Milan Chytrý: Rostlinou roku je invazní rostlina. Proč jsme změnili žánr?
Tuto fotku jsem pořídil v říjnu 2004 na dálnici u Karlsruhe v jihozápadním Německu, kudy jsme s kolegy projížděli autem na konferenci o biologických invazích ve Švýcarsku. Tehdy tam žluté porosty tohoto jihoafrického starčku lemovaly dálnice na stovkách kilometrů. Stálo nám tehdy za to udělat fotografickou zastávku, protože u nás, kde byl tento starček poprvé zaznamenán v roce 1997, jsme něco takového nikdy neviděli.
Když dnes jedeme po našich dálnicích nebo železnicích, tak v létě a na podzim vidíme stejný obrázek. Starček během necelých dvaceti let ovládnul české hlavní tahy, kde se šíří s dopravou. Už ale začíná pronikat i do přirozené vegetace.Mapu výskytu starčku úzkolistého připravili v roce 2018 Michal Ducháček, Petr Kocián a Pavel Kúr pro sérii článků o rozšíření druhů české flóry (Kaplan a kolektiv 2018, Preslia). Ne náhodou připomíná mapu naší dálniční sítě. Od té doby přibyla spousta záznamů na dalších lokalitách, které lze sledovat na dynamických mapách portálu Pladias.
Příběh starčku úzkolistého je ukázkou, jak rychle se může zavlečený rostlinný druh spontánně rozšířit na velkých územích díky dopravě. Česká botanická společnost bude v rámci akce Rostlina roku výskyt starčku úzkolistého mapovat také pomocí projektu na portálu iNaturalist.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (14)
Karel Zvářal
28.1.2025 07:38Karel Zvářal
28.1.2025 09:11 Reaguje na Karel ZvářalJaroslav Pokorný
28.1.2025 22:06 Reaguje na Karel ZvářalPochopitelně že se šířily, protože se lidem líbily a líbí a i nyní, když si chce někdo vysadit živý plot, co mu zahradníci nabídnou? No, ano, ponejvíce thuji, Protože se snadno množí. A v minulosti, možná i v současnosti, to je "typický" hřbitovní strom. Kdož ví proč.
Pavel Jeřábek
29.1.2025 00:01 Reaguje na Jaroslav PokornýPokud jde o túje - jestliže se dobře stříhají, nedělají z nich několika metrové živé ploty, nenechají od spodu vyvětvit, tak v té ulici, kde jsou menší zahrady, a živý plot by měl být sjednocující, tak nejsou marné. A mají i některé pozitivní vlastnosti jako silicemi obohacování vzduchu apod.
Nicméně, jsem víc pro habr, pokud má být plot stříhaný, a nebo volně rostoucí plot z několika druhů vhodně vybraných keřů.
Jaroslav Pokorný
29.1.2025 08:51 Reaguje na Pavel JeřábekJinak se shodneme. Ale volně rostoucí živý plot jsem si udělal z mých oblíbených tisů.
Pavel Jeřábek
29.1.2025 15:34 Reaguje na Jaroslav PokornýA ta "červená švestka" asi budou ty špendlíky, které se rozrůstají na kdejaké mezi, bývalé pastvině a dokáže při vyřezávání hodně a bolestivě popíchat.
Zejména v poslední době, kdy místo spálení na vhodném místě, se vyžaduje štěpkování a nebo odvoz, to jsou "milé" dřeviny.
Karel Zvářal
29.1.2025 18:36 Reaguje na Pavel JeřábekNíže jsem to napsal nesprávně, nejsou to invazivky, nýbrž vytrvale vysazované. Ta "švestka" je hned první foto, i níže jsou na fotech, správný název neznám.
Karel Zvářal
29.1.2025 09:01 Reaguje na Jaroslav PokornýProto tomu říkám "provozní slepota". Všichni mají prblém na očích, stromy i keře tam jsou - ale nemáme hmyz! Kampak se poděl? Není a nebude, tak jako v horském jezírku kapři.
Jaroslav Pokorný
29.1.2025 20:22 Reaguje na Karel ZvářalOn by nikdo nesbíral ani pěkné ovoce, ať už jablka, hrušky, třešně ....., protože z ulice by to nikdo nechtěl. A proto se šlechtí kultivary s malými plody, příp. sterilní. Proč? Protože kdo měl to rozšlapané ovoce s chodníků uklízet. Na podzim jsem si byl odstřihnout výhonek bambusu pod Vyšehradem a nedaleko od železničního mostu jsem si nasbíral plody jinanu. Tam se jim podařilo vysadit na chodníku několik samic. Všechny stromy jsou dosud malé, ale plodí až až. Až to budou stromy velké, jsem zvědav, kolik asi bude petic za jejich odstranění. Kdo znáte jinany, víte, jaký je pod nimi svinčík. Podobně jako pod tisem, moruší a pod.
Ale v podstatě s vámi souhlasím, kde to jde, třebas na stráních ve Stromovce či v Letenských sadech by mohly být plánovitě vysazované plodonosné keře. Ale na té Letné je např. dost mahalebek.