Vlastníci lesů: Sucho zvyšuje rizika. Potřebujeme krizový scénář i předvídatelné financování

Situace v českých lesích se po kůrovcové kalamitě v posledních letech výrazně zlepšila. Rizika spojená se suchem, vysokými teplotami a oslabením porostů ale nezmizela. Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL) proto upozorňuje, že právě nyní je čas připravit se na případné zhoršení situace. Klíčové je umožnit vlastníkům včas reagovat a současně připravit funkční krizový scénář státu. „Neříkáme, že nová kalamita je nevyhnutelná. Teplo, sucho a oslabení porostů ale zvyšují rizika a prevence je levnější než řešení rozsáhlých škod,“ uvedl na tiskové konferenci v Praze Jiří Svoboda, předseda SVOL. Sucho komplikuje obnovu lesů

Na řadě míst odumírají kvůli nedostatku vláhy kultury založené před dvěma až třemi lety a výsadbu je nutné opakovat. Vlastník tak znovu hradí sadební materiál, výsadbu, ochranu i následnou péči, zatímco výnos z nového lesa přichází až za desítky let.

SVOL proto požaduje obnovení podpory opakované obnovy kultur významně poškozených suchem. Současně chce větší prostor pro volbu druhové skladby a původu reprodukčního materiálu podle konkrétních podmínek, posílení aplikovaného výzkumu a odbornou diskusi o využití vybraných nepůvodních dřevin. SVOL také žádá zapojení do pracovních skupin Národní koalice pro boj se suchem.

„Odolnost lesa nelze stavět na jedné dřevině. Každá má své limity, škůdce a patogeny. Rozhodující je vhodná druhová skladba podle stanoviště, kvalitní péče a schopnost rychle reagovat,“ dodává Jiří Svoboda.

Kůrovcového dříví ubývá, rizika ale trvají

Objem evidovaného smrkového kůrovcového dříví klesá již pět let v řadě. Z 9,54 milionu m³ v roce 2021 se snížil na 1,44 milionu m³ v roce 2024 a také v roce 2025 poškození smrku dále výrazně klesalo. „Vývoj posledních let je pozitivní, ale neznamená to, že riziko zmizelo. V některých regionech zůstává kůrovcový základ zvýšený a teplý a suchý průběh vegetace může situaci rychle změnit,“ upozorňuje Petr Doležal, vedoucí oddělení Lesní ochranné služby Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti

Pro zdravotní stav lesů přitom není rozhodující pouze celkový objem srážek. Zásadní je jejich rozložení během roku, teplota, výpar, půdní vláha a délka suchých období. Právě kombinace těchto faktorů může výrazně zhoršit dostupnost vody pro lesní porosty.

Bez předvídatelného financování nelze obnovu plánovat

Schopnost vlastníků reagovat na sucho a další rizika přímo souvisí s financováním. Ve schváleném rozpočtu na rok 2026 bylo na podporu lesního hospodářství určeno 2,477 miliardy korun. V návrhu Ministerstva financí pro rok 2027 z 31. srpna bylo navrženo 557 milionů korun bez výdajů krytých z emisních povolenek. Podle SVOL je pro rok 2027 potřeba nejméně 2,557 miliardy korun.

SVOL požaduje stabilní financování příspěvků podle nařízení vlády č. 24/2026 Sb., pevné termíny jejich průběžného proplácení a dořešení dosud nevyplacených žádostí. Za důležité považuje také přednostní využití prostředků odváděných Lesy ČR do státního rozpočtu pro potřeby lesního hospodářství.

„Pokud stát označuje sucho a adaptaci krajiny za prioritu, musí se to projevit také v rozpočtu. Vlastník potřebuje vědět, s jakými prostředky může počítat a kdy je skutečně dostane. Bez předvídatelného financování nelze dlouhodobě plánovat obnovu lesa,“ říká Richard Podstatzký Thonsern, místopředseda SVOL.

SVOL zároveň upozorňuje na potřebu zajistit financování plateb za ekosystémové služby lesů podle § 46b lesního zákona, který nabývá účinnosti 1. ledna 2027, a podpory sdružování drobných lesních majetků.

Připravený vlastník a připravený stát

Období, kdy se kůrovcová situace zlepšila, je podle SVOL potřeba využít k přípravě na případné rychlé zhoršení zdravotního stavu lesů. Stát by měl mít připravený praktický krizový scénář zahrnující monitoring a předávání informací, kapacity pro těžbu a asanaci, dostupnost sadebního materiálu, pomoc drobným vlastníkům, logistiku dříví i finanční nástroje. „Vlastníci nečekají, až problém přijde. Obnovují lesy, mění druhovou skladbu, chrání porosty a investují do prevence. Potřebují ale partnera ve státu a pravidla, na která se mohou spolehnout. Připravený vlastník a připravený stát znamenají menší škody, rychlejší zásah a odolnější lesy,“ uzavírá Jiří Svoboda.

---

reklama

---