Daniel Vondrouš: Zálohování nápojových obalů: PET lahve do kamen, příkopů ani přírody nepatří
Zhruba o půl roku později má MŽP předložit do vlády novelu zákona o obalech. Také tu hodlá v předstihu zveřejnit k připomínkování. Odpadovou legislativu novela doplní o vysoké recyklační cíle pro jednotlivé typy obalů (od nápojových kartonů až po kovové obaly). Základním nástrojem k jejich dosažení bude právě rozšíření a zkvalitnění systému odděleného sběru.
Naše i zahraniční zkušenosti ovšem ukazují, že dobrovolné třídění funguje jen do určité míry. PET lahví vytřídíme jen polovinu, ve světě jde přitom v rámci této metody o rekordní údaj. Země severní Evropy od Dánska po Estonsko, Izrael, 11 států USA, osm kanadských provincií či třeba jižní Austrálie ovšem využívají mnohem účinnějšího nástroje - zálohování. Zatímco sklo, papír, plasty atp. se i tam sbírají do barevných kontejnerů, nápojové plechovky a PET lahve spotřebitelé vracejí při nákupu v obchodech. Ekonomická motivace umožňuje dosahovat nesrovnatelně lepších výsledků: Švédsko - 86 % plechovek i PET lahví, Norsko - 93 % plechovek a 80 % PET lahví, Německo 95 % plechovek i PET lahví. Kvůli zálohování se nikde nesnížila poptávka po nápojích ani nezvýšila jejich cena, nekrachují malé obchody, nejsou potíže s hygienou. Není tedy důvod věřit tvrzení, že neschopní Češi bezproblémové zálohování PET lahví a plechovek nezvládnou.
Už proto, že zálohový systém všichni dobře známe, už desítky let se osvědčuje také u nás. Lahve od piva nezahazujeme, ale odevzdáváme v obchodě. Vrací se jich kolem 95 % a po dosloužení všechny putují k recyklaci. Jako motivace postačuje tříkorunová záloha.
PET lahve zálohovány nejsou – polovina jich končí na skládkách a ve spalovnách, v horším případě na ulicích, v příkopech podél cest či v lese. Právě nápojové obaly s námi cestují nejčastěji, není divu, že tvoří nejvýznamnější část volně pohozených odpadů. Jejich úklid a následnou likvidaci platí především obce a stát. Ředitelství silnic a dálnic loni oznámilo, že pouze zneškodnění odpadů z čištění dálnic (2300 tun) je ročně stojí 3,2 miliónu korun. PET lahve bývají také spalovány v domácích kotlích a zamořují ovzduší toxickými zplodinami. Mezitím na prvotřídní surovinu k recyklaci marně čeká řada českých zpracovatelů. Pokud by spoléhali jen na tříděný sběr, pak se nejspíš nedočkají.
Není překvapením, že jejich kolegové z obalového průmyslu to vidí jinak. Právě oni jsou totiž podle zákona odpovědní za plnění recyklačních cílů a na třídění či zálohování proto musejí obcím či obchodníkům přispívat. Princip „znečišťovatel platí“ se i v jiných zemích prosazuje postupně a průmyslové svazy pochopitelně nepatří k jeho horlivým obhájcům. Vyšší využití cenných surovin, snižování znečištění či úspora veřejných prostředků ovšem nepochybně patří mezi veřejné zájmy, které se MŽP snaží hájit. Ze všech připravovaných opatření v obou zákonech prostě nelze jednu – a zvláště tak důležitou - skupinu odpadů vynechat.
Obalová novela stanoví vysoké cíle pro všechny hlavní typy obalů - od skla až po nápojové kartony. A k nim přiřazuje příslušné nástroje. Nelze vyloučit, že během příštích měsíců někdo ještě vymyslí originální českou metodu, jak se srovnatelnými náklady dosáhnout vysoké recyklace PET lahví a nápojových plechovek jinak, než ve světě osvědčeným zálohováním. MŽP opakovaně ujistilo zástupce nápojového průmyslu o své připravenosti diskutovat o takových návrzích. Zálohový systém sám o sobě přirozeně není cílem. Je pouze nejefektivnějším známým prostředkem k dohnání ztráty, která nás v recyklaci PET lahví a nápojových plechovek dělí od jiných zemí.
Na otázku Ekolistu odpovídá praktická zkušenost desítek zemí. Zálohování nápojových obalů vede k radikálnímu zvýšení jejich recyklace a ke snížení množství volně pohozených odpadů. Podobně jako před lety v těchto zemích, také u nás dnes stojíme před důležitou volbou. Můžeme dál polovinu PET lahví vyhazovat na skládky, do příkopů a přírody či je dokonce protizákonně pálit doma v kamnech. Nebo je nasměrujeme k recyklaci a ušetříme peníze obcí a státu vynakládané na úklid veřejných prostranství, cennou energii, dováženou ropu, naše plíce a přírodu.
Poznámka serveru Ekolist.cz: Ve Fóru Ekolistu hodláme publikovat vyžádané komentáře zainteresovaných osobností k aktuálním tématům. Všichni oslovení budou mít stejné zadání tématu. V tomto díle seriálu vybrala redakce téma: "Přispěje případné zavedení povinného zálohování nápojových obalů na jedno použití k ochraně životního prostředí?" O komentář k tomuto tématu jsme požádali:
|
reklama
Online diskuse
Kvalita vody se sleduje. - 24. 2. 2008 - Ivan SommerKvalita vody ve veřejných vodovodech se průběžně sleduje laboratorními rozbory a musí odpovídat předpisům. Mohou se vyskytnou problémy (zamoření zdrojů). ale pak se buď provedou nápravná opatření nebo se zdroj musí nahradit jiným, který vyhovuje hygienickým požadavkům. Občas se opravdu zhoršuje kvalita tzv. surové vody, jak zmiňujete, ale systémy její úpravy ve vodárnách na vodu pitnou jsou již na tak vysoké technické úrovni, že výsledek odpovídá normám. Jsem z Brna, kde bývaly velké problémy se zdrojem vody Brněnskou přehradou, ale přesto se dařilo vodu upravit na požadovanou kvalitu. Bylo to ovšem technicky pracné a finančně náročné, takže v současnosti slouží vodárna jen jako záložní zdroj. Hlavním zdrojem pitné vody pro Brno jsou prameniště u Březové. I tam se ale čas od času objevují problémy. |