https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/moznosti-adaptace-lesnickeho-hospodareni-na-zmenu-klimatu-se-podobaji-v-cesku-i-sasku
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Možnosti adaptace lesnického hospodaření na změnu klimatu se podobají v Česku i Sasku

29.10.2026 11:30 | PRAHA (Ekolist.cz) | Jan Řezáč
Liniová výsadba různých druhů listnáčů podél turistických cest, Krušné hory, Sasko.
Liniová výsadba různých druhů listnáčů podél turistických cest, Krušné hory, Sasko.
Foto | Jan Řezáč / VÚLHM
Jedním z největších rizik, kterým lesní hospodářství v současnosti čelí, je změna klimatu, jež se projevuje především prohlubováním period sucha, zvyšováním teploty, ale i nárůstem četnosti dalších extrémních meteorologických situací. To se odráží ve vyšší aktivitě kalamitních škůdců v suchem oslabených lesích a v šíření nových invazivních druhů. Vysoké stavy především spárkaté zvěře prakticky znemožňují přirozenou obnovu lesů a jejich regeneraci po disturbancích, komplikují rovněž umělou obnovu směrovanou k dosažení vyšší druhové pestrosti lesních dřevin.
 
Do značné míry je tak ohrožen rozvoj i udržení ekosystémových služeb, které jsou zásadní pro funkčnost kulturní krajiny. Mezi ně patří například zachování množství a kvality podzemní vody, zachování vyrovnanosti odtoků i zadržování vody v krajině nejen během přívalových srážek. Na jednu stranu se zvyšuje poptávka po dřevě a dřevěných výrobcích, na straně druhé se stále častěji hovoří o poskytování environmentálních služeb jako hlavním poslání lesnictví.

V této situaci nabývá na významu aplikovaný lesnický výzkum a monitoring lesů, jenž má přinášet nové vědecké poznatky a zároveň je ve srozumitelné formě předávat praxi i široké veřejnosti. Lesnický výzkum by tak měl budovat mosty mezi různými skupinami, které se v této oblasti pohybují, ať již jsou to správci a vlastníci lesních majetků, vědci různých oborů, zástupci ochrany přírody či širší odborná veřejnost.

Na tomto hodnocení situace v lesním hospodářství i lesnickém výzkumu se shodují ředitelé Kompetenčního centra Saských státních lesů Dr. Dirk Roger Eisenhauer a Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti v. v. i. doc. Vít Šrámek. Současnou situaci stručně charakterizují v úvodu sborníku Nové aspekty lesnického hospodaření v oblasti hercynských pohoří – Poznatky výzkumu a možnosti adaptace na změnu klimatu. Pro české prostředí jsou v něm mimo jiné zajímavé zkušenosti německých vědců.

Projekt Management jelení zvěře pro přeměnu lesů

Již na počátku 90. let byl ve státních lesích Svobodného státu Sasko zahájen ambiciózní program přeměny lesů. V horských oblastech jižního Saska však byly podmínky pro tento program nepříznivé. Dominující smrk byl v důsledku imisní kalamity na mnoha místech odumřelý nebo silně poškozený. K tomu se přidala nadměrná početnost populace jelení zvěře.

Úsilí o snížení stavů jelení zvěře na úroveň snesitelnou pro les vyvolalo v části organizované myslivecké obce, ale i v ochranářských sdruženích masivní odpor. Konflikt se od roku 2015 prohluboval v podobě petic, příspěvků v denním tisku a různých mysliveckých médiích, kampaní na internetu a sociálních médiích, četných dotazů v zemském parlamentu, paušálních trestních oznámení.

Aby bylo možné v této neuspokojivé a rozporuplné situaci cíleně rozvíjet management jelení zvěře pod premisou úspěšné přeměny lesů v Krušných horách a v Labských pískovcích, zahájily Saské státní lesy v roce 2016 ve spolupráci s katedrou lesní zoologie Technické univerzity v Drážďanech projekt „Management jelení zvěře pro přeměnu lesů“.

Přestavba lesa a management jelení populace fungují ve vzájemné závislosti. Přitom je důležité, aby s redukcí nadměrných populací zvěře šla ruku v ruce také nezbytná rozsáhlá „opatření ke zlepšení životního prostředí“ (druhové složení stromů, struktura lesa, půdní vegetace). Nejprve však musí být hustota zvěře přizpůsobena únosnosti biotopu – aby následně mohla být únosnost zvýšena například přestavbou lesa nebo intenzivnějším využíváním otevřených ploch.

Zkouší se i výsadba třešně ptačí, Krušné hory, Sasko.
Zkouší se i výsadba třešně ptačí, Krušné hory, Sasko.
Foto | Jan Řezáč / VÚLHM

V saských státních lesích je podle německých vědců od ukončení projektu v roce 2018 patrný pozitivní trend. Redukovat stavy zvěře se podařilo tím, že byly zavedeny pouze vlastní honitby, vydávají se lovecké povolenky, kdy jsou stanoveny minimální počty odlovených kusů, při vyšším lovu se část peněz lovcům vrací apod.

Stále však přetrvávají nepřátelské postoje mezi částí lesníků a myslivců orientovanými na jedné straně na les a na druhé na zvěř. Tyto konflikty jsou v éře sociálních médií v digitálním prostoru až nadměrně eskalovány. Konzistentní management jelení zvěře zaměřený na životní prostředí (monitorování, regulace, územní plánování) na úrovni spolkových zemí se však dosud nikde v Německu neprosadil.

Přizpůsobení systému cílů lesnictví klimatickým změnám v saském středohoří

Zvyšující se četnost a intenzita období sucha a veder vedla především od roku 2018 k rozsáhlým škodám v lesích. V Sasku se průměrná roční teplota mezi klimatickými normálními obdobími 1961–1990 a 1991–2020 zvýšila o 1 °C z 8,2 °C na 9,2 °C. Tento trend bude do konce 21. století pokračovat s předpokladem zvýšení teploty až o +5 °C. Ve srovnání s prognózou postupuje skutečné oteplování rychleji. Již teplotní úroveň posledního desetiletí (2011–2020) činila přibližně +1,6 °C (9,8 °C) ve srovnání s referenčním obdobím 1961–1990 a leží tak nad hodnotami, které byly předpovězeny klimatickými modely.

S oteplováním se atmosféra stává „žíznivější“, protože s každým stupněm nárůstu teploty dokáže pojmout o 7 % více vodní páry. To má závažný dopad na klimatickou vodní bilanci, tj. na rozdíl mezi srážkami a potenciálním výparem. Srážkový deficit je tak umocněn zvýšenou mírou výparu v důsledku vysokých teplot.

Klimatické podmínky, které jsou zásadní pro vznik typických lesních společenstev procházejí v období změny klimatu výraznými změnami. Lesnická typologie, lesnické plánování a pochopitelně i lesnická praxe musí na tyto změny podmínek nutně reagovat. V Saských státních lesích se to děje porovnáním současného a cílového stavu lesních porostů.

Cílový stav lesa (Zielzustand) popisuje složení druhů stromů a keřů i strukturu lesa, které jsou na daném stanovišti přizpůsobeny stávajícímu klimatu i jeho předpokládanému vývoji. Druhové složení musí odrážet vlastnosti stanoviště a klimatické podmínky, ale musí také zahrnovat lesnicko-hospodářské požadavky na rozložení rizik (ve smyslu druhové a strukturální rozmanitosti) a budoucí ekologické možnosti (a to např. i ve smyslu možnosti využití introdukovaných dřevin). Cílový stav je porovnáván s aktuálním výchozím stavem, přičemž jejich rozdíl představuje příslušný rozvojový potenciál a je základem pro stanovení konkrétních lesopěstebních opatření.

V systému hospodaření jsou zohledňovány i dlouhodobé zkušenosti místních lesníků. Jejich znalosti o místních a klimatických zvláštnostech se promítají do druhové skladby cílových stavů. Příkladem je buk lesní, který v severosaské nížině vykazuje v důsledku rostoucího sucha v posledních letech zhoršený zdravotní stav i známky odumírání. Lokální zkušenosti tak umožňují podrobné rozlišení lokalit buku lesního v cílových stavech lesa podle jeho tolerance vůči suchu.

Důsledné prosazování druhové rozmanitosti stromů v rámci dynamických cílů povede v dlouhodobém horizontu k nárůstu podílu listnatých dřevin na 60 % (v roce 2022 dosahoval podíl listnatých dřevin pouze 32 %). Kromě změny druhové skladby je další prioritou pro adaptaci na změnu klimatu diverzifikace věkové a výškové struktury lesních porostů. Cílem jsou klimaticky stabilní porosty s výraznou strukturální rozmanitostí.

Sborník „Nové aspekty lesnického hospodaření v oblasti hercynských pohoří – Poznatky výzkumu a možnosti adaptace na změnu klimatu“ je ke stažení zde.


reklama

 
foto - Řezáč Jan
Jan Řezáč
Autor je pracovníkem Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (40)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

29.10.2026 12:10
Popisuje se zde potřeba managementu lesa lidmi (lesníky) v celé šíři. A zdůrazńuji, do té šíře patří jak stromy tak i herbivoři, ale často se zapomíná, že i karnivoři. Management je o správném druhovém složení i správné hustotě populace.
Odpovědět
Pe

Petr

29.10.2026 19:17
"Na jednu stranu se zvyšuje poptávka po dřevě a dřevěných výrobcích, na straně druhé se stále častěji hovoří o poskytování environmentálních služeb jako hlavním poslání lesnictví."

To je správný a zcela racionální názor - lesnictví opravdu není fabrika a zcela souhlasím s tím, aby bylo pouze o environmentálních službách. No a dřevo jako výrobek nechť se pěstuje plantážním způsobem mimo les, stejně jako zemědělské plodiny. Vždyť v případě zemědělství by nikoho ani nenapadlo požadovat, aby pole poskytovalo nějaké environmentální služby. Pole se považuje čistě za produkční prostředek. Udělejme to se dřevem stejně - pěstujme ho, a les ať je opravdu les, a ne fabrika. Lesu to vyloženě prospěje, no a pěstitelé dřeva ať si ho pěstují a sklízejí jak chtějí, i to krajině a vůbec všemu jen prospěje. Prostoru je na to dostatek, toho se netřeba bát. Současné lesnictví je z tohoto pohledu takový kočkopes - všechno dohromady, dobře ale nefunguje nic, spíš si to navzájem překáží a vadí.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

29.10.2026 19:39 Reaguje na Petr
Vždyť jo. Prales=environmentální sluha, hospodážský les=plantáž. Ale ideál je něco mezi tím, což se, i přes váš odpor, naštěstí víceméně děje.
Odpovědět
Pe

Petr

29.10.2026 19:48 Reaguje na Jiří Svoboda
Pár zbývajících pralesů ani náhodou nedokáže zajistit planetární ekosystémové služby. Nedokáže to dokonce ani celková dnešní lesnatost, tak nízká už je.
Stávající lesy tedy ponechat ekosystému, snad se ještě vzpamatuje, no a hospodářské lesy vytvořit na nelesní půdě vyloženě jako formu zemědělské produkce.
Nevím jestli je ideálem mix, kde je všeho trochu, pořádně ale nic, protože současná rozloha lesů je nedostatečná na oboje.
Odpovědět
Pe

Petr

29.10.2026 19:51 Reaguje na Petr
Nikde přece není psáno, že zemědělství může a musí pěstovat a produkovat pouze zemědělské plodiny. Když může produkovat energetické plodiny, tak může produkovat i dřevo.
Odpovědět
Pe

Petr

29.10.2026 20:26 Reaguje na Petr
No a se zemědělskou produkcí dřeva by se znovu vrátil původní význam slova lesník, tedy producent dřeva, typ zemědělce, jen pracující s jinou formou rostlin. Nemusel by se zdržovat s ničím jiným a mohl by produkci maximalizovat a zintenzivňovat úplně stejně, jako klasický zemědělec. Produkce dřeva by výrazně vzrostla, uspokojila poptávku a civilizace by se stala o něco udržitelnější a ekologičtější. A klidně by se to mohlo zkombinovat s chovem zvěře, myslivost stejně prochází velkou perestrojkou, stará je pryč a novou nikdo neví jak uchopit. Stejně směřuje pouze k produkční formě, jako vše.
Celkově tedy oddělit přírodu od lidských produkčních forem. Příroda si oddechne a bude si moct žít a fungovat po svém, no a lidé si oddechnou a užijí si svoji oblíbenou hru na zvyšování a maximalizaci produkce a zisků. A nebudou se navzájen plést druhému do cesty, překážet si, vadit a dělat naschvály.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

30.10.2026 07:05 Reaguje na Petr
To co píšete vypadá zcela racionálně, ale je to blábol jako vždy. Mimo pár rezervací jsou produkční lesy vše. Tak jako mimo pár rezervací jsou produkční pole a louky vše.
Vy chcete zestátnit, nebo "zespolečenštit" či nařídit majiteli péči bez zisku (to smrdí nevonictvím až otroctvím) o všechny stávající lesy"služební" a vypěstovat nové plantáže? Ale po 30 letech nebude k rozeznání co je les nový dle vás "plantáž" a co starý "služební".
Odpovědět
Pe

Petr

30.10.2026 18:44 Reaguje na Slavomil Vinkler
No však právě v tom je základ všech problémů - s klimatem, vodou, teplotami - že vše je produkční.
A lidstvo si prostě musí vybrat - když dovolilo privatizovat životní prostředí - jestli nechá majitele aby ho využili do poslední kapky, a pak zhasnem, zavřem a konec, nebo jestli bude chtít mít nějakou budoucnost, a pak majitel životního prostředí bude muset prioritně plnit vyšší cíle. To se nedá nic dělat.
Nebude k rozeznání? Netrapte se tím, co nerozeznáte. Někdo jiný to rozezná, nebojte.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

31.10.2026 07:55 Reaguje na Petr
Životní prostředí tedy co, Znárodníme? To jsme letos už propásli.
Odpovědět
MB

Martin Brož

30.10.2026 16:38
Nemyslím si, že by lesnictví mělo zabředávat do tvorby plantáží. Dle mého názoru by bylo ideální, byť za cenu menšího bezzásahového území, co nejlépe se blížit nějakému "přírodnímu" stavu, za předpokladu velice šetrného hospodářství, ale za to na větších plochách. Zkrátka co nejvíce smýt rozdíl mezi pralesem a hospodářským lesem.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

31.10.2026 07:46 Reaguje na Martin Brož
Co to je přírodní stav.
V hluboké minulosti (a někde trošičku i nyní v Africe) byla úplná potravní pyramida. Herbivoři od "králíka po slona, mamuta a nosorožce" a karnivoři od "rejska, vlka po tygra a lva". Tato společenství vytvářela skutečný a přírodní (bez uvozovek) vyvážený stav.
No jo, ale člověk vyhubil (zejména megafaunu) na všech kontinentech a tím ten přírodní stav zlikvidoval, není už úplná potravní pyramida (skoro) nikde. Člověk určitým způsoben megafaunu nahradil a zejména během poslední doby ledové vytvořil jakousi kulturní, antropocení, krajinu, co se lidem docela líbí. Až v posledních cca 150-200 letech ji začal udržovat jinak, spíše průmyslově. Opustil drobná hospodářství (květnaté pastviny zarůstají), opustil místní těžbu dřeva (květnaté pařezáky zarůstají) a zavedl veliké lány (plantáže) jak na poli, tak v lese. No a najednou se nám to nelíbí. Jenomže otázka zní, co je tedy přírodní les? Ten s mamuty už nikdy nebude. Takže to bude vždy dílo člověka = artefakt. A jaký je ten správný? Nicnedělání, samovýsev, pařezák, pastevní les....
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

31.10.2026 07:56 Reaguje na Slavomil Vinkler
poslední doby poledové
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

31.10.2026 07:52 Reaguje na Martin Brož
Jiná otázka: Máte les? Máte pole? CO vás živí? Jste ochoten vkládat své prostředky do vytváření a údržbu něčeho pro cizí, jako "prostředí ideální pro všechny"? tedy jako park, zahrada, prales....? A co až vám dojdou peníze?
Odpovědět
VP

Vladimír Pelíšek

31.10.2026 11:23 Reaguje na Slavomil Vinkler
Vy stále nerozumíte skutečnosti, že lesní plantáže, po započtení opravdu VŠECH nákladů a ekonomických dopadů, NEJSOU a nikdy nebudou žádným “ekonomickým řešením”. Toto nepochopení Vás vede ke stavění těchto plantáží do protikladu k trvale udržitelným, stanovistně odpovídajícím lesním porostům.
Lesníci Josefa II. provedli jednoduchý výpočet, kdy jim vyšlo, že smrkové dřevo vyroste rychleji, bude rovnější, kvalita bude vyrovnanější a obnova plantáže snazší a efektivnější, než pokud by pěstovali skutečný evropský les, tedy smíšený, nestejnověký, průběžně těžený a obnovovaný.
Jenže oni tehdy ještě neměli k dispozici ani data, ani zkušenosti, které jsme poté, během 200+ let, nasbírali. Dnes už naopak víme, že boreální plantáže nejen že nejsou dlouhodobě výnosnější než přírodě blízký nestejnověký les, ale jak se ukazuje na stále více místech, nedokážeme je často uz ani dopěstovat do stavu, kdy je lze vůbec smysluplně zpeněžit.
A bude ještě hůř!
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

31.10.2026 11:28 Reaguje na Vladimír Pelíšek
Kličkujete. Netvrdím, že smrková stejnověká plantáž je ideál a ekonomicky nejvýnosnější. Ale co je tedy nejvýnosnější ???
Nebo naopak: Kdo má udržovat ty "přírodní lesy", pokud budou ekonomicky nevýnosné?
Odpovědět
VP

Vladimír Pelíšek

31.10.2026 11:44 Reaguje na Slavomil Vinkler
Jenže ony JSOU ekonomicky výnosné. Jejich složení, struktura jsou výsledkem stovek let komplexní, ekosystemové cizelace procesů, které je utvářely.
Nebavím se o “pralesích”, bavím se o tzv. přírodě blízkých lesích, tedy lesích člověkem managovanych, pod dohledem člověka obnovovaných, s maximálním využitím přírodních procesů.
On totiž ten výpočet efektivity žádného lesa nekončí obdržením peněz za dřevo na účet. Skutečná ekonomika tím teprve začíná. Čím pokračuje? Tim, zda a kolik pak vubec musim vynalozit na nove sazenice. Na nátěry, oplocenky, platby vyžínačům, prořezávky. Zda vůbec ten nový porost dopestuji do mytniho veku. A co a jestli vůbec pak znovu obnovím na mezitím vzniklém kyselém podzolu.
To je ta skutečná ekonomika, víte?
Vaše pochybnosti o tom, zda přírodě blízké lesy vůbec mohou být ekonomicky výnosné, jsou opět pochybnostmi dítěte, které ještě neví, nebo naprostého teoretika. Tim jste se už nejednou ukázal. Z technokratstvi plantážníků, pro které je “nevýnosné” vše, čeho se profesně nedožijí do důchodu, smrti nebo změny místa, Vás nepodezírám.
Jste mistr v nastolování pochybností o naprosto evidentních faktech.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

31.10.2026 12:03 Reaguje na Vladimír Pelíšek
Co je pro vás evidentní? Ukaž kde je to spočítaný a jak to pak vyšlo v realitě.
Odpovědět
VP

Vladimír Pelíšek

31.10.2026 12:18 Reaguje na Slavomil Vinkler
Takze realita.
1 ha k obnově nekde po umrlem smrkovém poli.
Za dřevo jsem řekněme dostal milion.
Náklady na obnovu pri typické nemožnosti využití přirozeně obnovy: náklady na zalesnění 50 000 - 100 000 na sazenice + prace 20 000 + vyžínání, údržba případných oplocenek, nátěry: 8 let x 10 000.
V sumě cca 250 000 - velmi solidní odhad.
1 ha obnovovaný z přírodě blízkého lesa:
využití náletu - sazenice nula, nátěry nula, výžinani nula, jednorázová prorezavka 10 000.
Připadá Vám konečná úspora 1/4 nákladů na obnovu porostu malo, teoretiku?
Další otazky?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

31.10.2026 14:51 Reaguje na Vladimír Pelíšek
No dobrý. Ale já se ptal na zisk. Tj. řekněme z ha smrku za 2 obmýtí (180)let (to je snadné, je to v archivech) a srovnání 1 ha lesa samovýsevem za 180- 200 let. Pokud je to aspoň podobné.
Odpovědět
VP

Vladimír Pelíšek

31.10.2026 18:27 Reaguje na Slavomil Vinkler
Chcete porovnávat idealizovaný stav, jaký si konstruovali josefínští inženýři, s “worst case scenario” u přírodě blízkého lesa? To nezní zrovna jako seriózní přístup.
Ti inženýři předpokládali, že budou les pěstovat jako pole. Výsadba smrčku do řad, nezbytná ochranná a pěstební opatření, příchod obmýtí (80-100 let), sklizeň, nový, identický cyklus. A takto třeba 500 let v kuse.
Jenže realita je úplně jiná. První obmýtí bylo ok, bývalá nepotřebná pole či pastviny, půda plná živin, nižší teploty než dnes. Druhé obmýtí taky ještě ok, smrk moc živin nepotřebuje. Třetí obmýtí nic moc a čtvrte katastrofa.
Proč? Půda postupně mrtví, slehává, kysne, jalovatí. Kůrovci a další škůdci nikdy nejsou odstraněni 100%, to ani není technicky možné. Takze jich postupne přirozeně přibývá.
Pak uz staci jen rostoucí teplota a opakovaný deficit srážek ve vegetačním období, ktere smrk nedává a neni schopny dat.
Takze porovnávejte realitu s realitou. Ta dnešní a uz nezvratná je, ze smrk ve střední Evropě je uz natolik promořen škůdci, že ani případný klimatický zvrat k nižším teplotám už ho nezachrání. Každá další generace smrku na téže půdě roste hůř než ta předešlá i bez toho. Existuje početná literatura doporučující jako záchranu např. směsi s bukem 70/30, ale jak jinak než uměle a za cenu obrovských nákladů jich velkoplošně dosahovat?
Takze dnešní realistické pojetí pro dnes sázená pole je obmýtí 40-50 let určené do kamen (smrk) versus 100-120 let listnáč, bez omezení využití, obnovující se velkoplošně přirozenou obnovou. Taková čísla Vám ale nikdo na pet desetinných míst nedá, protože nikdo nežije 200-250 let, aby to všechno sepsal a změřil.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

1.11.2026 08:16 Reaguje na Vladimír Pelíšek
Já nikde netvrdím, že jen smrk. Naopak se mi osobně smrk moc nelíbí, ale lesy (skoro všechny) jsou produkční útvar jako pole. Ale jeho náhrada musí být tak, aby se oplatila. Les jako park, jako skalku nebude žádný majitel trvale dotovat. Takže tvrzení, že samovýsev ekonomiku vylepší, nahradí smrk náletem a vznikne ideální ekonomicky schopný přírodě blízký les mi zní falešně. A lidi se bez lesa neobejdou....
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

31.10.2026 18:02 Reaguje na Vladimír Pelíšek
No dobrý, tak jinak. Kolen Skřínářova u Velké Bíteše padly veliké plochy smrků. Zůstaly paseky s výstavky borovice a mdřínu, které padly větrem. Plocha zarostla semenáči, sem tam jíva, smrk, borovice, bříza, modřín a tak. Asi 50% nebo více zarostro třtinou a ostružinou. Asi po 8 letech to oplotili a nasasázeli buk a dub, kteří se šklíbí. Oplocenky vysekávají. Jak píšete. Úspora?
No o kus dál po několika letech vzniklo spáleniště a tam to zabrala pyrofyt bříza.
Odpovědět
VP

Vladimír Pelíšek

31.10.2026 18:13 Reaguje na Slavomil Vinkler
Úspora žádná, na té třtině a bříze nic lepšího desítky let neporoste, nemá to odkud nalétnout. A jíva? Jak se zatáhne, bude se vším ostatním utrum. Cca na 50 let, než začne jit do háje. A pak se to stejne bude muset osázet a stejne vzniknou ty náklady, co jsem rozepsal, jen o tech 50 let posunuté.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

1.11.2026 10:47 Reaguje na Vladimír Pelíšek
No jo, no, tady se shodujeme, bylo lepší vysadit listnáče hned.
Odpovědět
JO

Jarka O.

1.11.2026 10:57 Reaguje na Slavomil Vinkler
P. Vinklere, věříte těm tvrzením? Jednak 10000 jsou 4% z 250000 Kč, čili úspora není 1/4, jak tvrdí pán, který si dovoluje vysmívat se mému IQ, jednak 10000 je hrubě podhodnocené, pokud z těch lesů má být aspoň mírný zisk, na který jste se ptal. Zisk z takových hvozdů bude jaký? Zatím, dokud neudá další náklady, to vidím na ztrátu 10000 Kč. Mně taky tvrdil, že lesní půda před osázením nepotřebuje různé meliorace, ale pak brečí nad jejím "kysnutím", proti kterému "není" obrany.
Vám chci říct, že les sice není park, ale tím líp, estetika tam patří a funguje, a nevzhledný les se dá zkrášlit s nízkými náklady, úplně jednoduše.
Odpovědět
VP

Vladimír Pelíšek

1.11.2026 17:13 Reaguje na Jarka O.
Já těmi náklady žiji, já je platím, milostivá. Já nesázím, neobnovuji a nevychovávám bez, jívu a špendlík (nebo blumu?), ale jedli, buk, dbz i dbl, klen, jilm. Zkuste si pro začátek stáhnout apku ChatGPT, zjistěte si ceny lesních sazenic, pletiva, nátěrů, mzdy lesních dělníků, problematiku kurovcovitých, samozřejmě ceny dřeva i mechanismus kůrovcových kalamit. Budete to sice i nadále znát pouze teoreticky, ale aspoň něco, poněvadž Váš projev přestane připomínat projevy ženy, která oč méně doopravdy ví, o to více a hlasitěji potřebuje dunět. Berte to jako dobrou radu. Nemáte zač.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.11.2026 18:35 Reaguje na Vladimír Pelíšek
Já se vám divím, že vlastníte
les u kterého vám vadí náklady
na obnovu lesa, ale kam se
poděl zisk z těžby? Sedlák si
taky musí odložit peníze po
prodeji sklizně na osivo,
sadbu, hnojiva, postřiky,
stroje, paliva atd. Les je
závazek převzatý po předcích
a chystáte ho pro potomky.
Je třeba uvažovat, zda za
jeho vytěžení budou moci
zaplatit jeho obnovu a nebo
se pak spokojí pouze s nálety
a bezzásahem?. Bude za 80-100 let zájem o ty druhy co sázíte? Nyní je považujete stejně, jako
předci smrk za perspektivní a
pro potomky ziskový. Poradili
si s mniškou, kůrovcem, polomy
a suchem, které taky bývalo.
Nebrečeli, pracovali a sázeli
to u čeho věděli, že přinese
potomkům zisk. Víte to vy? A
netvrďte mi, že vám o zisk
nejde, když tu vyčíslujete ty
náklady na které srdcař nehledí
a sází i to z čeho zisk není.
Pokud ale počítá s budoucím ziskem, tak pěstuje les tak,
aby byl snadno těžitelný v
budoucnu i strojně, protože
podíl ruční práce bude dál
klesat a nikdo nebude běhat
po smíšeném porostu a kácet
po jednom stromu z 10, či 100
podle jeho těžební zralosti,
jak dnes prosazují zastánci
vícedruhového a různověkého
porostu(výběrová těžba).Tyto
"pěstitele" jednou potomci proklejí, protože konkurence
s monokulturami bude levnější
a bude mít i více kvalitnější surovinu. Oni budou těžit nákladněji a dá se říci že i neustále podle toho, co bude zralé. No a při těžbě zničí a nebo poškodí to, co ještě zralé
není. Z praxe vím jak výběrová těžba byť pouze souší vypadá
a taky přibližování zapojeným
porostem různých dřevin. Je
to práce o kterou není rvačka
jako o plošnou těžbu monokultur
a efektivita je na hraně nejen ziskovosti, ale problémem je
vůbec na tu práci někoho najít.
Odpovědět
VP

Vladimír Pelíšek

1.11.2026 20:34 Reaguje na Břetislav Machaček
Předci si s bekyní, mniškou, kůrovcem neporadili. Kdyby si poradili, tak bychom dnes nesklízeli padesátileté plantáže na palivo, ale pozorovali bychom místo toho krásné, padesátileté smíšené a listnaté porosty, které by měly svá nejlepší léta teprve před sebou.
Už jsem Vám řekl (a nejednou!), že všechny firmy, všichni těžaři nejsou takoví nandertalci, aby neuměli při těžbě nic než měsíční krajinu. Musíte žít v nějaké pozoruhodně retardované těžební bublině. Já se pohybuji spíš mezi těmi, po kterých zůstává krásný bukový nálet a oni si - představte si to! - vubec nestěžují. Odvezou si sm kulatinu, ja i oni dostaneme peníze, o něž jsme si řekli, ja navic ušetřím za sazenice, pletivo, vyžínání. Velmi praktické - doporučuji!
Ty situace, kdy - nejlepe jeste harvesterem - sklízíte uniformní plantáž s vyrovnanými vycetnimi tloušťkami jsou spis Váš vlhký sen. Ne, ze by neexistovaly či ze by jich bylo málo. Ale jaksi jich ubývá - a to rapidně. Za holosecne smyceni čtyřicetileté sm plantáže jako paliva do kamen dostáváte kolik?
Odpovědět
JO

Jarka O.

1.11.2026 21:43 Reaguje na Vladimír Pelíšek
Tak ať je váš zisk opět milionový, když s tim máte tolik starostí. Mé náklady se také blíži nule, finanční zisk bude také nulový, ale je to les pro zdraví, estetiku, a pár divokých plodů.
Odpovědět
VP

Vladimír Pelíšek

2.11.2026 07:35 Reaguje na Jarka O.
Ne, není to les. Jeřáb, bez, špendlík (nebo bluma?) není ve střední Evropě les. Ohrazujete se, když konstatuji, že jste nebystrá, ale co mám tedy říkat, když to opakovaně dokazujete?
Navíc - kde jsem napsal (nebo spočítal), že je muj zisk nula? Milion minus 250 tisíc z hektaru je kolik? Dejme tomu, že pak tam bude buk s jedli, ceny jsou řekněme 90-95% smrku, ovšem se ZÁRUKOU, že to DOPĚSTUJI do mýtního věku + ZÁRUKOU, že to obnovím pak z náletu. Ze to, jako dnes vysazovany smrk, neskončí za pár dekád za nula nula nic v kamnech.
Kolik dostanete za své bezové chrouští? I když, pravda, za sto let budete mýt obmýtí 4x nebo i 5x - na štěpku nebo do kompostu. To je les jak víno.
Zkrátím to. Abych Vás neurážel, musím Vás považovat za dítě. Snad se to naučím.
Odpovědět
JO

Jarka O.

2.11.2026 17:49 Reaguje na Vladimír Pelíšek
Nebo já se to naučím. Čtu:".. úspora 1/4 nákladů na obnovu porostu..". Nepsal jste o zisku, pište jasněji, bystrý pane))
Záleží na otázce, matematicky vám může vyjít 100%, 25%, nebo dokonce 33%, když se vykašlete na investici do obnovy)) Ale já to chápu a jsou to zbytečné diskuze. Koukám, že vás přírodní lesík s divokou švestkou irituje)). Citujte, kde jsem psala o bezovém lese, nebo by to chtělo omluvu, že.
Odpovědět
VP

Vladimír Pelíšek

2.11.2026 18:55 Reaguje na Jarka O.
Za dřevo dostanu milion. Obnova me bude stát 250 tisíc během 8 let, než bude nová kultura zajištěna - a to přeháním.
Kolik bude tedy muj zisk z těžby dřeva?
To je prvni obmýtí.
A teď to druhé:
- protože jsem nasadil listnáč a jedli, tak když jsem to za dalších 100 let vykácel (samozřejmě hypoteticky, budu už dávno pod drnem), vyšla mě obnova na kolik?
No na nulu! A proč me vyšla obnova na nulu? No protoze se mi ten les obnovil v náletech sam! A proč se mi obnovil v náletech sam? No protoze to byl stanovištně odpovídající porost, ne pole smrku!
Nešermujte matematikou - pochybuji, že máte aspoň maturitu. Žádný lesík nemáte - máte jen sukcesní bordeliště, něco jako chrouští za kontejnery na tříděný odpad, kde jsou technické služby líné nasadit chlápky v oranžových vestách s křovinořezem.
Každý Váš další příspěvek je pitomější a pitomější. Ženy se nemají urážet, obzvlášť, pokud jsou staré. To mě učila maminka i obě babičky. Jen to bohužel všechno byly ženy inteligentní a vzdělané, asi to braly podle sebe. Na variantu, že budu jednou komunikovat i s Vámi, zapomněly.
Odpovědět
JO

Jarka O.

2.11.2026 19:24 Reaguje na Vladimír Pelíšek

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
VP

Vladimír Pelíšek

3.11.2026 07:38 Reaguje na Jarka O.
Ale ja jsem obnovil les podle zákona, milostiva. Způsob, jímž jsem tak učinil, jsem popsal a dokonce i náklady vyčíslil, a to dokonce na dobu 8 let, tedy až do tzv. zajištění kultury.
Čistý zisk je to, co mi zbylo z tržeb za dřevo po odečtení nákladů na nové zalesnění.
A propos, 750 000 je 75% z milionu. Rozdíl činí rovných 25%.
Obrovskou nevýhodou internetových diskusí oproti diskusim odborným je mj. to, že do nich může stejnou měrou přispívat ten, kdo ví, o čem mluví, i naprostý hlupec, potřebující jen ukojit své ego bytelným duněním na způsob zcela prázdného sudu.
Je-li ten hlupec navíc ženského rodu, často k tomu spoléhá na kalkul “ženu ani květinou…”.
Jste čítankový příklad.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

3.11.2026 07:50 Reaguje na Jarka O.
Asi obnovil dle zákona, má docela štěstí (píše-li pravdu), že mu samovýsev v jeho lese zafungoval. je mnoho míst kde je třtina, ostružiní a nebo v lepším bříza.
Odpovědět
JO

Jarka O.

3.11.2026 18:37 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ano. Ale podle toho, co tu psal, mám dojem, že tak daleko jako u přirozeného zmlazení, není. Zatím, jestli jsem ho navnímala správně, má na té údajně "zakysané" půdě mladé bučiny, které dotuje ze zisku po výhodné holoseči smrčin, na které plive jak vzteklý pes. Jestli ta půda a podmínky budou správné, pak ano, nálet a přirozené zmlazení a ten cyklus, o kterém sní, mu nastane, za 100 let.
Mě na začátku zaujala ta jeho "skutečná ekonomika", kterou se prsil, proto jsem trochu protestovala. Myslela jsem si, že se spletl, ale dozvěděla jsem se, co jsem ani snad tušit nechtěla. Vám na otázku na zisk neodpověděl, no ani nemohl. Např.představa, co je čistý zisk .. radši pomlčím, protože je to jedno a pár korun mu ve šrajtofli ještě cinká, takže je to cajk.
A když mu dám před oči pravý přírodní maloles, projeví se jako buran.
Odpovědět
VP

Vladimír Pelíšek

4.11.2026 05:33 Reaguje na Jarka O.
Ta výhodná holoseč smrčin spočívala v povinném, zákonem nařízeném vykácení kůrovcem odumřelého smrkového pole v mem majetku. Protože to bylo umělé, půdu okyselující a ničící pole a ne les, nemohl jsem tam při obnově pracovat s náletem, žádný jsem tam totiž neměl. Musel jsem tudíž to místo uměle osázet. Toto umělé osazení jsem financoval ze zisků z prodeje oné odumřelé smrkové hmoty.
Kdyby mi tam po původním majiteli nerostla smrková plantáž, ale les, měl bych tam s největší pravděpodobností i kvalitnější půdu a nějaké zmlazení nepionýrských dřevin ze stromového patra. Tudíž bych umělou obnovu po těžbě (kterou bych mohl provést i o léta či dekády později) nemusel provádět vůbec či pouze omezeně, nýbrž bych využil těch náletů a za položku obnova bych tak zásadním způsobem ušetřil.
Nepopisuji pouze svou zkušenost, takto jsou po republice nuceny pracovat tisíce a tisíce majitelů lesa.
Vy žádný “pravý přírodní maloles” nemáte a nevytváříte. Špendlík, jeřáb, jíva, bez NEJSOU v podmínkách střední Evropy lesotvorné dřeviny. Jsou to pouze dřeviny či keře vytvářející v lepším případě přípravný porost, po kterém může les skutečný, který už bude mít zcela jiné druhové složení, teprve následovat. Je to skoro totéž, jako byste tvrdila, že u voleb by měl mít stejnou váhu hlas třicetiletého člověka a pětiletého dítěte. S tím rozdílem ovšem, že z toho pětiletého dítěte jednou dospělý člověk bude, avšak porost bezu či jívy takovouto “lesní” plochu může zcela zatáhnout a nástup skutečného lesa na dané lokalitě tak o desítky let oddálit.
Každým dalším svým příspěvkem prokazujete jen hlubší a hlubší neznalost lesní problematiky. Těžíte z toho, že jste jediná žena v této diskusi, takže už z důvodu respektu a ohleduplnosti k ženám Vám většina mužů nenapíše, jak pitomé a neznalé Vaše názory jsou. Ale pokud potřebujete, aby to postupně došlo i těm, kteří to zatím neví, pište dál. S takovouto koncentrací sebejisté hlouposti na jednom jediném místě jsem se už dlouho nikde nesetkal.
Odpovědět
JO

Jarka O.

4.11.2026 19:00 Reaguje na Vladimír Pelíšek
Vás je lepší ignorovat, protože toto dno je o ničem. Takto: Lesník by okraj a 2. - keřové patro vlhkého lesíku poznal a nepovažoval je za průkopníky.
Odpovědět
VP

Vladimír Pelíšek

4.11.2026 19:38 Reaguje na Jarka O.

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

31.10.2026 11:35 Reaguje na Vladimír Pelíšek
On zatím nikdo žádné všechny "zisky" zejména za Systémové služby neproplácí a asi ani nebude, když jsme zadluženi do 10 kolena..
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist