https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/tomas-kolarik-kdo-je-vsechno-pro-vodni-koridor-dunaj-odra-labe
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tomáš Kolařík: Kdo je všechno pro vodní koridor Dunaj-Odra-Labe?

17.11.2018
Vizualizace křižovatky DOL u Přerova - Křižovatka tří moří.
Vizualizace křižovatky DOL u Přerova - Křižovatka tří moří.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Plavba a vodní cesty
Zemědělci, průmyslníci a dopravci reagují na výsledky studie proveditelnosti vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe zveřejněné Ministerstvem dopravy vesměs pozitivně. Studie ale mohla podle nich hodnotit více do hloubky některé aspekty a obávají se také dlouhé přípravy projektu. Projekt D-O-L podporuje Agrární komora ČR, Hospodářská komora ČR i Svaz dopravy. ČR podepsala v roce 2017 s Polskem a Slovenskem memorandum o přípravě D-O-L. Polská vláda k vodní dopravě přistupuje jako k prioritě, investuje do modernizace Oderské vodní cesty a hodlá ji zařadit do transevropské sítě TEN-T. Pro zastánce projektu je vzorem německý průplav Rýn-Mohan-Dunaj dokončený v roce 1992 a právě budovaný francouzský průplav Seina-sever, o kterém prezident Miloš Zeman nedávno jednal s francouzským prezidentem Emannuelem Macronem.
 

Ministerstvo dopravy nedávno zveřejnilo výsledek studie proveditelnosti D-O-L, ministr Dan Ťok výsledek komentoval: „Výsledky ekonomického hodnocení ukázaly, že největší smysl má splavnění a propojení Dunaje a Odry. Celkové investiční náklady projektu ve variantě propojení všech tří řek jsou 582 miliard korun, ve variantě propojení Dunaje a Odry jsou náklady předběžně odhadnuty na 281 miliard.“

Předseda Dopravní sekce Hospodářské komory ČR Emanuel Šíp hodnotí posun v přístupu k projektu: „Vítám, že studie proveditelnosti prokázala efektivitu vodního koridoru D-O-L, a že snad nebude z pouhé předpojatosti zablokován. Ukázalo se, že dopravní funkce je jen částí celkových přínosů a projekt si zaslouží postupnou realizaci v souladu s ekologickými požadavky.“

Křižovatka DOL v Kędzierzyn-Koźle v Polsku.
Křižovatka DOL v Kędzierzyn-Koźle v Polsku.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Plavba a vodní cesty

Zastáncem stavby je také Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje. Trasa od polských hranic do Ostravy by podle sdružení mohla být hotová do 10 let. „Podporujeme první etapu vodního koridoru D-O-L prodloužením splavnosti Oderské vodní cesty do Moravskoslezského kraje, kde by vznikl centrální přístav v Ostravě a rádi bychom, aby vznikl přístav i v průmyslové zóně u letiště Mošnov. Průplav by nezajišťoval jenom dopravu, ale také protipovodňová opatření, opatření proti suchu, samozřejmě využití pro turistiku a rekreaci. Navíc by mohl znamenat vznik úplně nového průmyslu, jakým je průmysl lodní,“ myslí si projektový manažer sdružení Pavel Santarius.

Odpůrci projektu často argumentují tím, že vodní koridor D-O-L odvede vodu z krajiny a vysuší okolní řeky, s tím ale nesouhlasí prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek: "Pro Agrární komoru je vodní koridor Dunaj-Odra-Labe zajímavý především s ohledem na hospodaření s vodou. Poslední suché roky ukazují, že Česká republika není na takové klimatické extrémy připravena a je potřeba situaci řešit všemi prostředky. Od výstavby rybníků, přehrad až po víceúčelové projekty typu Dunaj-Odra-Labe. Projektanti udávají, že vodní koridor D-O-L je vodohospodářsky zcela soběstačný a že právě v době kritického sucha může dokonce nadlepšovat průtoky okolních toků a dotovat vodu pro zavlažování. Díky možnosti přečerpávání přes plavební stupně bude možné převádět vodu mezi jednotlivými povodími a uvažuje se dokonce o možnosti čerpání vody z Dunaje. Pro zemědělství má tedy projekt mimořádný význam a podobně jako chorvatský Dunaj-Sáva může pomoci také s rozvojem pěstování zeleniny a ovoce v České republice, namísto toho, aby se neekologicky dovážela kamiony ze zahraničí přes celou Evropu. Studie proveditelnosti potvrdila ekonomickou efektivitu projektu D-O-L, budeme proto usilovat o to, aby vláda urychleně začala s jeho přípravou, aby mohl co nejdříve přispět k boji proti klimatickým extrémům."

Hotový úsek DOL v Kędzierzyn-Koźle v Polsku.
Hotový úsek DOL v Kędzierzyn-Koźle v Polsku.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Plavba a vodní cesty

Na současné problémy vodní dopravy poukázal Jiří Aster, tajemník Sekce vodní dopravy, Svazu dopravy ČR: „Projekt D-O-L, jak prokázala studie proveditelnosti, je jedinečnou možností, jak vyrovnat deficit východních států EU v oblasti výstavby vodních cest a přispět tak k ekologicky výhodnému řešení dopravních problémů v tomto prostoru. K tomu je nutno přičíst další benefity, jako je rozvoj turismu, boj s klimatickými změnami a obohacení krajiny a přírody o nové na vodu vázané biotopy.

Především je ale dnes v první etapě třeba dořešit stávající kritickou situaci české vodní dopravy, umožnit její přežití účinnými podpůrnými opatřeními a urychleně schválit Koncepci vodní dopravy ČR včetně výstavby vodních stupňů Děčín a Přelouč v návaznosti na Spolkovým sněmem schváleny Koncept Labe v Německu.

To by měl být start k uskutečnění projektu D-O-L, jehož vybudování je podmíněno širokou spoluprací středoevropských států za podpory EU.“

Studie proveditelnosti byla zaměřena především na ekonomickou efektivitu dopravní stránky projektu a podle bývalého ředitele Ředitelství vodních cest a současného předsedy Asociace DOL Jana Skalického studie dostatečně nezahrnula vodohospodářské přínosy projektu. Problém vidí především na jižní Moravě a v posouzení stavby na riziko sucha a s tím spojené zadržování vody v krajině. Materiál se podle něj navíc pořádně nezabýval ani využitím vody z Dunaje. V připomínkovém řízení proto bude žádat dopracování studie.

Průplav DOL v Kędzierzyn-Koźle v Polsku.
Průplav DOL v Kędzierzyn-Koźle v Polsku.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Plavba a vodní cesty

Poradce prezidenta pro vodní cesty Petra Formana výsledek studie nepřekvapil. "Vodní cesty mají své místo v dopravě a staví se i v jiných zemích. Taková stavba v Evropě podle mě dosud chybí," uvedl. Podle něj by se stát měl zaměřit nejdříve na severní větev Odry a využít polský přístup k využití této řeky a s tím spojenou modernizaci Oderské vodní cesty na polské straně.

Polsko buduje Oderskou vodní cestu, po části D-O-L se už pluje

Zatímco v České republice probíhala studie proveditelnosti, v okolních zemích si projekt D-O-L získával zahraniční podporu. V lednu loňského roku podepsali ministři dopravy ČR Dan Ťok, Slovenska Arpád Érsek a polský ministr námořního hospodářství a vnitrozemské plavby Marek Gróbarczyk ve Varšavě memorandum o přípravě vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe.

Průplav Rýn-Mohan-Dunaj.
Průplav Rýn-Mohan-Dunaj.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Plavba a vodní cesty

Polský ministr námořního hospodářství a vnitrozemské plavby Marek Gróbarczyk potvrdil zájem Polska na mezinárodním spojení: „Průplav Dunaj-Odra-Labe je součástí plánu obnovy vnitrozemské vodní dopravy na polských řekách. Jsme rádi, že česká vláda je vůči tomuto projektu pozitivní. Tento přístup slibuje úspěšnou spolupráci, která bude mít za následek konkrétní kroky.“

Polská vláda k vodní dopravě přistupuje jako k prioritě, investuje do modernizace Oderské vodní cesty a hodlá ji zařadit do transevropské sítě TEN-T. V loňském roce byla obnovena přeprava uhlí po Gliwickém průplavu a chemických produktů po několik kilometrů dlouhé části průplavu Dunaj-Odra ve Slezsku. Letos v červnu byla dokončena výstavba plavebního stupně Malczyce a vypsáno výběrové řízení na stavbu dalších dvou stupňů Lubiąż a Ścinawa. Polsko očekává od vodního koridoru D-O-L strategické napojení námořního přístavu Štětín-Svinoústí na Dunaj, čímž by Štětín mohl konkurovat Hamburku, který má výborné spojení na celou síť vnitrozemských vodních cest.

Průplav Rýn-Mohan-Dunaj.
Průplav Rýn-Mohan-Dunaj.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Plavba a vodní cesty

Francouzský vzor

Prezident Zeman se v rámci oslav 100. výročí založení Československa setkal se svým francouzským protějškem Emannuelem Macronem a otevřel téma vzájemné podpory výstavby vodních cest. Francie nyní buduje 107 km dlouhý průplav Seina-sever mezi Paříží a hranicemi Belgie, který má stejné parametry jako český průplav D-O-L a je tak pro české podporovatele vodních cest vzorem. Francouzskému projektu se podařilo projít přísným ekologickým hodnocením SEA a EIA a má řadu inovativních řešení.

Tiskový mluvčí francouzské státní společnosti VNF (Ředitelství vodních cest Francie) Laurent Monjole k diskutovanému rozvoji vodních cest uvedl: "V souvislosti s rozvojem evropské dopravní sítě je třeba uvést na pravou míru informace o současném rozvoji vodní dopravy v EU. Francie spolu se svými partnery Nizozemím a Belgií realizuje prioritní evropský projekt Seina-Šelda, který zahrnuje výstavbu a modernizaci 1100 km vnitrozemských vodních cest třídy Vb, který bude po svém dokončení největší evropskou vnitrozemskou vodní sítí spojující evropské námořních přístavy Le Havre, Rouen, Dunkerque, Anvers, Rotterdam a severní námořní přístavy do jednotné sítě s evropskými vnitrozemskými přístavy. V posledních 10 letech jsme byli svědky mobilizace společného úsilí průmyslu, zemědělství a regionů s cílem úspěšně dokončit vodní cestu Seina-Šelda k roku 2025.“

David Edwards May, prezident organizace věnujících se světovému rozvoji vodních cest Inland Waterways International k současnému dění ve Střední Evropě uvádí: „V současné době jsme svědky významného oživení zájmu, doslova renesanci vodní dopravy - a to nejenom v Evropě, ale po celém světě. Evropské země jako je Francie, Německo nebo Itálie, které se rozhodly dokončit svou síť vodních cest se těší významné finanční podpoře Evropské unie a ve světě například Indie, která se rozhodla přesunout nákladní dopravu ze silnic na vodní cesty získala podporu od Světové banky. Podobný scénář se dá očekávat i v případě, že se Česká republika, Polsko a Slovensko rozhodnou dokončit projekt spojení Dunaje s Odrou a Labem. Moderní doprava musí být založena na efektivní kombinované dopravě za využití všech dopravních módů, tím toto efektivní rozdělení přispívá také k lepšímu využívání přírodních zdrojů a ekologizaci přepravy.“

Průplav Rýn-Mohan-Dunaj.
Průplav Rýn-Mohan-Dunaj.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Plavba a vodní cesty

Ekologii projektu posuzovalo ministerstvo důkladně

S kritikou ekologů, že studie proveditelnosti neřešila dopady na přírodu a krajinu nesouhlasí Tomáš Kolařík, ředitel obecně prospěšné společnosti Plavba a vodní cesty: „Odpůrci projektu z ekologických organizací vyčítají studii, že se nezabývala vlivu projektu na životní prostředí. Ale opak je pravdou. Zpracovatelé na více než 1400 stranách popsali nejenom ekologické vlivy, ale také přispěli k navržení optimální trasy vodní cesty u které dochází k minimálním vlivům na životní prostředí a vypracovali také návrhy řešení a kompenzačních opatření, aby byly případné vlivy sníženy na minimum. Výsledná trasa D-O-L byla navržena tak, aby byly její vlivy na přírodu co nejmenší a měla tak šanci projít přísným ekologickým hodnocením v rámci procesů SEA a EIA. O vodních cestách nelze jednoduše říct, že jsou neekologické, vždyť zákonným hodnocením musely projít i podobné projekty jako je průplav Seina-sever ve Francii nebo modernizace a rozšíření vodních cest v Německu, které se nyní realizují. Evropská komise navíc vydala Manuál osvědčených přístupů k udržitelnému plánování vodních cest, který má ukázat, že vodní cesty lze stavět i v ekologicky citlivých oblastech za využití moderních metod plánování a výstavby.“


reklama

Tomáš Kolařík
Autor je ředitel obecně prospěšné společnosti Plavba a vodní cesty.
tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (22)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jan Škrdla

17.11.2018 14:31
...a pak už jen samá pozivita a sociální jistoty.
Já bych to tak růžově neviděl.
Kde chcete vzít v létě vodu, když je sucho v krajině a řeky se dají skoro přeskákat suchou nohou? A že by D-O-L dotoval vodou řeky, nebo se čerpala voda z Dunaje - dobrý vtip.
Kdo ten kanál bude využívat, překládat zboží na lodě a pak zpět na kamiony? Těch pár nadměrných nákladů se dá zvládnou i po silnici.
Utratit 600 miliard nebo "jen" 300 miliard, když není v rozpočtu dost peněz na opravu silnic se mi zdá dost nerozum.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

17.11.2018 17:18
D-O-L, prodloužení Baťova kanálu, přehrady, ..... všechny tyto komerční projekty vůbec neřeší dopad na ŽP.. dokonce nám podsouvají, že odborníky (různých vědních oborů po celém světě) odsuzovaný zásah do krajiny má své environmentální výhody!

Ve veřejném zájmu je rekonstrukce krajiny do přirozenějšího stavu, ve kterém bude zvládat změnu klimatu, udržitelně podporovat člověka a ne tyto pochybné zhovadilosti!

Odpovědět
ig

17.11.2018 19:18
Na environmentální vliv nemám názor - je to příliš komplexní, ale co se tam těmi loděmi asi tak bude vozit? Sny o nakládaní kamiónů na lodě neberu, nefungovalo to s železnicí, tuplem to nebude fungovat na vodě. Tak co tedy?
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

18.11.2018 13:58 Reaguje na
Určitě se najdou firmy, které by takovou službu využili. Je celkem jedno co by se tam vozilo.. hlavně jde o to, že je to další doprava... nejde o nějakou náhradu, takže to nemá jiné pozitivum, než peníze pro určité lidi...

Enviromentálně je to katastrofa... a co jiného by mělo lidem v ČR ležet na srdci? Peníze pro vyvolené, nebo přirozeně fungující krajina lépe čelící člověkem vyvolané změně klimatu?

Dnes je vidět, že se teď rozvíjí nová vlna podnikání, na kterou se již někteří politici třesou. A to projekty devastující krajinu, které jsou ale podávány za zlepšující.. a to je velká hrozba!!!

Ti co takové projekty chtějí lidem nalžou hromadu věcí. A ti pokud si to neověří tak pak vládu ani lobující šmejdy (kterým jsou lidi i krajina v ČR ukradení) nezastaví!!!

Tyto projekty mohou zásadně negativně ovlivnit život v ČR a proto musí projít hlubokou společenskou analýzou a nebýt protlačovány silou a proti vůli lidí (podívejte se na průzkumy v ČR, které ukazují co lidé chtějí a čekají od státu. Většina lidí chce obnovu přirozených funkcí krajiny a ne komerční projekty, které jí zničí a dají práci zahraničním firmám......

A že by Brabec a vláda celkově nějak zásadně tlačili na zlepšení přirozených funkcí krajiny to ne. Tam nevidí takový potenciál různých hodně složitých zakázek, kde se někdo může napakovat...

LIDI UVĚDOMTE SI CO SE TU CHYSTÁ!!!

Odpovědět

Jan Škrdla

19.11.2018 20:26 Reaguje na Lukáš Kašpárek
To by si měli uvědomit před volbami.

Když dají přednost bývalému STBákovi, který má "ponikání" založené na devastaci krajiny průmyslovou výrobou biopaliv, kterou honosně nazývá zemědělství.

Nebo když na Hrad pošlou pána, který měl jít na Vysočinu na odpočinek, a který projekty jako je D-O-L vytahuje z šuplíku, tak se není čemu divit.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

21.11.2018 12:21 Reaguje na Jan Škrdla
100% souhlas.... jenomže lidi se nechají opít rohlíkem a ještě si nechají vštípit do hlavy, že ekologové jsou škodící, přesto, že je to naopak... ekologové jsou +-jediní, kdo tu chce něco pro všechny a to je fungující a obživu udržitelně dávající krajinu! Teda ti opravdoví ekologové, ne ti, co jsou nastrčeni státem nebo nějakým investorem, aby dělali dojem, že nějaká aktivita má dohled "odborníka"....

Odpovědět

Jan Šimůnek

22.11.2018 09:47
@Jan Škrdla + Lukáš Kašpárek
Lidé nejsou hloupí, takže si pamatují, že "devastaci krajiny průmyslovou výrobou biopaliv" děláme na příkaz EU (povinný podíl "biopaliv") a u nás to podporovaly především lobbistické skupiny zelených "zachraňujících planetu před globálním oteplením". Babiš to toho vstoupil až v momentě, kdy to tihle škůdci (tedy právě "ti opravdoví ekologové", co je citýrujete) procpali do legislativy. Jistěže velmi pohotově a naplno, ale to je normální pro dravého a úspěšného podnikatele.
To, že je to celé nesmysl, je Babišovi více-méně jasné (na litr "bionafty" je třeba projezdit cca 1,1 - 1,2 litrů nafty opravdové; opravdu si nemyslím, že je, na rozdíl od řadových zelených, tak hloupý, aby mu to nedocvaklo). Smyslem podnikání je ovšem vydělávat, ne "zachraňovat planetu". A pokud je ekonomika zrůdným způsobem (především na nátlak EU a zelených) pokřivená (vyhýbám se latinskému ekvivalentu), tak se holt dá pod praporem "ekologie" vydělávat i na věcech, které životnímu prostředí jednoznačně škodí.
I Elon Musk si musí být vědom, že jeho elektromobily jsou pro ekologii daleko větší průšvih než auta na benzín/naftu. Nicméně pokřivená ekonomika elektromobily preferuje, tak proč by je nevyráběl a nevydělával na tom?
Odpovědět

Jan Škrdla

22.11.2018 12:14 Reaguje na Jan Šimůnek
Nazývat Babiše podnikatelem je trochu moc. Možná by mu spíš slušelo "podnikatel".

Jinak v době, kdy si téměř všichni uvědomili, že tudy cesta nevede, je to právě on, kdo biopaliva podporuje:
http://forum24.cz/biopaliva-cesky-ci-babisuv-vyklad/

Odpovědět

Jan Šimůnek

22.11.2018 12:21
@Jan Škrdla
Byl by hloupý, kdyby od toho ustupoval teď, kdy do toho napumpoval spoustu milionů a očekává na patřičně pokřiveném trhu odpovídající zisk.
Primárně ale do toho šel, až když ten trh pokřivili pod taktovkou EU ekologové a zelení svým blábolením o nutnosti bojovat proti spalování fosilních paliv (třeba tím, že jich spálíme ještě víc, jak se děje v Německu). Nebyl ten, kdo tržní prostředí aktivně křivil ve svůj prospěch.
Předseda senátu se nechal slyšet, že hlavním problémem Čapího hnízda jsou dotace od EU, nikoli Babiš. Já osobně bych šel ještě dál: Považuji dotace za natolik nemorální, že nevidím prakticky žádný rozdíl mezi čerpáním dotací "řádným" a "podvodným".
Odpovědět

Jan Škrdla

22.11.2018 18:48 Reaguje na Jan Šimůnek
Vypadá to jako byste Babiše obdivoval a obhajoval. Je to váš názor, neberu vám ho, ale nechápu.

Vy snad věříte, že opatření jako je podpora biopaliv nebo třeba nepřiměřená podpora OZE vymysleli a hlavně prosadili ekologičtí aktivisté. Proč třeba neprosadili daleko prospěšnější opatření, ve kterých netočí tolik peněz? Nevidíte, kdo v zákulisí tahá za nitky? Nebo to snad nechcete vědět.

K tomu tvrzení o dotacích - pokud byste stejným způsobem posuzoval vraždu, došel byste k závěru, že na vině je vražedná zbraň nebo okolnosti a ne vrah (promiňte mi tohle přirovnání).
Dotace samy o sobě nejsou špatné, špatný je ten, kdo je špatně nastavuje nebo ten, kdo je zneužívá.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

27.11.2018 10:50 Reaguje na Jan Škrdla
A kdo obíhal všechny poslance před přijímáním zákona o OZE a kdo si na svých stránkách pochvaloval, jak ten zákon výborně funguje. Nebyli to aktivisté z Hnutí Duha?

Aktivisté nechtějí prosazovat prospěšnější opatření. Zřejmě jsou nějak závislí na "ekobyznysu", který prospěšnost nemá za svou prioritu.

Možná stojí za úvahu myšlenka, proč jsou aktivisté proti jádru. Protože je to jediný vážný konkurent fosilním palivům. A fosilní lobby není hloupá a zná cesty, jak je přes podporu vhodnými oklikami "naočkovat".

Pokud někdo postavil FV elektrárnu a kasíruje 13 Kč za kWh, je tedy šparný, ať to dělá v malém, či velkém. Souhlasím. Jenomže takových se vždy najde dost a takoví si vždy špatné nastavení dotací prosadí! Jediná možnost je tedy dotace obecně minimalizovat a najít jiné mechanismy podpory užitečného (či spíše restrikce špatného).
Odpovědět

Jan Šimůnek

23.11.2018 08:05
@Jan Škrdla
Já Babiše respektuji jako fenomén úspěšného dravého podnikatele (jako byl třeba Tomáš Baťa). Jinak není můj šálek kávy, ale jako premiér je podstatně menší zlo než cokoli, co by byla na tento post usadit opozice.

Já nikoli "věřím", já vím, že to prosazovali zelení a na ně napojené spolky typu Duha, Děti Země apod. Zákulisními pletichami a pletichařením na úrovni EU, která nám nakonec přidávání "biopaliv" do pohonných hmot vnutila svými direktivami.
Babiš do tohoto vlaku nastoupil, až už to všechno prošlo legislativním procesem a bylo jasné, že někdo ta nesmyslná a škodlivá "biopaliva" vyrábět bude. Je třeba (váš příklad s tou vraždou) odsoudit falešné svědky a podplaceného prokurátora a soudce, ne kata.

To, že se nedaří cestou mimodemokratických pletich zelených a spol. prosadit nic rozumného, na čem by žádný šíbr nic nevydělal, to je snad jasné. V tom je přece podstata veškerých kvót a dotací (vznikajících nedemokratickými procesy na úrovni EU), nejen těch "ekologických".

Dotace jsou samy o sobě špatné právě proto, že umožňují jejich prakticky beztrestné zneužívání (a ony ani k ničemu jinému nejsou). Jejich zlikvidováním by zanikla významná část problémů, které máme v ekonomice i ekologii (ovšem asi to není možné bez czexitu).
Odpovědět

Jan Škrdla

23.11.2018 16:43 Reaguje na Jan Šimůnek
Na Babišovi se asi neshodneme. Pro mě je tento dravý "podnikatel", který se neštítí jít přes "mrtvoly" a v konkurenčním boji neváhá použít třeba finanční správu. Úspěšný sice je, ale rozhodně ne morální - a tím pro mě ztrácí na ceně.

Dále mi řekněte, kdo ty spolky sponzoruje v prosazování např. biopaliv. Trochu z jiného soudku - v případě OZE to byl právě Energetický regulační úřad, který stanovil výkupní ceny v rozporu se zákonem. Pročpak to asi dělal?
Jinak v případě vraždy je potřeba odsoudit v první řadě vraha.

Dotace by měly kompenzovat ztrátu zisku, kterou má příjemce, tím že provede obecně prospěšné opatření (např. když zemědělec chrání pole proti erozi tím, že vyseje meziplodinu, nebo podporuje biodiverzitu tím, že založí biopás). Rozhodně by neměla být automatická a bezúčelová.

Na závěr - uvědomujete si, že dokud bude EU poskytovat bohatý finanční tok Babišovu Agrofertu, bude se jí držet zuby nechty.

Odpovědět
PJ

Petr Jílek

23.11.2018 10:05
Zase tady zaznělo, že nám EU nařizuje, tentokrát řepku. Babiš si vydobyl výjimku, tak zatímco v EU bude oseto řepkou pouhá 4%, u nás 25% orné půdy.
Odpovědět
PJ

Petr Jílek

23.11.2018 10:10
Jinak by mne docela zajímalo, kde vezmou vodu, v Oblasti Č. Třebové, Moravská Sázava i Třebovka je od jara prakticky vyschlá. Jinak se mrkněte na stav vody V Dunaji, Budapešť v říjnu 41 cm (!) Hluboko pod úrovní r. 47.
Odpovědět

Jan Šimůnek

23.11.2018 12:21
@Petr Jílek
EU nám jasně, direktivně a bez stopy smyslu či demokracie nařídila míchat "biopaliva" do pohonných hmot a zařídit povinný výkup a dotování "alternativních" zdrojů elektrické energie, za což průměrná domácnost v Česku vyplázne ročně cca 2000 Kč a má to z roku na rok narůstající tendenci.

Pokud by nebylo těchto nařízení, Babiš by řepku (MMCH z hlediska využití sluneční energie naprosto bezcennou) nepěstoval.

Je třeba zrušit dotace na "alternativní" zdroje elektřiny a povinné míchání "biopaliv" do pohonných hmot a tohle přestane. V praxi to ovšem znamená buď rozbít EU nebo provést czexit.

To, že jsme nuceni EUronesmysly provádět ve větší míře než dominující státy EU, je také dáno podstatou této organizace, která má za cíl nové země ekonomicky zadupat a neumožnit jejich rozvoj. Konec konců, proto máme ekonomicky silně zatěžujících ploch Natura 2000 v přepočtu na celikost státu asi 5 - 10 násobek proti Německu nebo Francii. Proto taky ty šílené tlaky na "bezzásahovost" na Šumavě, protože jinak bychom tam mohli postavit hotely a lyžařská střediska, jaká jsou hned za železnou oponou, a konkurenčně těžit z toho, že je u nás (severní svahy) sníh déle a v lepší kvalitě než na bavorské straně.
Odpovědět

Jan Škrdla

23.11.2018 17:02 Reaguje na Jan Šimůnek
Biopaliva prosazuje Babiš, a to i navzdory EU:
http://forum24.cz/biopaliva-cesky-ci-babisuv-vyklad/

Velká část ploch Natura 2000 se překrývá se plochou zvláště chráněných území, které tu byly už za socialismu, a některé i za první republiky.
viz v záložce ochrana přírody:
http://webgis.nature.cz/mapomat/

S rozšířením první zóny si nejsem tak jistý (přece jen je to převážně vysazená smrčina), ale s těmi hotely a lyžařskými středisky bych vás hnal.
Odpovědět

Jan Šimůnek

26.11.2018 08:07
@Jan Škrdla
1. Forum 24 nepovažuji za zcela seriózní zdroj
2. Nicméně pořád platí to, že pokud se Babiš nyní chová jako Jezinka, byla to EU, která mu, coby Smolíček - pacholíček otevřela dveře.
3. S Naturou je to podstatně složitější a zásahy do života lidí kolem jsou daleko drastičtější než u klasických přírodních rezervací a u dalších typů chráněných území.
4. Jestliže mohou byt turistická a lyžařská střediska v hojném počtu na německé straně Šumavy a jestliže se tam provádí zcela běžně likvidace kůrovce kácením napadených stromů, tak proč by to nemohlo být také u nás?
Odpovědět

Jan Škrdla

26.11.2018 18:57 Reaguje na Jan Šimůnek
1. na tom co je a není seriózní zdroj se asi neshodneme.

3. čím podle vás Natura drasticky komplikuje život?

4. to je mi novinka, že se v Německu na území národního parku provádí likvidace kůrovce kácením napadených stromů. Nebo snad máte na mysli lesy mimo národní park - to se u nás těží taky.
Odpovědět

Jan Šimůnek

27.11.2018 10:31
@Jan Škrdla
1. Shodneme se, že se neshodneme :-)

3. Natura znamená řadu omezení hospodářských činností, zasahuje i do bydlení apod. Nemovitosti na příslušných pozemcích a v jejich okolí se stávají prakticky bezcennými, protože nejsou použitelné ani k bydlení a hospodářské činnosti, ani k plnohodnotným rekreačním aktivitám.

4. V Německu proti kůrovci účinně bojují kácením napadených stromů a insekticidy, u nás je to nemožné, protože prakticky pro celou českou část Šumavy platí naprosto nesmyslná a škodlivá "bezzásahovost".
Odpovědět

Jan Škrdla

27.11.2018 22:50 Reaguje na Jan Šimůnek
3. pokud by to byla pravda, byly by mnohé vesnice např. na Valašku nebo na Šumavě neobyvatelné a neobydlené, tak jako vojenské újezdy. Myslím, že horší místo pro život je v průmyslových oblastech.

4. můžete doložit vaše tvrzení - právě Německo se dávalo za vzor - za hranicemi se nezasahovalo ještě v době kdy se na české straně Šumavy kácelo. S těmi insekticidy v NP - to myslíte v noci. Nebo jste měl na mysli feromonové lapače?
Jinak bezzásahový režim se týká prvních zón NP, které zabírají nějakých 13 % (ještě před přezónováním), jinde se těží.
http://www.npsumava.cz/cz/1222/sekce/zonace/
Odpovědět

Jan Šimůnek

28.11.2018 08:39
@Jan Škrdla
ad 3. Proto se také tamní vesnice vylidňují.

ad 4. Problém je, že se bezzásahové zóny neustále zvětšují (logicky, kde byla dříve bezzásahová zóna, tam dnes už není les) a je tlak na omezení zásahů v dalších zónách.
Faktem je, že Němci si opakovaně stěžovali (a snad se i soudili o náhradu), že z našich "bezzásahových zón" k nim masově nalítává kůrovec a dělá škody. Takže tu "bezzásahovost" sami tak rigidně neberou. Druhou věcí je, že na německé straně najdete běžná, pro horské polohy normální, zařízení, jako jsou hotely, sjezdovky a vleky, zatímco u nás se likvidují i stezky pro běžkaře a pěší s mnohasetletou tradicí.
Na Šumavě je zapotřebí chránit pár desítek až stovek hektarů skutečně původního horského lesa (typu Boubína nebo svahů okolo jezer), všechno ostatní je pod zeleným praporem ekologistů zpustošený hospodářský les, který by neměl být "chráněn" (tj. devastován kůrovcem a dalšími škůdci), ale normálně (hospodářsky i turisticky) využíván. Navíc se jedná o výsadby nepůvodními smrky (z Karpat a Alp) po "Klostermannově" kůrovcové kalamitě.
A ty insekticidy bych klidně použil i na pokácené a nahromaděné kmeny, aby z nich nemohli vylétávat kůrovci a další škůdci.
Odpovědět
reklama


Pražská EVVOluce

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist