Ondřej Šrámek: Vrtěti psem po teplárnicku

„Problematikou teplárenství se v poslední době zabývaly dvě nezávislé studie VŠE a VŠB, které jsou k dispozici na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu a každý se s nimi může seznámit. Obě dospěly k podobným závěrům. Potenciál úspor tepla je v České republice již v podstatě vyčerpán, když spotřeba tepla v bytové zástavbě klesla o více než třetinu. Kdo občas česká sídliště navštěvuje, tak ví, že většina oken a dveří je již vyměněna, zateplená je dnes i většina fasád.“

Motivace pana Hájka je zřejmá, lobbuje za centrální zásobování teplem, potřebuje jiřetínské uhlí a výrazné snižování spotřeby energie v budovách a decentralizace vytápění jsou jeho noční můrou. To ovšem není podstatné - nakonec já také lobbuji za úspory energie pro svého zaměstnavatele a nijak se za to nestydím. Lobbing (neboli prosazování zájmů) sám o sobě totiž není nic špatného. Důležité ale je jak lobbujeme a jaké argumenty používáme. Tady panu Hájkovi vyčítám zcela nepřijatelnou mystifikaci a manipulaci, které se v textu dopustil. Rozeberme si to podrobněji.

Pan Hájek tvrdí v zásadě tři hlavní věci:

1. Potenciál úspor tepla je vyčerpán
2. To prokazují dvě nezávislé studie
3. Každý se o tom může přesvědčit, navštíví-li jakékoli sídliště

Podstatnou vadou na kráse textu pana Hájka je však to, že ani jedno z těchto jeho klíčových tvrzení není pravdivé. Potenciál úspor totiž zdaleka vyčerpán není, jím zmiňované studie nic takového nejen, že neprokazují, ale dokonce se tím vůbec ani nezabývají a návštěva sídlišť nás naopak přesvědčí o tom, že potenciál úspor v panelácích je ještě obrovský, nehledě na to, že paneláky tvoří necelou třetinu bytového fondu, přičemž zbylé dvě třetiny mají potenciál ještě větší.

Tato svá tři protitvrzení si dovolím rozebrat trochu podrobněji.

1. Potenciál úspor vyčerpán není (a v podstatě ani nikdy být vyčerpán nemůže)

Úsporná opatření nejsou statický fenomén. Není to tak, že provedu úsporné opatření (např. zateplení, či výměnu oken) a tím mám navždy vystaráno. Jedná se o dynamické ekonomické rozhodnutí, které na jedné straně zahrnuje náklady na dané opatření a na druhé straně výnosy ve formě realizovaných úspor. Obě tyto veličiny jsou proměnné. Úsporné technologie se neustále vyvíjejí a umíme tak realizovat větší úspory v čím dál více oblastech, ve kterých jsme to dříve neuměli. Na druhou stranu výnosy v podobě ušetřených peněz se neustále zvyšují s tím, jak roste cena energie, kterou nemusíme platit.

Znamená to, že zateplil-li jsem panelák před deseti lety šesti centimetry izolace, dnes si mohu trhat vlasy, že jsem tam nedal šestnáct, což se dává běžně dnes anebo dokonce dvacet šest, což se bude dávat za pár let. Není to ale jen o zateplení fasády a výměně oken, šetřit energii mohu řadou dalších opatření od chytré regulace topení přes řízené větrání s rekuperací tepla. To vše jsou technologie, které se stávají dostupnějšími a s růstem ceny energie přinášejí větší a větší úspory. Komplexními úspornými renovacemi necílíme na úspory v řádu dvaceti třiceti procent, ale osmdesáti či dokonce devadesáti procent. S tím, jak se spotřeba bude blížit nule, bude samozřejmě čím dál těžší jí dále snižovat, ale od tohoto bodu jsme dnes opravdu velmi velmi daleko. Hovořit o jakémsi vyčerpání potenciálu úspor je proto zásadní omyl a matení veřejnosti.

2. Studie VŠBTU ani VŠE o úsporách energie vůbec nemluví.

Studie VŠBTU hovoří o úsporách velmi stručně na straně 140: „Výroba centrálně vyráběného tepla má ale sestupnou tendenci z důvodů snižování potřeb v průmyslu, v domácnostech a v dalších sektorech konečné spotřeby tepla, vlivem úspor tepla a snižování ztrát.“ Studie tedy nejenže neprokazuje vyčerpání potenciálu, ale implicitně spíše předvídá další pokračování trendu úspor.

Studie VŠE je ještě zajímavější případ. Jediný výskyt slova „úspory“ se týká úspor primárních zdrojů spalováním odpadů (na s. 95). Jinak o potenciálu úspor v celé studii není ani jediné slovo (!), ačkoli v seznamu literatury na konci je citováno několik významných studií, které se tomuto tématu věnovaly. Neodpustím si poznámku: když jsem na VŠE vyučoval, za umělé „nafukování“ seznamu použité literatury bez jakékoli zmínky daného zdroje v hlavním textu jsem studenty vyhazoval od zkoušky. Je s podivem, že tým VŠE naopak za takovou studii dostal zaplaceno několik set tisíc…

3. Bytový fond v ČR je na tom energeticky stále ještě velmi špatně a potřebuje zásadní modernizaci směrem k mnohem vyšší energetické efektivitě

Studie Panelscan, která se zabývala reálným stavem zanedbanosti bytového fondu v roce 2009, ukazuje, že v segmentu panelových domů sice bylo rekonstrukcí zasaženo 55% bytů, ale v nepanelových domech, kterých je o něco méně, ale pořád hodně, pouhých 12% bytů. Celkově ve všech bytových domech dohromady (panelových i nepanelových) tedy zůstávají dvě třetiny bytů zcela nedotčeny rekonstrukcí. A navíc, jak již bylo zmíněno, ta třetina, která rekonstrukcí dotčena byla, v mnoha případech byla rekonstruována nedokonale, takže nevedla k dosažení možné úspory a bude tedy vyžadovat další rekonstrukce v budoucnu. A to jsme zatím zcela opomenuli kategorii rodinných domů, v nichž je druhá téměř polovina celkového bytového fondu a které jsou na tom energeticky ještě hůře, protože se zatím nezateplovaly tak masivně jako paneláky.

Ale jasněji, než všechny tyto statistiky, mluví praxe. Když je potenciál úspor vyčerpán, jak tvrdí pan Hájek, jak je tedy možné, že všechny programy zaměřené na úspory energie v budovách (Zelená úsporám pro domácnosti, Operační program životní prostředí pro veřejné budovy, atd.) byly v krátké době totálně vyčerpány anebo dokonce přečerpány, a přesto za branami ještě zbyly ohromné fronty dalších uchazečů, na které se nedostalo?

Pane Hájku, pojďme prosím vést konstruktivní a podloženou debatu o budoucnosti českého teplárenství. Vím, že před Vaším oborem leží nemalé výzvy, které nebude snadné řešit. Ale lepší pro členy Vašeho sdružení určitě bude, když nebudete zastírat realitu nepravdivými tvrzeními a místo toho jim raději nabídnete nějakou reálnou perspektivu a strategii pro teplárenství do budoucna.