Jan Kondziolka: Trabantík nebo hromadná doprava?
Do Ostravy se dá dostat buďto vlakem, nebo autobusem. Cesta vlakem mě vyšla se zpáteční slevou na 72 Kč + 2x 15 Kč za tramvaj, čili dohromady 102 Kč. Samozřejmě, že při měsíčníku by to nebylo tolik, ale jeho cenu neznám, tak nemohu udělat propočet i s nim. Cesta autobusem mě vyšla na 2x 32 Kč za bus a 2x 15 Kč za tramvaj. Dohromady tedy 94 Kč. Samozřejmě, že jsem mohl využít studentskou slevu, kdybych měl kartu, ale počítejme to jako cenu pro běžného pracujícího (samozřejmě krom měsíčníku na tramvaj).
A teď se vraťme k mému zraněnému, smradlavému, neekologickému Trabantíkovi. Když s ním jezdím slušně (což jezdím), tak se jeho průměrná spotřeba většinou drží něco kolem 6l na 100 km. Do Ostravy to mám 26 km, čili řekněme nějaké 3l benzínu tam i zpět, to je něco kolem 90 Kč. A když ještě vezmu v úvahu, že někdo nebude takové prase jako já a bude jezdit s úspornějšími a modernějšími vozy a bude jezdit třeba ve dvou, tak cena ještě více klesne.
Když s ním jezdím do Ostravy, nemusím ráno nikam chodit, vylezu před barák, otočím klíčkem a už se smradím pryč. Nemusím být nervózní, jestli mi to ujede nebo ne, utíkat nebo naopak čekat, když tak prostě trochu přišlápnu na ty moje dva válce a je to. Celou cestu sedím, nemusím stát v narvaném vydýchaném autobuse (zvlášť po ránu to bývá humáč), když mi je teplo, otevřu okno, když zima, přidám topení… Vůbec nemusím nikde čekat třeba 40 minut v mrazu nebo vedru, než dojede další spoj – za tu dobu jsem už doma! Nemusím sebou tahat bágl na zádech, prostě si to hodím do kufru. Když potřebuji zastavit, zastavím, když potřebuji cestou něco zařídit, prostě odbočím...
Tím jsem samozřejmě nechtěl pět nějakou ódu na Trabant, všem musí být jasné, že se tímto chovám jako prase. Naopak jsem chtěl poukázat na to, že asi bude něco špatně nastaveno. Proč dotovaná hromadná doprava vyjde levněji, než moje smradění se, které si platím sám? Navíc o ekologičnosti hromadné dopravy nemůže být sporu – u autobusu to ještě není tak zjevné, ale vždyť přece vlaky i tramvaje jezdí na elektřinu a ta byla je a vždy bude a dá se vyrobit úplně bez emisí CO2 a kapalných uhlovodíků (kterých můj Trabi chrlí kvanta), prakticky bez dopadů na životní prostředí, což se o výrobě a spotřebě benzínu říct nedá.
Jak jsem již říkal – nechci aby to bylo chápáno jako óda na Trabant, ale asi by se měl někdo zamyslet nad tím, proč je už tak dotovaná hromadná doprava dražší, než sprosté smradění a otravování jedovatými uhlovodíky. Asi tady něco bude špatně…
reklama

Další články autora |
Online diskuse
Praha - Turnov - Krkonose - 12. 3. 2008 - Ivan SommerM.Z. Trasa pod Troskami vypadá sice logicky z hlediska vzdálenosti, ale narušuje to nejcennější - krajinný ráz. Je vhodné si uvědomit, co vlastně všechno dálnice zahrnuje. Nejlépe by to bylo vidět na modelech různých variant. Dálnici můžete umístit v zářezu, na úrovni stávajícího terénu nebo na estakádě, popřípadě kombinovaně. To úzce souvisí s tím, že rozděluje krajinu a veškeré křížení je mimoúrovňové. Představte si, že by do Troskovic vedla cesta přes 10 m vysoký nadjezd. Pohled na Trosky by byl tak z učitých směrů zcela znehodnocen a shora byste hleděl na masivní valy a slyšel vzdálený hukot, který by se asi projevil vyvších polohách na turistické trase včetně zámku Hrubá Skála, Valdštejn. Nebo i na Mariánské vyhlídce na památníkem obětem hor. Lázně Sedmihorky by asi ztratily lázeňský statut. Těch křížení je tam totiž poměrně hodně. Dálnice také potřebuje dosti široký prostor na ochranné pásmo, protihlukové stěny, odvodnění aj. Dostala by se do střetu se stávající železnici a paralelní silnici, obsluhující vjezdy do obcí. Jinak to znamená opět křížení s dálnicí, masy betonu na výjezdy a nájezdy z dálnice. Nejšetrnější k terénu by asi byla dálnice na estakádách, což se praktikuje v Japonsku s nedostatkem obdělávatelné půdy, narušující však krajinný ráz maximálně. Z hlediska eliminace hluku by byla optimální varianta v zářezu. Ta by se mi jevila jako asi nejpřijatelnější, i když znamená množství zemních prace a narušení hydrogeologických poměrů. Dokonce by bylo možné ji zčásti zakrýt. Eliminace vlvu znečištění ovzduší reálně neexistuje, záleží na to, jak rychle se rozptýlí, počtu inverzí aj.Možná by se podařilo nějakou kompromisní varantu najít, ale vždy by asi znamenala znehodnocení krajinného rázu, což prakticky znamená negativní vliv na turistický ruch. Dálnice zdánlivě představuje jednoduchou čáru v krajině, ale problémy s ní spojené bývají značně komplikované. Musím ale konstatovat, že mám jen neúpné informace o záměrech v oblasti Českého ráje a uvažuji na základě zkušeností z výstavby jiných dálnic. Zrovna spojení Brno - Vídeň je předmětem značných tahanic následkem sporů o vliv na přírodní rezervace (rybníky, nádrže Nové Mlýny, Pálava). Sem tam větrník by možná přispěl k místnímu koloritu, masivní uplatnění by se mi také nelíbilo. |