Daniel Vondrouš: Nechme se strhnout k politické diskusi

Chtěl bych vyzvat čtenáře této rubriky k ještě hojnější a otevřenější diskusi o tom, PROČ někoho volit a jiného ne. Jejím základem by ovšem měly být věcné argumenty. Svůj OSOBNÍ NÁZOR z 11. 4. jsem záměrně doprovodil údajem o tom, že se živím jako poradce poslance Ambrozka. Dosud jsem totiž - zřejmě kvůli osobnímu přátelství s Milošem Kužvartem a mnohaleté práci v ekologické komisi ČSSD - některými lidmi považován za jakéhosi "agenta" ČSSD. Nepovažuji se ovšem za závislého na žádné politické straně, ani jsem nikdy v žádné nebyl. Právě proto se snažím své veřejně uváděné názory dokládat obzvláště pečlivou konkrétní argumentací. Když hovořím o politicích, kteří se k životnímu prostředí a občanské společnosti stavějí prokazatelně nejpříznivěji, nemohu začít jinými jmény, než která jsem minule uvedl.

Vezmu-li to z opačného konce, narazím zase nejprve na politiky ODS. V obou případech bych se po čase dostal i k sociálním demokratům. K těm dobrým zákonodárcům - jako jsou Zaorálek, Buzková, Špidla, Hradil či Rychetský - nebo k těm špatným - například Grégr, Brožík, Schling nebo Laštůvka. Tak podrobný rozbor jednotlivých poslanců a senátorů ovšem nebyl mým cílem.

Názor na opoziční smlouvu je přitom vedlejší a v mém vyjádření nehrál podstatnou roli. Důležité je pro mě hlavně, CO daná strana nabízí a JAK plnila své předchozí sliby. Z toho vyplývá mé současné osobní volební pořadí: Koalice, těsně sledována Stranou Zelených, potom ČSSD, KSČM a ODS. Docela by se mi líbilo i takové výsledné pořadí, na ty poslední dvě by ani nemuselo zbýt mnoho mandátů.

---

reklama

---