Včelí stráž: Vliv vysokých počtů včel medonosných na biodiverzitu v ČR
28.11.2025 | Včelí stráž |
Ilustrační snímek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
Situace v České republice
Česká republika patří k zemím s nejvyšší hustotou včelstev na čtvereční kilometr v Evropě.-
● Počet včelstev se pohybuje kolem 600 000 až 700 000.
-
● Hustota v mnoha oblastech přesahuje 10 včelstev na km².
-
● Včelaření je zde silně zakořeněnou tradicí s hustou sítí hobby včelařů.
Tato „nasycenost“ krajiny včelami medonosnými vytváří specifický tlak na ekosystémy, který v zemích s nižším zavčelením není tak patrný.
Hlavní problém: Konkurence o potravu
Jedno včelstvo včely medonosné má v sezóně 50 000 až 60 000 dělnic. Včely samotářky (kterých v ČR žije několik set druhů) nebo čmeláci žijí v mnohem menších počtech.-
● Efekt vysavače: Když se na louce objeví desítky tisíc včel medonosných, dokáží velmi rychle a efektivně vybrat většinu nektaru a pylu.
-
● Nedostatek pro ostatní: Pro divoké opylovače, kteří mají menší dolet a jsou vázáni na konkrétní místo hnízdění, pak nezbývá dostatek potravy. To vede k jejich oslabení, menší reprodukci a lokálnímu vymírání.
Ohrožení biodiverzity rostlin
Otázka zněla, zda to ohrožuje rostliny. Odpověď souvisí s tím, kdo je opyluje.-
● Generalista vs. specialista: Včela medonosná je generalista – navštěvuje to, co kvete nejvíce a dává nejvíce sladiny. Mnoho vzácných nebo specifických rostlin (např. některé orchideje, bobovité rostliny s hlubokými kalichy) ale včela medonosná opylovat neumí nebo to dělá neefektivně (např. má krátký sosák, "krade" nektar bez opylení).
-
● Dominový efekt: Pokud v lokalitě kvůli konkurenci včel medonosných vyhynou specializovaní opylovači (např. určité druhy čmeláků nebo samotářek), rostliny závislé na těchto specialistech se přestanou rozmnožovat a z lokality postupně zmizí.
Příklad: Čmeláci jsou mnohem efektivnějšími opylovači vojtěšky nebo jetele než včely medonosné. Pokud včely vytlačí čmeláky, klesá schopnost těchto rostlin se semenit.
Přenos nemocí
Vysoká hustota včelstev usnadňuje šíření patogenů, které se mohou přenášet i na divoké opylovače.-
●
-
Spillover efekt: Viry deformovaných křídel nebo parazitičtí roztoči se mohou přenášet z úlů na čmeláky a samotářky prostřednictvím společně navštěvovaných květů. Divocí opylovači přitom nemají péči včelaře, který by je léčil, a jsou tak náchylnější k úhynu.
Problém zvaný „Beewashing“
V ČR se často setkáváme s fenoménem, kdy firmy nebo obce umisťují úly na střechy budov nebo do parků pod záminkou "ochrany přírody" a "záchrany včel".
-
● Z hlediska ochrany biodiverzity je to často kontraproduktivní. Přidání dalších úlů do města, kde je již tak málo květin, pouze zvýší tlak na již existující (a ohrožené) populace divokých včel a motýlů.
-
● Skutečná ochrana: Spočívá v sázení nektarodárných rostlin, omezování sečení trávníků a vytváření hnízdních příležitostí pro divoký hmyz, nikoliv v navyšování počtu hospodářských včelstev.
Závěr
Vysoké počty včel medonosných v ČR mohou ohrožovat biodiverzitu, zejména v chráněných krajinných oblastech a na lokalitách s výskytem vzácných rostlin a specializovaného hmyzu.
Co je potřeba změnit?
-
1. Regulace v chráněných územích: Omezovat umisťování úlů přímo v rezervacích, kde chceme chránit vzácné druhy samotářek.
-
2. Podpora pastvy: Klíčem není méně včel obecně, ale více květin. Současná zemědělská krajina (řepka, pšenice, kukuřice) nabízí nárazovou pastvu, po které následuje „hladové období“.
-
3. Vnímání včely: Je třeba chápat včelu medonosnou jako užitečné hospodářské zvíře (stejně jako krávu či ovci), nikoliv jako ohrožený divoký druh, který v ČR potřebuje zachraňovat navyšováním stavů.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (29)
SV
MU
Michal Ukropec
28.11.2025 09:11Před 50 ti lety bylo včelstev 2 x tolik, a hmyzu 10 x. Fakt je ten, že louky byly opravdu rozkvetlé. Takže to chce rozšířit potravní základnu - biodiverzitu, a zlepší se stav nejen hmyzu, ale i na ně navázaných hmyzožravců.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
28.11.2025 11:13Včelařství jde stejnou cestou jako vše ostatní v dnešní společnosti.
Z koníčku se pomalu stává povolání a místo 10 včelařů po čtyřech úlech
je dnes jeden profík se stovkami včelstev a záleží kam je umístí. Někde
tak vzniká převčelení a někde je naopak včel nedostatek. Regulace u nás
neexistuje a je to věcí chovatelů a jejich rozumu. Když to ale někdo
přežene, tak má nízké výnosy a jiné druhy hmyzu přijdou o potravu. To
jako včelař uznávám a znám to z vlastní praxe. Problémem je ale taky
potravní nabídka, které je jeden rok nadbytek, když zemědělci zasejí
celé okolí řepkou, protože se vyplatí sklízet vše na jednom katastru
a nesklízet políčka po okolí. No a druhý rok řepku zase nahradí třeba
pšenice a včely v tom katastru hladoví. Schází vyrovnaný osevní plán
jaký býval v minulosti i s dohodou se včelaři o přisunutí včelstev k
těm polím. Navíc komplikace s STK kočovných vozů z nich udělaly pouze
stabilní včelíny odkázané na přísun potravy místo toho přisouvání
včelstev k potravě. No a včelaři stárnou a mladí nemají zájem být
v době letních dovolených u včel, které se v té době rojí, musí se
vytáčet med a včelstva zakrmovat. Pak se najde osel, který včelstva
od medu vyrabuje, nezakrmí a odjede na 2 měsíce pryč. Včelstva pak
hladoví, loupí, chřadnou bez letního léčení a přenášejí loupežemi
cizopasníky a choroby. Pak se osel vrátí zpět, jeho včelstva jsou
mrtvá, v okolí taky a nebo zdecimována a nemocná. Je to jen v lidech!
Odpovědět
Z koníčku se pomalu stává povolání a místo 10 včelařů po čtyřech úlech
je dnes jeden profík se stovkami včelstev a záleží kam je umístí. Někde
tak vzniká převčelení a někde je naopak včel nedostatek. Regulace u nás
neexistuje a je to věcí chovatelů a jejich rozumu. Když to ale někdo
přežene, tak má nízké výnosy a jiné druhy hmyzu přijdou o potravu. To
jako včelař uznávám a znám to z vlastní praxe. Problémem je ale taky
potravní nabídka, které je jeden rok nadbytek, když zemědělci zasejí
celé okolí řepkou, protože se vyplatí sklízet vše na jednom katastru
a nesklízet políčka po okolí. No a druhý rok řepku zase nahradí třeba
pšenice a včely v tom katastru hladoví. Schází vyrovnaný osevní plán
jaký býval v minulosti i s dohodou se včelaři o přisunutí včelstev k
těm polím. Navíc komplikace s STK kočovných vozů z nich udělaly pouze
stabilní včelíny odkázané na přísun potravy místo toho přisouvání
včelstev k potravě. No a včelaři stárnou a mladí nemají zájem být
v době letních dovolených u včel, které se v té době rojí, musí se
vytáčet med a včelstva zakrmovat. Pak se najde osel, který včelstva
od medu vyrabuje, nezakrmí a odjede na 2 měsíce pryč. Včelstva pak
hladoví, loupí, chřadnou bez letního léčení a přenášejí loupežemi
cizopasníky a choroby. Pak se osel vrátí zpět, jeho včelstva jsou
mrtvá, v okolí taky a nebo zdecimována a nemocná. Je to jen v lidech!
MU
Michal Ukropec
28.11.2025 13:06 Reaguje na Břetislav MachačekMladým nesmíme křivdit. Zejména ti napojení na odborné spolky jako Duha , Greenpeace nebo ČSOP nám umí říct co děláme špatně. Na to si čas najdou.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
28.11.2025 19:34 Reaguje na Břetislav MachačekLoupí všechna včelstva, nejvíc ta, co mají dost zásob. Naopak včelařem vyrabovaná včelstva loupí málo, protože při nedostatku zásob a nedostatku pastvy v přírodě včelstvo najede na úsporný režim, kdy je spíš apatické a k loupeži se dá zvednout jen těžko.
Problém loupeží je v tom, že spousta včelstev je oslabená chronickou podvýživou kvůli nedostatku zejména pylové pastvy ve svém okolí. A k tomu se přidává chronická onemocnění virovými včelími nákazami, které jsou dnes podle všeho šířeny v první řadě nakaženými roztoči varoa. Kombinací roztoče, několika druhů virových nákaz a podvýživy se pro včelstva vytváří kolotoč neustálých úhynů, které jsou dány neschopností takových včelstev vytvořit v létě a podletí dostatečně životaschopné dlouhověké včely zimní generace. Včelstva tak hynou postupným vymíráním nedostatečně dlouhověkých včel od cca září až po prosinec až leden. A za teplého počasí v té době je právě hynutí včelstva předznamenáno jeho masívním vylupováním dosud silnými a zdravými včelstvy. Které vylupováním převezmou nejen zásoby, ale i nákazy a nakažené roztoče varoa a úhyny tak nadále pokračují nebo se na ně zadělá do dalšího roku.
Odpovědět
Problém loupeží je v tom, že spousta včelstev je oslabená chronickou podvýživou kvůli nedostatku zejména pylové pastvy ve svém okolí. A k tomu se přidává chronická onemocnění virovými včelími nákazami, které jsou dnes podle všeho šířeny v první řadě nakaženými roztoči varoa. Kombinací roztoče, několika druhů virových nákaz a podvýživy se pro včelstva vytváří kolotoč neustálých úhynů, které jsou dány neschopností takových včelstev vytvořit v létě a podletí dostatečně životaschopné dlouhověké včely zimní generace. Včelstva tak hynou postupným vymíráním nedostatečně dlouhověkých včel od cca září až po prosinec až leden. A za teplého počasí v té době je právě hynutí včelstva předznamenáno jeho masívním vylupováním dosud silnými a zdravými včelstvy. Které vylupováním převezmou nejen zásoby, ale i nákazy a nakažené roztoče varoa a úhyny tak nadále pokračují nebo se na ně zadělá do dalšího roku.
RP
Radim Polášek
28.11.2025 19:20Kapacita včelí pastvy se snížila někde až na desetinu hodnoty, která tam bývala tak před 40 lety. V zastavěných oblastech se zahrady plné ovocných dřevin a kvetoucích trávníků sekaných na píci a seno králíkům přeměnily na anglické trávníky s bezúdržbovými jehličnany. Jinde zmizely zarostlé proluky s divokými nálety často včelonosných dřevin a rostlin stejně tak jako se začaly sekat všelijaké okraje silnic a příkopy, kde předtím vysekávání drobných chovatelů třeba těch králíků udržovalo kvetoucí trávníky. V lesích taky zmizely divokými nálety zarostlé neudržované plochy a zmizely porosty malin, ostružin a jiných rostlin, kterými byly lesy zarostlé. Na polích s emnohem víc začaly používat herbicidy, takže zmizely kvetoucí plevely i z polních kultur i z ploch polí po sklizních.
Počet včelstev se ale na desetinu jejich předchozího počtu nesnížil. Obrovsky převčeleno je dnes často na některých vesnicích, kde kdekdo chová včely na zahradě u svého domu, ať už původní včelaři nebo dotační včelaři, kteří se nechali zlákat propagandou a vypsanými dotacemi a s dotacemi začali včelařit a nyní musí 5 let mít včely, aby nemuseli vracet dotace. Převčeleno je taky ve volné krajině blízko těch vesnic. Kde se příliš nevyskytují pobertové , vandalové a zloději včelstev. Naopak se zmenšilo zavčelení větších lesních celků ve větších vzdálenostech od lidských sídel, protože podle mne ubylo středních včelařů s 10 až 100 včelstvy, kteří v takových místech umisťovali svá včelstva. Výnosy včelaření s takovým počtem včelstev se totiž snížily, pracnost a náklady zůstaly, takže takové včelaření už není významným přínosem do rodinného rozpočtu.
Odpovědět
Počet včelstev se ale na desetinu jejich předchozího počtu nesnížil. Obrovsky převčeleno je dnes často na některých vesnicích, kde kdekdo chová včely na zahradě u svého domu, ať už původní včelaři nebo dotační včelaři, kteří se nechali zlákat propagandou a vypsanými dotacemi a s dotacemi začali včelařit a nyní musí 5 let mít včely, aby nemuseli vracet dotace. Převčeleno je taky ve volné krajině blízko těch vesnic. Kde se příliš nevyskytují pobertové , vandalové a zloději včelstev. Naopak se zmenšilo zavčelení větších lesních celků ve větších vzdálenostech od lidských sídel, protože podle mne ubylo středních včelařů s 10 až 100 včelstvy, kteří v takových místech umisťovali svá včelstva. Výnosy včelaření s takovým počtem včelstev se totiž snížily, pracnost a náklady zůstaly, takže takové včelaření už není významným přínosem do rodinného rozpočtu.
RP
Radim Polášek
28.11.2025 19:47Článek je jinak nesmyslný hlavně z hlediska opylování květů ovocných stromů na venkovských zahradách nebo sadech na jaře, zejména velkých stromů, polokmenů a vysokokmenů. Takové kvantum květů v té době nedokáží alternativní opylovači dostatečně opylit, protože v té době se ještě nenamnožili a je jich tak málo. A ani kdyby jich bylo tolik, jako v létě, tak by to těžko stíhali. To mohou udělat jedině včely medonosné, kdy jedno dobře přezimované včelstvo může snadno opylovat počtem až 15 tisíci včel, na vzdálenost podle teploty okolo poledne, od 500 metrů do asi jednoho kilometru. Pro optimální opylování takových ovocných zahrad je třeba tak 4 - 10 včelstev na každý kilometr čtvereční zahrady.
Důkladné opylení je dost nezbytné, protože i když je těch květů na takových ovocných stromech násobný nadbytek, pokud jsou opyleny všechny květy, strom potom provádí výběr, horší květy nebo horší nasazené ovoce prostě opadne a zralé jablko nebo třešeň nebo švestka je potom výběr z 10 i víc plodů, které byly horší. Zatímco pokud je strom opylený jen tak "akorát" , nemůže vybírat a přebírat, strom nechává dozrát i ty horší a kvalita ovoce je tak výrazně horší.
Odpovědět
Důkladné opylení je dost nezbytné, protože i když je těch květů na takových ovocných stromech násobný nadbytek, pokud jsou opyleny všechny květy, strom potom provádí výběr, horší květy nebo horší nasazené ovoce prostě opadne a zralé jablko nebo třešeň nebo švestka je potom výběr z 10 i víc plodů, které byly horší. Zatímco pokud je strom opylený jen tak "akorát" , nemůže vybírat a přebírat, strom nechává dozrát i ty horší a kvalita ovoce je tak výrazně horší.
MU
Michal Ukropec
29.11.2025 06:54 Reaguje na Radim PolášekHezky jste se rozepsal. Děkuji. 1*.
Odpovědět
Karel Zvářal
29.11.2025 05:18Čmeláci dostávají největší rány od změny klímy, když po teplém březnu se v dubnu prudce ochladí, což je spíše pravidlo než výjimka. Samička v chladu létá málo, kvetení se navíc zarazí, a mladý plod nedokáže dlouho hladovět, tudíž hyne.
Jak píše výše pan MU - dříve bývalo včelstev více, ale také bylo úplně jiné složení dřevin, mnohem více ovocnáčů. Dnešní snobské intravilány jsou k hmyzu nepřátelské - tam je třeba hledat jednu z největších příčin úbytku diverzity.
Odpovědět
Jak píše výše pan MU - dříve bývalo včelstev více, ale také bylo úplně jiné složení dřevin, mnohem více ovocnáčů. Dnešní snobské intravilány jsou k hmyzu nepřátelské - tam je třeba hledat jednu z největších příčin úbytku diverzity.
RP
Karel Zvářal
29.11.2025 09:30 Reaguje na Radim PolášekNaši stařečci neměli k dispozici postřiky proti hmyzu/mšicím, a právě mšicemi produkovaná sladina (medovice) byla vydatným zdrojem pastvy včel (nejen mravenců, kteří si je "chovají"). Pokud má někdo možnost mít včelstva v lese, má o kvalitní med postaráno. Horší je to na dědinách mezi poli, kde je pastvy podstatně méně.
Mšice byly též dobrý zdroj potravy pro ptáky, a pokud jsou ničeny chemicky, loví ptáci jiný hmyz, nezřídka právě samotářky, ale i včelu medonosnou. Prostě i ten "škodlivý" hmyz přinášel užitek, ať už přímý, nebo nepřímý.
A že pravidelné sečení trávníků s právě rozkvetlou smetánkou aj. či výsadba sterilních okrasných dřevin znamená pro hmyz zelenou poušť, o tom se tu psalo několikrát.
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-jak-dal-v-mestske-cerveni-aneb-diverzitu-nicime-vedome
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/kareln-zvaral-mulcovani-v-nevhodny-termin-likviduje-vcelam-potravu-i-je-same
Odpovědět
Mšice byly též dobrý zdroj potravy pro ptáky, a pokud jsou ničeny chemicky, loví ptáci jiný hmyz, nezřídka právě samotářky, ale i včelu medonosnou. Prostě i ten "škodlivý" hmyz přinášel užitek, ať už přímý, nebo nepřímý.
A že pravidelné sečení trávníků s právě rozkvetlou smetánkou aj. či výsadba sterilních okrasných dřevin znamená pro hmyz zelenou poušť, o tom se tu psalo několikrát.
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-jak-dal-v-mestske-cerveni-aneb-diverzitu-nicime-vedome
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/kareln-zvaral-mulcovani-v-nevhodny-termin-likviduje-vcelam-potravu-i-je-same
MU
Michal Ukropec
29.11.2025 18:24 Reaguje na Karel ZvářalJoo. Pravidelně krmíme strskapoudy a sýkorky včelama.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
3.12.2025 14:41 Reaguje na Michal UkropecMně připadá, že mšic na stromech v lese se vyskytovalo nejvíc v době, kdy se na vesnicích topilo hlavně uhlím a šlamem neboli uhelnými kaly a z průmyslu šly silné emise. A stromy tím byly poškozovány, což mělo příznivý vliv na přemnožování mšic a tím na intenzitu a četnosti medovicových snůšek. A že dneska v době výrazně čistšího ovzduší je černost a vydatnost medovicových snůšek výrazně menší.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
29.11.2025 18:20 Reaguje na Karel ZvářalPár včelstev máme právě tam, kde jsou zahrady a zahrádky. Všichni místní si pochvalují, že ovoce rapidně přibylo.
Odpovědět
JŘ
RP
Radim Polášek
29.11.2025 09:10Opravuji některé, podle mne nepravdy uváděné v tomto článku.
Včela není generalista. Včely jsou florokonstatní neboli jak první včely průzkumnice přinesou do úlu první sladinu, předají ostatním včelám tanečkem informaci, kterým směrem a jak daleko ten zdroj leží a současně "rozdají" vzorky sladiny, takže včely létavky z úlu jsou nasměrovány i určením místa i vůní na určité konkrétní květy konkrétního druhu. V praxi tak je v úlu snůška vždy buď z jednoho zdroje květů pouze jednoho druhu, nebo maximálně z nižších jednotek zdrojů, květů a medoviny. Ostatní zdroje v přírodě včely opomíjejí a nevyužívají je. Neboli jsou plně k dispozici pro další kapacitou výrazně menší alternativní opylovače, čmeláky, včely samotářky, nakonec pokud je květ dokáže přilákat, tak třeba i mouchy a další létající hmyz.
Neboli je poněkud nesmysl uvažování v tom smyslu, že včely zabírají pastvu čmelákům a včelám samotářkám. Naopak, pastvu menšího objemu, co se týká počtu květů nebo jejich vydatnosti, plně přenechávají alternativním opylovačům, čmelákům a včelám samotářkám. Tím padá hlavní argument tohoto článku, pokud má krajina dostatečnou diverzitu zdrojů.
Odpovědět
Včela není generalista. Včely jsou florokonstatní neboli jak první včely průzkumnice přinesou do úlu první sladinu, předají ostatním včelám tanečkem informaci, kterým směrem a jak daleko ten zdroj leží a současně "rozdají" vzorky sladiny, takže včely létavky z úlu jsou nasměrovány i určením místa i vůní na určité konkrétní květy konkrétního druhu. V praxi tak je v úlu snůška vždy buď z jednoho zdroje květů pouze jednoho druhu, nebo maximálně z nižších jednotek zdrojů, květů a medoviny. Ostatní zdroje v přírodě včely opomíjejí a nevyužívají je. Neboli jsou plně k dispozici pro další kapacitou výrazně menší alternativní opylovače, čmeláky, včely samotářky, nakonec pokud je květ dokáže přilákat, tak třeba i mouchy a další létající hmyz.
Neboli je poněkud nesmysl uvažování v tom smyslu, že včely zabírají pastvu čmelákům a včelám samotářkám. Naopak, pastvu menšího objemu, co se týká počtu květů nebo jejich vydatnosti, plně přenechávají alternativním opylovačům, čmelákům a včelám samotářkám. Tím padá hlavní argument tohoto článku, pokud má krajina dostatečnou diverzitu zdrojů.
MU
Michal Ukropec
2.12.2025 20:06 Reaguje na Radim PolášekEkologisti ale musí mít svého nepřítele. Vždy a všude.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
3.12.2025 14:42 Reaguje na Michal UkropecAno, kdo nejde s námi, jde proti nám.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
29.11.2025 09:16Opravuji některé omyly uvedené v tomto článku.
Za druhé převčelení je třeba uvažovat a posuzovat v kontextu celé včelí sezóny, která v krajině běží zhruba od dubna nebo března po asi srpen až září. S tím, že každých minimálně 14 dní nebo ještě častěji se mění situace s tím převčelením. Podle toho, které rostliny právě kvetou nebo které mšice produkují medovici.
Převčelení a tím následně nedostatek pastvy pro včely se projevoval už mnoho desetiletí, možná i století v místech s velkým místním nashromážděním produkčních včelstev, jenom tehdy nebylo tak kritické a netrvalo tak dlouhou dobu, aby se odrazilo ve zdravotním stavu včelstev.
Obecně v naší přírodní krajině jsou v průměru největší zdroje včelí pastvy k dispozici v rozvinutém jaru, někdy v době květu řepky a klasických ovocných stromů. Potom postupně množství zdrojů klesá a klesá až v srpnu a září na konci včelařského roku jsou nejnižší, podle mne tak desetina toho, co je k dispozici na jaře. Zatímco včelstva dosahují plné síly s určitým zpožděním v květnu a ta síla se udržuje až do rozvinutého léta v červenci a na začátku srpna.
Převčelení se tak poprvé začalo projevovat nedostatkem včelí pastvy v posledních letních měsících, srpnu a červenci. To ale dlouhodobě nevadilo, protože včelaři na to reagovali před takovými 50 lety přesunutím krmení včel na zimu cukrem na časnější termíny, ze srpna a září až na červenec. Tím včely žily relativně v dostatku sladiny, zatímco nedostatek bílkovinné pastvy, pylu, se překlenul ze zásob pylu, které si včely dělají.
Další známkou převčelení v naší krajině už před mnoha desítkami let by mohlo být považováno překřížení naší původní tmavé včely horskou včelou kraňkou. Původní naše tmavá včela měla už od začátku plodování cca v únoru výrazně pomalejší jarní rozvoj, dosahovala plné síly včelstva až v polovině května nebo až k prvnímu červnu. Tím nebyla dostatečně využita nabídka sladiny a tím produkce medu v době, kdy ta nabídka je v přírodě největší. Dnešní chovaná kraňská horská včela na našem území dosahuje plné síly až o měsíc a půl dříve, někdy v polovině dubna v době květu řepky a před rozkvětem hlavních ovocných stromů a jarních kvetoucích trávníků. Tím přinášela včelařům až o dvě snůšky medu víc a často největší. V dnešní realitě převčelení ovšem často jediné snůšky za celý včelařský rok.
Protože v dnešní době se už projevují známky převčelení a tím nedostatku pastvy v krajině už v druhé polovině května. Kritický je nedostatek bílkovinné pastvy neboli pylu, který na rozdíl od sladiny nejde nijak nahradit krmením umělými produkty. A to už je na dnešní včely moc, včelstva tak jsou dlouhodobě podvyživená v takové míře, že jejich odolnost proti parazitům, třeba Varoa a virovým nákazám velmi klesla. Zejména jsou neschopná v druhé polovině léta odchovávat kvalitní dlouhověké včely nutné pro přežití v zimě, což se projevuje současnými hromadnými podzimními úhyny včelstev.
Odpovědět
Za druhé převčelení je třeba uvažovat a posuzovat v kontextu celé včelí sezóny, která v krajině běží zhruba od dubna nebo března po asi srpen až září. S tím, že každých minimálně 14 dní nebo ještě častěji se mění situace s tím převčelením. Podle toho, které rostliny právě kvetou nebo které mšice produkují medovici.
Převčelení a tím následně nedostatek pastvy pro včely se projevoval už mnoho desetiletí, možná i století v místech s velkým místním nashromážděním produkčních včelstev, jenom tehdy nebylo tak kritické a netrvalo tak dlouhou dobu, aby se odrazilo ve zdravotním stavu včelstev.
Obecně v naší přírodní krajině jsou v průměru největší zdroje včelí pastvy k dispozici v rozvinutém jaru, někdy v době květu řepky a klasických ovocných stromů. Potom postupně množství zdrojů klesá a klesá až v srpnu a září na konci včelařského roku jsou nejnižší, podle mne tak desetina toho, co je k dispozici na jaře. Zatímco včelstva dosahují plné síly s určitým zpožděním v květnu a ta síla se udržuje až do rozvinutého léta v červenci a na začátku srpna.
Převčelení se tak poprvé začalo projevovat nedostatkem včelí pastvy v posledních letních měsících, srpnu a červenci. To ale dlouhodobě nevadilo, protože včelaři na to reagovali před takovými 50 lety přesunutím krmení včel na zimu cukrem na časnější termíny, ze srpna a září až na červenec. Tím včely žily relativně v dostatku sladiny, zatímco nedostatek bílkovinné pastvy, pylu, se překlenul ze zásob pylu, které si včely dělají.
Další známkou převčelení v naší krajině už před mnoha desítkami let by mohlo být považováno překřížení naší původní tmavé včely horskou včelou kraňkou. Původní naše tmavá včela měla už od začátku plodování cca v únoru výrazně pomalejší jarní rozvoj, dosahovala plné síly včelstva až v polovině května nebo až k prvnímu červnu. Tím nebyla dostatečně využita nabídka sladiny a tím produkce medu v době, kdy ta nabídka je v přírodě největší. Dnešní chovaná kraňská horská včela na našem území dosahuje plné síly až o měsíc a půl dříve, někdy v polovině dubna v době květu řepky a před rozkvětem hlavních ovocných stromů a jarních kvetoucích trávníků. Tím přinášela včelařům až o dvě snůšky medu víc a často největší. V dnešní realitě převčelení ovšem často jediné snůšky za celý včelařský rok.
Protože v dnešní době se už projevují známky převčelení a tím nedostatku pastvy v krajině už v druhé polovině května. Kritický je nedostatek bílkovinné pastvy neboli pylu, který na rozdíl od sladiny nejde nijak nahradit krmením umělými produkty. A to už je na dnešní včely moc, včelstva tak jsou dlouhodobě podvyživená v takové míře, že jejich odolnost proti parazitům, třeba Varoa a virovým nákazám velmi klesla. Zejména jsou neschopná v druhé polovině léta odchovávat kvalitní dlouhověké včely nutné pro přežití v zimě, což se projevuje současnými hromadnými podzimními úhyny včelstev.
BM
Břetislav Machaček
29.11.2025 11:26 Reaguje na Radim PolášekPylovou pozdní snůšku skvěle nahrazují paradoxně nepůvodní a invazivní rostliny. V mém okolí to je pyl z křídlatky, netykavky a zlatobýlu kanadského. Na konci podzimu pak je zdrojem pylu a nektaru břečťan, na kterém to ještě před 14 dny doslova hučelo. Takže dost nelibě poslouchám ty názory fanatiků likvidujících ty nepůvodní
rostliny i tam, kde nikomu rozumnému nevadí. Nebýt dnes těch rostlin, tak půjdou do zazimování včelstva bez pylových zásob.
Odpovědět
rostliny i tam, kde nikomu rozumnému nevadí. Nebýt dnes těch rostlin, tak půjdou do zazimování včelstva bez pylových zásob.
RP
RP
Radim Polášek
3.12.2025 14:51 Reaguje na Břetislav MachačekNetýkavku jsem jinak v minulosti sadil, na okraje lesů a úhory. Ukázalo se, že po asi 20 letech intenzívního rozšíření se patrně v půdě od netýkavek hromadí toxické látky a netýkavka ustupuje, až po dalších 10 - 20 letech samovolně z toho stanoviště, v konkurenci vysokých trav, kopřiv a podobných vysokých původních plevelů zmizí.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
1.12.2025 20:38 Reaguje na Radim PolášekTaky mám problém s některými moudry v článku. Pokud včela navštěvuje to, co kvete nejvíce a dává nejvíce sladiny, tak mnoho vzácných rostlin nenavštíví a čmeláci se nemusí bát. Z toho co včela medonosná opylovat neumí potom nekrade ani žádný nektar bez opylení. jak by to asi dělala? No a pokud vyhynou "specialisté na opylování některých rostlin" tak nevyhynou kvůli včele, která jim ty rostliny sama neopyluje. No a pokud je schopna je opylovat tak zas ti specialisté nejsou tak nutní a rostliny nemají důvod mizet.
Odpovědět
SV
JS
SV
Slavomil Vinkler
2.12.2025 17:06 Reaguje na Jarek SchindlerNo prokousne květ, ostruhu z boku. Čmelák to dělá taky.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
3.12.2025 14:48 Reaguje na Slavomil VinklerPřesně tak. Běžně prokusuje třeba jetelové trubky na květech.
Proto se třeba za socialismu v podletí na jetelové semeno kočovalo tak, aby na jetelových polích vznikal přebytek včelstev. Tehdy se uvažovalo tak, že každá samostatná včela, než se naučí ty jetelové trubky prokousávat, a odsávat tak sladinu z jetele bez opylení květu, tak pro první květy zvládne pro ni velmi namáhavé dobývání nektaru ze dna těch trubek jetelového květu na hranici dosahu včelího sosáku. Takže při nadbytku včel nakonec ty včely na poli opylí dostatek květů na jetelové semeno.
Odpovědět
Proto se třeba za socialismu v podletí na jetelové semeno kočovalo tak, aby na jetelových polích vznikal přebytek včelstev. Tehdy se uvažovalo tak, že každá samostatná včela, než se naučí ty jetelové trubky prokousávat, a odsávat tak sladinu z jetele bez opylení květu, tak pro první květy zvládne pro ni velmi namáhavé dobývání nektaru ze dna těch trubek jetelového květu na hranici dosahu včelího sosáku. Takže při nadbytku včel nakonec ty včely na poli opylí dostatek květů na jetelové semeno.
JŠ
Jan Šimůnek
1.12.2025 12:16Na svah pod chalupou pravidelně seji mezi okrasné rostliny medonosnou pohanku, která má poměrně krátkou vegetační dobu, takže se dá vysít v několika vlnách. Taky hmyzí hotel nebo čmeláčník nejsou úplně marná věc.
Odpovědět
