Vlastníci lesů: Sucho zvyšuje rizika. Potřebujeme krizový scénář i předvídatelné financování
Na řadě míst odumírají kvůli nedostatku vláhy kultury založené před dvěma až třemi lety a výsadbu je nutné opakovat. Vlastník tak znovu hradí sadební materiál, výsadbu, ochranu i následnou péči, zatímco výnos z nového lesa přichází až za desítky let.
SVOL proto požaduje obnovení podpory opakované obnovy kultur významně poškozených suchem. Současně chce větší prostor pro volbu druhové skladby a původu reprodukčního materiálu podle konkrétních podmínek, posílení aplikovaného výzkumu a odbornou diskusi o využití vybraných nepůvodních dřevin. SVOL také žádá zapojení do pracovních skupin Národní koalice pro boj se suchem.
„Odolnost lesa nelze stavět na jedné dřevině. Každá má své limity, škůdce a patogeny. Rozhodující je vhodná druhová skladba podle stanoviště, kvalitní péče a schopnost rychle reagovat,“ dodává Jiří Svoboda.
Kůrovcového dříví ubývá, rizika ale trvají
Objem evidovaného smrkového kůrovcového dříví klesá již pět let v řadě. Z 9,54 milionu m³ v roce 2021 se snížil na 1,44 milionu m³ v roce 2024 a také v roce 2025 poškození smrku dále výrazně klesalo. „Vývoj posledních let je pozitivní, ale neznamená to, že riziko zmizelo. V některých regionech zůstává kůrovcový základ zvýšený a teplý a suchý průběh vegetace může situaci rychle změnit,“ upozorňuje Petr Doležal, vedoucí oddělení Lesní ochranné služby Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti
Pro zdravotní stav lesů přitom není rozhodující pouze celkový objem srážek. Zásadní je jejich rozložení během roku, teplota, výpar, půdní vláha a délka suchých období. Právě kombinace těchto faktorů může výrazně zhoršit dostupnost vody pro lesní porosty.
Bez předvídatelného financování nelze obnovu plánovat
Schopnost vlastníků reagovat na sucho a další rizika přímo souvisí s financováním. Ve schváleném rozpočtu na rok 2026 bylo na podporu lesního hospodářství určeno 2,477 miliardy korun. V návrhu Ministerstva financí pro rok 2027 z 31. srpna bylo navrženo 557 milionů korun bez výdajů krytých z emisních povolenek. Podle SVOL je pro rok 2027 potřeba nejméně 2,557 miliardy korun.
SVOL požaduje stabilní financování příspěvků podle nařízení vlády č. 24/2026 Sb., pevné termíny jejich průběžného proplácení a dořešení dosud nevyplacených žádostí. Za důležité považuje také přednostní využití prostředků odváděných Lesy ČR do státního rozpočtu pro potřeby lesního hospodářství.
„Pokud stát označuje sucho a adaptaci krajiny za prioritu, musí se to projevit také v rozpočtu. Vlastník potřebuje vědět, s jakými prostředky může počítat a kdy je skutečně dostane. Bez předvídatelného financování nelze dlouhodobě plánovat obnovu lesa,“ říká Richard Podstatzký Thonsern, místopředseda SVOL.
SVOL zároveň upozorňuje na potřebu zajistit financování plateb za ekosystémové služby lesů podle § 46b lesního zákona, který nabývá účinnosti 1. ledna 2027, a podpory sdružování drobných lesních majetků.Připravený vlastník a připravený stát
Období, kdy se kůrovcová situace zlepšila, je podle SVOL potřeba využít k přípravě na případné rychlé zhoršení zdravotního stavu lesů. Stát by měl mít připravený praktický krizový scénář zahrnující monitoring a předávání informací, kapacity pro těžbu a asanaci, dostupnost sadebního materiálu, pomoc drobným vlastníkům, logistiku dříví i finanční nástroje. „Vlastníci nečekají, až problém přijde. Obnovují lesy, mění druhovou skladbu, chrání porosty a investují do prevence. Potřebují ale partnera ve státu a pravidla, na která se mohou spolehnout. Připravený vlastník a připravený stát znamenají menší škody, rychlejší zásah a odolnější lesy,“ uzavírá Jiří Svoboda.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (20)
Slavomil Vinkler
30.9.2026 08:19 Reaguje na PetrImarr Imarr
2.10.2026 20:22 Reaguje na Petrvaber
30.9.2026 08:29Není to tak ,že schválně čekají, aby cíleně zhoršili situaci a peníze si vynutili? Doufam ,že takoví nejsou a mohou začít s obnovou z vlastních zdrojů, nebo půjčky, jako každý kapitalista který investuje aby měl zisk .
Tonda Selektoda
30.9.2026 08:36Jakub Graňák
30.9.2026 09:37 Reaguje na Tonda SelektodaVladimír Šafařík
30.9.2026 09:48Pepa
30.9.2026 11:44Vladimír Pelíšek
30.9.2026 12:06Slavomil Vinkler
30.9.2026 14:39 Reaguje na Vladimír PelíšekVladimír Pelíšek
30.9.2026 16:02 Reaguje na Slavomil VinklerSmrkové hospodaření, resp. neschopnost sektoru LH od něj včas upustit, způsobila největší krizi v lesnictví na našem území od časů tereziánských lesních reforem.
Vladimír Šafařík
1.10.2026 13:55 Reaguje na Vladimír PelíšekSlavomil Vinkler
1.10.2026 15:20 Reaguje na Vladimír ŠafaříkVladimír Pelíšek
1.10.2026 16:05 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
2.10.2026 06:50 Reaguje na Vladimír PelíšekCo se týče nicnedělání, tak existují polesí, kde se starali a škody jsou podstatně menší. Stará metodika ochrany lesa od KUK ukázala, že funguje. Tím poskytla čas na nekatastrofickou, postupnou výměnu lesa.
Vladimír Šafařík
2.10.2026 14:13 Reaguje na Slavomil VinklerBřetislav Machaček
4.10.2026 17:26 Reaguje na Vladimír Šafaříka místo prevence pouze hasíte
požár? Jsou vlastníci, kteří to
zvládají a problémy vyřešili.
Pokud jste restituent, tak si
ztěžujte na krchově předkům, co
vám v lese zasadili(znárodnění
lesů probíhalo podle výměry až
do šedesátých let a 70. leté
stromy sázeli vaši předci. No
a pokud jste les koupil, tak
jste jako "odborník" nevěděl,
že kupujete porost odsouzený
k zániku? Jsem zvědav, co poví
vaši dědici na vámi pěstovaný
les, kde udají nálety a dřevo
listnáčů! Samozřejmě pokud ho
už vy neprodáte jako štěpku
pro energetiku po 20 letech!
Vladimír Šafařík
4.10.2026 21:01 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
6.10.2026 08:27 Reaguje na Vladimír Pelíšekna suchohřiby a jiné houby vázané na smrky
a na borůvky vázané na kyselé půdy vzniklé
opadem jehličí. Ony ty lesy prosperují
tam, kde se o ně řádně starali a nedali
kůrovci šanci je komplet sežrat. Zasáhli
preventivně a úspěšně ale pouze tam, kde
nebyli "záškodníci", kteří ho buď neměli
kapacitu odstranit a nebo ho dokonce záměrně šířili, neboť se jim vyplatí
velkoplošná těžba místo těžby sanační.
Byla to minimálně z 80% lidská chyba
a těch 20% přidalo sucho, ale pro ty
viníky je snazší svalit na sucho vše
a vyhnout se zpytování svědomí a trestu.
Z praxe vím o několika případech liknavého
postupu při zjištění kůrovčáků, kde došlo
k těžbě až po výletu brouka kvůli tomu,
že žádná firma neměla zájem o 20 stromů
a počkala až jich bude 200 a nebo rovnou 2000. Pak se o to firmy popraly a soutěž
se odvoláním jedné z firem opakovala a už
se kácel celý napadený les. Kdo tohle
nevidí, tak lesu opravdu nerozumí a má
jít od toho.
Břetislav Machaček
2.10.2026 10:27Není to způsobem hospodaření, že jeden vydělává a druhý žádá dotace? Nikdo
majitelé lesů nenutí je vlastnit a mohou je prodat a nebo, když si s nimi
neví rady darovat státu. My taky přenechali státu dva hektary pole a ten
ho rozdělil jako náhradní pozemky 10 chamtivým restituentům. Bez strojů
a zvířat ke hnojení pole nechci, aby trpělo bez hnoje hospodařením třeba
i pachtýřů, kteří to pole nyní obdělávají. Já bych se jako jeho vlastník
styděl, že ho huntuji a nebo nechám jinými huntovat a totéž u těch lesů!
Když to neumím, tak to přenechám těm, co to umí, abych nežádal dotace na
kdejakou přirozenou škodu. Sázeli blbě, v blbém čase a bez následné péče.
Kamarád v Beskydech sadil na podzim a nynější stav je ztráta cca 20%
a to je přijatelné. O to méně bude prořezávat a dá šanci na pár let i
borůvčí a náletům. Kolem sazenic mulčuje štěpkou a do jamek jim dává
hrabanku. Ono zasadit sazenice do kamení je jejich vražda a nemá nic
společného se vztahem k lesu.




OSN: Země směřuje k oteplení o 2,8 stupně Celsia proti předindustriálnímu období
Odborníci: El Niño letos dosáhne rekordní síly, příští rok může zvýšit teploty
EU podpoří z Inovačního fondu 77 projektů. Je mezi nimi i plovoucí energetická platforma v Praze