Vladimír Študent: Kam směřuje české odpadové hospodářství z pohledu prevence jejich vzniku?

Textilní odvětví je označováno jako jedno z největších znečišťovatelů a levná produkce v kontextu trendu fast-fashion se významně projevuje v odpadových tocích. Zajímavostí pak je, že pro textil nejsou stanoveny žádné třídicí nebo recyklační cíle a lze o něm hovořit jako o černém pasažéru odpadového hospodářství. Tomuto a dalším níže představeným tématům se bude věnovat 10. ročník konference Předcházení vzniku odpadů, která se koná 10. října v Praze. Ročně se dle odhadů v Česku vyhodí okolo 180 tisíc tun textilu a tvoří tak 3–4 % odpadu ve směsném komunálním odpadu. Nový systém by tak měl odklonit od skládek značnou část odpadů, ale otázkou je další využití a recyklace, která v současnosti není nijak oslňující. Zde bude nutné přispění i samotných výrobců, protože možnost recyklace ovlivní i kvalita použitého materiálu, zvolené materiálové složení a design výrobku.

Zavedení povinného sběru textilu a obuvi od 1. ledna 2025 v České republice představuje jeden z dalších kroků směrem k udržitelnějšímu nakládání s těmito odpady. I když je po celé republice rozmístěno okolo 10 000 kontejnerů na tuto specifickou komoditu, mnoho starého oblečení, bot nebo i bytových textilií však stále končí ve směsném odpadu. Tím se znemožní jakákoliv možnost následného využití nebo recyklace.

Novou povinnost odděleného soustřeďování textilního odpadu ukládá obcím zákon o odpadech již od roku 2020, přesto pro mnoho měst a obcí je toto téma více než aktuální. Proto hned na začátku konference proběhne panelová diskuse, která by měla tuto změnu všem účastníkům ozřejmit po praktické stránce a pomoci městům a obcím se včas připravit. Pokud se vás téma přímo dotýká, doporučujeme se seznámit s metodikou, kterou pro tyto účely vydal odbor cirkulární ekonomiky a odpadů MŽP.

Podle zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, mají obce povinnost určit místa pro oddělené soustřeďování komunálního odpadu mj. pro komodity, jako je například papír, plast nebo sklo, jak to známe dnes. Od nového roku se tato povinnost rozšiřuje také na textil. V souladu s vyhláškou č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, lze zajistit oddělené soustřeďování textilu standardními postupy, jako jsou například sběrné nádoby rozmístěné v obci, vytyčení místa na sběrném dvoru, pravidelné sběry do dočasně přistavených nádob nebo prostřednictvím pytlového sběru (tzv. door-to-door). Výsledné řešení je na rozhodnutí obce, samotné MŽP doporučuje k separovanému sběru textilu přistupovat stejně jako v případě ostatních tříděných složek komunálního odpadu.

Samotné třídění je jedna věc, ale jak je to s financováním, separací a následnou recyklací? I tato témata budou předmětem panelové diskuse. Velkou novinkou je pak zavedení tzv. systému rozšířené odpovědnosti výrobce (EPR). Ten by obdobně jako u jiných dnes zavedených systémů měl spočívat v tom, že výrobce nese odpovědnost za vyrobený produkt až do konce jeho životnosti, takže se bude podílet na financování jeho dalšího zpracování.

Potravinové odpady

Plýtvání potravinami a potravinové odpady se ukazují jako problematické i pro současnou generaci Z. Ta se sice o téma udržitelnosti aktivně zajímá, avšak paradoxně patří mezi jeho největší producenty. Z jakých vzorců toto chování vychází a jak je možné přimět tuto specifickou skupinu ke změně, ukáží prvotní výsledky výzkumného projektu Mendelovy univerzity v Brně, jehož cílem je vytvořit i komplexní metodiku.

Činnost a přínos potravinových bank je všeobecně znám, avšak Potravinová banka v Praze a Středočeský kraj zašly ještě dál a zaměřily se na edukaci mladých lidí ve věku 16–18 let. V rámci mezinárodního hackathonu Wastedhack vytvořili mladí kreativci krátké multimediální spoty na téma Proč neplýtvat jídlem a na konferenci budou představeny nejúspěšnější spoty.

Třídění bioodpadu je pro většinu z nás už téměř samozřejmostí. Dostupnost nádob na bioodpad je čím dál komfortnější, a navíc se pomalu rozjíždějí nové projekty na sběr kuchyňských zbytků. Pilotní projekt Magistrátu hl. m. Prahy představí první výsledky tohoto úsilí a představeny budou také detailní technické aspekty, samotná technika, vybavení i systém svozu a údržby.

Neméně zajímavým příspěvkem bude ukázka inovativního řešení průmyslového zpracování biologicky rozložitelných zbytků z výroby potravin. Ty dokáží za pouhých 7 dní zredukovat až o 60 % původního objemu larvy bráněnky. Nutričně bohaté larvy pak mají všestranné použití, například v průmyslu pro domácí mazlíčky nebo hospodářská zvířata. Reploid představí i využití zbytků larev, které dobře slouží jako hnojivo, a tedy zdroj živin.

I když obchodní řetězce dlouhodobě patří mezi nejmenší producenty potravinových odpadů, snaží se v této věci vyvíjet vlastní úsilí a být příkladem i pro ostatní. I letos se tak v rámci odborného programu podíváme na jeden z řetězců, konkrétně PENNY Market Česká republika, který představí řadu svých chytrých řešení.

Každý rodič si je dobře vědom problému plýtvání u svých potomků. Problém se pak týká i veřejného stravování, v němž svou roli hraje řada faktorů. Zachraň jídlo, z. s., se rozhodlo získat podrobná data o plýtvání ve školních jídelnách v rámci projektu Prague Food Waste a mimo to představí také způsob, jak lze nevydané pokrmy z příspěvkových organizací darovat pro dobročinné účely.

Pomyslný cirkulární kruh uzavře další možnost využití odpadů, a to energetické. V souvislosti s dekarbonizací získává na významu využití odpadů například pro výrobu bioplynu až na úroveň zemního plynu. Aktuální úspěšný projekt a plány do budoucna představí Energy financial group, a. s.

Povinné zálohování nápojových obalu

V odpadařině snad není aktuálnějšího tématu, než je příprava zálohového systému pro vybrané nápojové obaly. I když jsme se tématu věnovali minulý rok, zařadili jsme jej na program konference i letos. Za tímto účelem připravujeme panelovou diskusi, která by měla shrnout vše podstatné, podívat se na klíčové aspekty pragmaticky a realisticky a představit nejčastější argumentace pro i proti zavedení zálohového systému.

Připomeňme si, že zálohování by se mělo týkat PET lahví a plechovek o objemu 0,1–3 litry pro nealkoholické nápoje nebo nápoje s objemem alkoholu do 15 %. Česko by prostřednictvím tohoto systému mělo být schopno splnit stanovené evropské cíle požadující do roku 2029 dosáhnout sběru 90 % těchto komodit. Chod by měl zajišťovat ministerstvem vybraný autorizovaný operátor, fungující na principu tzv. rozšířené odpovědnosti výrobců. Členy se mají stát dovozci, výrobci a prodejci, kteří dohromady dodávají na trh nejméně 80 % těchto obalů.

MŽP ušlo od tezí definovaných v minulém roce velký kus cesty. Po mnoha diskusích a prezentacích připravilo návrh novely zákona o obalech, kterou vládě ČR doporučila ke schválení Legislativní rada vlády s legislativně-technickými úpravami, přičemž hlavní připomínky se týkají samotného operátora. Rozhodnutí o zavedení či nezavedení systému povinného zálohování bude posléze na poslancích Parlamentu ČR. Skutečnost je však taková, že zatím na stole není žádný alternativní návrh, který by aspoň na zahraničních zkušenostech garantoval dosažení stanovené úrovně sběru. Nejkritičtější je sběr plechovek, jejichž stále rostoucí prodej Česko zaskočil, a úroveň sběru této komodity lze označit za zoufalou. Když uvážíme, jak významné negativní dopady na životní prostředí má výroba hliníku, je problém ještě naléhavější.

Elektroodpad a digitalizace

Elektroodpad je jedním z nejrychleji rostoucích druhů odpadu v Evropské unii. Do EU se přibližně 98 % poptávky dováží ze zahraničí, přičemž téměř polovina kritických surovin se dováží ze zemí, jako je Čína a Rusko. Zlepšení recyklačního procesu a nezávislosti EU se tak stává téměř nutností.

Tato sekce konference je připravována ve spolupráci se společností PowerHUB, z. ú., která realizuje projekt WEEE NET9, jehož cílem je vybudovat ekosystém recyklace elektroodpadů za využití moderních technologií v regionu střední a jihovýchodní Evropy. Projekt plánuje zapojit aspoň 500 výrobců a vybudovat až 5 velkých recyklačních zařízení s efektivní recyklací 100 000 tun elektronického odpadu ročně.

V rámci odborného programu se podíváme na konkrétní elektrozařízení, která jsou velice aktuální nejen z pohledu recyklace. Řeč je například o mobilních telefonech, které dnes vlastní téměř každý z nás. Recyklací těchto zařízení lze například získat nemalé množství mědi, stříbra, ale i zlata a paladia. O to bude zajímavější se společně s Remobil, z. s., podívat na tuto problematiku z pohledu materiálových toků v rámci ČR.

Vzhledem k současným cenám se mobilní telefon snažíme chránit pořízením nějakého obalu či pouzdra. Napadlo vás ale někdy, co se děje s milióny neprodaných pouzder, o které po vydání nového modelu není zájem? Společnost FIXED.zone, a. s., se rozhodla současné trendy změnit a přichází s pouzdrem ReStory. To je vyrobené z recyklovaného termoplastického polyuretanu a prokazatelně snižuje uhlíkovou stopu (až o 30 %) oproti novým produktům vyrobeným v Číně a dopraveným do Evropy.

Další tematickou skupinou je recyklace li-ion baterií, které společně s plánovaným útlumem výroby aut se spalovacími motory a rozvojem udržitelnější dopravy získávají na významu. Pro získávání cenných prvků je nutné vybudovat dostatečné recyklační kapacity, aby se snížily dopady na životní prostředí spojené především s těžbou lithia, niklu nebo kobaltu. Komplexní pohled nabídne společnost Kovohutě Příbram nástupnická, a. s., která spustila unikátní linku pro zpracování těchto odpadů.

Stranou pak nemůže zůstat ani recyklace fotovoltaických panelů, jejichž masivní nástup přichází společně s dekarbonizací. Podíl solární energie na celkové světové energetické produkci neustále roste a týká se privátního i průmyslového sektoru. Největší dopad na životní prostředí má zejména výroba, transport a následně recyklace. Na konferenci bude představena technologie společnosti Dekonta, a. s., umožňující zpracování panelů první generace (krystalických křemíkových panelů), u nichž lze vzhledem k neodvratitelnému procesu degradace některých částí v následujících letech předpokládat největší podíl mezi odpadními panely.

Ruku v ruce s udržitelností jde i digitalizace. Jak lze pomocí analýzy a využití dat změnit odpadové hospodářství, to představí závěrečná přednáška, která na praktickém příkladu ukáže, jak lze dosáhnout vyšší efektivity a automatizace. Společnost Waste Digital, s. r. o., za své počínání obdržela mj. cenu Nakopni Prahu 2023.

---

reklama

---