https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vladimir-wagner-doplneni-studie-o-dopadech-prekroceni-tezebnich-limitu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vladimír Wagner: Doplnění studie o dopadech překročení těžebních limitů

1.3.2012
V minulých dnech vyšly a začínají být předmětem široké diskuze výsledky analýzy škod způsobených spálením uhlí nacházejícího se za současnými těžebními limity. Studie byla vypracována na základě zadání organizace Greenpeace Centrem pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. (Více informací ve zprávě Unikátní studie: Spálení uhlí za limity by přineslo škody za bilion" - pozn. redakce)
 

Výsledky samotné studie jsou velmi zajímavé a určitě si zaslouží podrobnou analýzu. Už nyní bych si dovolil uvést několik zajímavých čísel pro srovnání. Ze studie použiji pouze základní parametry a závěry. Hovoří se pouze o škodách způsobených emisemi, tedy o následcích spálení určitého objemu uhlí. Tento objem je celkově vyčíslen jako 873 milionů tun hnědého uhlí. Celková škoda, která tím má být způsobena, je 1,334 bilionů korun. Spálení veškerého uhlí za limity by prý vedlo k celkové ztrátě 228 000 let života Evropanů, ke vzniknu 8820 nových případů chronické bronchitidy. Zvýšil by se také počet hospitalizací – o 2 064 v případech chorob srdce a o 4 417 případů respiračních nemocí.

Než uvedu pro porovnání čísla, která považuji za důležitá a zajímavá, chtěl bych připomenout několik faktů z využívání energetických zdrojů. Nejen v Evropě mají prioritu v přístupu do sítě obnovitelné zdroje. Jako další pak vzhledem k tomu, že mají velmi nízké provozní náklady, jaderné zdroje a teprve nakonec nastupují uhelné a plynové zdroje. Takže jaderné zdroje nevytěsňují obnovitelné ale pouze uhelné a plynové. Jak u nás tak u našich sousedů jako je Polsko, Německo, Slovensko, Rakousko (dovážející polské uhlí) je značný podíl uhlí a plynu, takže libovolná jaderná kilowatthodina nahradí uhlí a zlepšuje ekologickou situaci u nás nebo v naše nejbližším okolí. Stačí se podívat třeba z hřebene Krkonoš na polskou stranu a vidíme, co by se mělo změnit. Tato situace se však ještě řadu let nezmění, protože třeba Německo staví nebo plánuje postavit řadu uhelných a ještě více plynových zdrojů, které mají nahradit jaderné bloky a budou v provozu nejméně čtvrt století. Jen do roku 2014 by se mělo dostavět třináct velkých uhelných bloků o celkovém výkonu přes 11 GW. V současné době často řada aktivistických hnutí prosazuje jako ekologickou alternativu plynové elektrárny. Ty ovšem taky nejsou bez dost velkých emisí. Produkce oxidu uhličitého je zhruba poloviční oproti uhelným a produkce nečistot také není nijak radikálně nižší. Je dobré také připomenout, že prvních 22 nejvíce znečišťujících podniků v Evropě jsou podle studie Evropské agentury pro životní prostředí EEA velké fosilní elektrárny a osm z nich je německých. Naopak Francie se na tomto znečišťování podílí jen velmi málo (podrobněji viz zde).

Pokud nahradíme ročním provozem jaderného bloku o výkonu 1 GW uhelné zdroje, ušetříme za daný rok zhruba 4-6 milionů tun hnědého uhlí, které se v uhelných elektrárnách s ekvivalentním výkonem spotřebují (přesné množství závisí na kvalitě uhlí, ale nám jde nyní pouze o hrubé odhady). Pokud si vezmeme dva bloky jaderné elektrárny Temelín, tak v ideálním případě během předpokládaných 50 let provozu ušetří 500 milionů tun hnědého uhlí. To znamená, že škody, které odvrátí, budou téměř 60 procenty škod popsaných ve zmiňované studii. Oba bloky už téměř deset let běží. Kdyby se opravdu podařilo protijaderným aktivistům spuštění této jaderné elektrárny zabránit, způsobili by už doteď podle studie škody za téměř 150 miliard korun. A jak to vypadá, výsledky studie dokazují, že se už teď jenom zabráněním těmto škodám jaderná elektrárna Temelín zhruba zaplatila.

Podívejme se na Rakousko. Pokud by se v roce 1980 spustila jaderná elektrárna v Zwentendorfu s výkonem 730 MW, nemuselo se spalovat polské uhlí v rakouských fosilních zdrojích a dovážet elektřina z českých a německých uhelných elektráren (jaderný proud rakouští aktivisté do země nepustí :-)), tak by se do současnosti nemuselo spálit zhruba něco přes 100 milionů tun uhlí. Škoda, která byla do současnosti způsobena nespuštěním této již dostavěné jaderné elektrárny, je podle výsledku studie okolo 170 miliard korun jen v následcích emisí uhelných elektráren, které ji musely nahradit. Navíc Rakousko plánovalo postavit i další jaderné bloky, které by mohly úplně vytěsnit uhlí a dovoz elektřiny z uhelných bloků v jeho energetickém mixu. Hodnota škod, kterým by bylo zabráněno, by byla ještě násobně vyšší.

Výkon německých jaderných bloků, které byly téměř před rokem odstaveny, je 8,3 GW. Mohly by fungovat nejméně ještě zhruba pět let, což byl podle plánu schváleného německou vládou před Fukušimou nejkratší termín dalšího fungování pro nejstarší z nich. Většina dalších měla být provozována ještě déle. Kvůli jejich uzavření se musely tuto zimu spouštět staré neekologické uhelné elektrárny s malou účinností, které byly už dlouho ve studené odstávce. Jenom zavření těchto reaktorů během těch zmíněných pěti let, po které by nejméně mohly být v provozu, způsobí podle výsledků studie jen z emise náhradních uhelných elektráren škody spálením okolo 200 milionů tun uhlí téměř 340 miliard korun. A to se nebere do úvahy odstavování dalších bloků a mnohem delší doba, po kterou by bloky mohly nahrazovat fosilní zdroje. Při jejich uvážení bychom se dostali k hodnotám spáleného uhlí překračujícím množství v zásobách za limity uvažovaných ve studii a tomu odpovídajícím škodám.

Protijaderné aktivity úspěšně zabránily spuštění jaderné elektrárny nejen v Rakousku. V značném stupni rozestavěnosti byla například zastavena výstavba čtyř reaktorů s výkonem 440 MW v Polsku, které měly alespoň částečně snížit jeho závislost na uhlí. Již dříve byla nedostavěna nebo předčasně odstavena řada bloků v Německu, předčasně také byly odstaveny bloky v Jaslovských Bohunicích, v Maďarsku a Bulharsku. V Evropě nebyla díky úspěšným kampaním postavena řada plánovaných jaderných bloků. Uhlí, které se díky těmto vítězstvím muselo spálit, mělo daleko větší objem, než je analyzován ve studii. A úměrné větší jsou odpovídající škody z emisí. Je jasné, že jaderná energetika má také svá rizika a negativa. To ostatně vidíme i na nedávných událostech ve Fukušimě. Ovšem, jak dokládá studie Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, značné negativní dopady má i odstoupení od jádra a přechod k fosilním zdrojům, ke kterému dochází již deset let v Německu a který se nyní urychlil. Je proto potřeba velice opatrně a seriozně vážit všechna rizika a dopady různých energetických zdrojů. A hlavně nelze vytrhávat jednotlivé aspekty bez srovnávání a racionálního posouzení.


reklama

 
Vladimír Wagner
Autor je vědecký pracovník Ústavu jaderné fyziky AVČR v Řeži.
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist