Radek Svítil: Strana zelených předvádí nový politický styl
Volební místnosti se uzavřely, lídři strany začali oslavovat ... a zapomínat na své sliby. Jako první opustili tezi, že nejsou pravice ani levice, když se jednoznačně přimkli k pravici a ČSSD odmítali zvedat telefony. Po vstupu do vlády zapomněli, že ve volebním programu psali o tom, že "Stále se setkáváme se snahou omezit práva občanů u věcí, které se jich týkají. Vidíme urputnou snahu zabránit naplnění ústavy a neumožnit existenci institutu celostátního (obecného) referenda." a urputně vysvětlují občanům, že referendum o umístění americké vojenské základny na českém území uspořádat nelze, protože by občané nevěděli, o čem vlastně rozhodují. Pokud jde o českou účast na Bushovou administrativou vedených válkách po světě, Martin Bursík si očividně nevzpomíná na pasáž ze svého volebního programu tvrdící, že "oddělená bezpečnost již neexistuje, jak dokázaly útoky v New Yorku, Madridu, Istanbulu, Londýně i jiných místech. Čelit těmto hrozbám preventivními válkami či kulturními střety považují zelení za špatné, pošetilé a kontraproduktivní" a vysvětluje nám, že zelení nejsou pacifisté a že naši vojenskou účast v těchto konfliktech omezovat nechtějí.
Boj proti korupci se zřejmě podle Strany zelených nejlépe povede, bude-li místopředsedou vlády člověk obviněný z přijímání úplatků (takříkajíc odborník na svém místě). Tato v evropském měřítku rarita pochopitelně pro stoupence nového politického stylu není důvodem pro odchod z vlády, Martin Bursík si jen postěžoval, že se v této situaci necítí komfortně.
Nyní stojí zelení před dalším dilematem. Pokud jim nevadil místopředseda vlády obviněný z korupce, bude jim vadit místopředseda vlády bodře rozprávějící o opálených lidech rozdělávajících ohně na náměstích, kteří podle něj za tuto ohňovou produkci pobírají od úřadů odměnu ve výši 200 tisíc korun českých? Ze Strany zelených vychází temné vrčení, ale stejné z ní vycházelo před tím, než se smířili s místopředsedou obviněným. Dopustím se prognózy: pokud se nestane zázrak a Jiří Čunek neodejde z vlády sám či ho Mirek Topolánek nevyhodí, zelení si svorně zanadávají - a ve vládě zůstanou. Nám prostým občanům bude vyslechnout něco moudrých slov o tom, že přece neobětují svoji ekologickou politiku takové lapálii. Jen doufám, že, pokud se tato má hypotéza naplní, si zelení zachovají smysl pro humor: tedy že do sněmovny přijdou v tričkách s nápisem "I já jsem Topolánkův hlas pro spolupráci s rasisty".
Abych Straně zelených nekřivdil: je pravda, že z ekologické části svého programu prosadili do vládního programu snad ještě víc, než bylo vůbec možné. Nedokážu ale ve světle výše uvedených "kompromisů" věřit, že zrovna ta ekologická část programu je něco, co by nebyli ochotni za udržení se ve vládních křeslech obětovat. A není mi jasné, kdo bude zelené v příštích volbách volit. Lidé doufající ve změnu politického stylu to patrně nebudou.
reklama
Online diskuse
Demokracie znamená diskusi. - 12. 4. 2007 - Ivan SommerUž jsem se domníval, že se nikdo nebude zajímat o to, jak se Strana zelených po volbách proměnila, nejde-li ovšem o dopis R.Svítila na rozloučenou. Přímo se vyslovím, že mám pocit značného zklamání ze stávající politiky Strany zelených, i když jako osoba věku seniorského dávno na zázraky nevěřím a právě praxe v oblasti životního prostředí mě naučila uvažovat velice přízemně.Co se týče voličů Strany zelených, zcela náhodou jsem několikrát shledal, že členové odumírající Unie svobody se rozhodli volit SZ. Nárůstem počtu pravicových příznivců vlivem příchodu M.Bursíka lze vysvětlit, proč byl například v Brně zvolen do sněmovny O.Liška, který nemá nějaké ekologické vzdělání a praxi, spíše se projevuje jako politolog a vešel ve známost prosazováním omluvy sudetským Němcům, a ne M. Vlašín (zastupitel JmK), jehož znalosti ekologie a erudice v záležitostech životního prostředí jsou značně. Vlastní ekologie totiž vyvolává u pravice odpor, pověstné je vyhlášení V.Klause, že to není věda. Zřejmě se M.Bursíkovi podařilo pravicové stoupence ujistit, že to s naléhavostí environmentálních aktivit nebude až tak horké. V souladu s názory O.Lišky na odsun Němců se pak jeví i termín vyhnání, použitý K.Schwarzenberkem, jehož nominace do vlády za SZ byla asi všeobecným překvapením. Proklamované předvolební heslo SZ: „Nejsme levice ani pravice, jsme vpředu“ jsem vnímal jako odraz jednoty životního prostředí, dovedeného Lovelockem až do pojetí Země jako organizmu Gaia, o níž přednáší na univerzitě zmíněný M.Vlašín. Předpokládal bych, že symbolem politiky SZ bude tolerance, povolební jednání však ukázala, že představitelé SZ „nemluví“ s ČSSD a KSČM, a tak je vylučují ze životního prostředí, což mi připadá velice paradoxní. Senátor Štětina, zvolený za SZ , dokonce vede téměř „svatou“ válku za zákaz KSĆM. Není mi srozumitelné, jak může SZ slibovat zlepšení kvalitu života a přitom souhlasit se sociálně necitlivou reformou veřejných financí z dílny ODS, znamenající snížení životní úrovně snad 90% obyvatelstva, zejména pak důchodců, z nichž se mnozí ekonomicky dostanou až na rozhraní života a smrti. Při řešení dalších praktických problémů životního prostředí – ovzduší, voda, odpady, příroda aj. mi připadá, že SZ se v podstatě rozdvojuje. Vedení, označované již jako bursíkovci, bude se „sebezapřením“ následovat politiku ODS a ti skuteční ekologové a různé neziskové organizace si budou své věci spravovat nezávisle asi mimo SZ. Možná zažijeme rozhořčené „zelené“ kauzy jako představení pro obecenstvo, ale nevěřím, že by SZ přispěla k řešení obyčejných situací, například ke zprůhlednění legislativy životního prostředí, jejíž rozsah je už prý takový, že ji pravděpodobně žádný odborník nezná, jak se nechal slyšet jeden právník MŽP předloni na jedné přednášce. Sám mohu konstatovat jednoduše, že je to „džungle“. |
