Toulcův dvůr: Kdo skutečně rozhoduje o grantech? Kupuje si stát od neziskovek loajalitu, nebo platí odborné služby?

Je v pořádku, aby prošel projekt odborným hodnocením se skvělým výsledkem a splnil všechna kritéria grantové výzvy a přesto podporu nezískal? Ne kvůli kvalitě.

Ne kvůli dopadu.

Ale kvůli rozhodnutí jednotlivce na vysoké úřednické pozici a někdy dokonce s nálepkami, které do odborné debaty vůbec nepatří. To je problém nejen pro tuto organizaci, ale pro důvěru veřejnosti v celý systém.

Jak má grantové řízení fungovat?

Granty nejsou dárky. Granty jsou nástroj státu, jak naplňovat své vlastní strategie — například v oblasti životního prostředí, vzdělávání nebo sociálních služeb.

A proto:

• stát definuje priority ve strategických dokumentech,
• vypíše výzvu s jasnými pravidly,
• odborníci z neziskové organizace připraví projekt,
• nezávislí experti projekty hodnotí podle předem známých kritérií.

To je základní architektura férového systému.

Co se děje, když odborné hodnocení nestačí?

Pokud může být projekt, který získal vysoké expertní skóre, zastaven na základě subjektivního (třeba i politického) rozhodnutí, vzniká zásadní otázka:

K čemu je odborné hodnocení, pokud nemá váhu?

Jak má veřejnost věřit, že o veřejných prostředcích se rozhoduje férově a předvídatelně?

Transparentnost není luxus, je to pojistka systému a zároveň ochrana všech, kdo pracují poctivě a podle pravidel.

Proč na tom záleží i nám?

Neziskové organizace nejsou konkurenty státu. Jsou jeho partnery tam, kde stát nemá kapacity nebo specializaci. A granty nejsou odměnou za loajalitu, ale platbou za odbornou práci, která pomáhá naplňovat veřejné zájmy.

Když se pravidla mění podle nálady, ztrácí důvěru všichni — stát, veřejnost i organizace, které dělají svou práci profesionálně a transparentně.

O granty soutěžíme a ucházíme se o ně dle jasných pravidel, ne mocí silnějšího.

---

reklama

---