Platforma proti hlubinnému úložišti : S plány vlády roste množství vyhořelého jaderného paliva. Kam s ním?

Obce, úřady, spolky i veřejnost se mohou až do 20. dubna vyjádřit, na jaké konkrétní dopady realizace české vládní koncepce nakládání s radioaktivním odpadem se má zaměřit zahájené hodnocení vlivů na životní prostředí a zda má vůbec proběhnout. Návrh „Koncepce nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem v České republice (aktualizace pro období 2025 až 2035 s výhledem po roce 2050)“ vzala na vědomí vláda právě před rokem. Členové Platformy proti hlubinnému úložišti se do připomínkování aktivně zapojí, protože realizace koncepce by znamenala zásadní dopady do života dotčených komunit. Samotný vládní návrh koncepce, ani Oznámení v procesu SEA neuvažují jiné možné varianty, které lze pro řešení problému vyhořelého jaderného paliva zvažovat, než je výstavba hlubinného úložiště. Nejsou navzájem posouzeny přínosy a dopady dalších variant. Lze uvažovat o dlouhodobém skladování do doby nalezení přijatelného řešení (koncept předávaného správcovství), realizaci společného mezinárodní úložiště v zahraničí, případně také využití přepracovaného vyhořelého paliva v rychlých reaktorech a uložení pouze zbytků z tohoto procesu.

Vyhodnoceny by měly být i dopady výrazného urychlení plánovaného harmonogramu přípravy hlubinného úložiště na polovinu. Jestliže dosud platná koncepce počítala s výběrem finální lokality pro úložiště v roce 2025 a jeho zprovozněním do roku 2065, nový návrh zkracuje tuto dobu o dvacet let. K výběru finální lokality má dojít do roku 2030 a ke zprovoznění úložiště k roku 2050.

Oznámený delší provoz Dukovan na celkových 80 let znamená větší množství vysoce i méně radioaktivních odpadů, než se kterými počítal vládní návrh koncepce. Hodnocení toto bude muset zohlednit a vyhodnotit dopady potenciálně možné realizace dvou hlubinných úložišť na území Česka. I bez tohoto čerstvého ohlášení totiž jaderné plány minulé vlády navýšily o polovinu množství vysoceradioaktivního vyhořelého jaderného paliva z 9 tisíc tun na 14,5 tisíce tun. A státní úřady již odmítly vyřadit z konceptu vznik tzv. záložní varianty hlubinného úložiště s odůvodněním, že by mohly vzniknout úložiště dvě.

Koncepce popisuje zapojování veřejnosti jako bezproblémové, zkušenosti samospráv dotčených výběrem hlubinného úložiště jsou opačné. Svědčí o tom i řada protestních akcí v jednotlivých lokalitách. Mezi ně patří i letošní Dny proti úložišti, které se uskuteční o víkendu 18. a 19. dubna. Průběžně je doplňovaný program Dnů proti úložišti 2026.

Proces hodnocení vlivů koncepcí na životní prostředí (SEA - Strategic Environmental Assessment) je povinný zákonný krok, který hodnotí dopady realizace konkrétních strategií na životní prostředí a veřejné zdraví. Cílem je zmírnit negativní dopady v rané fázi plánování a bez procesu, do nějž může promlouvat i veřejnost, nemůže koncepce vstoupit v platnost.

Michael Forman, mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti a starosta města Horažďovice z lokality Březový potok řekl: „Stát dlouhodobě prokazuje, že bezpečnost a nejlepší řešení pro obyvatele a přírodu je upozaděno na úkor nějakých jiných zájmů. Komunikace se samosprávami a obyvateli dotčených lokalit není vůbec dobrá, jak sděluje koncepce a bohužel jak je prezentováno i široké veřejnosti. To vzbuzuje opakované pochybnosti ohledně správnosti vybraného procesu při hledání způsobu likvidace a uložení vysoce radioaktivního odpadu.“

Platforma proti hlubinnému úložišti, která sdružuje 58 členů (40 obcí a měst a 18 spolků), usiluje o prosazení změny v přístupu státu k nakládání s vyhořelým jaderným palivem a dalšími radioaktivními odpady, který se nebude omezovat jen na hlubinné úložiště. Platforma dále prosazuje, aby rozhodnutí o výběru lokality pro případné ukládání bylo podmíněno předchozím souhlasem dotčených obcí.

---

reklama

---