Martina Čížková: Jak jsem se z bezplenkové metody vrátila k plenkám
Malá rekapitulace. Synovi byly tři měsíce, když jsme začali. Nyní je mu 22 měsíců a – chvilka napětí, jak to dopadlo? – nebezplenkujeme. Nechodíme na nočník. Máme plíny.
Z pohledu našich babiček se tedy jedná o dokonalý failure. Vždyť mimino staré přes rok a půl už za jejich časů žádné pleny nemělo. Jak tedy došlo k tomu, že se nadšená bezplenkařka obrátila ve svůj pravý opak a nyní její miminko nosí pleny déle, než sama doufala? Na okraj, dneska se nosí pleny daleko déle, takže v rámci běžného rodičovství je moje obalené miminko stále v normě. To ale neznamená, že já jsem s tím spokojená. Ale stalo se.
Chytat vyměšování syna byla zábava – přes den. V noci mě to začínalo čím dál víc zmáhat. Bohužel, můj syn nepatřil a nepatří k dětem, které v sedm hodíte do postýlky a ráno si je vyzvednete vyspinkaní do růžova. Výhradně jsem kojila do jeho půl roka a ještě po zavedení prvních příkrmů jsem v noci kojila pětkrát. Plus se syn hodně budil. Plus vstávání k vyměšování. Byla jsem přesně ten typ maminky – nevyspalé zombie. S takovou se bezplenkování dělat nedá. Postupně jsem syna přestala dávat čůrat v noci. Přes den jsem přestala být důsledná a běhat s každým domnělým čůráním. Polovičatou situaci jsme zkusili vyřešit nabídnutím nočníku, synovi byl zhruba rok. Nebavilo ho na něm sedět a tak jsme toho nechali. Nechtěli jsme mu ho zprotivit. Pak syn začal dělat to, co je pro děti tak typické. Když chtěl na velkou, někam se zašil. To dělá dodnes. Rozhodně u toho nechce být rušen, takže nějaké náhlé vláčení na záchod mu tlačení nepříjemně přeruší.
Z bezplenkování nám zůstalo to, že syn pochopí, když mu řeknu, aby se vyčůral. Ale nevím, jestli to není pro tento věk již normální. Ráda bych ho začala učit na nočník. Ale čekám druhé dítě. A s břichem se špatně lítá x krát denně na nočník, svlékání, oblékání, to kolikrát zbytečně. Proto čekám, až bude tepleji a bude moci lítat nahý. Slovo o bezplenkování závěrem: rozhodně tuto metodu nezavrhuji a dodnes vzpomínám ráda na to období velkého souznění s miminkem. Bohužel zvítězilo nevyspání a rezignace. Taktéž jsem neměla ve svém okolí nikoho, kdo by měl s touto praxí zkušenosti a v kritických okamžicích pomohl radou, zkušeností.
A jestli budu bezplenkovat s druhým? Myslím, že to zkusím. A ve volném pokračování této reality show se o tom určitě dozvíte i vy. Bezplenkování zdar!
reklama
Další informace |
Online diskuse
Tak trochu ze života - 22. 1. 2013 - JanaRStejně jako řada jiných doporučení, jak správně se starat o dítě, i bezplenková metoda jde aplikavat jen na některé děti. Mám 2 kluky a oba dva od narození kakali zásadně jen při kojení...a při tom se opravdu těžko manipuluje ještě s nočníkem pod jeho zadečkem :-))) Starší syn je hrozně živé dítě, takže ani u kojení nevydržel dlouho (v 7. měsíci už prostě nechtěl), natož abych vydržel sedět na nočníku. Nicméně v 1,5 už ho začal zajímat velký záchod a 2 měsíce před 2. narozeninami už nepotřeboval přes den plenky. Pro srovnání mám švagrovou, která svoji dceru od narození dává na nočník (jde to snadno, protože víc statické dítě jsem v životě ještě neviděla, dokáže hodiny sedět na 1m2 a nepohnout se:-) Nicméně před nedávnem oslavila 2. narozeniny a teprve teď začíná chodit bez plenek. Takže výsledek mají stejný jako u nás, kde jsem nikdy bezplenkovou metodu nepraktikovala. Navíc tzv. "nehody", jak se tvrdí, že tyto děti nemají, tak za pouhý víkend přes léto, kdy bylo holčičce 1,5 roku, tak jsem ji viděla 3x, jak se vykakala zrovna když se jí prostě chtělo...2x uprostřed bazénu :-) Teď jsem zvědavá, jak to bude u našeho druhého syna, je mnohem klidnější než jeho bráška, takže ještě v 1,5roce vyžaduje kojení...Kolem 1.roku i chodil na nočník, ale pak se mu to nějak přestalo líbit, tak ho nenutím a vyčkám...v létě, až mu budou 2roky, tak už určitě nebude potřebovat plenky:-) |
