Miroslav Hruška: Další experiment ministerstva dopravy s rychlou smrtí?

Denně čteme a vidíme umírat lidi na silnicích a dálnicích. Proč se tak děje, má několik příčin. Je to naprostá nezodpovědnost některých řidičů, kterých je bohužel stále více, nezkušenost, spojená s riskováním, meteorologické podmínky, ohromný nárůst zejména kamionové přepravy, který neodpovídá možnostem malého státu, již nyní přesyceného silničními a železničními komunikacemi. / Ilustrační foto

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Mayabuns / Shutterstock.com

Do této situace přišlo ministerstvo dopravy s novelou zákona č. 361/2000 Sb. Tato novela měla platit už v srpnu, ale jak je u dopravy zvykem, díky bohu se zpozdila. Největší změny se mají týkat povolené rychlosti na dálnicích, bodového systému a pokut.

Když si vezmeme, jak a po čem se u nás jezdí, dojde v případě schválení novely k takové situaci, že zcela jistě bude přibývat křížků a pomníčků u našich dálnic. Ale především je zcela nesmysl to, že by se tak, jak dnes vypadají naše dálnice dalo po nich jezdit 140 km za hodinu. Nejen D1, ale i další jsou buď opravovány, údajně modernizovány, rekonstruovány atd. Na naše dálnice se nejlépe hodí označení, které jsem slyšel v souvislosti s průjezdem a kolapsem dopravy při průjezdu amerických vojsk přes naši republiku. Tehdy byla dálnice D1 označována jako Ťokův průsmyk.

Zvýšení povolené rychlosti na některých dálnicích na 140 km/h má obdobu pouze v Německu, kde je rychlost neomezená, rychlost 140 km/h testuje Rakousko a údajně platí v Bulharsku. Nevím, jak je to v Bulharsku, ale v Německu i v Rakousku je zcela jiná kvalita jak řidičů, tak dálnic.

Další změnou má být úprava bodového systému, kde se za vážnější přestupky bude odebírat 6 bodů a za méně závažné 4 body. S tím lze jen souhlasit. Pokuty se zvýší a budou v mezích od nejnižší 1 500 Kč až na nejvyšší 25 000 až 75 000 a může být i 100 000 Kč.

Svůj vliv bude patrně mít tato změna i na zvýšení emisí, hluku i prašnosti silnic, a to ve svém důsledku na životní prostředí v okolí dálnic.

Neomezená rychlost, nebo povolená rychlost 140 km/h je odůvodněná v zemích, jako například USA, Austrálie, Rusko, kde vzdálenosti a délky dálnic se počítají na desítky tisíc kilometrů nebo mil. Proč na naši zem, kde se jedná o jednotky stovek km, potřebujeme zvyšovat rychlost a pro koho? I Skandinávské země, kde jsou vzdálenosti např. v Norsku či Švédsku daleko větší než u nás, je rychlost na dálnicích na 110 až 120 km/h. A stačí jim.

Co nám může tato novela přinést? Nic, jen vznik nového průmyslového odvětví, a to výroba křížků, křížů a pomníčků a zvýšení zisků pohřebních služeb.