https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/globalni-oteplovani-ovlivnuje-kvalitu-spanku-divokych-zvirat
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Globální oteplování ovlivňuje kvalitu spánku divokých zvířat

31.5.2024 19:12 | PRAHA (ČTK)
Nejhůře na spánek divokých zvířat působí teplejší letní teploty, naopak lépe chladnější teploty nebo déšť.
Nejhůře na spánek divokých zvířat působí teplejší letní teploty, naopak lépe chladnější teploty nebo déšť.
Zdroj | ČZU
Měnící se roční období a dramatické změny v povětrnostních podmínkách ovlivňují spánek divokých zvířat. Vyplývá to z mezinárodního výzkumu, na kterém spolupracovali čeští vědci z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity (ČZU) v Praze. Podle studie působí nejhůře na spánek divokých zvířat teplejší letní teploty, naopak lépe působí chladnější teploty nebo déšť. Nekvalitní spánek pak má vliv na celkové zdraví a pohodu zvířat.
 
Z výzkumu vyplývá, že množství spánku, jeho efektivita a také kvalita jsou významně sníženy v teplejších a vlhkých dnech. Naopak chladnější teploty, stejně jako větší pokrytí sněhem nebo srážky, podporují zvýšení kvality spánku.

"Vzhledem k hlavní roli, kterou spánek hraje v celkovém zdraví, naše výsledky signalizují, že globální oteplování, a s ním spojený nárůst extrémních klimatických událostí, pravděpodobně negativně ovlivní spánek, a tím i zdraví divoké zvěře, zejména u nočních zvířat. To by se potenciálně mohlo vztahovat i na lidi," uvedla jedna z autorek studie Isabella Capellini z Královské univerzity v Belfastu. "Celkově naše výsledky naznačují, že jedinci, kteří konzistentně spí méně, nebo méně efektivně, pravděpodobně získají méně výhod ze spánku a mohou se u nich projevit dlouhodobé škodlivé účinky spánkové deprivace," řekla.

Vědci využili k pozorování divokých prasat a technologie zvané biologgery, které mají senzory a sbírají v terénu informace. "Je fascinující, jak pomocí nových technologií můžeme nepozorovaně sledovat detaily života divokých zvířat v jejich přirozeném prostředí. Změny ve spánkovém rytmu jsou tak další potvrzenou změnou v chování divokých zvířat čelících intenzivnímu lidskému využívání krajiny a s tím souvisejících změn," řekl Miloš Ježek z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU.

Podle univerzity je výzkum jedinečný, neboť obsahuje nejdelší a nepodrobnější analýzu divokých zvířat. Vědci pozorovali téměř 30 divokých prasat na dvou místech v České republice po dobu tří let. Na výzkumu se podíleli dále vědci z Královské univerzity v Belfastu a Univerzity Swansea ve Velké Británii. Výzkum publikoval vědecký časopis Proceedings of the Royal Society B.

Spánek patří k základním fyziologickým funkcím u zvířat i lidí. Mnohdy jedinci, kteří spí méně než průměr, mají tendenci k častějším neurologickým poruchám v pozdějším životě, uvedla ČZU.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (14)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RV

Richard Vacek

31.5.2024 19:17
Sledovat se to dá i u medvědů. Teplejší zimy jim umožňují úplně vynechat zimní spánek, protože krajina bez sněhu jim i v zimě poskytuje potravu. Ale jestli to medvědi pokládají za horší kvalitu spánku se jich asi nikdo neptal.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.5.2024 20:45
Nevím, no. Dlouhanatánský text, přitom problém je poměrně jednoduchý, alespoň u sledovaných prasat. O nich je známo, že jsou dostatečně inteligentní, a to nejen ohledně nalezení zdrojů potravy, ale i svého welfare. Ráda se tzv. kaliští, tzn. že i v létě nacházejí místa, kde se v bahně či mělčině nejen obalují blátem kvůli klíšťatům/hmyzu, ale současně i chladí. A pokud si vytvoří pohodu, spí/odpočívají určitě bez problémů. Ona z polní pastvy zatahují i několik kilometrů (!!!) do míst, kde budou mít bezpečný a pohodový odpočinek.

Něco jiného bude dobytek na pastvě v oplůtku, bez přítomnosti stromů či přístřešku/stínu. Sem by se měl výzkum zaměřit!, neb přírůstek paseného mladého dobytka býval na pastvě mizerný, dohánělo se to na podzim, po zahnání do stájí. Potom se děly zázraky, tj. i kilo a více za den, což kooperanti brali jako podvod (rozštelovaná váha). (A včíl mudruj, bůvole!-)
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

1.6.2024 08:53 Reaguje na Karel Zvářal
Pokud necháte na pastvě krávy a nic jiného nedodáte, bude hubená. Oni velice rychle trávu udupou a co asi budou mít? Jinak onen spánek. No nevím zda je to pochybným klimatem, kde bylo i hůře, ale neniničila se voda a nelikvidovali keře a pak na dotace opět sázet. Zvířata mají narušený spánek a ani se nedivím. Dříve i u nás ve vsi se svítilo do desíti a ráno v pšt se rozsvítilo. Dnes vidíte světlo na obloze otočt se kam chcete. Svítí se celou noc, proč šetřit. Nepotřebuji být vědec a stačí se dívat. Ještě před pár lety tu byly lesy, nyní zničené a ty zadržely hodně světla, byly neproniknutelné. Dnes vidíte na další vesnici, kde se svítí též celou noc. V čem hledat vědu? Vyhozené peníze.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.6.2024 11:27 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
viz. dole
Odpovědět
MM

Milan Milan

31.5.2024 21:02
To někdo skutečně financuje?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.5.2024 21:11 Reaguje na Milan Milan
A ne? To jsou vědci!
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

31.5.2024 23:00
Nasel by se v posledni dobe aspon jeden den, kdy by se na ekolistu neobjevil novy clanek na tema "globalniho oteplovani"? To je teda kanonada... Za bolsevika byl "Lenin" i v kazdem zelinarstvi, dnes narazite na globalni oteplovani i v clanku o kvalite spanku... (divokych zvirat, aby se ten clanek dal zaradit do skatulky "ekologie" :)
Odpovědět
ss

smějící se bestie

1.6.2024 06:17
O tom nic nevím.
Ale vím, jak celonoční svícení ve zdejším parku, ovlivňuje život zpěvného ptactva !
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.6.2024 11:27
Na tom příběhu není zajímavá ta první část – a to hlavně pro panelákové ekologisty a jim podobné plánovače přírůstku – ale ta druhá, mnohem neuvěřitelnější. Dnešní plemena jsou šlechtěna po mnoho generací na stájový odchov, navíc skot dovede spásat nízkou trávu, ovšem ne téměř metrovou. V dubnu mívá většinou průjem z přebytku dusíku, optimum je někde v květnu-červnu, ale červenec-září stojí za pendrek.

Kontejner s vodou rozpálený, tráva více poválená jak spasená, k tomu mračna much, takže místo plánovaných 0,7 kg přírůstku (normovaných pro stáj!-), bylo na pastvě 0,3-0,4 kg. Pro vedení noční můra a následovalo strašení o výplatách bez prémií. Hrůza, ke komu to dáme?

Prošel jsem hodně farem, ale nikde jsem se nesetkal s člověkem, jako byl František Č.. Vyučený zedník, ale k práci u dobytka měl neskutečný cit a talent. Paradoxem bylo, že na té stáji se krmilo RUČNĚ – nebyla průjezdná – za ní byla hnojová jáma s dopravníkem. Proto všichni ostatní, kromě F.Č., se to snažili všelijak ošulit, nechali si navážet málo, někteří dokonce házeli krmivo hned ho hnojového dopravníku. Ti také prakticky na hodinu letěli (alkoholici za trest do živky)... a František dělal na dvě směny – což byl základ úspěchu!-)

Pan F.Č. byl pravý opak – nechal si navážet DVOJNÁSOBEK krmné dávky, takže se ani hromady siláže a senáže někdy nevešly do přípravny a musely se ke dveřím obcházet. A vrchol všeho byl, že nedával granule, na které jinde spoléhali jako na jediný možný způsob, jak zajistit dobrý růst jalovic. Ale měl naproti stáje seník, kam si chodil opakovaně s vozíkem naložit vrchovatou hromadu.

Když jsem ráno dojel do práce, měl již nakrmeno, koryta plná sena, které dobytek ještě během dne vyčistil. Pohled na nacpané a spokojeně funící zakulacené bachory dával tušit, že přirůstají dobře. To ovšem nikdo netušil, jaký poprask nastane při vážení. Rozdíl váhy po přihnání z pastvy (září) byl za tři měsíce běžně i 100 kg – kilo denně nědělali ani býci ve výkrmu! Když kooperanti zvážili prvních pět kusů, práci ukončili s tím, že si za týden dovezou vlastní váhu, neb této něvěřili. K jejich smůle a naší radosti se průběh opakoval – jalovice rostly “jak z vody” – a to i bez granulí. Takže František byl nejčastěji odměňovaným pracovníkem, což “to tu nikdy dříve nebylo” – závistivci běhali na pentagon, že jsme spolu spolčeni:-)

Bylo to vazné stání, každý kus dostal svou dávku, žádný nebyl tedy odstrkován. Pointa vtipu je v tom, že dobytek reagoval na stájovou pohodu a dostatek krmení neuvěřitelným růstem, čímž dohnal deficit z letní “pastvy”, spíše tedy polohladovění. Odtud tedy (m.j.) můj názor na různé rádobyekology, kteří si myslí, že není nad “svobodu zvířat”.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

1.6.2024 14:43 Reaguje na Karel Zvářal
Děkuji dobře napsané. Ale ono jde hlavně o dotace, pastva dotace.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.6.2024 16:08 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
To jsou události skoro 40 let staré, tehdy byly úplně poměry, vyšší zaměstnanost lidí v zemědělství, vyšší stavy dobytka, plochy sadů, brambor, cukrovky, zeleniny atp. Stát tento tento sektor podporoval, maso se také vyváželo. Návštěvám odjinud, včetně Západu, jen padala brada nad výhodami kolektivního hospodaření a zajištění soběstačnosti. Dnes je to pro mnohé sprosté slovo.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

1.6.2024 23:14 Reaguje na Karel Zvářal
1*
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

2.6.2024 09:55 Reaguje na Karel Zvářal
I v domácích chovech platilo, že pastva byla "medicína" a levné
krmivo. Výkrm býčka byl ale vždy o lepší potravě, než luční tráva,
pokud měl do jatečné váhy dorůst co nejdříve a nezabírat dlouho
místo ve chlévě. Pro něho měl hospodář jetel, vojtěšku, řezanku
se šrotem a jiné kalorické bomby. Páslo se podle počasí a v létě
to bylo pouze ráno a večer, pokud tam nebyla možnost stínu pod
stromy, nebo nějakým přístřeškem. Mouchám se předcházelo střídáním
pastvin a o mnoho hmyzu se postaralo kdysi daleko hojnější ptactvo.
Pamatuji dokonce, že k sousedům chodil jeden zahrádkář pro mléko
a obden si odvážel z pastviny vozíček kravinců do svého hnoje. Ti
mu je umožnili sbírat, protože jim na oplátku nosil výpěstky na
jejichž pěstování neměli sedláci čas. Byla to taková vzájemná
symbióza, kdy každý dělal to co umí a co neumí přenechal jinému.
No a přírůstky u zvířat byly kus od kusu při stejné potravě jiné.
Pamatuji si na dva čuníky od jedné prasnice a jeden rostl jako
z vody a druhý držel štíhlou línii, asi aby nebyl první poražen,
ale v tom se spletl a byl poražen a nahrazen novým seletem. U
býků na výkrm, což bývala za socíku běžná praxe využívána mezi
drobnochovateli tomu bylo podobně. Byli hýčkáni, ale pokud
nepřirůstali jak měli, tak šli na jatka jako telecí. Nemělo
smysl vykrmovat někoho, kdo na to neměl genetické předpoklady.
Kamarád takto vykrmoval smluvně dva býčky ročně a to býval
docela slušný příjem navíc. Bývali jako ze škatulky a rostli
u něho jako z vody, že se tomu divil i zootechnik ze statku
odkud je měl. Bylo to o péči a hodnotné potravě, kterou jim
servíroval tak, aby s ní neplýtvali, ale tak, aby se na ni
těšili a sežrali do posledního stébla a zrna. Pást se šli
pouze při házení hnoje a ne nějaké pasení celý den a celou
noc. Prostě intenzivní výkrm a ne nějaké levné, ale málo
výživné spásání málo výživné trávy. Spásání beru jako velmi
ekologickou činnost u které nejde o rychlost růstu zvířat,
ale o levnou údržbu krajiny a relativně levné maso bez nároků
na výkrm kaloricky hodnotnou potravou pěstovanou na polích.
Efektivitu samozřejmě nelze u stájového a pastevního způsobu
chovu zvířat srovnávat, protože každý způsob má svůj účel.
Jinak o tom odstrkování platilo na každé zvíře něco jiného.
Některé při krmení otálelo a druhé mu to sežralo, ale závist
měla vliv na množství zkonzumované potravy. Pak se předháněli,
kdo toho sežere více a absolutně toho bylo nakonec více, než
když měl každý svůj žlab. Někdy to ale nešlo kvůli agresivitě
jednoho z nich, který toho druhého od žlabu odstrkoval. Pak
bylo nutno stáj rozdělit a krmit každého zvlášť. Ono u lidí
je to totéž a tak proč ne u zvířat? V tom jsme si podobni.
Jinak máte pravdu v tom, na jaké výši tehdy byly některé chovy
zvířat v porovnání s tehdejšími soukromníky na Západě. Když
jsem po revoluci navštívil dva sedláky v Alpách, tak to bylo,
jako bych se vrátil do padesátých let u nás. Staré kamenné
chlévy, mračna much, pouze ruční práce s vidlemi a ve stodole
seno dovezené z Podunají. Od té doby tvrdím, že není nic
ekologického dotovat chovy v horách, které se neobejdou bez
krmení dovezeného z nížin. Vždyť se tam dovážejí živiny navíc,
než kolik jich ty louky vyprodukují a které musejí zase do
sebe vstřebat. Je to jako navážet na pole hnůj, tu produkci
neodvážet a pak se divit, že se mění skladba rostlin a jejich
kvalita, co do množství dusíku atd. Ekologické je otáčet ty
živiny a produkci na daném místě bez drancování, ale taky bez
neúměrného obohacování živinami. Pak se i u nás divíme, jak
se mění skladba rostlin na pouze mulčované louce, protože na
ni narůstá množství živin vyhovující pouze některým rostlinám
a jiné to zahubí. Je to díky dotacím efektivní, ale ekologicky
zcela zcestné!
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

2.6.2024 10:40 Reaguje na Břetislav Machaček
Oni ti kupci se jezdili dívat i na podmínky, v jakých dobytek roste. A ano, pokud, pokud kus nesplňoval váhu odpovídající věku, byl určen k rychlejšímu zpracování. Psal jsem to hlavně kvůli tomu kontrastu "čistý vzduch vs. vazná stáj", což je dnes často kritizováno. A na tom člověku (F.Č.) mě fascinovala ještě jedna věc - on se prakticky nepotil. Dělal celkem pomalu, ale stále stejným tempem. A tím, že krmil ručně, dosáhl toho, že dobytek žral krmiva postupně, a nestalo se to, že došlo ke smíchání (on říkal "zbachlání") do guče, ve které se dobytek přehraboval, ale dosti zůstávalo. Jezdili se na něho dívat z laboratoře, z vedení, prostě nikdo nechápal takové rozdíly z různých provozů. A on mi vlastně dal do života nejvíc svým poctivým přístupem a skromností. Nechápal, co je všem těm inženýrům na tom tak divné, kilo denně - no a co? Přiznám ale, kdybych to neviděl na vlastní oči, tak tomu neuvěřím - to byly obrovské objemy, které do nich dokázal dostat. Před třemi lety jsem ho navštívil - rodina ho z baráčku vystěhovala (prodali), bydlí na pasekách v unimobuňce. Ono těch zážitků s ním bylo více - v mrazivé zimě 85 nikdo nechtěl čistit namrzlé guče hnoje na venkovním dopravníku, všichni, co měli službu, se z toho vykroutil. Umluvil jsem Františka, jdu se za dvě hodiny podívat, jak je daleko (i čištění metráků hnoje pod pásem) - a on už byl ve sprše - už byl s prací hotov! Prostě neskutečný dříč, přitom jedl většinou suchý chleba s cibulí. Ale stovku (bonus) za nejlepšího pracovníka mu všichni záviděli... Kdo nezažil, těžko uvěří.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist