Tomáš Prouza: Zásadním úkolem nového ministra musí být prosazení odkladu a následné revize neuvěřitelně byrokratické evropské obalové legislativy
15.12.2025 | Tomáš Prouza |
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
Dvojnásobně to platí pro naplňování požadavků nové evropské legislativy, která často jen zhoršuje konkurenceschopnost podnikatelů, aniž by vedla k reálné změně. Jsme právem pyšní na kvalitní životní prostředí v Česku a plně podporujeme jeho zlepšování.
Nepotřebujeme ale aby nám úředníci od stolu diktovali, jakou cestu musíme zvolit k naplnění dohodnutých cílů, to dokážeme lépe a efektivněji sami.
Zásadním úkolem nového ministra tak musí být prosazení odkladu a následné revize neuvěřitelně byrokratické evropské obalové legislativy, která všem podnikům zvedne náklady a zbytečně zdraží lidem potraviny.
Potřebujeme také nastavit jednotnou a administrativně nenáročnou architekturu systému pro rozšířenou odpovědnost výrobců (EPR) pro stávající i nové komodity a v oblasti snižování potravinového odpadu netrestat ty, kteří dosáhli v posledních letech na dobrovolné bázi velmi dobrých výsledků.
reklama
Tomáš Prouza
Autor je prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu a viceprezident Hospodářské komory.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (4)
JŘ
Jaroslav Řezáč
16.12.2025 05:51nejen... zákon o obalech se jinak říká zákon o odpadech... to je vidno, je tyto dvě oblasti spolu souvisí. Ty zákony se vytváří tek, aby množství obalů, respektive odpadu rostli do nekonečna...
Vadí mi, že se přenáší zodpovědnost za množství obalů na zákazníky, přičemž původcem je výroba... není motivace hledat ekologičtější varianty než jídlo a pití balit do ropy a ještě s tím vychutnávat mikroplasty.
Odpovědět
Vadí mi, že se přenáší zodpovědnost za množství obalů na zákazníky, přičemž původcem je výroba... není motivace hledat ekologičtější varianty než jídlo a pití balit do ropy a ještě s tím vychutnávat mikroplasty.
TS
Tonda Selektoda
16.12.2025 07:38Tak si myslím, že nejdůležitějším úkolem, jakéhokoliv včera jmenovaného ministra, není řídit se zrovna názory a úkoly, zveřejněnými na Ekolistu. Autorem, v článku popisované problémy, jistě nevznikly včera. Mohly být řešeny i vládou předešlou. Pokud nebyly, ptejme se autora, co pro řešení nastíněných problémů udělal, z titulu jím od 1.října 2018 zastávané funkce prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, v době vlád předchozích!
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
16.12.2025 15:56Faktem je, že kvalitní obaly potravin jsou nezbytnou zárukou jejich chemické i biologické bezpečnosti. EU na tomto poli leda škodí.
Faktem je, že ČSN měla definovány mikrobiologické požadavky na potraviny, zatímco ISO norma, která ji "nahradila" takovéto požadavky definovány nemá. A našlo by se toho víc. Eu sice zvyšuje byrokratickou zátěž, ale současně snižuje kvalitu kde čeho. I na poli těch obalů.
Odpovědět
Faktem je, že ČSN měla definovány mikrobiologické požadavky na potraviny, zatímco ISO norma, která ji "nahradila" takovéto požadavky definovány nemá. A našlo by se toho víc. Eu sice zvyšuje byrokratickou zátěž, ale současně snižuje kvalitu kde čeho. I na poli těch obalů.
BM
Břetislav Machaček
18.12.2025 10:45Obaly potravin jsou nutností , ale taky zlem, když se to přehání. Takový
sáček s potravinou v krabičce je přepych stejný, jako kohoutková voda
zabalená v PETce. Tady má rezervy samotný obchod, který může za cenu
menších zisků omezit takové jednorázové obaly. Osobně preferuji vratné
skleněné láhve a vyhýbám se jednorázovým obalům jak se dá a nebo je dál
používám na jiné účely. Kelímek od jogurtu jako sadbovač a třeba krabička
od ryb k uložení různých věcí. Nač kupovat k tomu ukládání věcí novou
krabičku a tu od ryb vyhodit? Totéž u nevratného skla, které se dá dál
použít k zavařování, ale musí k nim být dostupná náhradní víčka, což
mnohdy schází. Obchod je proti vratným obalům, které jim prodražuje
manipulací náklady a tak se nedivím příklonu k těm jednorázovým, ale
je takový zisk udržitelný? A nejde pouze o obaly, ale taky o plýtvání
přeplněnými regály ve kterých je zboží více, než kolik ho je možné
bez újmy prodat. Prostě zestárne, zkazí se a je odpadem i s těmi obaly
se kterými končí v bioplynce a nebo kafilérii. Výsledný produkt je
pak zase odpad obsahující plasty, sklo a jiné sajrajty znemožňující
odpad využít jako kompost. Některé obchody ani nenabízí třeba staré
pečivo ke zkrmení jako kdysi a to končí jako odpad. Takže nejen obaly,
ale taky u zboží má rezervu i obchod, kde se neuvěřitelně plýtvá,
aby ohromili zákazníky plnými regály.
Odpovědět
sáček s potravinou v krabičce je přepych stejný, jako kohoutková voda
zabalená v PETce. Tady má rezervy samotný obchod, který může za cenu
menších zisků omezit takové jednorázové obaly. Osobně preferuji vratné
skleněné láhve a vyhýbám se jednorázovým obalům jak se dá a nebo je dál
používám na jiné účely. Kelímek od jogurtu jako sadbovač a třeba krabička
od ryb k uložení různých věcí. Nač kupovat k tomu ukládání věcí novou
krabičku a tu od ryb vyhodit? Totéž u nevratného skla, které se dá dál
použít k zavařování, ale musí k nim být dostupná náhradní víčka, což
mnohdy schází. Obchod je proti vratným obalům, které jim prodražuje
manipulací náklady a tak se nedivím příklonu k těm jednorázovým, ale
je takový zisk udržitelný? A nejde pouze o obaly, ale taky o plýtvání
přeplněnými regály ve kterých je zboží více, než kolik ho je možné
bez újmy prodat. Prostě zestárne, zkazí se a je odpadem i s těmi obaly
se kterými končí v bioplynce a nebo kafilérii. Výsledný produkt je
pak zase odpad obsahující plasty, sklo a jiné sajrajty znemožňující
odpad využít jako kompost. Některé obchody ani nenabízí třeba staré
pečivo ke zkrmení jako kdysi a to končí jako odpad. Takže nejen obaly,
ale taky u zboží má rezervu i obchod, kde se neuvěřitelně plýtvá,
aby ohromili zákazníky plnými regály.
