Ondřej Hercog: Dejte si pozor, abyste nekupovali hybridní čmeláky. Patří do skleníku, ne do volné přírody
Bohužel zájmu o čmeláky se snaží někteří lidé zneužít a vydělat na tom peníze.
Nemáme nic proti poctivě vydělaným penězům, to je v pořádku. Ale nepoctivý prodej, ohrožování přírody a zneužívání snahy lidí pro přírodu něco udělat – to je vážně něco, co s čím nelze souhlasit.
Přesně toto se děje kolem čmeláků - pokud nevěříte, přečtěte si následující text, protože se možná týká i vás.
Jedech podnikavý člověk (dále jen Prodejce) zjistil, že je mezi lidmi zájem o hnízda čmeláků a poptávka výrazně převyšuje nabídku. Lidé jsou tak za čmeláky pro svou zahrádku ochotni zaplatit nemalé peníze, tak proč jim je nedodat. Prodejce jim ale neprodává čmeláky z přírody, ale čmeláky-hybridy z laboratoře, kteří jsou určeni jen pro práci v uzavřených prostorách.
Jsou to čmeláci vyšlechtěni člověkem pro práci a proto jsou větší a výkonnější než čmeláci z přírody. Někdy se o nich píše jako o „superčmelácích“.
Kromě svého výkonu tito čmeláci vytvářejí velká silná hnízda. V uzavřených prostorách to nevadí, tam jsou na konci pracovního cyklu nemilosrdně zlikvidováni – nesmí se totiž dostat do přírody a zde se množit. Spíš než čmelák je to stroj na opylování… Lidé prostě potřebují čerstvou zeleninu a ovoce po celý rok, takže si vymysleli toto řešení.
Pokud se tito hybridní čmeláci dostávají do přírody, díky svému výkonu a velikosti hnízd vytvářejí silnou konkurenci místním druhům čmeláků v přírodě ČR - ty tímto ohrožují a potlačují.
Již tak slabé populace některých našich druhů čmeláků by mohly snadno zaniknout. „Superčmeláci“ tak narušují tolik potřebnou biodiverzitu.
Navíc Prodejce dodává svým zákazníkům hnízda ve vysokém stupni rozvoje, které dlouho nevydrží a za pár týdnu zanikne. Zákazníci Prodejce o tom neví a tak si za více jak 2.200 Kč pořídí hnízdo čmeláků, které do 4-6 týdnů skončí. Hnízdo čmeláků z přírody přitom žije 2,5 až 3 měsíce a některé druhy až do podzimních mrazů.
Ke všemu ještě Prodejce nemá licenci na prodej ve všech krajích v ČR a všelijak to obchází.
O svém “zboží“, vlivu na životní prostředí ale Prodejce své zákazníky vůbec neinformuje. Dokonce je ani neinformuje o tom, že by sami měli mít povolení příslušného krajského úřadu k umístění úlku s těmito čmeláky-hybridy do přírody.
Z výše uvedených důvodů u Prodejce nyní probíhá kontrola ze strany České inspekce životního prostředí.
Pokud jste snad klienti dotyčného nepoctivého Prodejce, přečtěte si na webu www.cmelaciplus.cz článek Prodej nepůvodních druhů čmeláků – zemědělských hybridů. Dozvíte se v něm, že tento prodej čmeláků-hybridů ohrožuje nejen přírodu, ale i vás samé. Vystavujete se totiž nebezpečí postihu za porušování předpisů a zákonů pro ochranu přírody v ČR.
Téma se ale týká i ostatních, vždyť jde o naší přírodu a naše druhy čmeláků, které prodej čmeláků-hybridů ohrožuje.
Je potřeba si uvědomit, že čmeláci jsou nejen krásní, ale i velmi důležití opylovači, neustále jich v přírodě ubývá a proto jsou chráněni zákonem.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Když se ochrana přírody dělá bagrem
Ochranáři plánují v Krkonoších vypuštění ohroženého motýla, zřejmě už v létě
CHKO Krušné hory by mohlo sjednotit ochranu přírody v horském pásuOnline diskuse
Všechny komentáře (14)
Karel Zvářal
17.4.2020 17:50Radim Polášek
18.4.2020 08:52Hnízdo je silné, má už spousty čmeláčích dělnic, ale původní oplozená samička nejspíš funguje už o pár měsíců déle než čmeláčí samičky z přírody. Hnízdo tak může už teď na jaře nasadit k rozmnožování, samička naklade samčí neoplozená vajíčka a samičí oplozená vajíčka, ty silné hnízdo ošetřuje v nadbytku a vychová tak nové čmeláčí královny a čmeláčí trubce. Ti se spáří, trubci zahynou a nové oplozené čmeláčí samičky by teď správně měly hledat všelijaké šterbiny a podobné skrýše, kde by přečkaly očekávanou zimu. Jenže je jaro a čmeláčí samičky tak čeká tak 4 měsíce teplých dnů. Pokud poslechnou vnitřního rytmu a se schovají do úkrytů, tak díky vysoké teplotě pravděpodobně budou v létě zničeny buď škůdci nebo mikrorganismy, které jsou díky vyšší teplotě velmi aktivní. Případně vyčerpají zásobní látky a zimu pravděpodobně nepřežijí. Nebo se neschovají, dál přes léto létají venku a živí se nektarem z květů, dokud se na podzim nezkrátí dny a neochladí. Jenže to se opotřebují a potom další rok, i když přežijí zimu založí hnízdo, předčasně uhynou a z jejich rozmnožení nebude nic. A založit hnízdo ted nyní na jaře nejspíš nebudou schopny, protože k zakládání hnízda potřebují aktivaci, znehybnění po nějakou dobu, pár měsíců v nízkých teplotách.
Takže je možné, že se tito čmeláci v přírodě neuchytí. Spíš dokonce naopak, po úhynu samičky osiřelé čmeláčí dělnice v dobrém stavu se teoreticky mohou vžebrat do hnízd okolních čmeláků s podobným habitem a svou prací podpořit rozvoj jejich hnízd a jejich rozmnožování.
Radim Polášek
18.4.2020 09:48Několik kilometrů od sebe jsou tak už čmeláčí populace prakticky izolované a tak se po staletí vyvíjejí jako geneticky odlišné linie. Neboli plošně je čmeláčí populace geneticky velmi diverzifikovaná. Tato diverzifikace je potřebná pro to, aby čmelák jako druh přežil všelijaké nepřiznivé zásahy, třeba rozšíření nějaké nemoci, škůdce nebo skokovou změnu okolních podmínek.
Čistě teoreticky se může stát, že pokud se budou i "přírodní" čmeláci dlouhodobě odchovávat uměle ve velkém množství a posílat všude možně po republice a lidi je budou chovat v přírodě a nechávat množit, postupně budou místní linie překřižovány tou jednou dovezenou a budou zanikat. Nakonec bude všude tam,kde takoví čmeláčí chovatelé budou fungovat, pouze jedna geneticky stejnorodá linie, ta, kterou kdysi vybrali k tomu umělému rozchovu.
Pokud tato linie bude citlivá k nějakému nově objevenému škůdci nebo nemoci atd, tak nakonec po jejím rozšíření vyhynou čmeláci všude, kde tato linie existuje.
Radim Polášek
18.4.2020 09:51 Reaguje na Radim PolášekNebo třeba včely, ty jsou v naší republice cca šedesátiletým úsilím včelařských funkcionářů posledních cca 20 - 30 let přešlechtěny totálně. Jednak z původního druhu černé včely přizpůsobené našim podmínkám na kraňku neboli horskou včelu, která je včelaři ovladatelnější a dává vyšší výnosy, jednak díky systému chovu matek se v celé ČR rozchovává jen cca 5 vybraných a udržovaných linií kraňky. Neboli včelstva včelaře někde z Valašska jsou dnes včelstvům včelaře někda u Aše geneticky podobná víc než před takovými 80 - 50 lety byla včelstva dvou včelařů sídlicích v jakýchkoliv dvou sousedních vesnicích v republice. A toto je jeden z důvodů současných hromadných uhynů včelstev v celé republice, mizerná genetická diverzita chovaných včelstev.
Jiří Daneš
18.4.2020 14:29 Reaguje na Radim PolášekSvobodná tržní ekonomika evidentně neprospívá přírodě, ba naprosto nepopiratelně ji hrubě požkozuje v mnohem větší míře, než komunistické družstevní hospodaření. Předdruštevní zemědělství ani netřeba chválit, chválí se samo.
Jan Šimůnek
19.4.2020 10:33 Reaguje na Jiří DanešZ toho důvodu bych si ústa o takový či makový vliv svobodné tržní ekonomiky na to či ono opravdu neotíral. Neexistuje pro to jediný relevantní důvod.
Radim Polášek
20.4.2020 15:17 Reaguje na Jiří DanešJediný rozdíl mezi socialistickým prostředím a svobodným tržním prostředím je ten, že v socialistickém prostředí se tyto věci děly plošně a na povel shora, zatímco ve svobodném tržním prostředí se věci dějí podle vůle jednotlivce, který rozhoduje a zezdola.
Ale jestli se těmi změnami životní přostředí ničilo nebo zlepšovalo, to vůbec na systému nezávisí a nezáviselo. To závisí na konkrétních změnách, jak se k nim přistoupilo.
A o 50 - 80 let jít zpět bylo v případě včel třeba, protože někdy v té době, v padesátých letech minulého století, včelařští odborníci a včelařští funkcionáři rozhodli o tom, že tehdejší včela, tehdy mix původní černé včely a místně náhodně a neorganizovaně dovezených cizokrajných linií či druhů včely medonosné, se kompletně překříží nepůvodní včelou kraňkou. To se dělalo 50 - 70 let, do dneška a v posledních desetiletích byl ten proces toho překřížení v podstatě prakticky dokončen.
Jan Škrdla
21.4.2020 22:03 Reaguje na Radim PolášekZ toho vyplývá, že tmavé včele vyhovuje nižší teplota a vyšší lesnatost, díky pozdnímu rozvoji jsou pro ni zajímavé lípy a zejména medovice.
Krajina jakou máme (vyjma hor) vyhovuje spíše kraňce, další důvod pro kraňku je její mírnost a nízká rojivost.
A poznámka na závěr, i přes šlechtění, růstalo v Českých a Moravských včelstvech část genů jiných poddruhů včel (např. tmavé, vlašky nebo kavkazské).
Karel Ploranský
18.4.2020 12:37 Reaguje na Radim PolášekTuto informaci by bylo dobré šířit nějak účinněji.
Totiž - bohužel je až příliš pravdivé přísloví, že cesta do pekel bývá dlážděna dobrými úmysly...
Karel Ploranský
18.4.2020 12:44V naší obci je velká vzácnost vidět na květech včelu. Velcí "brundibáři" se tu taky moc nevyskytují. Naštěstí tu ale létá poměrně hodně takových malých čmeláčků - skoro menších než včela.
Úbytek hmyzu je fakt děsivý.
Já jsem celý život hodně jezdil autem; a v tomto jarním období stačilo ujet 20 km a čelní sklo bylo zaflákané muškami, bohužel včelami...
Teď je sklo i po 250 km prakticky čisté !!
Dřív jsem vždycky měl zlost, že to čelní sklo musím pořád čistit - teď bych si přál, abych zase musel...
Jiří Daneš
18.4.2020 14:18 Reaguje na Karel PloranskýJe zvláštní, že v době minulé, kdy se údajně vůbec nedbalo o čistotu ovzduší a kvalitu prostředí, bylo hmyzu a ptactva nesrovnatelně, ale skutečně nesrovnatelně více, než dnes, kdy na ochranu přírody máme extra ministerstvo. Něco bude asi špatně, horší, než za komunistů. Porovnáním dneška se stavem přírody před třeba čtyřiceti léty, nezvratně ukazuje, že po listopadu to jde s přírodou od 10 k 5. Co vy na to, ekologičtí aktivisté?
Radim Polášek
20.4.2020 15:27 Reaguje na Karel PloranskýMimochodem, je to jeden z činitelů omezujících budoucí revitalizaci vysušených a odvodněných míst, při jejich návratu silně vzroste koncentrace komárů a podobného, lidi obtěžujícícho hmyzu a to až na vzdálenost stovky metrů či až kilometr od těchto ploch . A hodně lidí mezitím odvyklo s tímto hmyzem nějak uspokojivě koexistovat, tudíž hodně z nich bude proti obnovování těch vodních a zamokřených ploch. Bude nutné ty revitalizace provádět do takového výsledného stavu, který rozšiřování tohoto obtěžujícícho hmyzu do okolí bude minimalizovat.
Jiří Daneš
18.4.2020 14:20Je zvláštní, že v době minulé, kdy se údajně vůbec nedbalo o čistotu ovzduší a kvalitu prostředí, bylo hmyzu a ptactva nesrovnatelně, ale skutečně nesrovnatelně více, než dnes, kdy na ochranu přírody máme extra ministerstvo. Něco bude asi špatně, horší, než za komunistů. Porovnáním dneška se stavem přírody před třeba čtyřiceti léty, nezvratně ukazuje, že po listopadu to jde s přírodou od 10 ne k 5, ale spíše k 0. Co vy na to, ekologičtí aktivisté?
