reklama

zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

/ publicistika / příroda

Přihlášení

Jak ovce, koně a krávy pomáhají horské přírodě Jeseníků? Nenechají vyrůst les

4.7.2020 04:47 | PRAHA (Ekolist.cz)

Diskuse: 7

Krávy skotského náhorního skotu v Jeseníkách.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Petr Šaj / AOPK ČR

Pasoucí se zvířata napomáhají v horách tomu, aby tam nevyrostl les. Ponechat část přírodní krajiny bez lesa je totiž v České republice každým rokem cennější. Takzvané bezlesí totiž v Česku výrazně ubývá. Kvůli velmi chladnému jaru začala pastva nicméně téměř o měsíc později než obvykle. Informuje o tom Agentura ochrany přírody a krajiny.

Na Ovčárně se k již tradičně přiváženým ovcím letos přidali i poníci horského plemene Shetland. Valašské ovce i poníky dodala rodinná farma ze Stránského. První červencový den dorazily na úbočí Pradědu a Švýcárny i krávy skotského náhorního skotu a koně huculského plemene z farmy ve Vernířovicích.

„Navazujeme na přerušenou tradici. V Jeseníkách se nad horní hranicí lesa se dříve kosilo a pásl dobytek. Zdejší květnaté horské trávníky jsou pestré právě proto, že je pomáhala udržovat lidská péče. Poté, co se s pastvou přestalo, začaly postupně zarůstat,“ vysvětluje Jindřich Chlapek ze Správy CHKO Jeseníky. „Předpokládané účinky pastvy na rozmanitost alpínských trávníků se skutečně projevily již po přibližně pěti letech, na pasených plochách se zvyšuje zejména počet rostlinných druhů,“ dodává.

Na pasoucí se dobytek se zájmem reagují i návštěvníci Pradědu. Svědčí o tom i to, že panely popisující důvody obnovy tradičního vypásání horských trávníků jsou nejčtenější ze všech, které jsou v terénu umístěny.

„Různé druhy zvířat spásají rostlinný porost odlišně, proto jsme pro pastvu zvolili různé druhy. Od koní si například slibujeme důslednější vypásání zejména některých druhů trav, které ovcím příliš nešmakují. Svými kopyty také narušují povrch půdy, takže se tu mohou uchytit ty druhy rostlin, které by v bujném porostu neměly šanci,“ popisuje botanik Radek Štencl.

Účinky pastvy se podrobně monitorují a na základě výsledků připravuje AOPK ČR, Správa CHKO Jeseníky na další roky komplexnější projekt zaměřený na podporu a rozšíření pastvy v oblasti horských holí. Pastva v nejvyšších polohách Jeseníků je finančně podpořena z Programu péče o krajinu.

reklama

tisknout poslat

Dále čtěte |

Hvožďanská louka v CHKO Český les Foto: Lubor Ferenc Wikimedia Commons

Hvožďanská louka v CHKO Český les je větší. Remíz ji chrání před splachy hnojiv

Vědec objevil u Mochova vzácnou škeblovku, ve středním Polabí je to první nález

Ropucha krátkonohá Foto: Marek Szczepanek Wikimedia Commons

U solární elektrárny na Sokolovsku bude žít vzácná ropucha krátkonohá

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (7)

Jaqen Hghar

4.7.2020 08:30

jo, jo, les je špatnej, ekodobytek na něj, když dobytku dojde síla, je možné i použít nějakou obří vysokotlaký čistič, aby ty skály v našich velehorách opláchl, tak, aby tam nerostlo nic a voda mohla nerušeně odtéct

Odpovědět

Krejcar Stanislav

4.7.2020 12:34 Reaguje na Jaqen Hghar

To není o ekodobytku ! Vzdělanci v oboru myslivosti znají škody napáchané spárkatou a vysokou zvěří na výsadbách nejen náletových rostlin. Takže je pravdou kdo se jak na co dívá. Zda se jedná o pěstitele nebo o obecního zastupitele. Obecná příroda je anonymní krajina bez vlastníka. A není potřeba v její ochraně používat feromonové odpuzovače a nechutnající nátěry. Bezlesí pozemků krajinného introvilánu je věcí údržby před náletovými rostlinami. Proto asi ekotur a koně nesmí na Boubín a ŠNP. Zparchantělý lidský druh ........

Odpovědět

vaber

5.7.2020 14:33 Reaguje na Krejcar Stanislav

náletové dřeviny je asi něco odporného co se důsledně likviduje vždy a všude i když je to přirozený a možná ten nejlepší způsob zalesňování

Odpovědět

Jarek Schindler

6.7.2020 01:49 Reaguje na vaber

Jde spíš o to, že zalesňovat horské hole v subalpínském pásmu, tedy na a nad horní hranici lesa, nikdo rozumný nechce a nebude. No a třeba na té Šumavě, Boubíně toto pásmo s těmi horskými trávníky prostě neexistuje. Ta arkto-alpínská tundra je u nás vyvinuta pouze ve " Vysokých Sudetech" Ono jde spíš o to, že je to od zdi ke zdi a záleží asi hlavně na tom co zrovna uvědomělý ochranář vymyslel a zrovna prosazuje. Travařilo a páslo se tam od 17 století. Někdy před druhou svět.válkou se kolem Pradědu páslo údajně až 400 ks skotu a ovcí. O pár desítek let později vadil kamzík a jelen. Přímo likvidovali vzácné rostlinky,nitrifikovali půdu a sešlapem a narušením drnu napomáhali erozi. Časem bych si určitě vzpomněl i na jejich další uváděné negatívní vlivy. No a o pár let později nám to najednou začne zarůstat a vracíme se o tři sta let zpět. Pokud by to byl návrat se všemi přírodními pozitivy, neprotestuji. On se však neustále mluví o přirozenosti a původnosti. Ta horní hranice lesa a tedy i ty horské trávníky byly podstatně výše než dnes. S ochlazením v "malé době ledové" a činností člověka se ta hranice snižovala. Na začátku dvacátého století byla níže než je dnes. Takže bych řekl, že se díky ochraně nyní vrací do své původní podoby a ono se to ochranářům najednou nelíbí?

Odpovědět

Stanislav Chytrý

5.7.2020 19:08

No nemůžu si pomoci, ale les na horách je to pravé ořechové co se týče zadržování vody v krajině. Docela nerozumím té snaze, aby na horách nebyl les.

Odpovědět

Jarek Schindler

5.7.2020 23:30 Reaguje na Stanislav Chytrý

U nás je prostě na les a přírodu každý odborník. Pokud chce člověk něčemu rozumět , měl by o tom alespoň něco málo vědět.

Odpovědět

VŠ

Viktor Šedivý

10.7.2020 14:48

Nenechají vyrůst les?
Ale les přeci pro svůj růst spotřebuje ten strašný CO2, který hrozí nás zahubit. Takže ovce, koně a krávy na nás vlastně přivolávají uhlíkovou zhoubu a zmar!

Odpovědět

Nejčtenější články

Na Hodonínsku někdo zastřelil osmiletou samici luňáka červeného. Patřila k nejstarším značeným v Česku

Diskuse: 14

Ochrana luňáků červených: Boj proti otravám, nebezpečným elektrickým sloupům a ilegálnímu lovu

Diskuse: 2

reklama

reklama

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.