Tomáš Kvítek a Zbyněk Kulhavý: Proč vyschlo mnoho vodních toků?
10.9.2026 | Tomáš Kvítek a Zbyněk Kulhavý |
Zdroj | Povodí Moravy
Pokud se zaměříme na přívalové srážky a příčiny odtoku, tak vždy, když na svahu překročí intenzita deště schopnost půdy ji vsáknout, nastává povrchový odtok. Štěrkopísek nebo písčitá půda pojme velké objemy a velké intenzity srážek (množství srážek za časovou jednotku), protože velikost těchto půdních pórů prakticky nelimituje vsak deště a voda velmi rychle dále prosakuje do spodních vrstev. V české krajině se ale vyskytuje mnoho dalších druhů půd (hlinité, jílovité), které mají řádově nižší schopnost vsaku. Pak nastává povrchový odtok vody a vznikají povodňové situace. Pokud voda odteče po povrchu, v zásobách podzemních vod chybí.
Vodní tok odvodňuje (drénuje) krajinu. Do vodních toků ale za dlouhodobějšího sucha vytéká pouze voda podzemní (z půdy a horninového prostředí). Pokud této vody není dost, vodní toky vysychají. Neustále slyšíme, že proti suchu jsou nejlepší malé vodní nádrže, mokřady. Ani toto není zcela pravda. Jsou v krajině potřebné, ale za sucha vodu neprodukují, jen ji spotřebovávají na výpar! Nejdříve musíme v ploše povodí umět zasakovat srážky které jinak povrchově odtékají a důležité je využít i ty přívalové, pak bude dost vody v podzemí, a tedy i dost v nivách a vodních tocích a pak můžeme stavět rybníky a mokřady. My to budujeme opačně. Voda zasáklá do půdy se k vodnímu toku dostává až po určité době a pokud se pravidelně doplňuje ze srážek, je schopná dotovat vodní toky v období sucha. Když budeme zasakovat cíleně a dlouhodobě, nebude vadit, že se bude měnit množství vytékající vody do vodního toku, ale vodní tok bude vodu mít!
Pokud v letním období vysychají drobné vodní toky i mokřady, příkladem je alarmující situace v letošním létě, přestávají tato opatření podporovat zamýšlenou biodiverzitu i zlepšování mikroklima, neboť důležitou podmínkou jejich fungování je přítok vody, alespoň minimální.
Voda akumulovaná (dlouhodobě zadržená) pod povrchem vykazuje nižší výpar než je výpar z volné hladiny (z vodních nádrží, mokřadů), současně tato voda sytí hlubší podzemní zdroje vod a prodlužuje se doba přítoku do vodního toku – tedy delší dobu zůstane v povodí, v krajině. V letních dnech se vypaří z volné vodní hladiny až 7-10 mm za den, z hladiny podzemní vody, která je v hloubce 50-70 cm pod povrchem se podle druhu půdy vypaří 0,2-2,0 mm/den. Tedy zásoby vod uložené pod povrchem pozemku vykazují nižší ztráty výparem při současně významných objemech vod dlouhodobě zadržených.
Princip zasakování srážkových vod (tedy také zasakování vod z přívalových dešťů) je třeba podpořit drobnými stavebními opatřeními v ploše povodí – velmi se k tomu hodí kombinace protierozních opatření s již dříve vybudovanými melioračními odvodňovacími stavbami.
Pro zmírnění důsledků sucha existují dva jednoduché, levné a rychle realizovatelné prvky:
1. Záchytné zasakovací příkopy: představují pouze zemní práce, bez požadavku na odvoz zeminy, ta se jen přemisťuje na dolní okraj příkopu, případně podpora vsaku štěrkovým pohozem s geotextilií.
2. Jejich kombinace se stávajícími odvodňovacími stavbami, které zvyšují intenzitu i velikost objemu vsaku do půdy a po jejich úpravě na možnost regulace drenážního odtoku (instalací přehrážek) zvyšují dlouhodobou akumulaci vody v půdě.
Závěr
Evidentně ještě neděláme dost pro zmírnění dopadů klimatické změny; nutné jsou úpravy legislativy i změny dotační politiky státu s cílem podpory všech efektivních opatření, vhodných k realizaci v krajině a dlouhodobému zmírňování dopadů sucha. Role plochy povodí a drobných vodních děl se stále nedoceňuje, resp. ani cíleně nepodporuje, přitom je pro zvládání sucha v ploše území rozhodující. Úkolem státu musí být zvýšení motivace vlastníků a uživatelů pozemků (zejména pozemků zemědělských) k zájmu o realizaci těchto opatření.V roce 2016, po první nedávné vlně extrémního sucha u nás, se zdálo, že mají ministerstva zemědělství i životního prostředí zájem jednat o systémových změnách např. k podpoře adaptací odvodňovacích staveb na systémy s regulací, nebo doplnění vodního zákona o principy společné péče o drobné vodohospodářské stavby, historicky vnímané pod termínem „vodní družstva/společenství“, a to i po vzoru jiných států, kde tento institut dlouhodobě funguje. Vnímání potřeby společné péče o vodu v krajině, zejména pak v souvislosti se suchem a povodněmi, se týká všech typů melioračních opatření, která jsou relativně jednoduchá a levná, včetně využití těch již vybudovaných. Je třeba přiznat, že řada z nich jsou navrhovány v rámci komplexních pozemkových úprav (KoPÚ) jako protierozní a další opatření, ale jejich budování „pouze“ v rámci KoPÚ je nedostatečné – už se nedotkne katastrů s již provedenými pozemkovými úpravami a počet katastrů KoPÚ, které budou/jsou připravovány, je s ohledem na rozlohu státu velmi nízký.
Značný potenciál tudíž mají úpravy legislativy i změny dotační politiky státu s cílem podpory všech jednoduchých, efektivních a osvědčených opatření, vhodných k realizaci v krajině a sloužících mimo jiné k dlouhodobému zmírňování dopadů sucha, současně i povodní a omezení eroze půdy.
reklama
Další informace |
Tento text vyšel v Lidových novinách 6. září 2026.
Tomáš Kvítek a Zbyněk Kulhavý
prof. Ing. Tomáš Kvítek, CSc. je předseda redakční rady časopisu Vodní hospodářství a člen výboru Odbor vodního hospodářství České akademie zemědělských věd.
doc. Ing. Zbyněk Kulhavý, CSc. je předseda Odboru vodního hospodářství České akademie zemědělských věd.
doc. Ing. Zbyněk Kulhavý, CSc. je předseda Odboru vodního hospodářství České akademie zemědělských věd.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Copernicus: Srpen 2026 byl nejteplejším srpnem v historii měření
Letošní sucho výrazně ovlivnilo české zemědělství. Nejvíce trpěly pícniny, kukuřice, brambory a chmel
CVVM: Dvě třetiny Čechů se domnívá, že lidská činnost výrazně přispívá ke změně klimatuOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (108)
pp
pavel peregrin
10.9.2026 06:45Po delší době rozumně napsaný článek. Jen drobná připomínka- zasakovací příkopy mají určitý význam na svahovitých polích, na rovině jsou z logiky věci zbytečné. Ale pokud skutečně přijde přívalový déšť- a tím myslím srážky okolo 50 mm do půl hodiny, ani zasakovací příkopy nepomůžou a voda pak bere vše,co jí stojí v cestě. Kdo neviděl, nebude věřit, ale je to tak.
Odpovědět
ss
SV
Slavomil Vinkler
10.9.2026 07:27 Reaguje na pavel peregrinJistěže, ale když přijde jednou za stolet stoletá voda (100mm/h), tak nepomůže nic, ale těch sto let mezitím bude lepších, mokřejších.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
10.9.2026 10:10 Reaguje na Slavomil VinklerPřesně tak. Zatravněné svejly a prolehy nevezme ani stoletá voda, pokud je jich dost a voda nemůže nabrat rychlost. Pomalá jen hrázku přeteče a do dědiny jí přiteče daleko méně.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
10.9.2026 10:37 Reaguje na Pavel Hanzlto je jen část věci.
Nechci se nikoho zastávat, ale za komárů nám říkala učitelka na základce, že se nechává třetin polí ladem, aby se obnovili biologické procesy a hnojila se kravskou mrvou.
Byl 89. všichni komáři se prohlásili za blby a výsledek je, že po 30 letech rozoráváme na polích šutry.
V ZÁSADĚ NENÍ JEDINÝ DOVOD, PROČ BY SE DO POLÍ MĚLA NĚJAKÁ VODA VSAKOVAT.
Odpovědět
Nechci se nikoho zastávat, ale za komárů nám říkala učitelka na základce, že se nechává třetin polí ladem, aby se obnovili biologické procesy a hnojila se kravskou mrvou.
Byl 89. všichni komáři se prohlásili za blby a výsledek je, že po 30 letech rozoráváme na polích šutry.
V ZÁSADĚ NENÍ JEDINÝ DOVOD, PROČ BY SE DO POLÍ MĚLA NĚJAKÁ VODA VSAKOVAT.
pp
pavel peregrin
10.9.2026 19:02 Reaguje na Jaroslav ŘezáčVaše paní učitelka zamrzla v tereziánské době zdá se.
Odpovědět
JŘ
pp
JŘ
Jaroslav Řezáč
10.9.2026 10:01 Reaguje na pavel peregrins tím bych nesouhlasil.
vsakování vody v polích zajišťovala ornice a biologické hnojení vytváření humusu.
To, co na těch polích po splavení ornice zbylo, je rozorané podloží.
Odpovědět
vsakování vody v polích zajišťovala ornice a biologické hnojení vytváření humusu.
To, co na těch polích po splavení ornice zbylo, je rozorané podloží.
pp
JŘ
Jaroslav Řezáč
10.9.2026 19:35 Reaguje na pavel peregrinreaguju na vaši zprávu ne na článek... to bych napsal zvlášť.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
11.9.2026 06:55 Reaguje na Jaroslav ŘezáčKdybyste ten článek četl a rozuměl mu, zjistil byste, že autoři-mimochodem velice správně- zdaleka nepřeceňují význam humusu a organické složky pro zadržování vody. Vy už s těmi vašimi názory na "rozoraná podloží" a podobné nesmysly začínáte být trapný.
Máte potřebu vyjadřovat se k něčemu, čemu naprosto nerozumíte.
Odpovědět
Máte potřebu vyjadřovat se k něčemu, čemu naprosto nerozumíte.
BM
Břetislav Machaček
10.9.2026 11:42 Reaguje na pavel peregrinJe třeba zároveň přiznat, že za 35 let se hospodaření změnilo na stav, kdy to ta půda zvládá méně, než kdysi. Pamatuji přívalové lijáky před 30,40 a 50 roky, ale tak jako nyní nedělaly na polích tolik škod nikdy. Bývalo to vyjímečné a nikoliv pravidlo jako nyní. I na poli za domem v mírném svahu se střídaly plodiny a pícniny
a nikoliv jako nyní "svatá trojice" s pšenicí, řepkou a kukuřicí.
Nikdy v minulosti dům u dolního okraje nebyl ohrožen splachem půdy
z pole, ale nyní se majitel brání tak, že navezl kolem domu val
z jílu a odklání vodu s půdou od domu do bývalé zavezené pískovny.
Majitel(developer) a ani nájemce nekonali a konal on na své náklady.
Letos tam má pachtýř fazole, ale přijít liják, tak ani ony půdu
neudrží, protože jsou s obnaženou půdou mezi nimi bez plevelů.
Když tam byla kukuřice, tak voda tekla i přes řádky a nikoliv jen
mezi nimi a vymílala korýtka. Developerovi je stav ornice ukradený,
protože chtěl pole rozprodat na 50 domků a pachtýř si hledí svých
polí v Polsku. Kdysi úrodná orná půda na které bývaly brambory,
řepa, jetel, vojtěška, zelí a z obilnin i oves a ječmen tak už je
degradována na "držák" pro rostliny hnojené pouze umělými hnojivy.
To je výsledek restituce, prodeje developeru a propachtování tomu, co ji hnojem nehnojil už 30 let! A pak že je nejlepším hospodářem
soukromý majitel! Tůdle! Pouze některý a záleží taky na nastavení
zemědělské politiky, aby mu umožnila zodpovědně hospodařit se ziskem. Někteří půdu doslova pouze drancují s výhledem, že nemají
pokračovatele a když pole byť zhuntované prodají, tak neprodělají!
Už jsem tu psal o kamarádovi, co přestal hospodařit a za prodaná
pole si nechal postavit vilu na klíč a za starý statek má peníze
na cestování po světě. V 55 letech po nezájmu dětí o hospodaření
změnil názor, prodal a užívá si života. Místo dvou polí už je
20 rodinných domků a další pole už je rozparcelované taky.
Odpovědět
a nikoliv jako nyní "svatá trojice" s pšenicí, řepkou a kukuřicí.
Nikdy v minulosti dům u dolního okraje nebyl ohrožen splachem půdy
z pole, ale nyní se majitel brání tak, že navezl kolem domu val
z jílu a odklání vodu s půdou od domu do bývalé zavezené pískovny.
Majitel(developer) a ani nájemce nekonali a konal on na své náklady.
Letos tam má pachtýř fazole, ale přijít liják, tak ani ony půdu
neudrží, protože jsou s obnaženou půdou mezi nimi bez plevelů.
Když tam byla kukuřice, tak voda tekla i přes řádky a nikoliv jen
mezi nimi a vymílala korýtka. Developerovi je stav ornice ukradený,
protože chtěl pole rozprodat na 50 domků a pachtýř si hledí svých
polí v Polsku. Kdysi úrodná orná půda na které bývaly brambory,
řepa, jetel, vojtěška, zelí a z obilnin i oves a ječmen tak už je
degradována na "držák" pro rostliny hnojené pouze umělými hnojivy.
To je výsledek restituce, prodeje developeru a propachtování tomu, co ji hnojem nehnojil už 30 let! A pak že je nejlepším hospodářem
soukromý majitel! Tůdle! Pouze některý a záleží taky na nastavení
zemědělské politiky, aby mu umožnila zodpovědně hospodařit se ziskem. Někteří půdu doslova pouze drancují s výhledem, že nemají
pokračovatele a když pole byť zhuntované prodají, tak neprodělají!
Už jsem tu psal o kamarádovi, co přestal hospodařit a za prodaná
pole si nechal postavit vilu na klíč a za starý statek má peníze
na cestování po světě. V 55 letech po nezájmu dětí o hospodaření
změnil názor, prodal a užívá si života. Místo dvou polí už je
20 rodinných domků a další pole už je rozparcelované taky.
va
vaber
10.9.2026 08:30Po dlouhém suchu vyschly drobné vodní toky i mokřady. Jen ty drobné vodní toky se skládají a napájí řeky, žádné mohutné prameny nemáme.
Otázka je, jak dlouho ty drobné toky potečou když nebude pršet. Je zcela běžné, na světě kde jsou suchá období ,že tyto drobné toky vyschnou a to trvá tak půl roku. Takže bych i u nás očekával,že půda nasycená vodou nemůže,bez deště, napájet drobné toky víc než 6 měsíců.
Můžeme dělat opatření jaká chceme,bez deště půda vyschne a voda v ní uložená odteče. Ovšem ve větších hloubkách je to jinak. Zásoby spodních vod klesají z jiných důvodů.
Samozřejmě podporovat vsakování je důležité ,ale nasycená půda víc nepřijme, voda odtéká a jak rychle se voda dostává do větších hloubek asi neovlivníme.
Odpovědět
Otázka je, jak dlouho ty drobné toky potečou když nebude pršet. Je zcela běžné, na světě kde jsou suchá období ,že tyto drobné toky vyschnou a to trvá tak půl roku. Takže bych i u nás očekával,že půda nasycená vodou nemůže,bez deště, napájet drobné toky víc než 6 měsíců.
Můžeme dělat opatření jaká chceme,bez deště půda vyschne a voda v ní uložená odteče. Ovšem ve větších hloubkách je to jinak. Zásoby spodních vod klesají z jiných důvodů.
Samozřejmě podporovat vsakování je důležité ,ale nasycená půda víc nepřijme, voda odtéká a jak rychle se voda dostává do větších hloubek asi neovlivníme.
JS
Josef Střítecký
10.9.2026 08:52Anomálie vzdušného proudění působí na stále častější a neočekávané změny. Pozorované ztráty vody v krajině musíme hledat ve vzestupných proudech vzduchu, stoupajících z přehřátých ploch. Roční průměry dešťových srážek se statisticky mění málo, podobně i odtok vody v řekách. Srážkově odtokové poměry se příliš nemění, přesto vysycháme, příčinu je nutno hledat v tzv. atmosférických řekách, tedy ve změnách proudění ohřátého vzduchu. V letních dnech ohřátý vzduch nepozorovaně odnáší násobně více vody, než kterou měříme v tocích (Pokorný, Hesslerová 2019).
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
10.9.2026 08:58 Reaguje na Josef StříteckýNo, roli hlavně hrají tři věci:
1. Vyšší výpar při vyšší teplotě. S teplotou prudce roste potenciální výpar, tedy schopnost půdy vysušovat se.
2. Změna rozdělení srážek během roku. Více srážek v zimě, méně v létě.
3. Pokles relativní vlhkosti vzduchu při zemi, takže častěji se stává, že srážky sice vzniknou, ale než dopadnou na zem, vypaří se.
Odpovědět
1. Vyšší výpar při vyšší teplotě. S teplotou prudce roste potenciální výpar, tedy schopnost půdy vysušovat se.
2. Změna rozdělení srážek během roku. Více srážek v zimě, méně v létě.
3. Pokles relativní vlhkosti vzduchu při zemi, takže častěji se stává, že srážky sice vzniknou, ale než dopadnou na zem, vypaří se.
II
Imarr Imarr
10.9.2026 09:41Děkuji. Autoři jsou zcela zjevně odborníky, a nikoliv ekologisti.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
10.9.2026 10:00Jsou tři podstatné prvky, které se musí spoludoplňovat.
1.Srážky co musí přijít.
2.Srážky se musí vsáknout a ne odtéct.
3.Akumulační kapacita půdy musí být co nejvyšší.
Lidé mohou ovlivnit všechny tři.
Srážky lze ovlivnit omezováním tepelných ostrovů a přehřátých ploch. O těch dalších dvou se tady napsalo již hodně, ale Biopaliva a Bioplynky porád frčí.
Odpovědět
1.Srážky co musí přijít.
2.Srážky se musí vsáknout a ne odtéct.
3.Akumulační kapacita půdy musí být co nejvyšší.
Lidé mohou ovlivnit všechny tři.
Srážky lze ovlivnit omezováním tepelných ostrovů a přehřátých ploch. O těch dalších dvou se tady napsalo již hodně, ale Biopaliva a Bioplynky porád frčí.
LM
Ladislav Metelka
10.9.2026 10:03 Reaguje na Slavomil VinklerJak, prosíím, ty tepelné ostrovy a přehřáté plochy brání vzniku srážek?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
10.9.2026 10:16 Reaguje na Ladislav MetelkaNo myslíte že ne? Teplý suchý vzduch jde nahoru s jednak narušuje studenou frontu a jednak se v něm srážky vypaří. Taky to i vy v podstatě píšete.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
10.9.2026 10:25 Reaguje na Slavomil VinklerTeplý vzduch narušuje studenou frontu... To je zase nějaký folklór, že?
1. Ohřátím vzduchu v něm nesnížíte obsah vodní páry.
2. Ohřátím vzduchu podpoříte konvekci, vzduch bude rychleji stoupat. To vede ke rychlejšímu vzniku oblačnosti a srážek, i když často vypadnou až v závětří toho tepelného ostrova.
Odpovědět
1. Ohřátím vzduchu v něm nesnížíte obsah vodní páry.
2. Ohřátím vzduchu podpoříte konvekci, vzduch bude rychleji stoupat. To vede ke rychlejšímu vzniku oblačnosti a srážek, i když často vypadnou až v závětří toho tepelného ostrova.
ms
10.9.2026 17:37 Reaguje na Ladislav Metelka
souhlas s panem Vinklerem, samozřejmě, že teplý vzduch jde na horu a brání vzniku srážek, stačí být venku a vidíte a pozorovat, co se děje.
Odpovědět
LM
JS
Josef Střítecký
10.9.2026 11:11 Reaguje na Ladislav MetelkaNo přece tím, že nedojde ke kondenzaci vzdušné vlhkosti, netvoří se podmínky pro vznik deště. A ke kondenzaci této vlhkosti dojde jinde. Z toho platí, že oblasti typu tepelných ostrovů jsou aktivně o srážky ochuzované. Je to jednoduché a nezpochybnitelné.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
10.9.2026 11:15 Reaguje na Josef StříteckýKe kondenzaci dojde. A sousední oblasti jsou o ty srážky naopak obohacené.
Odpovědět
PE
Petr Elias
10.9.2026 11:27 Reaguje na Josef StříteckýA co třeba taková velká města, která prokazatelně způsobují nárůst lokálních srážek?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
10.9.2026 11:53 Reaguje na Petr Elias6e to kolem Brna a jižní Morava nepozoruje. Horko a sucho.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
10.9.2026 11:54 Reaguje na Slavomil VinklerPan Eliáš psal o velkých městech... :-)
Odpovědět
SV
PE
II
Imarr Imarr
10.9.2026 14:39 Reaguje na Petr EliasChce to trochu vědomostí. Vídeň je hraniční vesnice Velké Moravy.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
10.9.2026 10:23S názory autorů souhlasím a pouze doplním, že vysychání mnoha pramenů a toků
má na svědomí člověk nadměrným odběrem spodních vod a usilovným zasakováním
tam, odkud by ten potok měl běžně téci. Pokud se to tam přežene s tůněmi,
mokřady a malými nádržemi bez regulace odtoků, tak na potok už žádná voda
nezbude. Podmínkou stálého průtoku je zadržení nadbytku vody s plynulým
vypouštěním a to umí pouze přehrady s regulací hladiny. Mohou být i na
mnoha malých potocích, které jsou za dešťů schopny napáchat velké škody.
Ta voda může být v přehradě v zásobě na sucha, ale bez přehrady odteče.
Suchý poldr má vodu pouze pár dnů, ale přehrada má tutéž vodu měsíce a
může s ní dotovat za sucha toky. Oba díla chrání lidi před povodněmi,
ale pouze přehrada chrání toky před vysycháním a mějme na paměti, že
extrémy byly, jsou a budou a sinusoidě průtoku lze ořezat jak vrcholy,
tak ty propady. Chce to jen chtít a konat!
Odpovědět
má na svědomí člověk nadměrným odběrem spodních vod a usilovným zasakováním
tam, odkud by ten potok měl běžně téci. Pokud se to tam přežene s tůněmi,
mokřady a malými nádržemi bez regulace odtoků, tak na potok už žádná voda
nezbude. Podmínkou stálého průtoku je zadržení nadbytku vody s plynulým
vypouštěním a to umí pouze přehrady s regulací hladiny. Mohou být i na
mnoha malých potocích, které jsou za dešťů schopny napáchat velké škody.
Ta voda může být v přehradě v zásobě na sucha, ale bez přehrady odteče.
Suchý poldr má vodu pouze pár dnů, ale přehrada má tutéž vodu měsíce a
může s ní dotovat za sucha toky. Oba díla chrání lidi před povodněmi,
ale pouze přehrada chrání toky před vysycháním a mějme na paměti, že
extrémy byly, jsou a budou a sinusoidě průtoku lze ořezat jak vrcholy,
tak ty propady. Chce to jen chtít a konat!
LM
Ladislav Metelka
10.9.2026 10:28 Reaguje na Břetislav MachačekJen pro srovnání měřítek - retenční kapacita našich nádrží a přehrad je cca 1 miliarda m3 vody. Při povodních 2024 u nás vypadlo kolem 15 miliard m3 vody...
Odpovědět
pp
pavel peregrin
10.9.2026 10:40 Reaguje na Ladislav MetelkaJe to tak a už z tohoto srovnání by mělo být jasné, že při takto vysokých srážkách nepomůže nic a holt ta voda z velké části odteče do moře. S tím se musíme smířit, je to prostě tak.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
10.9.2026 10:50 Reaguje na pavel peregrinAno, takže je to celé o tom, kolik vody u nás vypadne v dlouhodobějších a méně intenzivních srážkách a kolik v těch velkých několikadenních (2024) nebo přívalových. Bohužel podíl těch dlouhodobějších klesá a podíl přívalových roste.
Odpovědět
pp
BM
Břetislav Machaček
10.9.2026 11:06 Reaguje na Ladislav MetelkaA být jich více, tak zadržely vody více. Jen na severní
Moravě odtekla komplet voda z Opavice, Odry a Olše. Na
Moravici s Kružberkem a Slezskou Hartou se žádná pohroma
jako na jiných řekách nekonala. Včas vodu z retenčního
prostoru vypustili a bylo v něm místo na tu přívalovou.
Totéž bylo na Ostravici, Morávce, Lučině a Stonávce.
Potenciál k budování přehrad tu je, ale chybí vůle je
stavět. Z dálnice je mýtné, z tratě přepravné, ale z
přehrady není co komu naúčtovat. A o tom to je. Staví
se tu 35 let pouze to, co vynáší rychle a nikoliv to
co prospívá celé společnosti v horizontu desítek let.
Návratnost se zvrhla na krátkodobou místo návratnosti
dlouhodobé. I hospodářské lesy s návratností za 100
let směřují k náletům bez údržby, které štěpkovače
semelou pro energetiku co 20 let. Takový les se vyplatí
už jako krátkodobá investice po 20 letech, když ho nyní
koupíte vytěžený a zpeněžíte štěpku za 20 let bez
práce, kterou potřebuje klasický hospodářský les.
Odpovědět
Moravě odtekla komplet voda z Opavice, Odry a Olše. Na
Moravici s Kružberkem a Slezskou Hartou se žádná pohroma
jako na jiných řekách nekonala. Včas vodu z retenčního
prostoru vypustili a bylo v něm místo na tu přívalovou.
Totéž bylo na Ostravici, Morávce, Lučině a Stonávce.
Potenciál k budování přehrad tu je, ale chybí vůle je
stavět. Z dálnice je mýtné, z tratě přepravné, ale z
přehrady není co komu naúčtovat. A o tom to je. Staví
se tu 35 let pouze to, co vynáší rychle a nikoliv to
co prospívá celé společnosti v horizontu desítek let.
Návratnost se zvrhla na krátkodobou místo návratnosti
dlouhodobé. I hospodářské lesy s návratností za 100
let směřují k náletům bez údržby, které štěpkovače
semelou pro energetiku co 20 let. Takový les se vyplatí
už jako krátkodobá investice po 20 letech, když ho nyní
koupíte vytěžený a zpeněžíte štěpku za 20 let bez
práce, kterou potřebuje klasický hospodářský les.
LM
Ladislav Metelka
10.9.2026 11:16 Reaguje na Břetislav MachačekLidi, kteří vidí tyhle věci jen v krátkodobém horizontu, typicky politici, nejsou schopni to řešit.
Odpovědět
Jakub Graňák
10.9.2026 15:08 Reaguje na Břetislav Machaček" Na Moravici s Kružberkem a Slezskou Hartou se žádná pohroma jako na jiných řekách nekonala." - si prvně zjistěte jaká byla srážková situace v povodí zmíněných přehrad... kde kulové naprší povodně nebývají.
Odpovědět
va
vaber
10.9.2026 16:59 Reaguje na Ladislav MetelkaPokud se nemýlím, tak asi 13mm srážek na celé Česko je 1miliarda m3 vody ,to je 1km3.
Takže, za rok prý spadne na Česko, když jsou normální srážky, víc než 50km3 vody. Labe prý má průměrný průtok 310m3/s což za rok dělá 10km3 odteklé vody..
Kolik se z těch zbývajících 40km3 vody vypaří a kolik se vsákne a neodteče nikam, to je záhada, nebo taky blbost ,protože voda vždy někam odteče, žádné permanentní zadržení v půdě neexistuje.
Kolik
Odpovědět
Takže, za rok prý spadne na Česko, když jsou normální srážky, víc než 50km3 vody. Labe prý má průměrný průtok 310m3/s což za rok dělá 10km3 odteklé vody..
Kolik se z těch zbývajících 40km3 vody vypaří a kolik se vsákne a neodteče nikam, to je záhada, nebo taky blbost ,protože voda vždy někam odteče, žádné permanentní zadržení v půdě neexistuje.
Kolik
va
vaber
10.9.2026 17:20 Reaguje na vaberZapomněl jsem řeky co tečou do Dunaje ,takže z těch 40km3 možná 7km3 odteče do Dunaje, na Moravě.
Odpovědět
Pe
Petr
10.9.2026 18:46 Reaguje na vaber"protože voda vždy někam odteče, žádné permanentní zadržení v půdě neexistuje."
Proč by neexistovalo? Si udělejte pokus s molitanovou houbou. Nechte ji nacucat vodou a pozorujte jestli všechna zase odteče a houba bude zase suchá.
Odpovědět
Proč by neexistovalo? Si udělejte pokus s molitanovou houbou. Nechte ji nacucat vodou a pozorujte jestli všechna zase odteče a houba bude zase suchá.
va
vaber
11.9.2026 09:02 Reaguje na PetrTak jinak,velká většina vody odteče a pokud neprší zbytek v horních vrstvách se odpaří.
Udělejte si pokus s molitanovou houbou.
Žádné permanentní zadržení vody v honí vrstvě neexistuje. Hluboko pod zemí ano. Někde se udržela voda i z ledovců v nějakých kapsách, říkají někteří . Ovšem i v podzemí voda teče odněkud někam.
Odpovědět
Udělejte si pokus s molitanovou houbou.
Žádné permanentní zadržení vody v honí vrstvě neexistuje. Hluboko pod zemí ano. Někde se udržela voda i z ledovců v nějakých kapsách, říkají někteří . Ovšem i v podzemí voda teče odněkud někam.
Peter
10.9.2026 11:30"V letních dnech se vypaří z volné vodní hladiny až 7-10 mm za den, z hladiny podzemní vody, která je v hloubce 50-70 cm pod povrchem se podle druhu půdy vypaří 0,2-2,0 mm/den."
Autori ale nespomenuli, že do tej hĺbky 50/70 cm siahajú korene rastlín, takže k evaporácii sa pridáva transpirácia. A evapotranspirácia v letných dňoch je podobná (býva dokonca vyššia) ako výpar z voľnej hladiny. Potenciálna evapotranspirácia v tropických dňoch prekračuje 10 mm.
Tým nechcem povedať, že máme pôdu zbaviť vegetácie či lesov
Pre zaujímavosť: V meste je obrovské železničné koľajisko, dlhé niekoľko km. Okolitá vegetácia úplne bez života, zničená suchom. V koľajisku, pod štrkom, vody nadostač. V medzidobí medzi postrekom herbicídom sa koľajisko zazelená šťavnatou burinou aj na vrchole leta...
Odpovědět
Autori ale nespomenuli, že do tej hĺbky 50/70 cm siahajú korene rastlín, takže k evaporácii sa pridáva transpirácia. A evapotranspirácia v letných dňoch je podobná (býva dokonca vyššia) ako výpar z voľnej hladiny. Potenciálna evapotranspirácia v tropických dňoch prekračuje 10 mm.
Tým nechcem povedať, že máme pôdu zbaviť vegetácie či lesov
Pre zaujímavosť: V meste je obrovské železničné koľajisko, dlhé niekoľko km. Okolitá vegetácia úplne bez života, zničená suchom. V koľajisku, pod štrkom, vody nadostač. V medzidobí medzi postrekom herbicídom sa koľajisko zazelená šťavnatou burinou aj na vrchole leta...
Peter
10.9.2026 11:52"Vodní tok odvodňuje (drénuje) krajinu."
To neplatí absolútne, na dolnom toku často krajinu zavodňuje dotáciou podzemnej vody. Príkladom je slovenský Žitný ostrov a Podunajská rovina. V okrese Komárno v n.v. 100 m napršalo t. r. za vyše 6 mesiacov (III-VIII vrátane, teda celá meteorologická jar aj leto) len neuveriteľných 85 mm zrážok, čo už zodpovedá púštnej klíme:
https://www.shmu.sk/sk/?page=1&id=klimat_operativneudaje2&identif=11858&rok=2026&obdobie=1991-2020
Napriek tomu sú tam stromy stále olistené a zelené, na rozdiel od úpätí Karpát, kde sa už od júla odlisťujú buky aj duby, pritom ide o nadmorské výšky 250-600 m s nižšou teplotou a vyšším úhrnom zrážok.
Odpovědět
To neplatí absolútne, na dolnom toku často krajinu zavodňuje dotáciou podzemnej vody. Príkladom je slovenský Žitný ostrov a Podunajská rovina. V okrese Komárno v n.v. 100 m napršalo t. r. za vyše 6 mesiacov (III-VIII vrátane, teda celá meteorologická jar aj leto) len neuveriteľných 85 mm zrážok, čo už zodpovedá púštnej klíme:
https://www.shmu.sk/sk/?page=1&id=klimat_operativneudaje2&identif=11858&rok=2026&obdobie=1991-2020
Napriek tomu sú tam stromy stále olistené a zelené, na rozdiel od úpätí Karpát, kde sa už od júla odlisťujú buky aj duby, pritom ide o nadmorské výšky 250-600 m s nižšou teplotou a vyšším úhrnom zrážok.
TK
Tomáš Kvítek
10.9.2026 14:07Pro vsechny stručné orientační info:
Odtok z přívalových srážek (ČVUT)
Odtok z polí různých charakteristik byl simulován v prostředí HEC-HMS metodou SCS-CN a Clarkova jednotkového hydrogramu. Jako návrhové srážky byly použity návrhové 6h průběhy srážek z databáze rain.fsv.cvut.cz; vybráno bylo povodí Okrouhlického potoka jako srážkově reprezentativní území v české zemědělské krajině, simulován byl průběh srážky typu B s celkovým šestihodinovým úhrnem 27.5 mm (2letá srážka) 42.8 mm (10letá srážka) a 57.9 mm (5letá srážka).
Výsledky odtoku
Při dvouleté srážce z hektaru půdy odteče průměrně 24–64 m3. Při desetileté srážce z hektaru půdy odteče průměru 89-164 m3. Při padesátileté srážce z hektaru půdy odteče průměru 177-279 m3. Z 60 hektarového pole lze při 2leté srážce očekávat odtok v řádu nižších jednotek tisíc m3, při desetileté v řádu vyšších jednotek tisíc m3 a při padesátileté mezi 10 a 20 tisíci m3. Může se zdát, že tato čísla jsou přehnaně velká a že v našich simulacích všechna voda z polí odteče, ale není to pravda. Například desetiletá srážka (úhrn 42.8 mm) na 60 ha poli představuje 25 680 m3 vody.
Odtok z dlouhotrvajících srážek (Kvítek)
Výpočty jsou provedeny na modelu CN
Řešení vychází z metodiky „Ochrana zemědělské půdy před erozí“ č.5/1992 (v dalším textu jen „Metodika“). Modelové plochy byly vybrány v blízkosti stanic Sedlice, Pelhřimov, Humpolec. Jsou zpracovány pro hodnoty CN=81-84 a s převažující půdní skupinou B a současných podmínkách hospodaření na Pelhřimovsku, v povodí VN Švihov na Želivce.
Pro dvaceti čtyřhodinové maximální srážkové úhrny byly hodnoty (mm) jsou uvedeny průměry ze 3 stanic:
N=2, N=20, N=50, N=100
36,5. 71,5. 84,0. 93,8
Orientační výsledky odtoku jsou uvedeny jako hodnoty přímého odtoku v m3 z 1 ha.
Odtok při N-letých 24 h srážkových úhrnech (m3/ha)
Stoletá srážka. 390-430
Padesátiletá. 310-370
Dvacetiletá. 250-290
Dvouletá. 60-90
Příkop o hloubce 1,0 m, šířce ve dně 1,5 m, sklonu svahů 1:2, šířce v koruně 5,5 m, délka průlehu 100 m: zadrží 250 m3 odtékající vody. Tedy ca 20letou návrhovou srážku z 1 ha.
Průleh trojúhelníkovitý o hloubce 1,0 m, v šířce v koruně 10,0 m, sklonu svahů 1:5 a délce průlehu 100 m, zadrží 500 m3 odtékající vody. Zadrží více jak 100letou srážku z 1 ha.
Odpovědět
Odtok z přívalových srážek (ČVUT)
Odtok z polí různých charakteristik byl simulován v prostředí HEC-HMS metodou SCS-CN a Clarkova jednotkového hydrogramu. Jako návrhové srážky byly použity návrhové 6h průběhy srážek z databáze rain.fsv.cvut.cz; vybráno bylo povodí Okrouhlického potoka jako srážkově reprezentativní území v české zemědělské krajině, simulován byl průběh srážky typu B s celkovým šestihodinovým úhrnem 27.5 mm (2letá srážka) 42.8 mm (10letá srážka) a 57.9 mm (5letá srážka).
Výsledky odtoku
Při dvouleté srážce z hektaru půdy odteče průměrně 24–64 m3. Při desetileté srážce z hektaru půdy odteče průměru 89-164 m3. Při padesátileté srážce z hektaru půdy odteče průměru 177-279 m3. Z 60 hektarového pole lze při 2leté srážce očekávat odtok v řádu nižších jednotek tisíc m3, při desetileté v řádu vyšších jednotek tisíc m3 a při padesátileté mezi 10 a 20 tisíci m3. Může se zdát, že tato čísla jsou přehnaně velká a že v našich simulacích všechna voda z polí odteče, ale není to pravda. Například desetiletá srážka (úhrn 42.8 mm) na 60 ha poli představuje 25 680 m3 vody.
Odtok z dlouhotrvajících srážek (Kvítek)
Výpočty jsou provedeny na modelu CN
Řešení vychází z metodiky „Ochrana zemědělské půdy před erozí“ č.5/1992 (v dalším textu jen „Metodika“). Modelové plochy byly vybrány v blízkosti stanic Sedlice, Pelhřimov, Humpolec. Jsou zpracovány pro hodnoty CN=81-84 a s převažující půdní skupinou B a současných podmínkách hospodaření na Pelhřimovsku, v povodí VN Švihov na Želivce.
Pro dvaceti čtyřhodinové maximální srážkové úhrny byly hodnoty (mm) jsou uvedeny průměry ze 3 stanic:
N=2, N=20, N=50, N=100
36,5. 71,5. 84,0. 93,8
Orientační výsledky odtoku jsou uvedeny jako hodnoty přímého odtoku v m3 z 1 ha.
Odtok při N-letých 24 h srážkových úhrnech (m3/ha)
Stoletá srážka. 390-430
Padesátiletá. 310-370
Dvacetiletá. 250-290
Dvouletá. 60-90
Příkop o hloubce 1,0 m, šířce ve dně 1,5 m, sklonu svahů 1:2, šířce v koruně 5,5 m, délka průlehu 100 m: zadrží 250 m3 odtékající vody. Tedy ca 20letou návrhovou srážku z 1 ha.
Průleh trojúhelníkovitý o hloubce 1,0 m, v šířce v koruně 10,0 m, sklonu svahů 1:5 a délce průlehu 100 m, zadrží 500 m3 odtékající vody. Zadrží více jak 100letou srážku z 1 ha.
II
Imarr Imarr
10.9.2026 14:43 Reaguje na Tomáš KvítekParáda. Vztaženo dokonce na místo, kde to znám. Děkuji.
Odpovědět
va
vaber
10.9.2026 17:13 Reaguje na Tomáš KvítekJá mohu uvést zcela skutečný příklad. Po dlouhém suchu u nás zapršelo. Je to asi 4 týdny. Pršelo 6hodin a dle udajů CHMI byl hodinový úhrn srážek asi 8mm, tedy spadlo asi 50mm vody. V okolí naší vesnice se, druhý den, tyto srážky nijak negativně neprojevily. Nikde žádné povodně ,nikde žádná eroze. V řece teklo troch víc vody ale nic moc, jen jeden den .
Před několika roky spadlo stejné množství vody za necelé dvě hodiny,asi byla i více nasycená zem a potůčky z lesa vypadaly jak rozbouřená řeka.
Odpovědět
Před několika roky spadlo stejné množství vody za necelé dvě hodiny,asi byla i více nasycená zem a potůčky z lesa vypadaly jak rozbouřená řeka.
JS
Jiří Svoboda
10.9.2026 14:07Konečně se nám pan Kvítek ozval! Pan Kvítek má evidentní pravdu v tom, že se je třeba mnohem více starat o retenci spojenou s dostatečným vsakem a malým odparem. Bohužel, dostatečně nezdůrazňuje, že v budoucnosti budeme muset s odparem stále lépe hospodařit a odpařovat způsoby a tam, kde nám to přinese největší užitek. Pokud to dělat nebudeme, začneme brzy pociťovat značný vodní deficit. Z tohoto hlediska je budování dalších mokřadů kontraproduktivní a tudíž odsouzeníhodné.
Odpovědět
Peter
10.9.2026 14:54 Reaguje na Jiří SvobodaVaše slová potvrdzuje aj slovenský klimatológ prof. Milan Lapin.
Toto napísal v máji t.r., teda ešte len na začiatku rekordného sucha:
Citujem:"V súvislosti s dramatickým suchom v uplynulých týždňoch sa často hovorí a píše o zadržiavaní dažďovej vody v krajine. Je to, samozrejme, osvedčená a mnohými rokmi v minulosti preverená metóda v rôznych regiónoch na Zemi.
Má to ale niekoľko problematických súvislostí, o ktorých tiež treba otvorene hovoriť. Voda v krajine je súčasťou hydrologického cyklu, ktorého zjednodušená rovnica má tvar R = E + Q + dW, kde R je suma zrážok, E výpar a transpirácia rastlín, Q je odtok a dW zmena množstva vody v pôde v danom povodí. Keď to spočítame za celé Slovensko, tak pred rokom 1991 predstavoval E = 0,65R, Q = 0,35R a dW = 0, čiže 35% zo zrážkovej vody odtieklo v priemere zo Slovenka, 65% sa vyparilo a množstvo vody v pôde sa dlhodobo nemenilo. V období 1991-2020 nastala zmena, vyparilo sa už 70% zo zrážok a len 30% odtieklo riekami zo Slovenska do zahraničia, trochu klesla aj zásoba vody v pôde.
Po roku 1990 sa aj na Slovensku vplyvom globálnej klimatickej zmeny výrazne zvýšila priemerná teplota vzduchu a klesla relatívna vlhkosť vzduchu, čo urýchlilo rast potenciálnej evapotranspirácie, no keďže sa zrážky v priemere nezvyšovali, klesal odtok zo Slovenska a aj množstvo vody v pôde (v priemere sa zvyšovalo riziko pôdneho sucha).
Na Slovensku máme v južnej polovici a na nížinách regióny, kde je potenciálna evapotranspirácia podstatne vyššia ako úhrn zrážok za rok, tam teda zadržovanie vody v krajine môže spôsobiť, že sa zrážková voda kompletne vyparí a do odtoku a podzemnej vody sa nedostane nič. V aridných (suchých) regiónoch na Zemi to dlhodobo riešia tak, že zrážkovú vodu zadržujú v špeciálne upravených nádržiach (priehradách) a zavlažujú len tie časti územia, na ktorých im veľmi záleží. Okrem toho existujú v civilizovaných krajinách aj dohody o hraničných vodách, čiže krajina nemôže zadržať nadmerné množstvo vody na svojom území a neodviesť potrebné množstvo vody do susednej krajiny. Viac je na priložených obrázkoch.
Výpar a transpirácia rastlín (evapotranspirácia) je zhora ohraničená potenciálnou evapotranspiráciou Eo, teda maximálne možným výparom a transpiráciou rastlín za daných meteorologických podmienok, ak je úplný dostatok vody. Eo závisí aj od množstva energie, ktoré je k dispozícii na spotrebu skupenského tepla potrebného na výpar, od sýtostného doplnku (suchosti) atmosféry a od rýchlosti turbulentného prenosu vodnej pary od vyparujúceho sa povrchu smerom nahor do atmosféry."
Koniec citácie. Pre predstavu, potenciálna evapotranspirácia v najteplejšej oblasti SR v Hurbanove bola v r. 2024 850 mm (pre J. Moravu sa uvádza +600 mm) a som zvedavý aký bude konečný údaj pre tento rok.
Odpovědět
Toto napísal v máji t.r., teda ešte len na začiatku rekordného sucha:
Citujem:"V súvislosti s dramatickým suchom v uplynulých týždňoch sa často hovorí a píše o zadržiavaní dažďovej vody v krajine. Je to, samozrejme, osvedčená a mnohými rokmi v minulosti preverená metóda v rôznych regiónoch na Zemi.
Má to ale niekoľko problematických súvislostí, o ktorých tiež treba otvorene hovoriť. Voda v krajine je súčasťou hydrologického cyklu, ktorého zjednodušená rovnica má tvar R = E + Q + dW, kde R je suma zrážok, E výpar a transpirácia rastlín, Q je odtok a dW zmena množstva vody v pôde v danom povodí. Keď to spočítame za celé Slovensko, tak pred rokom 1991 predstavoval E = 0,65R, Q = 0,35R a dW = 0, čiže 35% zo zrážkovej vody odtieklo v priemere zo Slovenka, 65% sa vyparilo a množstvo vody v pôde sa dlhodobo nemenilo. V období 1991-2020 nastala zmena, vyparilo sa už 70% zo zrážok a len 30% odtieklo riekami zo Slovenska do zahraničia, trochu klesla aj zásoba vody v pôde.
Po roku 1990 sa aj na Slovensku vplyvom globálnej klimatickej zmeny výrazne zvýšila priemerná teplota vzduchu a klesla relatívna vlhkosť vzduchu, čo urýchlilo rast potenciálnej evapotranspirácie, no keďže sa zrážky v priemere nezvyšovali, klesal odtok zo Slovenska a aj množstvo vody v pôde (v priemere sa zvyšovalo riziko pôdneho sucha).
Na Slovensku máme v južnej polovici a na nížinách regióny, kde je potenciálna evapotranspirácia podstatne vyššia ako úhrn zrážok za rok, tam teda zadržovanie vody v krajine môže spôsobiť, že sa zrážková voda kompletne vyparí a do odtoku a podzemnej vody sa nedostane nič. V aridných (suchých) regiónoch na Zemi to dlhodobo riešia tak, že zrážkovú vodu zadržujú v špeciálne upravených nádržiach (priehradách) a zavlažujú len tie časti územia, na ktorých im veľmi záleží. Okrem toho existujú v civilizovaných krajinách aj dohody o hraničných vodách, čiže krajina nemôže zadržať nadmerné množstvo vody na svojom území a neodviesť potrebné množstvo vody do susednej krajiny. Viac je na priložených obrázkoch.
Výpar a transpirácia rastlín (evapotranspirácia) je zhora ohraničená potenciálnou evapotranspiráciou Eo, teda maximálne možným výparom a transpiráciou rastlín za daných meteorologických podmienok, ak je úplný dostatok vody. Eo závisí aj od množstva energie, ktoré je k dispozícii na spotrebu skupenského tepla potrebného na výpar, od sýtostného doplnku (suchosti) atmosféry a od rýchlosti turbulentného prenosu vodnej pary od vyparujúceho sa povrchu smerom nahor do atmosféry."
Koniec citácie. Pre predstavu, potenciálna evapotranspirácia v najteplejšej oblasti SR v Hurbanove bola v r. 2024 850 mm (pre J. Moravu sa uvádza +600 mm) a som zvedavý aký bude konečný údaj pre tento rok.
Jakub Graňák
10.9.2026 15:04 Reaguje na Jiří SvobodaZjevně trpíte obsesí ze slova "mokřad".
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
10.9.2026 15:19 Reaguje na Jakub GraňákVy trpíte nekritickou vírou ve špatné.
Vždyť již i podklady AOPK HOVOŘÍ O POTŘEBĚ VÁŽIT STAVBU MOKŘADŮ.
https://znojemsky.denik.cz/zpravy_region/tune-jizni-morava-budovani-mokrady-neefektivni-odbornici-muni-brno-dotace-stat.html
https://www.casopis.ochranaprirody.cz/pece-o-prirodu-a-krajinu/budovani-tuni-a-ochrana-biodiverzity/
Odpovědět
Vždyť již i podklady AOPK HOVOŘÍ O POTŘEBĚ VÁŽIT STAVBU MOKŘADŮ.
https://znojemsky.denik.cz/zpravy_region/tune-jizni-morava-budovani-mokrady-neefektivni-odbornici-muni-brno-dotace-stat.html
https://www.casopis.ochranaprirody.cz/pece-o-prirodu-a-krajinu/budovani-tuni-a-ochrana-biodiverzity/
Jakub Graňák
10.9.2026 16:56 Reaguje na Slavomil VinklerCituji zde jeden ze svých starších příspěvků, hovoří za vše:
"Jakub Graňák7.10.2022 10:02 Reaguje na Karel Zvářal
Přehrada je nádrž - koncentruje vodu z nějakého povodí do jednoho místa - ale co ten zbytek? Voda z přehrady poslouží člověku, ale jak pomůže krajině? Nikdo nebude čerpat vodu do lesů, luk a polí proti proudu, nebo kamkoli jinam výše než je hladina té přehrady - to by bylo neúměrně nákladné ( a to nejenom z důvodu výstavby potřebné infrastruktury).
Tu se pořád řeší, že někomu něco spláchla voda, ale násobně horším problémem je vysychání krajiny a tu přehrady z výše uvedeného důvodu neřeší. To vyřeší jenom (jak uvádíte) zlepšování vodozádržnosti půdy, ale taky deregulace toků, poldry, svejly, bezodtokové příkopy, mokřady (kterých bylo až do doby bezmyšlenkovitého odvodňování podhůří o 300 000 ha více, než dnes). Proč neřešit jedním vrzem hned několik problémů najednou? Považte jen kolik problémů by vyřešila mnou zmiňovaná opatření..." konec citace. Fundamentalistu hledejte spíš na straně pana Svobody (nebo i sebe?) posedlého antropocentrickým nahlížením problému skrz jakousi efektivitu nehledě na kolaterální ztráty. Ostatně není to tak dávno co zde jmenovaný brojil proti stromům jako pijákům vody stejně jako teď brojí proti mokřadům. Ač není schopen blíže definovat, který typ mořadu vlastně míní... či přehrady, rybníky, podmáčené louky etc. etc.?
Ps: nedávno jste tu dal odkaz na rozhovor s nějakým slovenským hydrologem, který moc hezky mluvil o významu malého vodního cyklu - ten tady dlouhodobě nazýváte jakýmsi panbíčkářstvím... jak se s tím rozporem vyrovnáváte?
Odpovědět
"Jakub Graňák7.10.2022 10:02 Reaguje na Karel Zvářal
Přehrada je nádrž - koncentruje vodu z nějakého povodí do jednoho místa - ale co ten zbytek? Voda z přehrady poslouží člověku, ale jak pomůže krajině? Nikdo nebude čerpat vodu do lesů, luk a polí proti proudu, nebo kamkoli jinam výše než je hladina té přehrady - to by bylo neúměrně nákladné ( a to nejenom z důvodu výstavby potřebné infrastruktury).
Tu se pořád řeší, že někomu něco spláchla voda, ale násobně horším problémem je vysychání krajiny a tu přehrady z výše uvedeného důvodu neřeší. To vyřeší jenom (jak uvádíte) zlepšování vodozádržnosti půdy, ale taky deregulace toků, poldry, svejly, bezodtokové příkopy, mokřady (kterých bylo až do doby bezmyšlenkovitého odvodňování podhůří o 300 000 ha více, než dnes). Proč neřešit jedním vrzem hned několik problémů najednou? Považte jen kolik problémů by vyřešila mnou zmiňovaná opatření..." konec citace. Fundamentalistu hledejte spíš na straně pana Svobody (nebo i sebe?) posedlého antropocentrickým nahlížením problému skrz jakousi efektivitu nehledě na kolaterální ztráty. Ostatně není to tak dávno co zde jmenovaný brojil proti stromům jako pijákům vody stejně jako teď brojí proti mokřadům. Ač není schopen blíže definovat, který typ mořadu vlastně míní... či přehrady, rybníky, podmáčené louky etc. etc.?
Ps: nedávno jste tu dal odkaz na rozhovor s nějakým slovenským hydrologem, který moc hezky mluvil o významu malého vodního cyklu - ten tady dlouhodobě nazýváte jakýmsi panbíčkářstvím... jak se s tím rozporem vyrovnáváte?
SV
Slavomil Vinkler
11.9.2026 07:27 Reaguje na Jakub GraňákMalý vodní cyklus fajn funguje, když je vlhko. Když je sucho, tak se málo odpaří a MVC není. Opak toho co příroda a lidi potřebují.
A stromy opravdu odpařují více než pole nebo louka. Smrk, když může odpařovat, tak asi 800 mm /m2 za rok, dub asi 500. Když jsou podmínky k MVC je to dobrý, když ne, ....
Odpovědět
A stromy opravdu odpařují více než pole nebo louka. Smrk, když může odpařovat, tak asi 800 mm /m2 za rok, dub asi 500. Když jsou podmínky k MVC je to dobrý, když ne, ....
Jakub Graňák
11.9.2026 09:18 Reaguje na Slavomil VinklerAni jeden z vás dosud nebyl schopen definovat ten dle vás špatný typ mokřadu... tak buďte aspoň vy té dobroty a definujte ať se tu bavíme konkrétně.
Podmínky pro mvc jsme si zničili sami, mimo jiné regulací vodotečí, urychlováním odtoku a vysoušením krajiny drenážemi.
No výborně, tak to je třeba stromy vykácet, nebo jak to myslíte?
Odpovědět
Podmínky pro mvc jsme si zničili sami, mimo jiné regulací vodotečí, urychlováním odtoku a vysoušením krajiny drenážemi.
No výborně, tak to je třeba stromy vykácet, nebo jak to myslíte?
BM
Břetislav Machaček
11.9.2026 11:08 Reaguje na Jakub GraňákŠpatným mokřadem je ten, který nahradil
ornou půdu a nebo produkční louku s tak
mizerným efektem, že nemá klady pro své
okolí. Mokřad na týden po dešti je o
ničem a nic neřeší. Tůň která je pouze
krmelcem pro predátory je vyloženě zlo.
Mokřad byť by nevysychal jako líhniště
komárů za humny vesnice či města bude
brzo při šíření komárů přenášejících
tropické nemoci zase nežádoucí, jako
už dávno v minulosti. Itálie a nebo
Francie určitě po zkušenostech z minula
mokřady s komáry šířícími malárii asi
nebudou nikdy obnovovat. Chce to vzít
rozum do hrsti, proč to vše předci
dělali. Každý metr půdy po vysušení
mokřadu někoho živil a bez chemie a
výkonné techniky šlo výnosy navyšovat
pouze zvýšením rozlohy polí a luk.
To, že to dnes umíme chemií a technikou
má ale negativní následky pro přírodu
a je tak otázka, zda hospodařit pro
přírodu s minimem chemie na větší ploše
a nebo menší plochu zamořit chemií.
K čemu se přikláníte? Já k té větší
ploše s minimem, či s absencí chemie.
Mi je milejší pole s minimem chemie,
než mokřad a půdou chemií zamořenou jen
proto, aby nahradila produkci o kterou
jsme přišli vytvořením mokřadu, který
navíc znepříjemnil komáry život lidem
v okolí. Už jsem ti psal, že to pak
lidé vezmou do svých rukou a do tůně
s komáry i nerybáři vysadí střevličky.
Oni ty komáry, které jim vnucují lidé
z měst na vesnici nechtějí a tak je
to i s tím, když někdo zemědělci co
nechce na poli mokřad ucpává drenáže.
Mi to udělat, tak mu přerazím ruce!
Ať si to dělá na svém a ne na cizím!
Odpovědět
ornou půdu a nebo produkční louku s tak
mizerným efektem, že nemá klady pro své
okolí. Mokřad na týden po dešti je o
ničem a nic neřeší. Tůň která je pouze
krmelcem pro predátory je vyloženě zlo.
Mokřad byť by nevysychal jako líhniště
komárů za humny vesnice či města bude
brzo při šíření komárů přenášejících
tropické nemoci zase nežádoucí, jako
už dávno v minulosti. Itálie a nebo
Francie určitě po zkušenostech z minula
mokřady s komáry šířícími malárii asi
nebudou nikdy obnovovat. Chce to vzít
rozum do hrsti, proč to vše předci
dělali. Každý metr půdy po vysušení
mokřadu někoho živil a bez chemie a
výkonné techniky šlo výnosy navyšovat
pouze zvýšením rozlohy polí a luk.
To, že to dnes umíme chemií a technikou
má ale negativní následky pro přírodu
a je tak otázka, zda hospodařit pro
přírodu s minimem chemie na větší ploše
a nebo menší plochu zamořit chemií.
K čemu se přikláníte? Já k té větší
ploše s minimem, či s absencí chemie.
Mi je milejší pole s minimem chemie,
než mokřad a půdou chemií zamořenou jen
proto, aby nahradila produkci o kterou
jsme přišli vytvořením mokřadu, který
navíc znepříjemnil komáry život lidem
v okolí. Už jsem ti psal, že to pak
lidé vezmou do svých rukou a do tůně
s komáry i nerybáři vysadí střevličky.
Oni ty komáry, které jim vnucují lidé
z měst na vesnici nechtějí a tak je
to i s tím, když někdo zemědělci co
nechce na poli mokřad ucpává drenáže.
Mi to udělat, tak mu přerazím ruce!
Ať si to dělá na svém a ne na cizím!
Jakub Graňák
11.9.2026 14:14 Reaguje na Břetislav MachačekPro potřeby České republiky se mokřadem rozumí zejména: rašeliniště a slatiniště, rybníky, soustavy rybníků, lužní lesy, nivy řek, mrtvá ramena, tůně, zaplavované nebo mokré louky, rákosiny, ostřicové louky, prameny, prameniště, toky a jejich úseky, jiné vodní a bažinné biotopy, údolní nádrže, zatopené lomy, štěrkovny, pískovny, horská jezera, slaniska“. - tudíž i pro vás: vyjmenujte konkrétní typy mokřadů z výše přiložené definice, které jsou ty jak říkáte špatné. Předem děkuju za stručnou a jasnou odpověď
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
11.9.2026 14:35 Reaguje na Jakub GraňákČistě technická ... odkud tohle je? Protože mne tam pár věcí zaujalo, konkrétně třeba ty "toky a jejich úseky ... údolní nádrže, zatopené lomy, štěrkovny, pískovny, horská jezera" ... bo tam bych očekával, že jak ty toky, tak ten zbytek budou mít svoji vlastní skupinu/kategorii. Zařazovat to pod mokřady mi osobně přijde dosti matoucí.
Ne že by na mém lautr laickém názoru nějak záleželo.
Odpovědět
Ne že by na mém lautr laickém názoru nějak záleželo.
Jakub Graňák
11.9.2026 15:02 Reaguje na Radek Čudahttps://cs.wikipedia.org/wiki/Mok%C5%99ad - odstavec definice mokřadu
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
11.9.2026 17:52 Reaguje na Jakub GraňákTeta Wiky to nedefinuje a tak jste vedle jak ta jedle! Mokřadem není jezero, řeka, potok atd.
Mokřadem je podle zažité praxe
něco, co mělo jiný účel, než
bylo znehodnoceno přemírou vody.
Je to například zamokřená louka,
zamokřené pole a zamokřený les
nežádoucí přeměnou původního účelu. Mokřad v přírodě má vždy
konkrétní charakteristiku a tak
je rašeliniště rašeliništěm,
tůň tůní, bažina bažinou, potok
potokem atd. Zamokřenou louku
je třeba nazývat zamokřenou
loukou, zamokřené pole polem
zamokřeným a totéž u lesa.
Slovo mokřad má budit dojem
přírodního biotopu, ale tím
jsou jen biotopy konkrétního
názvu a původu. Mokřad vzniká
nečinností hospodáře a nebo
naopak činností těch, co mu
ničí jeho majetek zamokřením.
Zamokřením pole nevznikne nic
jiného, než zamokřené pole a
u louky a lesa totéž. Tolik
pokud jde o pojmy a záleží jak
to kdo prezentuje. To je jako
s REZERVACÍ České krajiny,
která je OBOROU a je klamně
označena za rezervaci, aby měla
jiný status, než obory. Čímpak se liší od OBORY? Zubry? Ti jsou
chovaní v OBOŘE v Topolčiankách
a i jinde a nejsou to REZERVACE.
Slovo mokřad se účelově používá, aby byl navozen stav, že jde o
přirozený útvar i na půdě zcela
jiného určení. Pravdivým pojmem byly třeba zamokřené lužní louky, které pro zlepšení kvality travin lidé meliorovali
stejně jako lužní les na Soutoku. Začali řídit sloupec
vody podle potřeb kvalitní trávy
a dřevin a neponechávali to
náhodě, jakou se to dělo bez nich. Takže to byl lužní les,
či zatravněná podmočená niva toku a nikoliv mokřad. To je
pouze účelově použitý výraz.
Odpovědět
Mokřadem je podle zažité praxe
něco, co mělo jiný účel, než
bylo znehodnoceno přemírou vody.
Je to například zamokřená louka,
zamokřené pole a zamokřený les
nežádoucí přeměnou původního účelu. Mokřad v přírodě má vždy
konkrétní charakteristiku a tak
je rašeliniště rašeliništěm,
tůň tůní, bažina bažinou, potok
potokem atd. Zamokřenou louku
je třeba nazývat zamokřenou
loukou, zamokřené pole polem
zamokřeným a totéž u lesa.
Slovo mokřad má budit dojem
přírodního biotopu, ale tím
jsou jen biotopy konkrétního
názvu a původu. Mokřad vzniká
nečinností hospodáře a nebo
naopak činností těch, co mu
ničí jeho majetek zamokřením.
Zamokřením pole nevznikne nic
jiného, než zamokřené pole a
u louky a lesa totéž. Tolik
pokud jde o pojmy a záleží jak
to kdo prezentuje. To je jako
s REZERVACÍ České krajiny,
která je OBOROU a je klamně
označena za rezervaci, aby měla
jiný status, než obory. Čímpak se liší od OBORY? Zubry? Ti jsou
chovaní v OBOŘE v Topolčiankách
a i jinde a nejsou to REZERVACE.
Slovo mokřad se účelově používá, aby byl navozen stav, že jde o
přirozený útvar i na půdě zcela
jiného určení. Pravdivým pojmem byly třeba zamokřené lužní louky, které pro zlepšení kvality travin lidé meliorovali
stejně jako lužní les na Soutoku. Začali řídit sloupec
vody podle potřeb kvalitní trávy
a dřevin a neponechávali to
náhodě, jakou se to dělo bez nich. Takže to byl lužní les,
či zatravněná podmočená niva toku a nikoliv mokřad. To je
pouze účelově použitý výraz.
Jakub Graňák
11.9.2026 21:13 Reaguje na Břetislav Machaček"Mokřadem je podle zažité praxe
něco, co mělo jiný účel, než
bylo znehodnoceno přemírou vody." - tohle mi fakt stačí, moudro z Bohumína:-)
Odpovědět
něco, co mělo jiný účel, než
bylo znehodnoceno přemírou vody." - tohle mi fakt stačí, moudro z Bohumína:-)
JS
Jiří Svoboda
11.9.2026 15:35 Reaguje na Jakub GraňákJistě není mokřad jako mokřad. Tak nám tu, prosím, vysvětlete a obhajte, jaké typy/druhy mokřadů je vhodné budovat.
Odpovědět
Jakub Graňák
12.9.2026 07:27 Reaguje na Jiří SvobodaNa totéž v opačném gardu jsem se vás ptal již několikrát... bez jediné odpovědi.
Prvně, jaká je vlastně struktura a rozloha mokřadů v Čr? -
Přehrady a vodoteče čítají cca 1/2 tuzemských veškerých vodních ploch (cca 1 % rozlohy státu) - ty zjevně asi ani nepovažujete za mokřady, dedukuji - poněvadž k definici mokřadu dle MŽP jste se mi taky nikdy nevyjádřil. Nicméně budovat výš uvedené si moc nedovedu představit - jak postavit novou řeku, že?
Copak tam máme dál:
Rybníky, zatopené lomy, štěrkovny, pískovny, horská jezera - 56 000 ha (cca 0,5 % rozlohy státu) - víc kapřínů nepotřebujeme, zatopené dobývky vznikají spontánně...
Lužní lesy - 30 000 ha (cca 0,25 rozlohy státu) - ty by jste ze zjevných důvodů budoval i vy, ne? Nebo už ne poněvadž pan Machaček tvrdí, že jsou tam komáři?
Rašeliniště, mrtvá ramena, tůně, zaplavované nebo mokré louky, rákosiny, ostřicové louky, prameny, prameniště - cca 30 000 ha (přičemž rašeliniště zabírají plochu 25 000 ha) - ano tady je třeba setsakramentsky přidat - důvody jsou nasnadě:
Retence a akumulace přívalových srážek, ochlazování mikroklimatu evaporací a vyhlazování teplotních extrémů, vyrovnávání roční odtokové bilance, a především zdroj vody pro okolní biotu. Dle různých autorů pojmmou výše uvedené cca 1 m krychlový vody na m plošný - bavíme se tedy o kapacitě cca 300 000 000 m kubických deponovaných do těchto typů mokřadů, což činí cca 0,5 % celkového ročního srážkového úhrnu, který činí 53 000 000 000 m krychlových ročně. Tudíž zdvojnásobením rozlohy ploch výše zmíněných se budeme bavit o celém 1 % celkového srážkového úhrnu... predikci na 40 let dopředu vám taky udělám - i kdyby se nakrásně odpar z těchto ploch zvýšil dvojnásobně, což je velice nepravděpodobné, poněvadž výše zmíněné mají tu vlastnost, že odpaří jenom tolik vody kolik je v ní deponováno... to jsou nějaké ty vaše zákony zachování což? :-) tak se tu budeme bavit o deponii cca 2 % celkového ročního úhrnu srážek. Jak jistě už i vy sám vidíte, nějaké plky o mrhání, plýtvání a ztrátách jsou zcela irelevantví z důvodu celkové rozlohy a kapacity a drtivě převládají benefity. Mimochodem - co by za ty podmáčené podhorské a horské louky dnes dali zemědělci? Budou vybíjet stádo...
A teď si jen tak pro krásu srovnejme, kolik vody bychom získali kdybychom pomocí vysoce technických opatření (to je přece přesně váš rank... měl by jste se ho držet) zasakovali jen ze zastavěných ploch a nádvoří - cca 130 000 ha v čr při průměrném ročním úhrnu pro čr cca 0,7 m kr./m čtv. - činí bezmála miliardu kubíků... možná by jste se měl tedy příště s citově podbarvenými řečmi o mrhání etc. zaměřit na vaše milé spoluobčany v Praze, když vám tak velice leží na srdci strádání tepelným stresem ve městech v průběhu léta.
A teď mi prosím vysvětlete a obhajte vaše řeči o mrhání vodou v mokřadech... a můžete přidat i vyjádření jak vlastně vnímáte přírodu kolem sebe... poněvadž z vašich dosavadních vyjádření v průběhu let nabývám dojmu, že se tady snažíte vytvořit nějaký nový byznysmodel ala meřo a přírodu a biotu v ní ostrakizujete pro "nehospodárnost a neefektivitu" předem vřele děkuji za vyjádření, jistě to tentokrát nebude bez odpovědi, jak je u vás zvykem:-)
Odpovědět
Prvně, jaká je vlastně struktura a rozloha mokřadů v Čr? -
Přehrady a vodoteče čítají cca 1/2 tuzemských veškerých vodních ploch (cca 1 % rozlohy státu) - ty zjevně asi ani nepovažujete za mokřady, dedukuji - poněvadž k definici mokřadu dle MŽP jste se mi taky nikdy nevyjádřil. Nicméně budovat výš uvedené si moc nedovedu představit - jak postavit novou řeku, že?
Copak tam máme dál:
Rybníky, zatopené lomy, štěrkovny, pískovny, horská jezera - 56 000 ha (cca 0,5 % rozlohy státu) - víc kapřínů nepotřebujeme, zatopené dobývky vznikají spontánně...
Lužní lesy - 30 000 ha (cca 0,25 rozlohy státu) - ty by jste ze zjevných důvodů budoval i vy, ne? Nebo už ne poněvadž pan Machaček tvrdí, že jsou tam komáři?
Rašeliniště, mrtvá ramena, tůně, zaplavované nebo mokré louky, rákosiny, ostřicové louky, prameny, prameniště - cca 30 000 ha (přičemž rašeliniště zabírají plochu 25 000 ha) - ano tady je třeba setsakramentsky přidat - důvody jsou nasnadě:
Retence a akumulace přívalových srážek, ochlazování mikroklimatu evaporací a vyhlazování teplotních extrémů, vyrovnávání roční odtokové bilance, a především zdroj vody pro okolní biotu. Dle různých autorů pojmmou výše uvedené cca 1 m krychlový vody na m plošný - bavíme se tedy o kapacitě cca 300 000 000 m kubických deponovaných do těchto typů mokřadů, což činí cca 0,5 % celkového ročního srážkového úhrnu, který činí 53 000 000 000 m krychlových ročně. Tudíž zdvojnásobením rozlohy ploch výše zmíněných se budeme bavit o celém 1 % celkového srážkového úhrnu... predikci na 40 let dopředu vám taky udělám - i kdyby se nakrásně odpar z těchto ploch zvýšil dvojnásobně, což je velice nepravděpodobné, poněvadž výše zmíněné mají tu vlastnost, že odpaří jenom tolik vody kolik je v ní deponováno... to jsou nějaké ty vaše zákony zachování což? :-) tak se tu budeme bavit o deponii cca 2 % celkového ročního úhrnu srážek. Jak jistě už i vy sám vidíte, nějaké plky o mrhání, plýtvání a ztrátách jsou zcela irelevantví z důvodu celkové rozlohy a kapacity a drtivě převládají benefity. Mimochodem - co by za ty podmáčené podhorské a horské louky dnes dali zemědělci? Budou vybíjet stádo...
A teď si jen tak pro krásu srovnejme, kolik vody bychom získali kdybychom pomocí vysoce technických opatření (to je přece přesně váš rank... měl by jste se ho držet) zasakovali jen ze zastavěných ploch a nádvoří - cca 130 000 ha v čr při průměrném ročním úhrnu pro čr cca 0,7 m kr./m čtv. - činí bezmála miliardu kubíků... možná by jste se měl tedy příště s citově podbarvenými řečmi o mrhání etc. zaměřit na vaše milé spoluobčany v Praze, když vám tak velice leží na srdci strádání tepelným stresem ve městech v průběhu léta.
A teď mi prosím vysvětlete a obhajte vaše řeči o mrhání vodou v mokřadech... a můžete přidat i vyjádření jak vlastně vnímáte přírodu kolem sebe... poněvadž z vašich dosavadních vyjádření v průběhu let nabývám dojmu, že se tady snažíte vytvořit nějaký nový byznysmodel ala meřo a přírodu a biotu v ní ostrakizujete pro "nehospodárnost a neefektivitu" předem vřele děkuji za vyjádření, jistě to tentokrát nebude bez odpovědi, jak je u vás zvykem:-)
TK
Tomáš Kvítek
10.9.2026 15:05 Reaguje na Jiří SvobodaPozor o akumulaci, retence je v krajině hafo.
Odpovědět
Jakub Graňák
10.9.2026 15:10 Reaguje na Tomáš KvítekPan Svoboda zjevně v těchto dvou termínech tápe, ale nahrazuje to "nadšením" :-)
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
10.9.2026 15:22 Reaguje na Jakub GraňákRetence může být i zatopené pole, které má utužené podloží a úroda shnije. Přesto se voda nevsakuje (vyschne) a tudíž skoro neakumuluje v podloží. To je špatně.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
11.9.2026 07:20 Reaguje na Jakub GraňákVy si necháte zatopit vaše vlastní pole?
Odpovědět
Jakub Graňák
11.9.2026 09:04 Reaguje na Slavomil VinklerJak tento váš koment souvisí s tím, že si pan Svoboda opakovaně plete terminologii? Vysvětlíte?
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
11.9.2026 13:54 Reaguje na Jakub GraňákMyslím, že jsem se již poučil. Možná vy byste nám mohl říci, jaké druhy mokřadů považujete za vhodné budovat a co dobrého či nedobrého přinesou. Ať se nějak posuneme dál a jen na sebe neštěkáme. Vše je to také třeba posunout do klimatické perspektivy za 40 let.
Odpovědět
Jakub Graňák
11.9.2026 14:24 Reaguje na Jiří SvobodaMáte je vypsány v odpovědi panu Vinklerovi: Jakub Graňák 10.9.2026 16:56 - račte si povšimnout data původního příspěvku, výše zmíněné tu propaguji již více než 7 let
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
11.9.2026 13:49 Reaguje na Tomáš KvítekAle snad se shodneme, že ta nejsmysluplnější akumulace je v zemi. A právě o tom byl můj diskusní příspěvek.
Odpovědět
TK
TK
Tomáš Kvítek
10.9.2026 15:07 Reaguje na Jiří SvobodaPozor o akumulaci je treba se starat, retence je v krajině hafo.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
11.9.2026 13:57 Reaguje na Tomáš KvítekAle snad se shodneme, že ta nejsmysluplnější akumulace je v zemi. A právě o tom byl můj diskusní příspěvek.
Odpovědět
TK
Tomáš Kvítek
10.9.2026 16:17 Reaguje na Jiří SvobodaVýpar v článku řešíme okrajově je to zde méně podstatné i když v hydrologické bilanci je důležitý.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
11.9.2026 13:57 Reaguje na Tomáš KvítekA copak ten váš článek je o něčem jiném, než o hydrologické bilanci? A vemte si, jaké budou podmínky pro odpar za 40 let!
Odpovědět
TK
Tomáš Kvítek
11.9.2026 14:28 Reaguje na Jiří SvobodaA proto musí voda do země a geologickeho podloží, kde nasledne pak bude vyvětrat do vodních toků.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
10.9.2026 19:17Podívejte se, věc se má asi takto: retenční schopnost půd jednoznačně závisí na jejím fyzikálním složení. Pokud budete mít půdy lehké, písčito-hlinité nebo dokonce hlinito-písčité, tak se můžete postavit třeba na hlavu, ale taková půda vám vodu nezadrží, to je snad jasné! Na druhou stranu- třeba naše půdy jsou jílovito-hlinité a hlinito-jílovité a letos bez problémů vodu udržely i v době největšího sucha. To jsou tak jednoduše vysvětlitelné věci, že na to dělat výzkum je mrhání časem. Tohleto ví každý průměrný sedlák a podle toho taky dopadly letos výnosy průřezem ČR. A jestli si někdo myslí, že lehkou zem nějak zásadně zúrodní či podstatně vylepší její sorpční komplex, tak se od začátku plete. Tyhle půdy jsou podstatně závislé na srážkách stejně, jako na druhou stranu půdy jílovité. Na lehkých půdách je vždy výnos když je mokro a opačně, na těžších půdách je výnos ze sucha.
Ale zadržovat dlouhodobě vodu můžou s úspěchem pouze půdy hlinité až jílovito-hlinité.
Odpovědět
Ale zadržovat dlouhodobě vodu můžou s úspěchem pouze půdy hlinité až jílovito-hlinité.
TK
Tomáš Kvítek
10.9.2026 21:43 Reaguje na pavel peregrinV půdě máme různé póry, zjednoduším celý problem. Ty gravitační převádějí vodu do podzemí - to je ta akumulace. Ty kapilární vodu drží a to je retence. Jinak máte pravdu. A bez zasakovacích příkopů bude na některých a jen někdy půdnich blocích eroze, rychlý odtok vody a na jiných větší sucho, jak na druhých.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
11.9.2026 07:02 Reaguje na Tomáš KvítekJistě, souhlasím, tolik si ještě z hodin pedologie pamatuji.
Já to samozřejmě zjednodušil také, pro čtenáře Ekolistu. Jinak k těm zasakovacím příkopům- ty mají opravdu smysl pouze na sklonitých polích, budovat je jinde smysl postrádá. Možná by bylo dobré uvést na pravou míru i tu retenční schopnost půd- samozřejmě, že hlinitojílovitá půda nepojme při přívalovém dešti tolik srážek jako písčitohlinitá, ale na rozdíl od ní tu vodu dokáže podstatně delší dobu poutat.
Odpovědět
Já to samozřejmě zjednodušil také, pro čtenáře Ekolistu. Jinak k těm zasakovacím příkopům- ty mají opravdu smysl pouze na sklonitých polích, budovat je jinde smysl postrádá. Možná by bylo dobré uvést na pravou míru i tu retenční schopnost půd- samozřejmě, že hlinitojílovitá půda nepojme při přívalovém dešti tolik srážek jako písčitohlinitá, ale na rozdíl od ní tu vodu dokáže podstatně delší dobu poutat.
va
vaber
11.9.2026 09:10 Reaguje na pavel peregrinNevím jak to vyzkoumali odborníci ,ale já to vidím tak, nádrže,tůňky, poldry ,rybníky i řeky, obvykle po určité době ,díky usazeninám,vytvoří na dně nepropustnou vrstvu ,nebo téměř nepropustnou vrstvu a ta zasakování vždy silně omezí.
Odpovědět
TK
Tomáš Kvítek
11.9.2026 09:18 Reaguje na vaberAby mohl být rybník, mokřad, musí mít nepropustne dno. Jinak voda infiltruje do podzemí a voda mizi. Ledaže by byl velký přítok, který by udržoval hladinu. vody.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
11.9.2026 11:24 Reaguje na Tomáš KvítekJe to přesně tak a mnohdy je revitalizací
bagrováním bahna tůň, či rybník znehodnocen
na vysýchavý. Na takovou možnost jsem před
léty upozornil projektanty z AOPK a byl jsem
odpálkován jako amatér. Nedbali mých rad a
bagrovali. Tůně zasakují tak důkladně, že je přítok není schopen doplňovat. O 400 m níže voda vyvěrá znehodnocená železem a manganem
vyplaveném ze slepenců v podloží. 2 miliony
za zničení 400 m potoka a vytvoření pěti
arů vysychavých tůní považuji za zločin!
Nalákaly žáby k množení a s pulci vykrmují
predátory, když tůně vysychají a jsou pro
brodivé bez překážek ve vodě krmelcem.
Takže žab nakonec ubylo a čolci vymizeli
zcela. Nabádám proto k opatrnosti při těch
revitalizacích a budování nových tůní a
mokřadů, aby nakonec situaci nezhoršily.
Odpovědět
bagrováním bahna tůň, či rybník znehodnocen
na vysýchavý. Na takovou možnost jsem před
léty upozornil projektanty z AOPK a byl jsem
odpálkován jako amatér. Nedbali mých rad a
bagrovali. Tůně zasakují tak důkladně, že je přítok není schopen doplňovat. O 400 m níže voda vyvěrá znehodnocená železem a manganem
vyplaveném ze slepenců v podloží. 2 miliony
za zničení 400 m potoka a vytvoření pěti
arů vysychavých tůní považuji za zločin!
Nalákaly žáby k množení a s pulci vykrmují
predátory, když tůně vysychají a jsou pro
brodivé bez překážek ve vodě krmelcem.
Takže žab nakonec ubylo a čolci vymizeli
zcela. Nabádám proto k opatrnosti při těch
revitalizacích a budování nových tůní a
mokřadů, aby nakonec situaci nezhoršily.
PH
Pavel Hanzl
11.9.2026 12:55 Reaguje na Tomáš KvítekO to přece jde. Dotovat podzemní vody, z nichž žije vyšší rostlinstvo i lidé.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
11.9.2026 15:06 Reaguje na Pavel HanzlOvšem pak vytvoříte ekologickou past a vyhubíte občasným mokřadem pomýlené obojživelníky.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
12.9.2026 11:31 Reaguje na Slavomil VinklerNevím, co je cha cha "pomýlený obojživelník" (znám jen pomýlené koblihy a dezoláty), ale tyhle mokřady byly dost zásadním prvkem naší krajiny v každé době meziledové už snad od začátku čtvrtohor. A tím, že obojživelníci přežili dodnes, až tak pomýlení asi až nebudou, na rozdíl od koblih.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
11.9.2026 15:28 Reaguje na Pavel HanzlJistě. Pokud rybník či mokřad nic do země nepropustí, pak ten rybník či mokřad prakticky jen odpařuje - o tu vodu přicházíme.
Odpovědět
va
vaber
11.9.2026 15:39 Reaguje na Jiří SvobodaUrčitě nepřicházíme ,ta vody by jinak rychleji odtekla.
Odpovědět
TK
PH
SV
Slavomil Vinkler
11.9.2026 16:53 Reaguje na Jiří SvobodaTato koncová diskuse ilustruje, proč je třeba přistupovat k budování tůní obezřetně. Posoudit k čemu má tůň, mokřad, rybník sloužit a aby nenadalal víc škody než užitku. Například zbytečně neodpařoval a nesušil potok, nebo aby nevytvářel ekologické pasti ....
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
12.9.2026 11:33 Reaguje na Slavomil VinklerTůň bude cha cha "vysušovat" potok. Voni sou hlava........
Odpovědět
Jakub Graňák
11.9.2026 17:09 Reaguje na Jiří SvobodaVýborně... tak mi teď prosím odopvězte na otázku, zda by bez toho rybníku, či mokřadu byla situace lepší? Děkuji...
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
11.9.2026 19:04 Reaguje na Jakub GraňákVáš dotaz postrádá smysl neb je obecný. Co lepčí myslíte? odpar?odtok? chov ryb? ....?
Odpovědět
Jakub Graňák
11.9.2026 21:19 Reaguje na Slavomil VinklerPořád diskutujeme v kontextu článku a diskusního vlákna - patrně jste se v diskusi ztratil, tudíž napovím: otázka zněla zda by situace (v kontextu zvyšování míry zásaku do podložních vrstev... jo? chytáte se?) neexistencí rybníků a mokřadů byla lepší?
Polopatě... jednodušeji už to asi nezvládnu
Odpovědět
Polopatě... jednodušeji už to asi nezvládnu
SV
Slavomil Vinkler
12.9.2026 07:45 Reaguje na Jakub GraňákJe to marný, je to marný, je to marný. Ale obecne obvykle z hlediska zásaku je rybník horší, vypaří více než zasákne a potoky pod rybníky často vysychají.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
12.9.2026 11:35 Reaguje na Slavomil VinklerZelená hmota vypaří daleko více vody, než volná hladina.
Odpovědět
SV
Pe
Petr
12.9.2026 11:31 Reaguje na Jiří SvobodaŽe o odpařenou vodu přicházíme je velmi bizarní úvaha. Máte něco proti srážkám? Dáváte přednost suchému nedýchatelnému vzduchu?
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
12.9.2026 11:36 Reaguje na PetrJistě, je to nesmyslné, ale hlavní význam je dotování podporvrchové, nebo i spodní vody, z ní žije vegetace a i lidé.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
12.9.2026 11:54 Reaguje na Pavel HanzlRybníky i mnoho mokřadů má neprostupné dno a moc nevsakují. Někdy je to u mokřadu dobře, retencí doplňuje vodoteč. Rybník spíše jen vypařuje, retenci dělá málo a vsak taky málo. Majitel drží vodu pro ryby.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
12.9.2026 11:48 Reaguje na PetrBizardní je, že o vodu vypařenou (i z rybníků) nepřicházíme když je mokro a funguje malý vodní cyklus. No a zato když ji potřebujeme nejvíce, tedy je sucho, tak o ni přijdeme, cca 1-2 cm denně.
Odpovědět
Pe
Petr
12.9.2026 11:59 Reaguje na Slavomil VinklerZákladní chyba takovýchto úvah je rozdělení celku na několik nesouvisejících jevů. Jenže tak se na to dívat nejde. Krajina, klima, příroda, lidé, všechno je jeden celek, velmi složitý, a hlavně navzájem propojený a navzájem podmíněný. Jedno bez druhého nejde a nefunguje. A nejen to, celek přestane fungovat i když přestane fungovat i jen jeden článek z celého řetězce příčin a následků. A přesně toto dělají lidé. Vždy se snaží řešit jen jednu věc - a bohužel tím, že nějakou jinou se snaží omezit a zrušit. Krásný příklad je vaše "péče" o biodiverzitu. Snažíte se ji "napravit" tím, že někde zrušíte nějakou jinou. Ale to je přece nesmysl. Omezování a regulace způsobují jen další řetězové negativní procesy a jevy. A s vodou je to přesně takto taky. Omezením jednoho omezíte vše ostatní. Jednomu jste pomohl a deset dalších zničil. Skvělé řešení.
Odpovědět
Pe
Pe
Petr
12.9.2026 12:06 Reaguje na Slavomil VinklerNo a zato když ji potřebujeme nejvíce, tedy je sucho, tak o ni přijdeme.
Řešením je tedy přidat vodu, aby sucho nevznikalo, ne vodu omezovat, a tím sucho podporovat.
Odpovědět
Řešením je tedy přidat vodu, aby sucho nevznikalo, ne vodu omezovat, a tím sucho podporovat.
ES
Emanuel Svoboda
12.9.2026 08:45Na setkání zemědělců v kongresovém centru v Praze-Chodově v roce 2015, kde byl přítomen i tehdejší ministr zemědělství Marian Jurečka jsem navrhoval zákaz pěstování kukuřice a to hlavně pro potřeby bioplynových stanic na svažitých pozemcích na kterých vzniká za vydatných vodních srážek velká vodní eroze vrchních vrstev půd a voda se do těchto půd minimálně zasakuje, protože v ní není dostatek organické hmoty. Navrhoval jsem místo kukuřice pěstovat vojtěšku, tedy víceletou rostlinu, u které odpadá o proti kukuřici roční orání, setí, hnojení umělými hnojivy, její porosty zamezují voní erozi půd a na jejích porostech se přívalová voda při vydatných deštích lépe zasakuje a to je přínosné pro doplňování podzemních vod. Pan Jurečka odpověděl, že vojtěška má o proti kukuřici malý výnos organické hmoty na hektar a že i přes negativa jejího pěstování jsou její porosty pro bioplynové stanice přínosem, protože tyto vytváří obnovitelný zdroj a zvyšování produkce energií z obnovitelných zdrojů je závazek ČR vůči EU. Z jeho odpovědi jsem nejenom já ale i většina lidí v sále usoudila, že se kukuřice na svažitých zemědělských pozemcích bude tak dlouho pěstovat, dokud na nich zbude alespoň minimum ornice a to jen proto, protože obnovitelné zdroje energií si přeje zvyšovat vedení EU.
Odpovědět
