Daniel Vondrouš: Zálohování nápojových obalů: PET lahve do kamen, příkopů ani přírody nepatří

Německo, Rakousko či Nizozemí dlouhodobě recyklují mezi 55 až 60 % svého komunálního odpadu. Plán odpadového hospodářství ČR určil cíl alespoň 50 % od roku 2010. Skutečnost? Recyklujeme pouhých 20 %. Máme tedy co dohánět. MŽP připravilo soubor opatření, který umožní množství nevyužitého odpadu zásadně snížit. Revoluční kroky přinese především novela zákona o odpadech. Změní se poplatky za jednotlivé způsoby nakládání s odpady tak, aby se více vyplatilo třídit, méně spalovat a nejméně skládkovat. Drtivou většinu zvýšeného příjmu z poplatků nově získají kraje, použít je mohou výhradně na zlepšení nakládání s odpady. Na stejný účel putují také desítky miliard korun vyčleněných ministerstvem životního prostředí z evropských fondů. Všechny obce budou muset svým občanům nabízet třídění papíru, skla, plastu, nápojových kartonů a bioodpadu. Lidé budou moci odevzdávat elektrošrot či baterie také přímo v obchodech atd. Návrh bude zveřejněn v březnu.

Zhruba o půl roku později má MŽP předložit do vlády novelu zákona o obalech. Také tu hodlá v předstihu zveřejnit k připomínkování. Odpadovou legislativu novela doplní o vysoké recyklační cíle pro jednotlivé typy obalů (od nápojových kartonů až po kovové obaly). Základním nástrojem k jejich dosažení bude právě rozšíření a zkvalitnění systému odděleného sběru.

Naše i zahraniční zkušenosti ovšem ukazují, že dobrovolné třídění funguje jen do určité míry. PET lahví vytřídíme jen polovinu, ve světě jde přitom v rámci této metody o rekordní údaj. Země severní Evropy od Dánska po Estonsko, Izrael, 11 států USA, osm kanadských provincií či třeba jižní Austrálie ovšem využívají mnohem účinnějšího nástroje - zálohování. Zatímco sklo, papír, plasty atp. se i tam sbírají do barevných kontejnerů, nápojové plechovky a PET lahve spotřebitelé vracejí při nákupu v obchodech. Ekonomická motivace umožňuje dosahovat nesrovnatelně lepších výsledků: Švédsko - 86 % plechovek i PET lahví, Norsko - 93 % plechovek a 80 % PET lahví, Německo 95 % plechovek i PET lahví. Kvůli zálohování se nikde nesnížila poptávka po nápojích ani nezvýšila jejich cena, nekrachují malé obchody, nejsou potíže s hygienou. Není tedy důvod věřit tvrzení, že neschopní Češi bezproblémové zálohování PET lahví a plechovek nezvládnou.

Už proto, že zálohový systém všichni dobře známe, už desítky let se osvědčuje také u nás. Lahve od piva nezahazujeme, ale odevzdáváme v obchodě. Vrací se jich kolem 95 % a po dosloužení všechny putují k recyklaci. Jako motivace postačuje tříkorunová záloha.

PET lahve zálohovány nejsou – polovina jich končí na skládkách a ve spalovnách, v horším případě na ulicích, v příkopech podél cest či v lese. Právě nápojové obaly s námi cestují nejčastěji, není divu, že tvoří nejvýznamnější část volně pohozených odpadů. Jejich úklid a následnou likvidaci platí především obce a stát. Ředitelství silnic a dálnic loni oznámilo, že pouze zneškodnění odpadů z čištění dálnic (2300 tun) je ročně stojí 3,2 miliónu korun. PET lahve bývají také spalovány v domácích kotlích a zamořují ovzduší toxickými zplodinami. Mezitím na prvotřídní surovinu k recyklaci marně čeká řada českých zpracovatelů. Pokud by spoléhali jen na tříděný sběr, pak se nejspíš nedočkají.

Není překvapením, že jejich kolegové z obalového průmyslu to vidí jinak. Právě oni jsou totiž podle zákona odpovědní za plnění recyklačních cílů a na třídění či zálohování proto musejí obcím či obchodníkům přispívat. Princip „znečišťovatel platí“ se i v jiných zemích prosazuje postupně a průmyslové svazy pochopitelně nepatří k jeho horlivým obhájcům. Vyšší využití cenných surovin, snižování znečištění či úspora veřejných prostředků ovšem nepochybně patří mezi veřejné zájmy, které se MŽP snaží hájit. Ze všech připravovaných opatření v obou zákonech prostě nelze jednu – a zvláště tak důležitou - skupinu odpadů vynechat.

Obalová novela stanoví vysoké cíle pro všechny hlavní typy obalů - od skla až po nápojové kartony. A k nim přiřazuje příslušné nástroje. Nelze vyloučit, že během příštích měsíců někdo ještě vymyslí originální českou metodu, jak se srovnatelnými náklady dosáhnout vysoké recyklace PET lahví a nápojových plechovek jinak, než ve světě osvědčeným zálohováním. MŽP opakovaně ujistilo zástupce nápojového průmyslu o své připravenosti diskutovat o takových návrzích. Zálohový systém sám o sobě přirozeně není cílem. Je pouze nejefektivnějším známým prostředkem k dohnání ztráty, která nás v recyklaci PET lahví a nápojových plechovek dělí od jiných zemí.

Na otázku Ekolistu odpovídá praktická zkušenost desítek zemí. Zálohování nápojových obalů vede k radikálnímu zvýšení jejich recyklace a ke snížení množství volně pohozených odpadů. Podobně jako před lety v těchto zemích, také u nás dnes stojíme před důležitou volbou. Můžeme dál polovinu PET lahví vyhazovat na skládky, do příkopů a přírody či je dokonce protizákonně pálit doma v kamnech. Nebo je nasměrujeme k recyklaci a ušetříme peníze obcí a státu vynakládané na úklid veřejných prostranství, cennou energii, dováženou ropu, naše plíce a přírodu.

Poznámka serveru Ekolist.cz: Ve Fóru Ekolistu hodláme publikovat vyžádané komentáře zainteresovaných osobností k aktuálním tématům. Všichni oslovení budou mít stejné zadání tématu. V tomto díle seriálu vybrala redakce téma: "Přispěje případné zavedení povinného zálohování nápojových obalů na jedno použití k ochraně životního prostředí?" O komentář k tomuto tématu jsme požádali: Daniela Vondrouše, vedoucí poradců ministra životního prostředí - jeho názor najdete na této stránce. Jana Bláhu, tajemníka Českého průmyslového sdružení pro obaly a životní prostředí - jeho názor najdete zde. Marka Sýkoru, člena komise Životní prostředí Svazu města a obcí ČR - jeho názor najdete zde.

---

reklama

---