Na pastvinách v milovické rezervaci se letos objevily nové druhy vzácných rostlin

Nové druhy vzácných rostlin objevili letos vědci v rezervaci velkých kopytníků u Milovic. Jde o druhy, které tam před lety rostly, ale kvůli šíření agresivních druhů trav v těchto místech postupně vyhynuly. Nyní se vracejí díky pastvě divokých koní, zubrů a zpětně šlechtěných praturů.

První z nových bylin je rozrazil rozprostřený. Jde o vzácnější trvalku suchých vápnitých trávníků teplých oblastí České republiky. V červeném seznamu je řazen mezi druhy, kterým je potřeba věnovat pozornost. Jeho příbuzný rozrazil rezekvítek je naopak běžný a v Milovicích je dokonce součástí takzvaného jarního aspektu. Spolu s bíle kvetoucími jahodami, ptačincem velkokvětým a zejména se žlutě kvetoucím pryšcem chvojkou na jaře určuje barevné tóny kvetoucích koberců na milovických pastvinách.

Druhou milovickou novinkou je bělolist rolní, jednoletka suchých trávníků s nezapojeným drnem. Je to typický zástupce bylin, které kdysi bývaly běžné, ale v současné krajině příliš intenzivně udržovaných a hnojených luk s hustým drnem a na intenzivně zatěžovaných pastvinách pro ně není místo.

Tyto rostliny se na pastvinách neobjevily samy od sebe. Mají za sebou poměrně složitý proces, který jejich návrat umožnil. „Semena čekala dlouhé roky v půdě na novou příležitost, kterou dostala poté, co velcí kopytníci dostatečně narušili půdní povrch. Jak jejich kopyta celoročně rok za rokem přerývají povrchové vrstvy půdy, postupně dostávají na povrch takzvanou semennou banku, tedy spící semínka čekající na lepší časy. Jelikož se nové druhy objevují, lepší časy zjevně díky pastvě velkých kopytníků nastaly,“ komentuje objev nových druhů Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

Tím však celý proces zdaleka neskončil. „Nestačilo přitom, aby se semínka ocitla na povrchu v dosahu slunce a mohla vyklíčit. Potřebovala také, aby je zde čekal příhodný stepní biotop, kde je navíc nepřerostou konkurenčně silné rostliny. Obojí se splnilo díky velkým kopytníkům. Doufejme, že se dále budou šířit, jako mateřídoušky a jiné bylinky, které se na milovické pastviny vrátily již v uplynulých letech,“ navázal Miloslav Jirků.

Běžným kosením či pastvou hospodářských zvířat by přitom podobného efektu nešlo dosáhnout. Kosení by vyžadovalo další doplňkové činnosti jako vyhrabávání stařiny a rozrušování drnu, intenzivní pastva domácích zvířat po krátkou část roku by zase vytvořila nepřirozený hustý jednotvárný trávník, ve kterém by vzácnější byliny opět neměly šanci.

Pastva velkých kopytníků vytváří v krajině pestrou a nezaměnitelnou mozaiku, která je důležitá pro mnoho druhů živočichů i rostlin. „To co na milovických pastvinách provádějí velcí kopytníci s nízkými náklady svou každodenní činností, by lidskými silami nebylo možné napodobit ani na malých plochách a se značnými výdaji. Opět se ukazuje, že přirozené způsoby péče o přírodu dávají na velkých plochách větší smysl, než nákladné technické zásahy,“ doplňuje Miloslav Jirků. Naopak menší lokality se bez péče člověka nebo pastvy domácích zvířat neobejdou.

V minulých letech se díky pastvě začaly na milovické pastviny vracet mateřídoušky a jiné byliny typické pro suché trávníky, které zde po odchodu armády ustoupily. Také jim se daří dobře a vědci je každým rokem nacházejí ve větších počtech a na nových místech. Platí to i o symbolu Milovic, hořci křížatém. Vzhledem k šíření těchto typických druhů již lze mluvit o skutečném návratu v biologickém slova smyslu. „Nejedná se o několik málo jedinců či trsů, ale o obnovování jejich populací,“ doplnil Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina.

V rezervaci se rovněž daří všem vzácnějším bylinám, které se sem díky citlivé pastvě vrátily již v uplynulých letech. Kozinec dánský, černýš rolní, ale také hvozdíky a mnohé další nektaronosné byliny se úspěšně množí a osidlují nová místa.

Rezervace velkých kopytníků vznikla v těchto místech v roce 2015. Stala se prvním místem na světě, kde žijí v rámci jedné rezervace všechny tři druhy původních velkých kopytníků Evropy – zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři. O projektu informovala světová média na pěti kontinentech, mimo jiné New York Times, Washington Post, BBC, Sicence, Der Standard a dalších. Projekt se tak stal celosvětově nejsledovanějším českým projektem posledních let.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na péči o divoké koně, zubry a pratury může přispět také veřejnost Více se dozvíte na stránkách Česká krajina.

---

reklama

---