Možnosti adaptace lesnického hospodaření na změnu klimatu se podobají v Česku i Sasku
V této situaci nabývá na významu aplikovaný lesnický výzkum a monitoring lesů, jenž má přinášet nové vědecké poznatky a zároveň je ve srozumitelné formě předávat praxi i široké veřejnosti. Lesnický výzkum by tak měl budovat mosty mezi různými skupinami, které se v této oblasti pohybují, ať již jsou to správci a vlastníci lesních majetků, vědci různých oborů, zástupci ochrany přírody či širší odborná veřejnost.
Na tomto hodnocení situace v lesním hospodářství i lesnickém výzkumu se shodují ředitelé Kompetenčního centra Saských státních lesů Dr. Dirk Roger Eisenhauer a Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti v. v. i. doc. Vít Šrámek. Současnou situaci stručně charakterizují v úvodu sborníku Nové aspekty lesnického hospodaření v oblasti hercynských pohoří – Poznatky výzkumu a možnosti adaptace na změnu klimatu. Pro české prostředí jsou v něm mimo jiné zajímavé zkušenosti německých vědců.
Projekt Management jelení zvěře pro přeměnu lesů
Již na počátku 90. let byl ve státních lesích Svobodného státu Sasko zahájen ambiciózní program přeměny lesů. V horských oblastech jižního Saska však byly podmínky pro tento program nepříznivé. Dominující smrk byl v důsledku imisní kalamity na mnoha místech odumřelý nebo silně poškozený. K tomu se přidala nadměrná početnost populace jelení zvěře.
Úsilí o snížení stavů jelení zvěře na úroveň snesitelnou pro les vyvolalo v části organizované myslivecké obce, ale i v ochranářských sdruženích masivní odpor. Konflikt se od roku 2015 prohluboval v podobě petic, příspěvků v denním tisku a různých mysliveckých médiích, kampaní na internetu a sociálních médiích, četných dotazů v zemském parlamentu, paušálních trestních oznámení.
Aby bylo možné v této neuspokojivé a rozporuplné situaci cíleně rozvíjet management jelení zvěře pod premisou úspěšné přeměny lesů v Krušných horách a v Labských pískovcích, zahájily Saské státní lesy v roce 2016 ve spolupráci s katedrou lesní zoologie Technické univerzity v Drážďanech projekt „Management jelení zvěře pro přeměnu lesů“.
Přestavba lesa a management jelení populace fungují ve vzájemné závislosti. Přitom je důležité, aby s redukcí nadměrných populací zvěře šla ruku v ruce také nezbytná rozsáhlá „opatření ke zlepšení životního prostředí“ (druhové složení stromů, struktura lesa, půdní vegetace). Nejprve však musí být hustota zvěře přizpůsobena únosnosti biotopu – aby následně mohla být únosnost zvýšena například přestavbou lesa nebo intenzivnějším využíváním otevřených ploch.
V saských státních lesích je podle německých vědců od ukončení projektu v roce 2018 patrný pozitivní trend. Redukovat stavy zvěře se podařilo tím, že byly zavedeny pouze vlastní honitby, vydávají se lovecké povolenky, kdy jsou stanoveny minimální počty odlovených kusů, při vyšším lovu se část peněz lovcům vrací apod.
Stále však přetrvávají nepřátelské postoje mezi částí lesníků a myslivců orientovanými na jedné straně na les a na druhé na zvěř. Tyto konflikty jsou v éře sociálních médií v digitálním prostoru až nadměrně eskalovány. Konzistentní management jelení zvěře zaměřený na životní prostředí (monitorování, regulace, územní plánování) na úrovni spolkových zemí se však dosud nikde v Německu neprosadil.
Přizpůsobení systému cílů lesnictví klimatickým změnám v saském středohoří
Zvyšující se četnost a intenzita období sucha a veder vedla především od roku 2018 k rozsáhlým škodám v lesích. V Sasku se průměrná roční teplota mezi klimatickými normálními obdobími 1961–1990 a 1991–2020 zvýšila o 1 °C z 8,2 °C na 9,2 °C. Tento trend bude do konce 21. století pokračovat s předpokladem zvýšení teploty až o +5 °C. Ve srovnání s prognózou postupuje skutečné oteplování rychleji. Již teplotní úroveň posledního desetiletí (2011–2020) činila přibližně +1,6 °C (9,8 °C) ve srovnání s referenčním obdobím 1961–1990 a leží tak nad hodnotami, které byly předpovězeny klimatickými modely.
S oteplováním se atmosféra stává „žíznivější“, protože s každým stupněm nárůstu teploty dokáže pojmout o 7 % více vodní páry. To má závažný dopad na klimatickou vodní bilanci, tj. na rozdíl mezi srážkami a potenciálním výparem. Srážkový deficit je tak umocněn zvýšenou mírou výparu v důsledku vysokých teplot.
Klimatické podmínky, které jsou zásadní pro vznik typických lesních společenstev procházejí v období změny klimatu výraznými změnami. Lesnická typologie, lesnické plánování a pochopitelně i lesnická praxe musí na tyto změny podmínek nutně reagovat. V Saských státních lesích se to děje porovnáním současného a cílového stavu lesních porostů.
Cílový stav lesa (Zielzustand) popisuje složení druhů stromů a keřů i strukturu lesa, které jsou na daném stanovišti přizpůsobeny stávajícímu klimatu i jeho předpokládanému vývoji. Druhové složení musí odrážet vlastnosti stanoviště a klimatické podmínky, ale musí také zahrnovat lesnicko-hospodářské požadavky na rozložení rizik (ve smyslu druhové a strukturální rozmanitosti) a budoucí ekologické možnosti (a to např. i ve smyslu možnosti využití introdukovaných dřevin). Cílový stav je porovnáván s aktuálním výchozím stavem, přičemž jejich rozdíl představuje příslušný rozvojový potenciál a je základem pro stanovení konkrétních lesopěstebních opatření.
V systému hospodaření jsou zohledňovány i dlouhodobé zkušenosti místních lesníků. Jejich znalosti o místních a klimatických zvláštnostech se promítají do druhové skladby cílových stavů. Příkladem je buk lesní, který v severosaské nížině vykazuje v důsledku rostoucího sucha v posledních letech zhoršený zdravotní stav i známky odumírání. Lokální zkušenosti tak umožňují podrobné rozlišení lokalit buku lesního v cílových stavech lesa podle jeho tolerance vůči suchu.Důsledné prosazování druhové rozmanitosti stromů v rámci dynamických cílů povede v dlouhodobém horizontu k nárůstu podílu listnatých dřevin na 60 % (v roce 2022 dosahoval podíl listnatých dřevin pouze 32 %). Kromě změny druhové skladby je další prioritou pro adaptaci na změnu klimatu diverzifikace věkové a výškové struktury lesních porostů. Cílem jsou klimaticky stabilní porosty s výraznou strukturální rozmanitostí.
Sborník „Nové aspekty lesnického hospodaření v oblasti hercynských pohoří – Poznatky výzkumu a možnosti adaptace na změnu klimatu“ je ke stažení zde.
reklama
Dále čtěte |
Ministerstvo potvrdilo rekordní pokutu pět milionů za nelegální zásahy v lese na Kutnohorsku
Státní Lesy ČR vypsaly tendr na nové sídlo. Objekt má být největší administrativní dřevostavbou v Česk
Lesníci a další odborníci hledají způsoby, jak zvýšit biodiverzitu v hospodářských lesích
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (40)
Slavomil Vinkler
29.10.2026 12:10Petr
29.10.2026 19:17To je správný a zcela racionální názor - lesnictví opravdu není fabrika a zcela souhlasím s tím, aby bylo pouze o environmentálních službách. No a dřevo jako výrobek nechť se pěstuje plantážním způsobem mimo les, stejně jako zemědělské plodiny. Vždyť v případě zemědělství by nikoho ani nenapadlo požadovat, aby pole poskytovalo nějaké environmentální služby. Pole se považuje čistě za produkční prostředek. Udělejme to se dřevem stejně - pěstujme ho, a les ať je opravdu les, a ne fabrika. Lesu to vyloženě prospěje, no a pěstitelé dřeva ať si ho pěstují a sklízejí jak chtějí, i to krajině a vůbec všemu jen prospěje. Prostoru je na to dostatek, toho se netřeba bát. Současné lesnictví je z tohoto pohledu takový kočkopes - všechno dohromady, dobře ale nefunguje nic, spíš si to navzájem překáží a vadí.
Jiří Svoboda
29.10.2026 19:39 Reaguje na PetrPetr
29.10.2026 19:48 Reaguje na Jiří SvobodaStávající lesy tedy ponechat ekosystému, snad se ještě vzpamatuje, no a hospodářské lesy vytvořit na nelesní půdě vyloženě jako formu zemědělské produkce.
Nevím jestli je ideálem mix, kde je všeho trochu, pořádně ale nic, protože současná rozloha lesů je nedostatečná na oboje.
Petr
29.10.2026 19:51 Reaguje na PetrPetr
29.10.2026 20:26 Reaguje na PetrCelkově tedy oddělit přírodu od lidských produkčních forem. Příroda si oddechne a bude si moct žít a fungovat po svém, no a lidé si oddechnou a užijí si svoji oblíbenou hru na zvyšování a maximalizaci produkce a zisků. A nebudou se navzájen plést druhému do cesty, překážet si, vadit a dělat naschvály.
Slavomil Vinkler
30.10.2026 07:05 Reaguje na PetrVy chcete zestátnit, nebo "zespolečenštit" či nařídit majiteli péči bez zisku (to smrdí nevonictvím až otroctvím) o všechny stávající lesy"služební" a vypěstovat nové plantáže? Ale po 30 letech nebude k rozeznání co je les nový dle vás "plantáž" a co starý "služební".
Petr
30.10.2026 18:44 Reaguje na Slavomil VinklerA lidstvo si prostě musí vybrat - když dovolilo privatizovat životní prostředí - jestli nechá majitele aby ho využili do poslední kapky, a pak zhasnem, zavřem a konec, nebo jestli bude chtít mít nějakou budoucnost, a pak majitel životního prostředí bude muset prioritně plnit vyšší cíle. To se nedá nic dělat.
Nebude k rozeznání? Netrapte se tím, co nerozeznáte. Někdo jiný to rozezná, nebojte.
Slavomil Vinkler
31.10.2026 07:55 Reaguje na PetrMartin Brož
30.10.2026 16:38Slavomil Vinkler
31.10.2026 07:46 Reaguje na Martin BrožV hluboké minulosti (a někde trošičku i nyní v Africe) byla úplná potravní pyramida. Herbivoři od "králíka po slona, mamuta a nosorožce" a karnivoři od "rejska, vlka po tygra a lva". Tato společenství vytvářela skutečný a přírodní (bez uvozovek) vyvážený stav.
No jo, ale člověk vyhubil (zejména megafaunu) na všech kontinentech a tím ten přírodní stav zlikvidoval, není už úplná potravní pyramida (skoro) nikde. Člověk určitým způsoben megafaunu nahradil a zejména během poslední doby ledové vytvořil jakousi kulturní, antropocení, krajinu, co se lidem docela líbí. Až v posledních cca 150-200 letech ji začal udržovat jinak, spíše průmyslově. Opustil drobná hospodářství (květnaté pastviny zarůstají), opustil místní těžbu dřeva (květnaté pařezáky zarůstají) a zavedl veliké lány (plantáže) jak na poli, tak v lese. No a najednou se nám to nelíbí. Jenomže otázka zní, co je tedy přírodní les? Ten s mamuty už nikdy nebude. Takže to bude vždy dílo člověka = artefakt. A jaký je ten správný? Nicnedělání, samovýsev, pařezák, pastevní les....
Slavomil Vinkler
31.10.2026 07:52 Reaguje na Martin BrožVladimír Pelíšek
31.10.2026 11:23 Reaguje na Slavomil VinklerLesníci Josefa II. provedli jednoduchý výpočet, kdy jim vyšlo, že smrkové dřevo vyroste rychleji, bude rovnější, kvalita bude vyrovnanější a obnova plantáže snazší a efektivnější, než pokud by pěstovali skutečný evropský les, tedy smíšený, nestejnověký, průběžně těžený a obnovovaný.
Jenže oni tehdy ještě neměli k dispozici ani data, ani zkušenosti, které jsme poté, během 200+ let, nasbírali. Dnes už naopak víme, že boreální plantáže nejen že nejsou dlouhodobě výnosnější než přírodě blízký nestejnověký les, ale jak se ukazuje na stále více místech, nedokážeme je často uz ani dopěstovat do stavu, kdy je lze vůbec smysluplně zpeněžit.
A bude ještě hůř!
Slavomil Vinkler
31.10.2026 11:28 Reaguje na Vladimír PelíšekNebo naopak: Kdo má udržovat ty "přírodní lesy", pokud budou ekonomicky nevýnosné?
Vladimír Pelíšek
31.10.2026 11:44 Reaguje na Slavomil VinklerNebavím se o “pralesích”, bavím se o tzv. přírodě blízkých lesích, tedy lesích člověkem managovanych, pod dohledem člověka obnovovaných, s maximálním využitím přírodních procesů.
On totiž ten výpočet efektivity žádného lesa nekončí obdržením peněz za dřevo na účet. Skutečná ekonomika tím teprve začíná. Čím pokračuje? Tim, zda a kolik pak vubec musim vynalozit na nove sazenice. Na nátěry, oplocenky, platby vyžínačům, prořezávky. Zda vůbec ten nový porost dopestuji do mytniho veku. A co a jestli vůbec pak znovu obnovím na mezitím vzniklém kyselém podzolu.
To je ta skutečná ekonomika, víte?
Vaše pochybnosti o tom, zda přírodě blízké lesy vůbec mohou být ekonomicky výnosné, jsou opět pochybnostmi dítěte, které ještě neví, nebo naprostého teoretika. Tim jste se už nejednou ukázal. Z technokratstvi plantážníků, pro které je “nevýnosné” vše, čeho se profesně nedožijí do důchodu, smrti nebo změny místa, Vás nepodezírám.
Jste mistr v nastolování pochybností o naprosto evidentních faktech.
Slavomil Vinkler
31.10.2026 12:03 Reaguje na Vladimír PelíšekVladimír Pelíšek
31.10.2026 12:18 Reaguje na Slavomil Vinkler1 ha k obnově nekde po umrlem smrkovém poli.
Za dřevo jsem řekněme dostal milion.
Náklady na obnovu pri typické nemožnosti využití přirozeně obnovy: náklady na zalesnění 50 000 - 100 000 na sazenice + prace 20 000 + vyžínání, údržba případných oplocenek, nátěry: 8 let x 10 000.
V sumě cca 250 000 - velmi solidní odhad.
1 ha obnovovaný z přírodě blízkého lesa:
využití náletu - sazenice nula, nátěry nula, výžinani nula, jednorázová prorezavka 10 000.
Připadá Vám konečná úspora 1/4 nákladů na obnovu porostu malo, teoretiku?
Další otazky?
Slavomil Vinkler
31.10.2026 14:51 Reaguje na Vladimír PelíšekVladimír Pelíšek
31.10.2026 18:27 Reaguje na Slavomil VinklerTi inženýři předpokládali, že budou les pěstovat jako pole. Výsadba smrčku do řad, nezbytná ochranná a pěstební opatření, příchod obmýtí (80-100 let), sklizeň, nový, identický cyklus. A takto třeba 500 let v kuse.
Jenže realita je úplně jiná. První obmýtí bylo ok, bývalá nepotřebná pole či pastviny, půda plná živin, nižší teploty než dnes. Druhé obmýtí taky ještě ok, smrk moc živin nepotřebuje. Třetí obmýtí nic moc a čtvrte katastrofa.
Proč? Půda postupně mrtví, slehává, kysne, jalovatí. Kůrovci a další škůdci nikdy nejsou odstraněni 100%, to ani není technicky možné. Takze jich postupne přirozeně přibývá.
Pak uz staci jen rostoucí teplota a opakovaný deficit srážek ve vegetačním období, ktere smrk nedává a neni schopny dat.
Takze porovnávejte realitu s realitou. Ta dnešní a uz nezvratná je, ze smrk ve střední Evropě je uz natolik promořen škůdci, že ani případný klimatický zvrat k nižším teplotám už ho nezachrání. Každá další generace smrku na téže půdě roste hůř než ta předešlá i bez toho. Existuje početná literatura doporučující jako záchranu např. směsi s bukem 70/30, ale jak jinak než uměle a za cenu obrovských nákladů jich velkoplošně dosahovat?
Takze dnešní realistické pojetí pro dnes sázená pole je obmýtí 40-50 let určené do kamen (smrk) versus 100-120 let listnáč, bez omezení využití, obnovující se velkoplošně přirozenou obnovou. Taková čísla Vám ale nikdo na pet desetinných míst nedá, protože nikdo nežije 200-250 let, aby to všechno sepsal a změřil.
Slavomil Vinkler
1.11.2026 08:16 Reaguje na Vladimír PelíšekSlavomil Vinkler
31.10.2026 18:02 Reaguje na Vladimír PelíšekNo o kus dál po několika letech vzniklo spáleniště a tam to zabrala pyrofyt bříza.
Vladimír Pelíšek
31.10.2026 18:13 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
1.11.2026 10:47 Reaguje na Vladimír PelíšekJarka O.
1.11.2026 10:57 Reaguje na Slavomil VinklerVám chci říct, že les sice není park, ale tím líp, estetika tam patří a funguje, a nevzhledný les se dá zkrášlit s nízkými náklady, úplně jednoduše.
Vladimír Pelíšek
1.11.2026 17:13 Reaguje na Jarka O.Břetislav Machaček
1.11.2026 18:35 Reaguje na Vladimír Pelíšekles u kterého vám vadí náklady
na obnovu lesa, ale kam se
poděl zisk z těžby? Sedlák si
taky musí odložit peníze po
prodeji sklizně na osivo,
sadbu, hnojiva, postřiky,
stroje, paliva atd. Les je
závazek převzatý po předcích
a chystáte ho pro potomky.
Je třeba uvažovat, zda za
jeho vytěžení budou moci
zaplatit jeho obnovu a nebo
se pak spokojí pouze s nálety
a bezzásahem?. Bude za 80-100 let zájem o ty druhy co sázíte? Nyní je považujete stejně, jako
předci smrk za perspektivní a
pro potomky ziskový. Poradili
si s mniškou, kůrovcem, polomy
a suchem, které taky bývalo.
Nebrečeli, pracovali a sázeli
to u čeho věděli, že přinese
potomkům zisk. Víte to vy? A
netvrďte mi, že vám o zisk
nejde, když tu vyčíslujete ty
náklady na které srdcař nehledí
a sází i to z čeho zisk není.
Pokud ale počítá s budoucím ziskem, tak pěstuje les tak,
aby byl snadno těžitelný v
budoucnu i strojně, protože
podíl ruční práce bude dál
klesat a nikdo nebude běhat
po smíšeném porostu a kácet
po jednom stromu z 10, či 100
podle jeho těžební zralosti,
jak dnes prosazují zastánci
vícedruhového a různověkého
porostu(výběrová těžba).Tyto
"pěstitele" jednou potomci proklejí, protože konkurence
s monokulturami bude levnější
a bude mít i více kvalitnější surovinu. Oni budou těžit nákladněji a dá se říci že i neustále podle toho, co bude zralé. No a při těžbě zničí a nebo poškodí to, co ještě zralé
není. Z praxe vím jak výběrová těžba byť pouze souší vypadá
a taky přibližování zapojeným
porostem různých dřevin. Je
to práce o kterou není rvačka
jako o plošnou těžbu monokultur
a efektivita je na hraně nejen ziskovosti, ale problémem je
vůbec na tu práci někoho najít.
Vladimír Pelíšek
1.11.2026 20:34 Reaguje na Břetislav MachačekUž jsem Vám řekl (a nejednou!), že všechny firmy, všichni těžaři nejsou takoví nandertalci, aby neuměli při těžbě nic než měsíční krajinu. Musíte žít v nějaké pozoruhodně retardované těžební bublině. Já se pohybuji spíš mezi těmi, po kterých zůstává krásný bukový nálet a oni si - představte si to! - vubec nestěžují. Odvezou si sm kulatinu, ja i oni dostaneme peníze, o něž jsme si řekli, ja navic ušetřím za sazenice, pletivo, vyžínání. Velmi praktické - doporučuji!
Ty situace, kdy - nejlepe jeste harvesterem - sklízíte uniformní plantáž s vyrovnanými vycetnimi tloušťkami jsou spis Váš vlhký sen. Ne, ze by neexistovaly či ze by jich bylo málo. Ale jaksi jich ubývá - a to rapidně. Za holosecne smyceni čtyřicetileté sm plantáže jako paliva do kamen dostáváte kolik?
Jarka O.
1.11.2026 21:43 Reaguje na Vladimír PelíšekVladimír Pelíšek
2.11.2026 07:35 Reaguje na Jarka O.Navíc - kde jsem napsal (nebo spočítal), že je muj zisk nula? Milion minus 250 tisíc z hektaru je kolik? Dejme tomu, že pak tam bude buk s jedli, ceny jsou řekněme 90-95% smrku, ovšem se ZÁRUKOU, že to DOPĚSTUJI do mýtního věku + ZÁRUKOU, že to obnovím pak z náletu. Ze to, jako dnes vysazovany smrk, neskončí za pár dekád za nula nula nic v kamnech.
Kolik dostanete za své bezové chrouští? I když, pravda, za sto let budete mýt obmýtí 4x nebo i 5x - na štěpku nebo do kompostu. To je les jak víno.
Zkrátím to. Abych Vás neurážel, musím Vás považovat za dítě. Snad se to naučím.
Jarka O.
2.11.2026 17:49 Reaguje na Vladimír PelíšekZáleží na otázce, matematicky vám může vyjít 100%, 25%, nebo dokonce 33%, když se vykašlete na investici do obnovy)) Ale já to chápu a jsou to zbytečné diskuze. Koukám, že vás přírodní lesík s divokou švestkou irituje)). Citujte, kde jsem psala o bezovém lese, nebo by to chtělo omluvu, že.
Vladimír Pelíšek
2.11.2026 18:55 Reaguje na Jarka O.Kolik bude tedy muj zisk z těžby dřeva?
To je prvni obmýtí.
A teď to druhé:
- protože jsem nasadil listnáč a jedli, tak když jsem to za dalších 100 let vykácel (samozřejmě hypoteticky, budu už dávno pod drnem), vyšla mě obnova na kolik?
No na nulu! A proč me vyšla obnova na nulu? No protoze se mi ten les obnovil v náletech sam! A proč se mi obnovil v náletech sam? No protoze to byl stanovištně odpovídající porost, ne pole smrku!
Nešermujte matematikou - pochybuji, že máte aspoň maturitu. Žádný lesík nemáte - máte jen sukcesní bordeliště, něco jako chrouští za kontejnery na tříděný odpad, kde jsou technické služby líné nasadit chlápky v oranžových vestách s křovinořezem.
Každý Váš další příspěvek je pitomější a pitomější. Ženy se nemají urážet, obzvlášť, pokud jsou staré. To mě učila maminka i obě babičky. Jen to bohužel všechno byly ženy inteligentní a vzdělané, asi to braly podle sebe. Na variantu, že budu jednou komunikovat i s Vámi, zapomněly.
Jarka O.
2.11.2026 19:24 Reaguje na Vladimír PelíšekPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Vladimír Pelíšek
3.11.2026 07:38 Reaguje na Jarka O.Čistý zisk je to, co mi zbylo z tržeb za dřevo po odečtení nákladů na nové zalesnění.
A propos, 750 000 je 75% z milionu. Rozdíl činí rovných 25%.
Obrovskou nevýhodou internetových diskusí oproti diskusim odborným je mj. to, že do nich může stejnou měrou přispívat ten, kdo ví, o čem mluví, i naprostý hlupec, potřebující jen ukojit své ego bytelným duněním na způsob zcela prázdného sudu.
Je-li ten hlupec navíc ženského rodu, často k tomu spoléhá na kalkul “ženu ani květinou…”.
Jste čítankový příklad.
Slavomil Vinkler
3.11.2026 07:50 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
3.11.2026 18:37 Reaguje na Slavomil VinklerMě na začátku zaujala ta jeho "skutečná ekonomika", kterou se prsil, proto jsem trochu protestovala. Myslela jsem si, že se spletl, ale dozvěděla jsem se, co jsem ani snad tušit nechtěla. Vám na otázku na zisk neodpověděl, no ani nemohl. Např.představa, co je čistý zisk .. radši pomlčím, protože je to jedno a pár korun mu ve šrajtofli ještě cinká, takže je to cajk.
A když mu dám před oči pravý přírodní maloles, projeví se jako buran.
Vladimír Pelíšek
4.11.2026 05:33 Reaguje na Jarka O.Kdyby mi tam po původním majiteli nerostla smrková plantáž, ale les, měl bych tam s největší pravděpodobností i kvalitnější půdu a nějaké zmlazení nepionýrských dřevin ze stromového patra. Tudíž bych umělou obnovu po těžbě (kterou bych mohl provést i o léta či dekády později) nemusel provádět vůbec či pouze omezeně, nýbrž bych využil těch náletů a za položku obnova bych tak zásadním způsobem ušetřil.
Nepopisuji pouze svou zkušenost, takto jsou po republice nuceny pracovat tisíce a tisíce majitelů lesa.
Vy žádný “pravý přírodní maloles” nemáte a nevytváříte. Špendlík, jeřáb, jíva, bez NEJSOU v podmínkách střední Evropy lesotvorné dřeviny. Jsou to pouze dřeviny či keře vytvářející v lepším případě přípravný porost, po kterém může les skutečný, který už bude mít zcela jiné druhové složení, teprve následovat. Je to skoro totéž, jako byste tvrdila, že u voleb by měl mít stejnou váhu hlas třicetiletého člověka a pětiletého dítěte. S tím rozdílem ovšem, že z toho pětiletého dítěte jednou dospělý člověk bude, avšak porost bezu či jívy takovouto “lesní” plochu může zcela zatáhnout a nástup skutečného lesa na dané lokalitě tak o desítky let oddálit.
Každým dalším svým příspěvkem prokazujete jen hlubší a hlubší neznalost lesní problematiky. Těžíte z toho, že jste jediná žena v této diskusi, takže už z důvodu respektu a ohleduplnosti k ženám Vám většina mužů nenapíše, jak pitomé a neznalé Vaše názory jsou. Ale pokud potřebujete, aby to postupně došlo i těm, kteří to zatím neví, pište dál. S takovouto koncentrací sebejisté hlouposti na jednom jediném místě jsem se už dlouho nikde nesetkal.
Jarka O.
4.11.2026 19:00 Reaguje na Vladimír PelíšekVladimír Pelíšek
4.11.2026 19:38 Reaguje na Jarka O.Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.


Dlouhodobá perspektiva smrku v nižších polohách je velmi nízká
Rok 2025 v lesnické vědě: Měnící se přírodní podmínky přinášejí nové výzvy
Rozpadající se horské smrčiny mají vysoké riziko vzniku požárů