Karel Stober: Ekologická katastrofa v Podyjí
6.3.2026 | Karel Stober |
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Hasičský záchranný sbor ČR
Dopady havárie: Kontaminace toků, devastace chráněné přírody, poškození majetku a dočasné odstavení úpravny pitné vody pro 50 tisíc lidí.
Systémový problém: Podpora průmyslové velkovýroby na úkor ochrany krajiny a lokálních zájmů.
Budoucí rizika: V Podyjí jsou v přípravě další obří velkovýkrmny s produkcí milionů kusů zvířat ročně.
reklama
Karel Stober
Ing. Karel Stober je statutární zástupce spolku ZA DOBRÝ ŽIVOT NA JEMNICKU, z. s.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (32)
MU
Michal Ukropec
6.3.2026 08:26Pěkné. O ČIŽP si myslím svoje už více jak 20 let. A máme znovu agrobaronskou vládu u moci.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
6.3.2026 09:221600ks dojnic je už skoro příliš.Roštové ustájení budiž pro výkrm,ale rozhodně špatné pro dojnice.To víme už 50 let.Každá nová roštová technologi je "nová","úplně jiná a lepší"a pořád jsou to kecyvkleci.Pokud jde o zoohygienu,dnes welfare .Průšvih jsou jímky 200metrů od potoka,převýšení 25m.... to by za bolševika nikdo nepovolil.Soudruzi.Toto bylo zřejmé již v den kdy se to objevilo ve zprávách,kliknutí na Mapy.cz.Ty obludně navýšené stavy dojnic možná dobře v úplně jiném světadílu,uprostřed prérie,ale né v Česku kousek nad potokem.To mohl vymyslet jen ekonom,ne chovatel.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
6.3.2026 10:51 Reaguje na Emil BernardySláma do eko kotelny, kejda do bioplynky. Tak je to eko/bio a jsou na to dotace. V žádném případě nesmí organika do půdy, nedej bože dokonce uhlík!
Odpovědět
EB
MU
Michal Ukropec
10.3.2026 14:51 Reaguje na Emil BernardyŽádný omyl. Do kotelny na Kutnohorsku se sláma vozila klidně až z Polska. Jsme EKO/BIO!
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
6.3.2026 11:39 Reaguje na Emil BernardyPodle Mapy cz tam bioplynka dosud není. Co není, může za dotace být. Jen ten digestát taky není extra zdravý do řeky.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
6.3.2026 12:39 Reaguje na Slavomil VinklerDigestát není dobrý nikam a nikde. Vidím to u nás v Zárybničné Lhotě u Tábora, i u rodičů v Herálci u Humpolce.
Odpovědět
TS
Tonda Selektoda
6.3.2026 21:58 Reaguje na Slavomil VinklerTeď koukám na mapu (pozice: 48.8921706N, 15.7843814E). Ta havarovaná nádrž má průměr snad 35 metrů. Tam jsou dvě velké nádrže a u nich po jedné malé (asi 8 m). Ani jedna nemá střechu, nebo tu standardní plynotěsnou plachtu. To na bioplynku, ani na uváděný digestát nevypadá. Spíše na sedimentační nádrže. Ten lesík a staré řečiště (zmola) současného potoka, budou po havárií na pár let asi dobře prohnojeny…
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
7.3.2026 08:43 Reaguje na Tonda SelektodaJe to úplně normální kravín obludných rozměrů s technologií přijatelnou možná pro výkrm,ne pro krávy.Já toto viděl poprvé jako student v Oucmanicích/viz Mapy cz/okr.OU někdy kolem roku 1978???.Podle letecké mapy to vypadá pořád stejně, tehdy to byla novota.Pro 1200 krav.Plynotěsná plachta ??? :))) to tam nepatří. Takových bylo a je po republice mnoho.Jen u nás na okr.Kladno byly 4 podobné,z toho 3 s kejdovým hospodářstvím a 3 velké chovy prasat.V chovu výše byl problém lokality.Tam neměly co dělat nádrže na kejdu,se stlaným chovem problém není.Na stráni nad potokem. Něco jako ohňostroj na benzínce.
Dnes máme nejblíže Zlatníky-Hodkovice/viz letecká mapa/,vynikající chov,ale zanikne,protože PRAHA se rozrůstá jako rakovina toto udusí.
Odpovědět
Dnes máme nejblíže Zlatníky-Hodkovice/viz letecká mapa/,vynikající chov,ale zanikne,protože PRAHA se rozrůstá jako rakovina toto udusí.
JS
BM
Břetislav Machaček
6.3.2026 16:35 Reaguje na Emil BernardyMne udivila konstrukce jímky ze které po protržení nečouhají
ocelové armatury nutné u staveb takových tenkých betonových skořepin.
Navíc takové nádrže by měly mít i vnější retenční prostor pro případ
takové havárie vzniklé třeba nechtěným mechanickým poškozením. Když
porovnávám stavby kdysi a dnes, tak vidím šetření na nesprávných
místech, kdy se konstruktéři tlačení ekonomy pohybují na hraně
dimenze a pak to tak dopadá. Staří Římané neuměli dokonale spočítat
třeba kopule chrámů a tak je raději značně naddimenzovali a ony
přečkaly i zemětřesení a 2000 let povětrnostních vlivů. Dnes se
mnohdy stavby pohybují na hraně dimenze a pak stačí pověstná
hmotnost mouchy ke zřícení konstrukce, jak nás s oblibou varoval
profesor konstrukce ocelových mostů, strojů a zařízení. Vždy
tvrdil, že konstruktér je konstruktér, ekonom je ekonom a
poslechnout politika je přímo profesní sebevražda.
Odpovědět
ocelové armatury nutné u staveb takových tenkých betonových skořepin.
Navíc takové nádrže by měly mít i vnější retenční prostor pro případ
takové havárie vzniklé třeba nechtěným mechanickým poškozením. Když
porovnávám stavby kdysi a dnes, tak vidím šetření na nesprávných
místech, kdy se konstruktéři tlačení ekonomy pohybují na hraně
dimenze a pak to tak dopadá. Staří Římané neuměli dokonale spočítat
třeba kopule chrámů a tak je raději značně naddimenzovali a ony
přečkaly i zemětřesení a 2000 let povětrnostních vlivů. Dnes se
mnohdy stavby pohybují na hraně dimenze a pak stačí pověstná
hmotnost mouchy ke zřícení konstrukce, jak nás s oblibou varoval
profesor konstrukce ocelových mostů, strojů a zařízení. Vždy
tvrdil, že konstruktér je konstruktér, ekonom je ekonom a
poslechnout politika je přímo profesní sebevražda.
SV
Slavomil Vinkler
6.3.2026 16:56 Reaguje na Břetislav MachačekNo já mám pocit, že to bylo složení jen z panelů. Zdá se mi, že tam ještě leží. A bez vazby?
Odpovědět
va
vaber
9.3.2026 08:55 Reaguje na Slavomil VinklerMůže to být betonová skořepina ,ale pohled na velikost nádrže a tedy tlak vody na stěny a sílu betonových stěn, budí velké pochybnosti. Museli by použít super pevný beton a stejně bych se bál, čas pracuje.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
8.3.2026 16:21 Reaguje na Břetislav MachačekPříkladem může být i spadlý most u Studénky, kdy podpěry byly vypočteny také na nezbytné minimum. A hle, minimum se ukázalo být nedostatečné.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
9.3.2026 10:19 Reaguje na Emil BernardyV kapitalismu je problém. Všechno někomu patří, postavit někde něco je problém, konkurence je nelítostná, stále musíte vylepšovat, měnit, inovovat, reklamovat, produkovat musíte stále levněji, "kdo chvíli stál, už stojí opodál!" Takže když se někde podaří postavit velký kravín s ekonomickým provozem, tak nějaké ohledy na svah a blízkost potoka jsou až tím posledním problémem - který má být vyřešen nějakým "technickým opatřením". No a když i jímka na kejdu má být levná, tak se nakonec nelze divit.
Na druhé straně: Včera jsem jel z Prahy a díval se, jak se vlakové stanice modernizují. Pokud se někde staví podchod, samozřejmě z litého železobetonu, tak je v šalunku tolik železa, kolik ho nebylo ani v pohraničních pevnostech. Moc betonu tam už nebudou muset dávat. Před léty tak byla modernizována stanice v Břeclavi. Původní podchody a schodiětě byly stavěné z kamenného zdiva a vydržely přes 100 let. Nyní je tam železobeton, jak jsem psal, masivnější než v těch pevnostech.
Odpovědět
Na druhé straně: Včera jsem jel z Prahy a díval se, jak se vlakové stanice modernizují. Pokud se někde staví podchod, samozřejmě z litého železobetonu, tak je v šalunku tolik železa, kolik ho nebylo ani v pohraničních pevnostech. Moc betonu tam už nebudou muset dávat. Před léty tak byla modernizována stanice v Břeclavi. Původní podchody a schodiětě byly stavěné z kamenného zdiva a vydržely přes 100 let. Nyní je tam železobeton, jak jsem psal, masivnější než v těch pevnostech.
TS
Tonda Selektoda
6.3.2026 20:12To vypadá, jakoby ta jímka byla plná, skoro až po okraj. Nezastřešená a bez tepelné izolace. V lednu byly solidní mrazy. Neroztrhnul ji tlak ledu nahoře (kra) a vhánění digestátu čerpadly pod led? To by mohlo způsobit solidní vzrůst tlaku v takové megakonzervě.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
7.3.2026 08:48 Reaguje na Tonda SelektodaPane Tondo,není tam vidět bioplynka,tak je to nádrž na kejdu,ne na digestát.Složené z panelů to asi nebude jak se píše výše,p.Vinkler,spíše litý beton,ale to není má parketa.K tomu jistě něco řeknou odborníci na beton.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
7.3.2026 09:40 Reaguje na Emil BernardyU mnoha článků schází popis daného stavu a zbytečně pak
spekulujeme o příčině. Podle fotky usuzuji, že se jedná o
betonovou skořepinu z litého betonu bez ocelové výztuhy,
protože by po protržení ty armatury čouhaly ze zbytku té
nádrže. Každopádně si myslím, že to bylo poddimenzované
a nebo nedostatečně udržované. Osobně bych tak neodrbal
ani domovní žumpu, natož nádrž s takovým množstvím kejdy.
Jsem zvědav, kdo bude viník a jaká bude výše trestu.
Odpovědět
spekulujeme o příčině. Podle fotky usuzuji, že se jedná o
betonovou skořepinu z litého betonu bez ocelové výztuhy,
protože by po protržení ty armatury čouhaly ze zbytku té
nádrže. Každopádně si myslím, že to bylo poddimenzované
a nebo nedostatečně udržované. Osobně bych tak neodrbal
ani domovní žumpu, natož nádrž s takovým množstvím kejdy.
Jsem zvědav, kdo bude viník a jaká bude výše trestu.
JK
Jan Krupička
7.3.2026 10:32 Reaguje na Břetislav MachačekJe to evidentně ze svislých segmentů, možná prefa panelů, vetknutých do základu. Segmenty mají výztuž zcela jistě. Někdy se to ale navrhuje bez obvodového provázání mezi segmenty.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
7.3.2026 14:34 Reaguje na Jan KrupičkaNo segmenty to budou, ale ani já ani macháček ty výztuže ani dole ani zboku nevidíme. Že by je už ořezali?
Odpovědět
TS
Tonda Selektoda
7.3.2026 17:13 Reaguje na Emil BernardyAno, v diskusi přede mnou padlo cosi o bioplynce a o digestátu. Proto jsem to po zhlédnutí fotografie a leteckého snímku (na mapy.cz) z července 2024 zpochybnil, a odhadl na otevřené sedimentační nádrže...
Odpovědět
LB
Lukas B.
9.3.2026 14:25 Reaguje na Emil Bernardyodborník na beton k tomu říci něco může, ale nejsa odborník na zemědělské stavby, potřeboval by vědět nějaká data ke kejdě, například jaký to má bod tání za normálního tlaku a jestli se kejda při zmrznutí rozpíná podobně jako led, a případně jestli v čerstvé kejdě neprobíhající nějaké exotermické "kvasné" procesy bránící zamrznutí.
Odpovědět
LB
Lukas B.
9.3.2026 14:27 Reaguje na Lukas B.jinak bohužel, lidská paměť je děravá, ale nějaká korelace extremního mrazu s kolapsem jímky by být mohla....
Odpovědět
va
vaber
9.3.2026 08:47Proč není nádrž v zemi ,nechápu.
Další, proč byla nádrž úplně plná a co dělají s tou špínou, jak se likviduje.
Je to jasné, čím více zvířat ,tím levnější produkce, ale taky tím dražší ekologická ochrana, ale na té se šetří.
Znám místo kde byl kdysi velký kravín,po konci JZD dlouho nepoužívaný. Vždy tam byly silné průsaky do potůčku a asi i do podzemních vod . V okolí je několik vrtů s dobrou kvalitní vodou, zatím nevyužívaných.
Nyní to koupil nový majitel, opět tam má dobytek a na ochranu vody a půdy nedal nic.Asi dostává tučné dotace na provoz, nevím. Vše zůstalo při starém ,tedy prosakující nádrže i silážní jámy. Přesto stavební úřad vše povolil i když kravín byl stavěn někdy v 80tých létech a obecní úřad říká ,že do toho nemůže mluvit. Můžeme jen čekat kdy podzemní vody budou samý hnus.
Tak kde jsme, jak ochrana životního prostředí funguje v praxi a jak na papíře.
Odpovědět
Další, proč byla nádrž úplně plná a co dělají s tou špínou, jak se likviduje.
Je to jasné, čím více zvířat ,tím levnější produkce, ale taky tím dražší ekologická ochrana, ale na té se šetří.
Znám místo kde byl kdysi velký kravín,po konci JZD dlouho nepoužívaný. Vždy tam byly silné průsaky do potůčku a asi i do podzemních vod . V okolí je několik vrtů s dobrou kvalitní vodou, zatím nevyužívaných.
Nyní to koupil nový majitel, opět tam má dobytek a na ochranu vody a půdy nedal nic.Asi dostává tučné dotace na provoz, nevím. Vše zůstalo při starém ,tedy prosakující nádrže i silážní jámy. Přesto stavební úřad vše povolil i když kravín byl stavěn někdy v 80tých létech a obecní úřad říká ,že do toho nemůže mluvit. Můžeme jen čekat kdy podzemní vody budou samý hnus.
Tak kde jsme, jak ochrana životního prostředí funguje v praxi a jak na papíře.
JP
Jaroslav Pokorný
9.3.2026 10:23 Reaguje na vaberA přitom v současnosti jsou k dispozici plachty, kterými by bylo možno ty nádrže izolovat, třebas jak se to dělá u skládek.
Odpovědět
EB
va
EB
Emil Bernardy
10.3.2026 08:57 Reaguje na vaberPletou se tu dohromady hnojiště,silážní žlaby a nádrže na kejdu.Promiňte,ale to vše znám důvěrně.Výše diskutující zjevně ne.Rady jak by to mělo být... :-)
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
10.3.2026 18:40 Reaguje na Emil BernardyKdyby ta nádrž na kejdu byla obsypaná hlínou,
tak maximálně praskne s nějakým menším únikem,
ale bez opěry o hlínu a nebo jiný materiál
je každá taková konstrukce riziková. V mém
okolí je několik už nevyužívaných silážních žlabů a hnojišť zapuštěných v hlíně a hlínou
obsypané až téměř k okraji betonových stěn.
Dnes je obojí nevyužité, protože chov zvířat
rapidně poklesl. V prvých létech po opuštění
hlavně hnojišť to bývaly "loviště" vatovců,
kterým se v dusíkem přesycené půdě líbilo
stejně, jako kopřivám ve kterých byly ty
vatovce velké jako kopací míče.
Odpovědět
tak maximálně praskne s nějakým menším únikem,
ale bez opěry o hlínu a nebo jiný materiál
je každá taková konstrukce riziková. V mém
okolí je několik už nevyužívaných silážních žlabů a hnojišť zapuštěných v hlíně a hlínou
obsypané až téměř k okraji betonových stěn.
Dnes je obojí nevyužité, protože chov zvířat
rapidně poklesl. V prvých létech po opuštění
hlavně hnojišť to bývaly "loviště" vatovců,
kterým se v dusíkem přesycené půdě líbilo
stejně, jako kopřivám ve kterých byly ty
vatovce velké jako kopací míče.
EB
Emil Bernardy
11.3.2026 07:31 Reaguje na Břetislav MachačekJá nevím.Víte,mohlo být i nestabilní podloží.Tak před desítkami let zkolabovala jedna kruhovka na VKK.Toto je opravdu otázka pro stavaře,z foto asi nikdo toho moc nepozná.Telemudrlantství raději ne.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
12.3.2026 13:06 Reaguje na Emil BernardyKdyž tam vidím balíky slámy, tak možná prosakovala a pak prdla. A naštěstí tu obsluhu minula.
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
12.3.2026 11:38Domnívám se, že projekt prošel EIA proto, že nešlo o novostavbu, ale přestavbu. Na tom místě už středisko stálo historicky, ale vypadá to, že krávy byly na podestýlce. Ta jímka na kejdu je ve vzdálenosti asi 180 m od potoka, což je o 80 m více, než je minimální vzdálenost pro skladování statkových hnojiv na svahu 5°a více. Kdyby jímka jen přetékala nebo prosakovala, taková kalamita by nevznikla. Tu způsobila "záplavová vlna" po protržení jímky. Bylo by fajn se dozvědět, co bylo příčinou. Autor se vzteká nad zvyšováním koncentrace zvířat. Zkuste si postavit nové středisko s chovem - NIMBY vám to nedovolí ani náhodou. Navíc do dalšího střediska potřebujete další lidi a další technologie. Tedy také možná neřešitelný problém. Koncentrace je zkrátka jediná schůdná cesta. Kejda naštěstí není chemikálie, nezpůsobí totální dlouhodobou devastaci prostředí, není to katastrofa rozměru havárie vlaku s benzenem. Příroda, i ta v Podyjí, si s tím poradí. Hlavně zjistit příčinu a provést kontroly všech staveb, které mohou mít stejný problém. Nechtěla bych teď mít na dvoře jímku od stejného dodavatele.
Odpovědět
