Platforma proti hlubinnému úložišti : S plány vlády roste množství vyhořelého jaderného paliva. Kam s ním?
15.4.2026 | Platforma proti hlubinnému úložišti |
Ilustrační snímek.
Vyhodnoceny by měly být i dopady výrazného urychlení plánovaného harmonogramu přípravy hlubinného úložiště na polovinu. Jestliže dosud platná koncepce počítala s výběrem finální lokality pro úložiště v roce 2025 a jeho zprovozněním do roku 2065, nový návrh zkracuje tuto dobu o dvacet let. K výběru finální lokality má dojít do roku 2030 a ke zprovoznění úložiště k roku 2050.
Oznámený delší provoz Dukovan na celkových 80 let znamená větší množství vysoce i méně radioaktivních odpadů, než se kterými počítal vládní návrh koncepce. Hodnocení toto bude muset zohlednit a vyhodnotit dopady potenciálně možné realizace dvou hlubinných úložišť na území Česka. I bez tohoto čerstvého ohlášení totiž jaderné plány minulé vlády navýšily o polovinu množství vysoceradioaktivního vyhořelého jaderného paliva z 9 tisíc tun na 14,5 tisíce tun. A státní úřady již odmítly vyřadit z konceptu vznik tzv. záložní varianty hlubinného úložiště s odůvodněním, že by mohly vzniknout úložiště dvě.
Koncepce popisuje zapojování veřejnosti jako bezproblémové, zkušenosti samospráv dotčených výběrem hlubinného úložiště jsou opačné. Svědčí o tom i řada protestních akcí v jednotlivých lokalitách. Mezi ně patří i letošní Dny proti úložišti, které se uskuteční o víkendu 18. a 19. dubna. Průběžně je doplňovaný program Dnů proti úložišti 2026.
Proces hodnocení vlivů koncepcí na životní prostředí (SEA - Strategic Environmental Assessment) je povinný zákonný krok, který hodnotí dopady realizace konkrétních strategií na životní prostředí a veřejné zdraví. Cílem je zmírnit negativní dopady v rané fázi plánování a bez procesu, do nějž může promlouvat i veřejnost, nemůže koncepce vstoupit v platnost.
Michael Forman, mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti a starosta města Horažďovice z lokality Březový potok řekl: „Stát dlouhodobě prokazuje, že bezpečnost a nejlepší řešení pro obyvatele a přírodu je upozaděno na úkor nějakých jiných zájmů. Komunikace se samosprávami a obyvateli dotčených lokalit není vůbec dobrá, jak sděluje koncepce a bohužel jak je prezentováno i široké veřejnosti. To vzbuzuje opakované pochybnosti ohledně správnosti vybraného procesu při hledání způsobu likvidace a uložení vysoce radioaktivního odpadu.“
Platforma proti hlubinnému úložišti, která sdružuje 58 členů (40 obcí a měst a 18 spolků), usiluje o prosazení změny v přístupu státu k nakládání s vyhořelým jaderným palivem a dalšími radioaktivními odpady, který se nebude omezovat jen na hlubinné úložiště. Platforma dále prosazuje, aby rozhodnutí o výběru lokality pro případné ukládání bylo podmíněno předchozím souhlasem dotčených obcí.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (26)
RV
Richard Vacek
15.4.2026 06:21Platforma by se měla odebrat do Bruselu a tam úředníkům omlátit o hlavu bruselský požadavek že každá země s jadernou energetikou musí mít hlubinné úložiště.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
15.4.2026 13:51 Reaguje na Richard Vacekto je možnost....ale větší problém je, že to vyhořelé palivo, které má i tak horně energie v sobě, i když po " vyhoření" je, že neumíme ten nemalý zbytek energie smysluplně využít.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
27.4.2026 14:22 Reaguje na Jaroslav ŘezáčUměli bychom ten zbytek využít, ale je to mnohem dražší. Ty kontejnery s tím "vyhořelým" palivem ještě hodně let pořádně žhaví. Takže místo chadících bazénů v jaderkách by mohly ohřívat vodu někde v městské teplárně či koupališti.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
18.4.2026 06:43 Reaguje na Richard VacekDobrej nápad, jenže co s tím odpadem? Když my nemusíme mít úložiště, tak to budeme ukládat u sousedů? Dobrej nápad, co kdyby ale sousedi ukládali u nás? Ještě lepší, že?
Odpovědět
KP
Karel Ploranský
19.4.2026 12:52 Reaguje na Richard VacekTomuto bruselskému požadavku se výjimečně (!) nedivím.
Nedovedu si totiž představit, že by podařilo některou zemi dotlačit k tomu, aby budovala úložiště proto, aby si měl kde ukládat svůj odpad ještě někdo další.
Odpovědět
Nedovedu si totiž představit, že by podařilo některou zemi dotlačit k tomu, aby budovala úložiště proto, aby si měl kde ukládat svůj odpad ještě někdo další.
ak
antonín krahula
20.4.2026 12:38 Reaguje na Karel PloranskýVzhledem k příští, jaderné světové válce, jsou problémy s úložišti bezvýznamné.
Odpovědět
vš
vladimír šmídl
27.4.2026 13:58 Reaguje na Karel PloranskýPouze my jsme zde nějaké ty vysloužilé větrníky uložili.
Odpovědět
Miloš Lesák
21.4.2026 12:05 Reaguje na Richard VacekA kdo by dobrovolně chtěl jaderný svinstvo o kterém se vlastně ani dodnes neví jak ho na ty statisíce let kdy bude nebezpečné někde bezpečně ukládat ?
Odpovědět
EN
Emil Novák
21.4.2026 12:10 Reaguje na Miloš LesákTo jste si spletl, to nevíte vy, ne že "se neví".
Odpovědět
EN
Emil Novák
15.4.2026 07:22Kam s ním? No do hlubinného úložiště přece. Těch "ohromujících" 14,5 tisíce tun, díky extrémně vysoké hustotě jaderného paliva, představuje objem cca 1400 kubíků, což odpovídá objemu zhruba poloviny jednoho olympijského bazénu. Samozřejmě, palivo musí být v ukládacích obalových souborech, které objem zvyšují, ale i tak je to množství tak malé, že najít pro něj vhodnou lokalitu by neměl být žádný problém.
Rrealizaci společného mezinárodního úložiště bych být vámi nenavrhoval, aby se vám náhodou nestalo, že se vám to splní, a to mezinárodní úložiště budete mít ve vašem katastru vy. Někdo by totiž musel.
Odpovědět
Rrealizaci společného mezinárodního úložiště bych být vámi nenavrhoval, aby se vám náhodou nestalo, že se vám to splní, a to mezinárodní úložiště budete mít ve vašem katastru vy. Někdo by totiž musel.
KP
Karel Ploranský
19.4.2026 12:45 Reaguje na Emil NovákDěkuji, že uvádíte věcné argumenty, které je velmi potřebné uvádět. Veřejnost si totiž mnohé skutečnosti neuvědomuje, protože jen málokdo zná příslušná fakta. Podstatná fakta.
Například právě to, že na objem pouhého jednoho kubíku připadá skoro 11 tun oxidu uranu. Takže je to odpad velice prostorově nenáročný.
Odpovědět
Například právě to, že na objem pouhého jednoho kubíku připadá skoro 11 tun oxidu uranu. Takže je to odpad velice prostorově nenáročný.
Miloš Lesák
21.4.2026 12:11 Reaguje na Karel PloranskýNo možná že je prostorově nenáročný ale bude tu statisíce let a nikdo vlastně doposud neví jak ho na takovou dobu bezpečně ukládat a někdo ho taky bude muset stále hlídat protože je nabezpečný, připočtěte si to k ceně elektrárny jejíž budoucí likvidace bude ještě dražší než vlastní stavba a máte tu rázem "nejdražší elektřinu na světě".
Odpovědět
EN
Emil Novák
21.4.2026 12:21 Reaguje na Miloš Lesák1) Ale ví, nevíte to vy.
2) Nikdo nic stále hlídat nemusí, zjevně jste vůbec nepochopil princip hlubinného úložiště, které se právě staví v půlkilometrové hloubce proto, aby se po uzavření zasypalo a nic se hlídat nemuselo ani nebylo jak to hlídat.
3) K ceně elektřiny z jaderné elektrárny to samozřejmě už dávno přičtené je, protože provozovatel za každou vyrobenou MWh odvádí 77 Kč na jaderný účet, kde je díky tomu na výstavbu už teď dostatek prostředků.
4) "jejíž budoucí likvidace bude ještě dražší než vlastní stavba" je další lež, snadno vyvratitelná náklady na likvidaci u již zlikvidovaných elektráren, navíc i na to si provozovatelé odkládají prostředky dopředu, takže tu nemáme "nejdražší elektřinu na světě", jen Lesáka co tu mele nesmysly, protože si není schopen zjistit ani základní fakta.
Odpovědět
2) Nikdo nic stále hlídat nemusí, zjevně jste vůbec nepochopil princip hlubinného úložiště, které se právě staví v půlkilometrové hloubce proto, aby se po uzavření zasypalo a nic se hlídat nemuselo ani nebylo jak to hlídat.
3) K ceně elektřiny z jaderné elektrárny to samozřejmě už dávno přičtené je, protože provozovatel za každou vyrobenou MWh odvádí 77 Kč na jaderný účet, kde je díky tomu na výstavbu už teď dostatek prostředků.
4) "jejíž budoucí likvidace bude ještě dražší než vlastní stavba" je další lež, snadno vyvratitelná náklady na likvidaci u již zlikvidovaných elektráren, navíc i na to si provozovatelé odkládají prostředky dopředu, takže tu nemáme "nejdražší elektřinu na světě", jen Lesáka co tu mele nesmysly, protože si není schopen zjistit ani základní fakta.
JP
Jaroslav Pokorný
27.4.2026 14:28 Reaguje na Emil NovákProblém vidím v tom, že prostředky na uložení odpadů jsou jen čísla v počítači. Jestli na ukládání odpadů prostředy budou, bude záviset na dostatku pracovních sil, technologií, materiálů a hlavně stabilitě společnosti. Pokud by se společnost nějak shroutila, počítače by udělaly "Blik!" a prostředky by zmizely. No a všude by pak místo elektráren vznikly nové "Černobyly".
Odpovědět
Miloš Lesák
21.4.2026 12:14 Reaguje na Karel PloranskýNo možná že je prostorově nenáročný ale bude tu statisíce let a nikdo vlastně doposud neví jak ho na takovou dobu bezpečně ukládat a někdo ho taky bude muset stále hlídat protože je nabezpečný, připočtěte si to k ceně elektrárny jejíž budoucí likvidace bude ještě dražší než vlastní stavba a máte tu rázem "nejdražší elektřinu na světě".
Odpovědět
TS
Tonda Selektoda
15.4.2026 07:54Zkrátka, hledáme další důvody, proč nelze povolit dlouhodobou hlubinnou těžbu kameniva, ve skalním masívu pod našimi obcemi, zřizování těžebních věží, výsypek a další báňské infrastruktury.
A hledáme způsob, jak to jednou pro vždy právně zakázat nejen státu, ale i jeho institucím a obchodním firmám.
Následné využití důlního díla po ukončení těžby, třeba jako nějakého skladu, nebo krytu civilní obrany, a pod., již není podstatné.
Odpovědět
A hledáme způsob, jak to jednou pro vždy právně zakázat nejen státu, ale i jeho institucím a obchodním firmám.
Následné využití důlního díla po ukončení těžby, třeba jako nějakého skladu, nebo krytu civilní obrany, a pod., již není podstatné.
SV
Slavomil Vinkler
15.4.2026 08:36Jak říkal starý Rothschild, je lepší se živit procenty než prací. Živme se tedy všichni dotacemi.Načo vojakovi úložisko.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
15.4.2026 14:54Proti bezemisní výrobě bezpečné elektrické energie je nutné bojovat všemi dostupnými prostředky, protože je to ekologické. ( ekologické = proti přírodě).
Odpovědět
KP
Karel Ploranský
19.4.2026 12:32 Reaguje na Michal UkropecSprávně!
Boj proti bezemisní výrobě bezpečné elektrické energie přece nabízí tolik možností hezky vydělat na realizaci ptákovin...
Odpovědět
Boj proti bezemisní výrobě bezpečné elektrické energie přece nabízí tolik možností hezky vydělat na realizaci ptákovin...
PH
Pavel Hanzl
18.4.2026 06:47Čecháčkové nechtějí větřáky, nechtějí úložiště, nechtějín vůbec OZE. Co jim tak vypnout proud, dokud nepochopí, že vždy je něco za něco?
Odpovědět
EN
Emil Novák
18.4.2026 07:50 Reaguje na Pavel HanzlA co ho vypnout vám, dokud nepochopíte že opět blábolíte nesmysly? Proti OZE obecně "čecháčkové" vůbec nic nemají, naopak má v průzkumech dost vysokou podporu, logicky pouze nechtějí mít větrníky a velké solární parky za barákem. Úložiště do toho nemotejte, to nijak nesouvisí s tím jak se bude vyrábět elektřina. Potřeba úložiště je stejná, ať budeme stavět další jaderné elektrárny nebo ne, a stavbu dalších jaderných bloků naopak místní silně podporují.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
18.4.2026 10:46 Reaguje na Emil NovákČecháčkové podporují větřáky, pokud jim nestojí za barákem. Taky jaderné úložiště, to je ještě horší, ale s výrobou elektřiny to souvisí velmi.
Podporují dekarbonizaci a OZE tak mohutně, že si zvolí do vedení státu dýzláky a jiné ropáky, kteří zablokují celou Zelenou úsporám. Právě tento systém je dělaný právě pro lidi, kteří to s čistými energiemi myslí skutečně vážně a jsou ochotni sami do toho investovat.
To je hezká ukázka rozporu mezi řečmi a činy.
Odpovědět
Podporují dekarbonizaci a OZE tak mohutně, že si zvolí do vedení státu dýzláky a jiné ropáky, kteří zablokují celou Zelenou úsporám. Právě tento systém je dělaný právě pro lidi, kteří to s čistými energiemi myslí skutečně vážně a jsou ochotni sami do toho investovat.
To je hezká ukázka rozporu mezi řečmi a činy.
EN
Emil Novák
18.4.2026 12:51 Reaguje na Pavel Hanzl1) No celkem logicky nikdo nechce mít za barákem rotující monstrum. Co je na tom divného?
2) Jaderné úložiště není "ještě horší", jaderné úložiště stačí mít jedno na celou republiku, větrníků by musely být tisíce po celé ČR, a navíc i kdyby se žádné jaderné elektrárny nestavěly, stejně by se muselo postavit, takže v rozhodování o tom jaké elektrárny se mají stavět to nehraje vůbec žádnou roli.
Odpovědět
2) Jaderné úložiště není "ještě horší", jaderné úložiště stačí mít jedno na celou republiku, větrníků by musely být tisíce po celé ČR, a navíc i kdyby se žádné jaderné elektrárny nestavěly, stejně by se muselo postavit, takže v rozhodování o tom jaké elektrárny se mají stavět to nehraje vůbec žádnou roli.
KP
Karel Ploranský
19.4.2026 12:29 Reaguje na Emil NovákTo co zcela správně píšete, že by se STEJNĚ MUSELO POSTAVIT, je třeba zdůraznit. A pořád to lidem opakovat.
Oni totiž lidé nevědí, že úložiště se nestaví jen kvůli JE, dokonce ani hlavně kvůli nim. Nevědí, že odpad z JE (tj. vyhořelé palivo) tvoří jen zhruba PĚTINU z veškerého radioaktivního odpadu, který v ČR vzniká. Především ve zdravotnictví. A elektrárny jsou schopny si po desítky let svůj odpad zcela uspokojivě skladovat samy.
A když se tak zamyslím nad tím strachem lidí z radioaktivity, který se tak snadno zneužívá, aby se jim vsugeroval odpor proti jaderné energetice - neměl by se Jáchymov a jeho okolí evakuovat? Tam je radioaktivní pozadí takové, že okolí úložiště, ať nakonec vznikne kdekoliv. bude proti tomu učiněný ráj. Dokonce i kdyby bylo navržené a postavené lajdácky, což jistě nebude. Naopak, bude zabezpečené PŘEHNANĚ důkladně (a někdo se na té Bruselem nařízené přehnané důkladnosti hezky nakapsuje, což je hlavním cílem té hysterie).
Odpovědět
Oni totiž lidé nevědí, že úložiště se nestaví jen kvůli JE, dokonce ani hlavně kvůli nim. Nevědí, že odpad z JE (tj. vyhořelé palivo) tvoří jen zhruba PĚTINU z veškerého radioaktivního odpadu, který v ČR vzniká. Především ve zdravotnictví. A elektrárny jsou schopny si po desítky let svůj odpad zcela uspokojivě skladovat samy.
A když se tak zamyslím nad tím strachem lidí z radioaktivity, který se tak snadno zneužívá, aby se jim vsugeroval odpor proti jaderné energetice - neměl by se Jáchymov a jeho okolí evakuovat? Tam je radioaktivní pozadí takové, že okolí úložiště, ať nakonec vznikne kdekoliv. bude proti tomu učiněný ráj. Dokonce i kdyby bylo navržené a postavené lajdácky, což jistě nebude. Naopak, bude zabezpečené PŘEHNANĚ důkladně (a někdo se na té Bruselem nařízené přehnané důkladnosti hezky nakapsuje, což je hlavním cílem té hysterie).
KP
Karel Ploranský
20.4.2026 00:45 Reaguje na Pavel HanzlHodnotou, kterou "větřák" (jak to nazýváte) produkuje, je elektrická energie. Tu potřebujeme - ale i pro větřák musí platit stejná zásada jako pro každé technické zařízení: Ta jím vyprodukovaná hodnota musí být vyšší než souhrn hodnot, které se provozem zařízení zmaří. Měla by být dokonce výrazně vyšší.
V případě větřáků se jaksi zapomíná započítávat do souhrnu zmařených hodnot také pocity - to, jak na člověka působí krásná krajina. A co cítí, když do té krásné krajiny někdo necitlivě posadí nějakou obludu, která ji hyzdí. Protože to je také hodnota; i když není snadné ji vyčíslit.
Naše země je krásná a atraktivní pro nás i pro turisty. Bude atraktivní, i když si ji zaprasíme fofrníky?
Naše země je malá. Za dobrého počasí je v podstatě vidět od jedné hranice skoro až ke druhé. Dvousetmetrový větrník trčící z horizontu je vidět z opravdu velké dálky. Čili zásah do krajiny se netýká jen bezprostředního okolí, poškodí prakticky CELOU zemi.
Určitě se dají najít místa, kde je způsobená škoda právě ještě únosná - ale těch je tak málo, že pokud se výstavba větrníků omezí jen na taková akceptovatelná místa, tak podíl jimi vyrobené energie naši energetiku rozhodně nespasí.
Aby ten podíl byl významný, muselo by se jich postavit opravdu hodně - počet v řádu tisíců.
Toho bych se fakt nerad dožil...
Odpovědět
V případě větřáků se jaksi zapomíná započítávat do souhrnu zmařených hodnot také pocity - to, jak na člověka působí krásná krajina. A co cítí, když do té krásné krajiny někdo necitlivě posadí nějakou obludu, která ji hyzdí. Protože to je také hodnota; i když není snadné ji vyčíslit.
Naše země je krásná a atraktivní pro nás i pro turisty. Bude atraktivní, i když si ji zaprasíme fofrníky?
Naše země je malá. Za dobrého počasí je v podstatě vidět od jedné hranice skoro až ke druhé. Dvousetmetrový větrník trčící z horizontu je vidět z opravdu velké dálky. Čili zásah do krajiny se netýká jen bezprostředního okolí, poškodí prakticky CELOU zemi.
Určitě se dají najít místa, kde je způsobená škoda právě ještě únosná - ale těch je tak málo, že pokud se výstavba větrníků omezí jen na taková akceptovatelná místa, tak podíl jimi vyrobené energie naši energetiku rozhodně nespasí.
Aby ten podíl byl významný, muselo by se jich postavit opravdu hodně - počet v řádu tisíců.
Toho bych se fakt nerad dožil...
FO
František Orság
19.4.2026 11:10Občané by VtE i podporovali, jenom chtějí za dopad jejich provozu nějakou reálnou kompenzaci a majitelé VtE si myslí, že když uplatí samosprávu, tak že to je OK. Bohužel majitelé mrvících OZE si zvykly, že jenom dostávají dotace jak investiční, tak provozní, ještě vydělávají na dodávaném produktu, ale externality neplatí a nechtějí platit.
Odpovědět
