Tomáš Hodek: Léčba kompostem - otevřený dopis ministru zemědělství Marianu Jurečkovi
od roku 2004 se aktivně zabývám problematikou bioodpadů a kompostování. Již v té době bylo odborníky deklarováno, že nedílnou součástí řešení musí být spolupráce se zemědělci. Přesto, že již existují příklady dobré praxe, systémové řešení založené na úzké spolupráci ministerstev životního prostředí a zemědělství stále neexistuje a v celkovém průměru se stav půdy zhoršuje.
Podle vyjádření odborníků z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půd současný způsob konvenčního hospodaření ve většině případů nevyhnutelně vede k degradaci půdy. Agrotechnická opatření předepisovaná ministerstvem zemědělství v registru půdy LPIS degradaci půdy pouze zmírňují. Zemědělská půda zabírá 54% rozlohy našeho státu a změna kvality půdy se podstatným způsobem dotýká každého z nás. 90% veškeré používané vody je vázáno v půdě. Degradovaná půda není schopná vodu zadržet, což vede k poklesu spodních vod a zároveň zvyšuje riziko povodní.
Snižování kvality půdy navíc neustále zvyšuje nutnost její chemizace a ošetřování rostlin pesticidy, které se tak dostávají do potravin. Díky výkupům a jednotnému trhu s potravinami chemie negativně ovlivňuje zdraví nás všech. Podle České onkologické společnosti České lékařské společnosti JEP každý třetí občan onemocní rakovinou a každý čtvrtý na ni zemře. Rakovina tlustého střeva a konečníku je u nás druhým nejčastějším nádorovým onemocněním a ve srovnání s jinými státy Česká republika v tomto onemocnění drží smutné prvenství.
Zemědělství je tak jediným hospodářským odvětvím, kde je tolerováno kromě poškozování půdy a životního prostředí i poškozování zdraví nás všech, navíc s přispěním evropských dotací v řádech desítek miliard korun. Velké konvenční zemědělské podniky díky dotacím vyrábějí levné potraviny, zároveň však způsobují degradaci půdy. Rostliny tak následně vyžadují navyšování spotřeby chemie, která vytváří pacienty pro zdravotní kliniky. Konvenční zemědělci, kteří do půdy investují a uchovávají ji v dobrém stavu nebo svým hospodařením půdu dokonce zlepšují, mají stejné finanční podmínky jako převažující část zemědělců, kteří půdu vnímají pouze jako výrobní nástroj. Pro kvalitní péči tak chybí motivace.
Jedním z faktorů zhoršujících kvalitu půdy je nedostatečné užívání organických hnojiv a kompostů. Obce v České republice aktuálně řeší snižování směsného komunálního odpadu z domácností vytříděním kompostovatelné biologicky rozložitelné složky. Přirozená spolupráce se zemědělci však zde stále chybí a odbyt kompostů do zemědělství je zcela nedostatečný.
1. Jaká zavádíte opatření, aby konvenčně hospodařící zemědělci využívali organická hnojiva a snížili užití chemie?
2. Jak podporujete zájem zemědělců o komposty, které i jako registrované hnojivo nachází v zemědělství obtížně uplatnění?
3. Jak je zajištěna obnova půdy degradované a poškozené zemědělskou výrobou a kdo za tuto obnovu nese odpovědnost?
Předem děkuji za Vaše odpovědi.
S pozdravemreklama
Online diskuse
Všechny komentáře (11)
Milan Milan
29.9.2016 08:07Lukas B.
29.9.2016 09:09že by pán vlastnil kompostárnu?
Ono totiž bude hůř... povinně se bude kompostovat všechno, a ten kompost vyrobený z veřejných prostředků nebude chtít nikdo ani zadarmo.
Ale EU si odškrtne plnění "zelených cílů".
Ifca Compost
30.9.2016 13:59 Reaguje naTo pak mate těžké...
Barbora Vodrážková
3.10.2016 15:51 Reaguje naeutrofizace vodních ploch, růst synic a jejich následná produkce toxinů; znečištění podzemních vod dusičnany, které zapřičiňují poruchy jako např. Methemoglobinémie u dětí; acidifikace půd; nezanedbatelné množství skleníkových plynů, a to jak CO2 z energeticky náročné výroby tak N2O z velké část nevyužitého hnojiva.
Zdá se mi, že pan Padevet je případem člověka, který o problému nic neví, avšak o to větší sebevědomí mu to dodává, a tak se za každou cenu se snaží zvýraznit. Pravdou zůstává, že sám by nic smysluplného prosadit nedokázal, protože to vyžaduje duševní schopnosti a fyzické úsilí, podle kvality komentáře se mu ale oboje chybí.
Tak si skuste představit zemědělství bez umělých hnojiv... řekněme před 200 lety a odpovídající výnosy plodin a přepočítejte to na dnešní produkci a spotřebu.
Asi by jste umřela hlady a nejen Vy.
Barbora Vodrážková
5.10.2016 10:30 Reaguje naZa druhé, to že zmiňujete zemědělství před 200 lety jen potvrzuje vaši neznalost, protože současné zemědělství bez umělých hnojiv rozhodně nevypadá jako zemědělství před 200 lety.
Za třetí, autor článku apeluje na ministra zemědělství, aby zvážil a pokusil se ve svém postavení prosadit větší využívání kompostovaného bioodpadu v zěmědělství. Mě se to osobně zdá rozumné. Téměř každý bussiness vyžaduje ze začátku podporu ze strany státu, velkého investora, aktivních lidí, médií atp. Pokud máte konstruktivní konkrétní připomínku, ráda si ji přečtu. Zatím jsem ale žádnou takovou ve vašich příspěvcích nenašla.
Lukas B.
29.9.2016 18:24