organizací. Tak to jsem zvědavý, to bude čurina.
Odpovědět
Pe

Petr

15.11.2026 10:27
Určitě vypustit. Byl by to fantastický a neutuchající penězovod a byznys, jaký tu dlouho nebyl a dlouho nebude. Geniální.
Takže směle do toho :-)
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist