Komora církevních lesů: Požadujeme řešení škod zvěří, které brání obnově lesů
1.4.2026 | Komora církevních lesů |
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
V dopoledním bloku vystoupili zástupci státní správy – vrchní ředitel Sekce lesního hospodářství Ministerstva zemědělství Patrik Mlynář a vrchní ředitel sekce ochrany přírody Ministerstva životního prostředí Michal Servus, kteří informovali o aktuálním vývoji legislativy s vazbou na hospodaření v lesích – novele stavebního zákona, ochraně zvláště chráněných druhů i technické novele zákona o myslivosti.
Diskuse potvrdila, že na řadě míst České republiky současné stavy spárkaté zvěře významně ovlivňují obnovu lesů.Podle údajů Národní inventarizace lesů dosahují škody způsobené zvěří v celostátním měřítku miliard korun ročně. V posledních zhruba 5–10 letech byla průměrná škoda na lesních porostech vyčíslena na 3,3 až 3,5 mld. Kč/rok, na zemědělských pozemcích a plodinách pak na 1,5 až 2 mld. Kč/rok. V některých lokalitách tyto škody neumožňují přirozenou obnovu dřevin. V současné ekonomické situaci je neudržitelné, aby docházelo k takto významnému neefektivnímu využívání veřejných i soukromých prostředků. Současná situace vyžaduje přijetí opatření, která povedou k reálnému snížení tlaků zvěře na lesní porosty.
Důsledky dopadají nejen na vlastníky lesů, ale i na stav krajiny – omezuje se druhová pestrost a prodražuje obnova lesů. Zároveň přetrvává rozdíl mezi evidovanými škodami podle platné legislativy a skutečným stavem v porostech, což v praxi omezuje jejich vymahatelnost a ztěžuje účinné řešení problému.
Valná hromada SVOL – Komory církevních lesů ve svém usnesení konstatuje, že škody způsobené vysokými stavy spárkaté zvěře představují zásadní překážku obnovy lesů, a požaduje po Ministerstvu zemědělství přijetí konkrétních opatření k jejich snížení. Tyto škody zároveň brání obnově českých lesů z hlediska biodiverzity a jejich adaptaci na klimatickou změnu.
Komora považuje za klíčové, aby příprava nezbytných legislativních kroků probíhala v rámci pracovní skupiny Ministerstva zemědělství pro myslivost a vedla ke konkrétním krokům v praxi.
„Cílem je dosáhnout stavu, kdy bude zajištěna přirozená obnova lesů a stavy zvěře nebudou bránit jejich dlouhodobé stabilitě. Klíčové je přijetí konkrétních opatření, která budou fungovat v praxi a povedou k vyváženému stavu mezi zvěří a lesem,“ uvedl předseda komory a místopředseda SVOL Arnošt Buček.
„Do obnovy lesů směřují významné veřejné i soukromé prostředky. Je v zájmu nás všech, aby tyto investice skutečně vedly k obnově lesních porostů,“ doplnil Arnošt Buček.
Po skončení jednání absolvovali účastníci krátkou terénní exkurzi na lesní majetek spravovaný společností Diecézní lesy Hradec Králové s.r.o., která uplatňuje principy přírodě blízkého hospodaření.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (45)
SV
Slavomil Vinkler
1.4.2026 07:07Pokud vím, tak se honební pozemky pronajímají. Tím vznikne smlouva majitele lesa s myslivci. No a proč není ošetřen odstřel. A navíc tím vznikají výmluvy zemědělcům za zničené plodiny typu, My neodpovídáme za škody to majitel lesa, to sdružení... To není o zákonech ale vymahatelnosti. Ani majitelé lesa, ani sdružení asi nechtějí.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
1.4.2026 07:25 Reaguje na Slavomil Vinklerto je otázka. Domnívám se, že prostor pro fabulace už není. Postup bude muset být razantnější a s tím souhlasím.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
1.4.2026 07:47 Reaguje na Jaroslav ŘezáčNo jo, ale osvíceného panovníka jako MT, (o politikovi ani nemluvě) nemáme.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
1.4.2026 09:51 Reaguje na Slavomil VinklerNo jo, ale jak pozoruji, je málo "občanských" myslivců. Doby, kdy kdekterý "strejc" na vesnici byl myslivec, jsou pryč. Myslivost se opět stala exkluzivní záležitostí boháčů. No a ti nebudou, nemají čas, ploužit se honitbou a výběrově střílet spárkatou. Ti chtějí pořádné trofeje. Třebas jako má milionář vlastnící oboru Obelisk u Lednice na Mor.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
1.4.2026 12:20 Reaguje na Jaroslav Pokorný"Myslivost se opět stala exkluzivní záležitostí boháčů."
Takhle "třídně" bych to nehrotil, realita je taková, že na výkon myslivosti zase jeden až tak být ve vatě nemusí. Co ale musí je být ochoten obětovat tomu čas a energii ... a to dnes prostě valná většina lidí i na těch vesnicích není.
Vidím to na chalupě ... podhůří Orlických ... z myslivců přežívá pár těch starších (ale ti jsou už limitováni právě tím věkem) a mladých je mnohem méně, než před 30-40 lety. A když člověk vidí jak se staví/přestavuje a co za auta u těch baráků stojí, tak mu je jasné, že fakt to není o penězích. ...
Odpovědět
Takhle "třídně" bych to nehrotil, realita je taková, že na výkon myslivosti zase jeden až tak být ve vatě nemusí. Co ale musí je být ochoten obětovat tomu čas a energii ... a to dnes prostě valná většina lidí i na těch vesnicích není.
Vidím to na chalupě ... podhůří Orlických ... z myslivců přežívá pár těch starších (ale ti jsou už limitováni právě tím věkem) a mladých je mnohem méně, než před 30-40 lety. A když člověk vidí jak se staví/přestavuje a co za auta u těch baráků stojí, tak mu je jasné, že fakt to není o penězích. ...
JS
Jarek Schindler
2.4.2026 07:48 Reaguje na Radek ČudaJe samozřejmě podhůří Orlických hor a potom Orlické Podhůří. Tam jsem jezdil k dědovi na prázdniny.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
2.4.2026 14:52 Reaguje na Jarek SchindlerTo je na mne coby tupého Pražáka;-) moc složité ... ale máte u mne malé plus (to vám bude k užitku;-))), bo mne to přimělo na mapy.com se podívat na hranice Orlických hor, a pokud to tam mají vyznačené dobře, tak od chalupy je to k té čáře v nebližším místě 1 140 m;-))).
Takže by výraz podhůří mohl projít;-).
Odpovědět
Takže by výraz podhůří mohl projít;-).
JS
Jarek Schindler
4.4.2026 13:04 Reaguje na Radek ČudaNo a když se podíváte na to lesnatější mezi Ustí nad Orlicí a Brandýs tak tam máte to Orlické podhůří.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
1.4.2026 13:46 Reaguje na Jaroslav PokornýAno, jste sám krásným příkladem toho co tvrdíte. O co míň je myslivců o to víc poblázněných id..tů vašeho ražení. Jestli to nevíte tak na většině majetků si církev , tedy ta KCL hospodaří se zvěří sama. Jsou to jejich vlastní honitby. Co s tím má obora Obelisk společného? Naprosto nic, je vy si zrovna potřebujete kopnout. Kdybyste o tom alespoň něco věděl.....
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
1.4.2026 18:22 Reaguje na Jarek SchindlerKoho jsem kopnul? Pokud si KCL hospodaří se zvěří sama, tak proč si stěžuje a dovolává státního zásahu? Majitel obory Obelisk si chová výběrové jeleny na exkluzivní trofeje - viděl jsem fotky. Zvěř tam dobře živí. A nestěžuje si.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
2.4.2026 07:47 Reaguje na Jaroslav PokornýProč si stěžuje KCL nevím? Vím , že jednotlivé honitby mají nějaký plán lovu a ten je nejen v trofejové zvěři ( 20 %) ale i ve zvěři mladé a samičí. Takže tou honitbou se stejně jako dříve někdo "ploužit" musí. Oni se nakonec "plouží" lidé i v té oboře Obelisk. Obora je snad od toho aby se v ní intenzívně chovala zvěř. To ale neznamená že se loví jen ta trofejová. Tak v čem je problém?
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
2.4.2026 16:03 Reaguje na Slavomil VinklerTaky mi to hlava nebere. Oni neví za jakých podmínek pronajímají honební pozemky? Nebo nemají nikoho kdo umí číst, psát, počítat nebo sehnat advokáta? Navíc nikdo je nenutí ty honitby pronajímat. To je jen jedna z možností. Mohou si tam hospodařit sami. A nebo, chtějí jen další prachy navíc.
Odpovědět
Ra
Radek
2.4.2026 18:33 Reaguje na Michal UkropecChtějí navázat právo lovu k půdě , zmenšit honitby , potom další platby . Přece to dělají pro společnost .
Odpovědět
MU
ss
SV
Slavomil Vinkler
1.4.2026 07:38 Reaguje na smějící se bestieTo by bylo žůžo. Do obor už se nesmí, tak i do lesů i na pláže.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
1.4.2026 07:48 Reaguje na Slavomil VinklerOni nemožou lovit, neb se furt někdo courá se psy, bez psů....
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
1.4.2026 09:52 Reaguje na smějící se bestieA zákaz volného průchodu krajinou. Ono i na to třebas časem přijde. Spousta "obyčejných" lidí tomu i fandí.
Odpovědět
ss
Pe
Petr
1.4.2026 21:51 Reaguje na Jaroslav PokornýVšak i tady se v diskuzích prosazuje názor, že se svým majetkem si každý může dělat co chce, takže klidně třeba zakazovat průchod krajinou, nebo vstupovat na louky s motýly.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
1.4.2026 22:42 Reaguje na PetrA pak se tihle majitelé divili různým revolucím.
Odpovědět
VN
Vladimír Nechutný
1.4.2026 08:17Nějak se pozapomnělo na to ,že kůrovec pod dohledem všech možných institucí a orgánů sežral spousty stromů. Že se těžilo po léta podstatně více než byli roční přírusty. Aby se mohlo těžit tak se posunul čas. V minulosti rostl les 120 let, za Hitlera 80 let , za komunistů 100 let a nyní 60 let Co vlasně aj aké lesy budeme chtít za těch 60 let. Plantáže suroviny-dřeva, nebo něco jiného. Aktuálně se má sázet list ale na pilu dodávat smrk. Nejvíce jelení a sičí zvěřě se loví dlouhodobě v honitbách LČR. To znamená že se tam i nejvíce vyskytuje. Nájemní smlouvy neobsahují žádná ujednání o cílových stavech zvěře v honitbě. Oproti tomu mají důkladnou valorizační doložku. Stát dosud nedal žádnou objednávku na zabití co největšího počtu zvěře v co nejkratší době a nezdůvodnil to veřejnosti Pokud bude a to bude potravní nabídka pro zvěř v krajině včetně samovolně zarůstajích ploch v lesích tak se zvěř bude množit-ideální podmínky -, žrádlo , klid . na redukci bude reagovat nárustem počtu mláďat.Na jaře se brečí nad ukousnutou větvičkou ale od srpna by bylo nejlépe aby za každým strome stál paroháč. Lesy se změnily ,zakmenění se zmenšilo , místo jehličí a klestů začínají lesy samovolně obrůstat. Záleží na způsobu těžby.Za škodami zvěří lze vysledovat i zájem o převzetí honitby. Když si vezmete historické výkazy tak produkce zvěřiny na hektar je takřka stejná jako v minulosti.Pouze složení je jiné( bez černé zvěře to je jiná kapitola). Kdyby tady byly stavy zajíců jako v letech70-80 minulého století tak by třídním nepřítelem číslo 1 byl zajíc.Odlov jednoho kusu spárkaté zvěře to je cca 20 hodin lovu.Zvěř se přispůsobuje loveckému tlaku a mění svoje strategie přežití. Řešení stávajícího stavu není pro populisty a horké hlavy. Příroda nebude poslouchat ,bude se chovat podle vlastních pravidel.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
1.4.2026 09:02 Reaguje na Vladimír NechutnýČerná není jiná kapitola.Jen dělá škody spíš mimo les, a tak nevadí majitelům lesa, ale polí. A řešení je jen střílet, střílet, střílet...
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
1.4.2026 09:56V minulosti se nové výsadby oplocovaly. Zaměstnanci v zimě stloukali oplocenky. To už se nyní nedělá?
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
1.4.2026 11:50 Reaguje na Jaroslav PokornýTatam je doba, kdy měly LČR své dřevorubce, lesní dělnice, stroje,
koně a pily na zpracování dřeva. Vše je privátní a LČR vypisují na
těžbu výběrová řízení. Místo těžby akutních 30 stromů označí těch
stromů 300, aby měl těžař o zakázku zájem. Těží se vše, včetně
mladých stromů, které se těžbou zmrzačí a vytěží se taky. Ono
když padá k zemi košatý 200 let starý dub, tak sebou bere dalších
10 stromů, které měly ještě 30 let čas a začíná se od nuly. Stát
od LČR požaduje zisky a LČR se podle toho chovají. Pokud by ty
zisky stát nepožadoval, tak se mohly chovat jako někteří jiní
vlastníci. Koncepce LČR bez vlastních těžařů, školkařů a taky
zpracovatelů je chybná a nedělají to ostatní vlastníci mimo pár
vyjímek. Nedělali to ani komunisté a šlechtici. Prodat dřevo
nastojato je pohodlné, ale neefektivní, protože by o to neměli
zájem překupníci a těžaři. Takže i ty oplocenky staví firmy a
ty i zalesňují vytěžené plochy. Kamarád ve svém lese si sám
kácí, přibližuje a prodá dřevo koncovému odběrateli bez těch
aukcí a prostředníků. Znovu sám zalesňuje a vychovává les tak,
aby byl jako ze škatulky. Zkuste se zeptat těžařů odkud jsou a
budete v šoku, že v Beskydech těží chlapi ze Šumavy a tam zase
chlapi z Krkonoš podle toho, kdo zakázku v aukci vyhrál a kde
sehnal lidi na práci.
Odpovědět
koně a pily na zpracování dřeva. Vše je privátní a LČR vypisují na
těžbu výběrová řízení. Místo těžby akutních 30 stromů označí těch
stromů 300, aby měl těžař o zakázku zájem. Těží se vše, včetně
mladých stromů, které se těžbou zmrzačí a vytěží se taky. Ono
když padá k zemi košatý 200 let starý dub, tak sebou bere dalších
10 stromů, které měly ještě 30 let čas a začíná se od nuly. Stát
od LČR požaduje zisky a LČR se podle toho chovají. Pokud by ty
zisky stát nepožadoval, tak se mohly chovat jako někteří jiní
vlastníci. Koncepce LČR bez vlastních těžařů, školkařů a taky
zpracovatelů je chybná a nedělají to ostatní vlastníci mimo pár
vyjímek. Nedělali to ani komunisté a šlechtici. Prodat dřevo
nastojato je pohodlné, ale neefektivní, protože by o to neměli
zájem překupníci a těžaři. Takže i ty oplocenky staví firmy a
ty i zalesňují vytěžené plochy. Kamarád ve svém lese si sám
kácí, přibližuje a prodá dřevo koncovému odběrateli bez těch
aukcí a prostředníků. Znovu sám zalesňuje a vychovává les tak,
aby byl jako ze škatulky. Zkuste se zeptat těžařů odkud jsou a
budete v šoku, že v Beskydech těží chlapi ze Šumavy a tam zase
chlapi z Krkonoš podle toho, kdo zakázku v aukci vyhrál a kde
sehnal lidi na práci.
ss
JS
Jarek Schindler
1.4.2026 14:07 Reaguje na Břetislav MachačekZase píšete nesmysly. LČR nikdy neměly , tedy kromě samostatně řízených LZ ( Boubín, Kladská, Židlochovice, Konopiště) své dřevorubce. Od začátku fungování měli LČR pouze THP a veškeré práce ( komplexní zakázky)zadavaly akciovkám. To co píšete skončilo se Státními lesy ČR. V porostech nebudete mít žádný košatý dub , tedy pokud ho tam nenecháte sám "zkošatět". Pletete si samostatně rostoucí stromy se stromy v zápoji. O tom že koncepce LČR je na h..no mluvím od jejich vzniku, tedy od rozdělení bývalých státních lesů na LČR a akciovky. No a že váš kamarád stíhá sám hospodařit na pár hektarech ještě neznamená že by stíhal hospodařit i na větší ploše.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
1.4.2026 17:00 Reaguje na Jarek SchindlerBudiž, vyjádřil jsem se špatně, že jsem nerozlišil
pojmy jako LČR a Státní les za socíku. Myslel jsem
hospodaření za socíku a měl jsem napsat Státní lesy.
Kdo ale chápat chce, tak to pochopil. Totéž u těch
košatých stromů popisuji stav, kdy zůstaly z doby,
když byly mladé a staré byly kolem nich vytěženy.
Dostaly světlo a příležitost se rozkošatět a později
pod nimi dorůstaly ty stromy o kterých píšu. Uvedu
příklad, že 50 letý dub zůstal po vytěžení bříz,
olší a osik a zůstal v lese takřka jako solitér s
podrostem nové výsadby. Nyní přišel jeho čas, ale ten podrost má ještě na těžbu čas. Poukazuji tím
na ty nesmysly vícedruhových a různověkých lesů s
výběrovou těžbou pouze zralých stromů. Jsem totiž
zastáncem praktiků ze svého okolí, kteří sázeli
monokultury v šachovnici po hektaru, či dvou, co
se sázely stejně a těžily taky stejně, ale okolní
monokultury v šachovnici nedoznaly újmy při plošné
těžbě té zralé monokultury. Ano, jeden nezvládne
stovky hektarů, ale on dělá to, co dělaly státní
lesy v minulosti. Zažil jsem celou plejádu těch
revírníků od těch, co jsou 50 let po smrti až k
těm, co by mohli být mými vnuky a vidím i změnu
v přístupu k lesu, dřevu a přírodě jako celku.
Odpovědět
pojmy jako LČR a Státní les za socíku. Myslel jsem
hospodaření za socíku a měl jsem napsat Státní lesy.
Kdo ale chápat chce, tak to pochopil. Totéž u těch
košatých stromů popisuji stav, kdy zůstaly z doby,
když byly mladé a staré byly kolem nich vytěženy.
Dostaly světlo a příležitost se rozkošatět a později
pod nimi dorůstaly ty stromy o kterých píšu. Uvedu
příklad, že 50 letý dub zůstal po vytěžení bříz,
olší a osik a zůstal v lese takřka jako solitér s
podrostem nové výsadby. Nyní přišel jeho čas, ale ten podrost má ještě na těžbu čas. Poukazuji tím
na ty nesmysly vícedruhových a různověkých lesů s
výběrovou těžbou pouze zralých stromů. Jsem totiž
zastáncem praktiků ze svého okolí, kteří sázeli
monokultury v šachovnici po hektaru, či dvou, co
se sázely stejně a těžily taky stejně, ale okolní
monokultury v šachovnici nedoznaly újmy při plošné
těžbě té zralé monokultury. Ano, jeden nezvládne
stovky hektarů, ale on dělá to, co dělaly státní
lesy v minulosti. Zažil jsem celou plejádu těch
revírníků od těch, co jsou 50 let po smrti až k
těm, co by mohli být mými vnuky a vidím i změnu
v přístupu k lesu, dřevu a přírodě jako celku.
JS
Jarek Schindler
2.4.2026 07:35 Reaguje na Břetislav MachačekMě je celkem jedno co jste myslel. Pouze jsem upozornil na skutečnost, že LS LČR nikdy nezaměstnávaly dělnické profese a veškeré práce v lesích zadávaly akciovkám. Dřív to byly komplexní zakázky na dobu 10 let. nyní je to již nepřehledný marast. Jinak 50 letý dub po vytěžení bříz , olší, osik dřív oprabdu nezůstával. Pokud zůstal jako urovňový nebo podúrovňový výstavek tak již žádnou obrovskou korunu nevytvořil. Ano na výběrové těžby musí být terén. A ano, v buku jsme praktikovali clonné seče. Výhoda, pokud vám stačí buk tak nemusíte nic dalšího sázet. No a šachovnico můžete dělat někde na rovinách. Normálně co natáhnete trasu lanovky. Atd.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
2.4.2026 16:07 Reaguje na Jaroslav PokornýNe. Nejsou lidi. Byli propuštěni pro nadbytečnost, a miliardářský agrobaron to dělat nebude.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
3.4.2026 00:14 Reaguje na Michal UkropecChápu, je možno pozvat i třebas Rumuny. Budou i levnější. A Češi mohou být i na dávkách. Znáte to: "V demokracii nikdo nesmí být do práce nucen, ale na sociálmí dávky má každý zákonný nárok."
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
5.4.2026 20:17 Reaguje na Jaroslav PokornýSociální dávky nestojí tolik co dotace.
Odpovědět
Ra
Radek
1.4.2026 10:02Zvěř byla a bude , buď bude v rozmanitosti početností a zdravotním stavu nebo bude přežívat natlačená někde kde bude mít jen trošku prostoru pro život . Tak jako lesy byly a budou , buď budou zdravé produkční , nebo budou zlikvidované tak jako je můžeme pozorovat dnes , mimochodem za to jak dnes lesy vypadají nemůžou její přirození obyvatelé ale my lidé . Pokud se lidé nedokáží dohodnout a spolupracovat tak jim nepomůže žádný ministr ani zákon . Podobné články jako je tento jen pořád dokola opakují jak jim zvěř dělá škody a zvěř působí potíže a zvěř znemožňuje , mluví se o miliardách soukromých veřejných . Tak hlavní je že se našel viník , nebo se jen odvádí pozornost od toho pravého viníka
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
3.4.2026 00:15 Reaguje na RadekNo, zvěž může být i takřka úplně vybita, jak známe ze západních zemí.
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
1.4.2026 10:15Tuto problematiku odborníci na ekolistu už několikrát vyřešelili, jen se jim jako vždy nepovedlo jejich řešení dostat do praxe.
Odpovědět
JB
Jakub Brenn
1.4.2026 11:49Před týdnem jsem odstraňoval PVC pletiva u odrostlejších stromů. Tak jsem si pomyslel, jaké ekologické zhůvěřilosti jsem se dopouštěl-takové hromady pletiva! Jinak to ale nešlo, naopak jsem musel dávat ještě i kovové pletivo.
Bez pletiva by nepřežil ani jeden stromek. Kolik miliard asi stojí oplocování stromů v ČR...
Odpovědět
Bez pletiva by nepřežil ani jeden stromek. Kolik miliard asi stojí oplocování stromů v ČR...
BM
Břetislav Machaček
1.4.2026 12:04 Reaguje na Jakub BrennOno se nějak zapomnělo na odkory z pil a tyčovinu z prořezávek jako
ochranu stromků před zvěří. To ale měl majitel lesa i pilu a ty
odkory neštěpkoval a neprodával jako palivové dřevo a stloukal z nich oplocenky a ochranné obaly solitérů. Tak musí dřevo nahradit kovem a plastem, který je navíc vyroben tak, že se rozpadá a nedá
se opakovaně použít. Když shnila dřevěná oplocenka, tak i hřebíky
se za pár let neśkodně rozpadly. Před 40 roky jsem pomáhal takto
v lesích zachraňovat před okusem náletové solitérní jedle a víte
jak dopadly? Při kůrovcovém kácení smrků ve 40 letech zmrzačené
těžbou okolních smrků šly k zemi taky. Přečkaly zvěř, ale nikoliv
zvěř lidskou, které se při těžbě neohlížela na zdravé stromy, co
měly do mýtní zralosti ještě 80 let.
Odpovědět
ochranu stromků před zvěří. To ale měl majitel lesa i pilu a ty
odkory neštěpkoval a neprodával jako palivové dřevo a stloukal z nich oplocenky a ochranné obaly solitérů. Tak musí dřevo nahradit kovem a plastem, který je navíc vyroben tak, že se rozpadá a nedá
se opakovaně použít. Když shnila dřevěná oplocenka, tak i hřebíky
se za pár let neśkodně rozpadly. Před 40 roky jsem pomáhal takto
v lesích zachraňovat před okusem náletové solitérní jedle a víte
jak dopadly? Při kůrovcovém kácení smrků ve 40 letech zmrzačené
těžbou okolních smrků šly k zemi taky. Přečkaly zvěř, ale nikoliv
zvěř lidskou, které se při těžbě neohlížela na zdravé stromy, co
měly do mýtní zralosti ještě 80 let.
JB
Jakub Brenn
1.4.2026 13:01 Reaguje na Břetislav MachačekPravda. No jak jste napsal i výše...dnes je celý ten systém pokřivený, dříve lesnické činnosti na sebe navazovaly. Hlavně si na tom namastit kapsy, to je to, oč tu běží.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
1.4.2026 13:21 Reaguje na Jakub BrennJO,
holt někde zase udělaji novodobí svazáci/soudruzi - chybu, no !
Odpovědět
holt někde zase udělaji novodobí svazáci/soudruzi - chybu, no !
TS
Tonda Selektoda
5.4.2026 19:27 Reaguje na Jakub BrennPřed převratem jsem při toulkách lesem chodil i kolem malých, vysázených stromečků. Smrčky, borovičky. Asi tak do výše kolen. A zaujalo mě, že jejich vrchol a nejvyšší patro pod ním, byly natřeny hustou šedivou barvou. Občas jsem viděl i prázdný plechový džber, s nálepkou Morsuvin. Žádné oplocení, natož plastové pletivo. Jo, možná bylo v lese méně zvěře...
Odpovědět
TP
Tomáš Pilík
2.4.2026 09:43,,požaduje po Ministerstvu zemědělství přijetí konkrétních opatření k jejich snížení. Tyto škody zároveň brání obnově českých lesů z hlediska biodiverzity a jejich adaptaci na klimatickou změnu.“
S tímto naprosto souhlasím a podepisuji to. Pokud se bavíme o pestrosti a biodiverzitě, tak je potřeba začít s pestrostí zemědělské krajiny, kde je dnes problém nejvíce bijící do očí - podstatně snížit velikost celků s jednou plodinou, omezit pěstování technických plodin a zavést protierozní opatření (rozdělení půdních celků mezemi, remízy, alejemi). Pak zde máme lesní celky. Panuje shoda na tom, jak by měl vypadat odolný les. Skutečnost je ale stále taková, že zejména státní podnik LČR jede stále systémem smrkových plantáží i na místech, kde pro smrk nejsou vhodná stanoviště. A nakonec ta všemi nenáviděná zvěř. Založit pastení a klidové plochy, provádět ochranná opatření na kulturách a samozřejmě tam, kde jsou svýšené stavy, tak zvýšit lov.
V krajině je evidentně problémů více, proto je problém řešit komplexně. Vykřikováním, že za všechno můžou myslivci se nic nevyřeší, stejně jako požadovat po ministerstvech ,,něco s tím udělejte“. Každý by měl začít u sebe. Pokud někdo provozuje velkoplošné průmyslové zemědělství za účelem maximalizace zisku bez ohledu na krajinu, tak ve jménu svého ekomického sobectví škodí všem, kdo v krajině hospodaří:
- lesníkům tím, že nepřiměřeně zvyšuje uživnost krajiny pro velkou býložravou zvěř,
- rybářům tím, že vodní nádrže nepřiměřeně dotuje hnojivy a splachy z polí,
- včelařům tím, že jsou nepřiměřeným a nešetrným způsobem používány chemické prostředky, které včelstva oslabují nebo i likvidují a v případě monokultur plodin i značně omezují pastvu (to samé ale platí i pro polní ptactvo, bažanty, zajíce a koroptve),
- myslivcům tím, že zvěři, která by měla být předmětem lovu, navozují vynikající krytové podmínky a lov tím nepřiměřeně stěžují (o monodietách zvěře a koncentraci zvěře v lesích po klizni obřích lánů ani nemluvě).
Pokud na jednu stranu velké býložravé zvěři dopřávám vynikající krytové a potravní podmínky, je absolutní neznalost a najivita domnívat se, že z druhé strany problém jednoduše vyřeším kulovnicí. Jako je komplexní tento problém a dotýká se krajiny jako celku, tak je nutné i přistupovat k jeho řešení.
Nakonec zde mám na zástupce SVOL, ASZ, Hnutí DUHA, ČSO a ČSOP ještě jednu otázku: jak hodláte řešit honitby, kde vlastník pozemků hospodaří zemědělsky, lesnicky i myslivecky a při tom uměle přemnožuje zvěř (zejména sika, prase divoké)?
Odpovědět
S tímto naprosto souhlasím a podepisuji to. Pokud se bavíme o pestrosti a biodiverzitě, tak je potřeba začít s pestrostí zemědělské krajiny, kde je dnes problém nejvíce bijící do očí - podstatně snížit velikost celků s jednou plodinou, omezit pěstování technických plodin a zavést protierozní opatření (rozdělení půdních celků mezemi, remízy, alejemi). Pak zde máme lesní celky. Panuje shoda na tom, jak by měl vypadat odolný les. Skutečnost je ale stále taková, že zejména státní podnik LČR jede stále systémem smrkových plantáží i na místech, kde pro smrk nejsou vhodná stanoviště. A nakonec ta všemi nenáviděná zvěř. Založit pastení a klidové plochy, provádět ochranná opatření na kulturách a samozřejmě tam, kde jsou svýšené stavy, tak zvýšit lov.
V krajině je evidentně problémů více, proto je problém řešit komplexně. Vykřikováním, že za všechno můžou myslivci se nic nevyřeší, stejně jako požadovat po ministerstvech ,,něco s tím udělejte“. Každý by měl začít u sebe. Pokud někdo provozuje velkoplošné průmyslové zemědělství za účelem maximalizace zisku bez ohledu na krajinu, tak ve jménu svého ekomického sobectví škodí všem, kdo v krajině hospodaří:
- lesníkům tím, že nepřiměřeně zvyšuje uživnost krajiny pro velkou býložravou zvěř,
- rybářům tím, že vodní nádrže nepřiměřeně dotuje hnojivy a splachy z polí,
- včelařům tím, že jsou nepřiměřeným a nešetrným způsobem používány chemické prostředky, které včelstva oslabují nebo i likvidují a v případě monokultur plodin i značně omezují pastvu (to samé ale platí i pro polní ptactvo, bažanty, zajíce a koroptve),
- myslivcům tím, že zvěři, která by měla být předmětem lovu, navozují vynikající krytové podmínky a lov tím nepřiměřeně stěžují (o monodietách zvěře a koncentraci zvěře v lesích po klizni obřích lánů ani nemluvě).
Pokud na jednu stranu velké býložravé zvěři dopřávám vynikající krytové a potravní podmínky, je absolutní neznalost a najivita domnívat se, že z druhé strany problém jednoduše vyřeším kulovnicí. Jako je komplexní tento problém a dotýká se krajiny jako celku, tak je nutné i přistupovat k jeho řešení.
Nakonec zde mám na zástupce SVOL, ASZ, Hnutí DUHA, ČSO a ČSOP ještě jednu otázku: jak hodláte řešit honitby, kde vlastník pozemků hospodaří zemědělsky, lesnicky i myslivecky a při tom uměle přemnožuje zvěř (zejména sika, prase divoké)?
Vojtěch Maruška
2.4.2026 22:39Největší problém není spárkatá , ale soudruzi myslivci . Kdokoli jim chce " omezit jejich práva " a chce po nich i nějaké povinnosti , tak spustí to své halali a vše zůstane jak je. Na doby, kdy byl 1kus srnčího na 12ha a divočáci s jeleny v oborách prý máme zapomenout , nyní to mají " pod patronací oni " . A že je to znát . Ale pozor , prý se tu příliš množí vlci a jiná " škodná " a bude dobré jejich počty omezit . Ta opravdová škodná , je tu ovšem pouze jedna . Šárka
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
4.4.2026 07:18 Reaguje na Vojtěch MaruškaVy jste myslivec? Že paušalizujete. Pokud ještě MS funguje a má dost mladých(obvykle na dědině), tak tam není problém. Tam kde se mladí nehrnou, nebo je revír pronajat jen jako prestižní, tak problémy s přezvěřením bují.Měla by se zavést stará praxe, že takoví lepší lovci musí mít své myslivce údržbáře.
Odpovědět
TP
Tomáš Pilík
4.4.2026 10:23 Reaguje na Vojtěch MaruškaTaké bych chtěl mít vše takto jednoduše vyřešeno. Třeba jako že za dopravní nehody mohou výrobci aut.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
5.4.2026 10:50 Reaguje na Vojtěch MaruškaAno, opravdová škodná , je tu pouze jedna. "Pomatenci" jako vy. Už byste se mohli konečně domluvit alespoň na tom co je ten dnešní myslivec zač. Je to "soudruh" nebo dnešní "zbohatlík"? A proč by jeleni měli být pouze v oborách? Bohužel, znát je hlavně to , že dnes se do myslivosti serou idi.ti. Ano ti dřív mohli tak akorát " šoupat nohama".
Odpovědět
