Myslivostudržitelně.cz: Škody způsobené zvěří – opravdu „jen“ desítky milionů? Reálně miliardy Kč ročně
Přitom argumentují buď výší škod uplatněnou společností Lesy ČR, popř. výstupy Českého statistického úřadu (ČSÚ), kde se skutečně uvádí částky kolem 40-50 milionů Kč ročně. Oba tyto zdroje ovšem uvádí jen vlastníky uplatněné náhrady, za zvěří způsobené škody, které byli schopni vlastníci po myslivcích vymoci.
Uplatněný je jen zlomek nároků na úhradu celkových škod: V praxi ale řada vlastníků své škody vůbec není schopna na myslivcích uplatnit. Jak evidence škod, tak jejich uplatňování a vymáhání náhrady škod stojí hodně času, úsilí i finančních nákladů na posudky a soudní znalce, přitom výsledek je značně nejistý a často končí mnohaletými soudními spory. Řada vlastníků po předchozí negativní zkušenosti s uplatněním to už ani znova nezkouší, případně občas dochází k neoficiálnímu vyrovnání třeba ve zvěřině. Proto škody oficiálně uplatněné podle vyhlášky č. 55/1999 jsou jen malým zlomkem celkových škod způsobených zvěří. Ani samotná právní úprava škod není dokonalá. Vyhláška č. 55/1999 Sb. o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích neumožňuje vyčíslit některé typy škod (úplné spasení jedinců přirozené obnovy, pokles biodiverzity vlivem úplné likvidace vybrané dřeviny zvěří - často např. jedle). Vlastníci lesů s vlastními honitbami, ve kterých myslivecky hospodaří ve vlastní režii, v praxi nevěnují příliš úsilí do vyčíslování škod zvěří, aby je mohli uplatňovat sami na sobě. Čas i prostředky je daleko efektivnější vložit do navýšení odlovu.
Renomované instituce ale i odborníci vyčíslují škody na miliardy ročně.
Co tedy o škodách zvěří říkají jiné zdroje?
Aleš Erber ve studii z r. 2019 (dostupné zde: Analýza škod zvěří a nákladů na ochranu lesů proti škodám zvěří) odhadl škody zvěří jen na lesních porostech výpočtem z výsledků národní inventarizace lesů (NIL), výročních zpráv LČR a Zpráv o stavu lesů MZe na 4,9 miliardy Kč/rok. V to jsou zahrnuty škody ze zbytečně (v podstatě zvěří vynucených) vynaložených nákladů na umělou obnovu lesa (1,3 mld Kč) a náklady na ochranu kultur proti škodám zvěří (0,7 mld Kč).MZe v tiskové zprávě z 5. 6. 2024 (dostupné zde: Horší než kůrovec. Přemnožená zvěř poškodí třetinu mladých lesů, za 10 let jsou škody minimálně 25 miliard korun) uvádí škody ve výši v průměru 2,5 mld Kč ročně. Tuto částku vypočítali ve Výzkumném ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) z výsledků NIL. Uvedená částka 2,5 mld Kč zahrnuje 1,45 mld Kč nákladů na ochranu lesa proti zvěři, nejsou zde ovšem zahrnuty náklady na vynucenou umělou obnovu lesa,ani škody zničením semenáčků okusem zvěří. Zdroj ve zprávě dodává, že reálná výše škod bude „zřejmě ještě výrazně vyšší“.
MZe má rovněž k dispozici jím zadanou a mnohem lépe vypovídající studii provedenou Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL, 2020), která zahrnuje i škody ze zničení semenáčků na základě vyhodnocení stovek kontrolních a srovnávacích ploch po celé ČR. Tato studie vyčíslila průměrné roční škody způsobené zvěří na lesích na 3,3 až 3,5 mld Kč/rok. K tomu autoři přičítají ještě škody v zemědělství ve výši 1,5 až 2,0 mld Kč. Škody zvěří na lesích, ale i v zemědělství podle této studie dosahují ročně 4,8 až 5,5 mld. Kč/rok. Souhrnná výše škod, kterou zvěř v ČR působí na lesích (včetně nákladů na ochranu lesa proti škodám zvěří), v zemědělství, ale i v dopravě se ročně pohybuje kolem 7 mld. Kč. (Turek, 2022).
„Ekologická“ škoda je nezměrná: Hlavní problém v praxi není, kolik stromků zvěř okouše nebo zcela spase, ale kolik zůstane těch, které nepoškodí a jaká je jejich druhová skladba Jak známo, zvěř okusuje především dřeviny, kterých je v daném lese málo. Na většině území České republiky, kde dosud převládal smrk, jsou tak poškozovány především listnáče a jedle. Poškození je často takové, že mimo oplocené plochy nemají tyto dřeviny reálnou šanci odrůst v takovém množství, aby nová generace lesa byla výrazně pestřejší. Na mnoha místech České republiky proto snahy o dosažení pestřejších lesů dlouhodobě končí v žaludcích přemnožené zvěře. Tím, že negativní vliv zvěře je dlouhodobý, ztrácíme drahocenný čas na adaptaci našich lesů na měnící se klima. Naše lesy jsou tak do budoucna mnohem náchylnější ke kalamitám a stěží budou plnit všechny ekosystémové služby, které od nich jako společnost budeme potřebovat (vedle produkce dřeva zejm. ochrana půd, klimatická funkce, zachycování vody, poutání uhlíku a rekreační funkce).
Reálné dopady vlivu zvěře na les nelze vyhláškou 55/1999 Sb. komplexně podchytit. Zásadní je především přirozená obnova lesa, která v případě většiny listnatých dřevin a jedle na části České republiky mimo oplocenky vůbec nevzniká. Je totiž spasena hned v okamžiku své iniciace a po jejím spasení nic nezbyde, nelze tedy prokázat, že zde něco rostlo a došlo ke škodě. Pokud si tedy uvědomíme, že přírodní sukcese (tj. samovolná obnova lesa) v České republice prokazatelně vede k lesu s převahou dubů, buků, jedle atd. a zároveň roční náklady na pěstební činnost v ČR se pohybují kolem 10 mld. Kč, je jasné v jakých řádech se skutečně pohybuje negativní ekologický i ekonomický vliv zvěře na lesní ekosystémy. Důkazy o tom, že potenciál přirozené obnovy v našich lesích je obrovský, lze najít v závěrečné zprávě z Vyhodnocení kontrolních a srovnávacích ploch v ČR v letech 2013 - 2022 zpracovanou ÚHÚL, která říká, že:
-
- Okus eliminoval na jednotlivých plochách KSP v ČR 13 % druhů dřevin.
-
- Celkově zvěř v ČR zcela zničila v průměru 15 % stromků.
-
- Velká část stromků, která přežila, navíc trpí poškozením a ztrátou přírůstu.
-
- Rozdíl ve výšce stromků v oplocení a mimo něj dosahoval v průměru 28 %. (přičemž kritická míra je 25 %)
-
- Statisticky významný rozdíl ve výšce stromků byl zjištěn u 83 % častěji zastoupených druhů dřevin.
-
- 38 % hospodářsky významných druhů dřevin (JD, BK a DB) v ČR je nepřiměřeně poškozeno okusem zvěří.
-
- Nadměrné poškození lesa zvěří se vyskytovalo na většině zkoumaných lokalitách.
Shrnující tabulka: Nikoli desítky milionů, ale jednotky miliard ročně
Tabulka níže shrnuje výsledky dostupných zdrojů, které vyčíslují škody způsobené spárkatou zvěří. Přestože se jednotlivé zdroje v dílčích parametrech výpočtu a vstupních datech liší, jedno je jasné - celkové škody způsobené spárkatou zvěří dosahují ročně nikoli desítky milionů, ale jednotky miliard korun.
Další informace o novele zákona o myslivosti najdete na webu myslivostudržitelně.cz, který spustila skupina sedmi významných neziskových organizací lesníků, zemědělců i ochránců přírody. Web vysvětluje, proč je nutná změna současného nefunkčního systému myslivosti a přináší řadu informací a zdrojů k tématu. Vše ve snaze podpořit konstruktivní dialog založený na faktech a pomoci nalézt řešení současné neudržitelné situace.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (20)
František Dvořák
22.9.2024 07:30Michal Ukropec
22.9.2024 16:40 Reaguje na František DvořákPetr Pekařík
23.9.2024 19:23 Reaguje na František DvořákRadek
22.9.2024 11:21Ty webové stránky co tady někdo propaguje provozují novodobí komunisti , žijí z evropských dotací , k tomu pobírají tak zvané národní dotace , jejich hospodaření jim pomáhá platit každý jeden a není jim hanba vzít si ke svým touhám jako rukojmí zvěř .
NAVRHUJI ZE ZVĚŘE UDĚLAT KAPRY , TI NEVADÍ ZATÍM NIKOMU !
Michal Ukropec
22.9.2024 16:43 Reaguje na RadekPetr Pekařík
23.9.2024 19:24 Reaguje na Michal UkropecDavid Šanc
24.9.2024 23:53 Reaguje na RadekRadim Polášek
22.9.2024 12:18Údaje o škodách jsou možná přesně spočítány, ale pořád to je přesný součet nepřesných čísel.
Každopádně to je nic neříkající součet sloužící k oblbování neznalých lidí a k lobbystickému zelenému nátlaku na vládnoucí establišment. Který se vzhledem ke svému eurohujerskému probruselskému zaměření nechává velmi ochotně zeleně ovlivnit.
Jedna věc je totiž jakési vyčíslování objemu škod a úplně jiná věc je jak velký díl z té ekonomické aktivity ten objem škod je.
Bavíme se tady totiž o přírodě a o přírodních procesech, které už ze své podstaty neustálého vývoje a neustále změny do stále nových stavů vykazují neurčitelnost. Nebo rovnou by se dal říct známější termín diverzitu. Je prostě přirozené, že i když vytvoříme v lesích a na polích optimální podmínky pro to, aby zvěř nedělala škody, tak toho dosáhneme jenom pro určitou většinu těch zvířat. Vždy se najde nějaká menšina zvířat a situací, kdy ty škody vzniknou a má to tak být, protože tak s eprojevuje diverzita. Která zaručuje dlouhodobé přežití, adaptraci popualce těch zvířat na případné nové podmínky a až nakonec i trvalou udržitelnoust těch zvířecích popualcí.
V praxi se to projeví tím, že pokud bude v lesích existovat zvěř, vždy nějaká ztráty způsobené tou zvěří budou. Je třeba jenom stanovit, jestli vzhledem k nějakému celkovému výnosu nebo ceny kultury na hektar pozemku jsou ty ztráty způsobené zvěří na tom hektaru přiměřené a potom stačí držet sočasný stav nebo příliš velké a potom je třeba něco změnit. Připomínám, že příroda je v tomto směru občas velmi marnotratná, například z vržených mláďat se dospělosti dožije třeba 80 %, ale třeba taky jenom 5 % mláďat.
Takže kolik jsou ztráty na zemědělské produkci způsobené zvěří vzhledem k celkové výšce zemědělské produkce? 1 %? To zemědělec ani nepozná a z hledisk přírody to je perfektní údaj. 5 %? To už zemědělec může poznat. A bylo by dobré analyzovat ty zemědělce, u kterých je to poškození nadprůměrné, proč to tak u ich je a zjednat na tom místě nápravu. 20 % ? Z hlediska hospodaření zemědělce a efektivity zdrojů vynakládaných na produkci potravin je to ekonomický i zřejmě taky ekologický průšvih. A už by se to mělo začít řešit plošně.
A co se týká škody v lesích je to totéž, jenom v "bledě modrém".
Takže JAK VELKÝ PODÍL z těch ekonomických aktivit ty škody uváděné v článku jsou?
Michal Ukropec
22.9.2024 16:48 Reaguje na Radim PolášekSlavomil Vinkler
22.9.2024 17:46 Reaguje na Radim PolášekMichal Ukropec
22.9.2024 20:10 Reaguje na Slavomil VinklerRadim Polášek
22.9.2024 20:39 Reaguje na Slavomil VinklerJinak prasata škodí na polích, v lesích jejich rytí moc nevadí a škodí proto, protože jdou za výživným krmením, Červy, larvami, myšmi v zemi, zrajícím obilím, řepkou, kukuřicí na polích...
Srnci, jeleni a třeba zajíci škodí v lesích proto, protože tam mimo vysázené stromky jinou pastvu prakticky ztratili. Ztratili drobné loučky a kusy trávy sekané na zelenou píci od jara po pozdní podzim drobnými zemědělci a chovateli domácího zvířectva a ztratili pole s pícninami sekanými na zeleníé krmení pro zemědělské chovy. Zbyly jim jenom ty stromečky na osázených pasekách a tak se krmí převážně jimi.
Radek
22.9.2024 20:53Michal Ukropec
23.9.2024 05:41 Reaguje na RadekEmil Bernardy
23.9.2024 07:26 Reaguje na RadekDAG
24.9.2024 10:35Myslivost udržitelně je jejich produkt. Jediným cílem je vyvolat nenávist k myslivcům a likvidace spolků. To už je jasné. Chtějí svůj vlastní monopol na krajinu. Podle mě další na řadě budou zemědělci.
Jarek Schindler
25.9.2024 01:07No a škody, Pokud by se stejným způsobem počítali škody vlky tak by se nemohla počítat jedna stržená ovce ale pro zachování reciprocity by se měla považovat za škodu cena celého stádečka co by za normálního života té jedné ovce mohlo vzniknout. Ono se snad za škody vlky považují i náklady na vyudování chrany stád? Pokud může být ochrana lesa považována najednou za škodu proč není považován za škodu i náklad na oplocení a veškerá ochrana proti vlkům? No a bobři? Jak vyčíslíme v současnosti škody zbytečně vzniklé přehražením toků činností bobrů? Škody vzniklé tím, že to bobry pokácené dřevo ucpalo koryta řek a zapřičinilo rozliv či změnu řečiště. Proč se tyto škody neučtují vlčím či bobřím ochranářům?
Radek
4.10.2024 11:12Vlastníci pozemků se připojují k ČMMJ – nesouhlasí s novelou ZoM
Andrea Güttlerová
Ministerstvo zemědělství v novele zákona o myslivosti slibuje posílení práv vlastníků pozemků, ale opak je pravdou. Vlastníci pozemků se postavili proti chystané novele zákona o myslivosti. V otevřeném dopise vlastníků hospodařících na honebních pozemcích popisují negativní dopady a zmatečnosti novely zákona. Místo deklarovaného posílení práv vlastníků podle nich novela přináší nespravedlivou zátěž pro ty vlastníky, kteří vytvářejí honitby, o které se na své náklady musejí ze zákona starat. Odmítají další nedokonalosti. Zde https://www.hospodarivkrajine.cz/
Ani sebelepší zákon stavy zvěře nesníží, to zajistí pouze lidé. Pokud má ministrem (Marek Výborný) tvrzená „podpora vlastníků a myslivců“ spočívat pouze v zavádění nových byrokratických povinností a drakonických sankcí, rezignuje tím novela zcela na svůj hlavní účel. Tak se uvádí v článku na iDnes – Novela zákona o myslivosti pod palbou. Stát znárodní lesy, bouří se majitelé. Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/myslivecky-zakon-novela-kritika-myslivci-zemedelci-majitele-pozemku.A240905_090134_domaci_tof
Českomoravská myslivecká jednota v úterý 10. září pořádá pro média tiskovou konferenci. JUDr. Daniel Novotný, Ph.D. zástupce vlastníků půdy a lesů, jeden z řečníků konference se bude vyjadřovat za signatáře otevřeného dopisu k paradoxům chystaného nového zákona o myslivosti a oslabení práv vlastníků půdy. K němu se za ochranáře připojí Pavla Benettová, iniciátorka výzvy za záchranu srnčí zvěře, Tomáš Pilík, člen OMS Příbram, člen mysliveckého spolku Nechvalice, vlastník zemědělských a i lesních honebních pozemků a v neposlední řadě Ing. Jiří Janota, předseda ČMMJ.
Vyzýváme každého, kdo nesouhlasí s nekoncepční novelou zákona o myslivosti. Můžete se k signatářům připojit. Na stránkách https://www.hospodarivkrajine.cz/
Signatáři:
JUDr. Daniel Novotný, Ph.D.
Bc. Tomáš Balihar
Ing. Jiří Milek
František Fabišovic
doc. Ing. Vladimír Římsa, CSc.
Svůj podpis připojili:
Jan Nepomuk Schwarzenberg
Mag. Lelio Colloredo-Mannsfeld
Ferdinand Mensdorff-Pouilly
Carlo Kinsky Dal Borgo
JUDr. Lukáš Eichinger, MBA
Ing. Miroslav Pacák
Ing. Josef Jančík
Ing. Ladislav Vacek
Zdeněk Glauder
Světlana Eichingerová
Vladimír Nechutný
Ing. Jaromír Boháček
Ing. Jindřich Grosser
Ing. Petr Malina
František Chmelík
Ing. David Rykr
doc. Ing. Vladimír Římsa, CSc.
Ing. Tomáš Balihar
Ing. Václav Zámečník
Ing. Jan Höck
Ing. Bc. Stanislav Dvořák, Ph.D.
Ing. Jan Jeniš
Ing. Zdeněk Kupský
Ing. Libor Burian, MBA
Ing. Aleš Pícha
Ing. Karel Schäfer
Jan Mareš
Martin Hanke
Jaroslav Adámek
Ing. Jan Dvořák, Ph.D.
doc. Ing. Vladimír Hanzal, CSc.
doc. Ing. Vlastimil Hart, Ph.D.
František Turek
Tomáš Kušta
Josef Kušta
Zdeněk Fidler
Ing. Leo Balun
Bc. Pavel Růžička
Ing. Roman Urbanec, Ph.D
Ivo Hofman
Jaroslav Tintěra
Ing. Jiří Urban
Miloš Zíka
Ing. Bc. Bohumil Straka, Ph.D.
Ing. Jindřich Šnejdrla
Vratislav Simandl
Ing. Jiří Neudörf
Vlasta Slabá
Robert Vyšata
Ing. Miroslav Blažej
a další signatáři, kteří si přáli zůstat v anonymitě