https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/pod-kopyty-koni-vyrasily-vzacne-koniklece-velkokvete.strane-v-narodnim-parku-podyji-se-zabarvily-do-fialova
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Pod kopyty koní vyrašily vzácné koniklece velkokvěté. Stráně v Národním parku Podyjí se zabarvily do fialova

15.3.2019 09:34 | PRAHA (Ekolist.cz)
Koniklec velkokvětý je v Česku chráněný jako silně ohrožený druh.
Koniklec velkokvětý je v Česku chráněný jako silně ohrožený druh.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Miloslav Jirků / Česká krajina
Do fialova se v minulých dnech zbarvily stráně v lokalitě Havranické vřesoviště, kde se od loňského května pase stádo divokých koní z anglického Exmooru. Ještě před rokem přitom v těchto místech dominovaly agresivní druhy trav, které koniklece a další kvetoucí byliny z těchto míst dlouhodobě vytlačovaly. Informuje o tom Dalibor Dostál z České krajiny.
 

„Rozdíl oproti loňskému roku je obrovský, jsme nesmírně rádi, že divocí koně pomohli po středočeských Milovicích zachránit další významnou stepní lokalitu,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která pastvu divokých koní v Národním parku Podyjí zajišťuje.

Pastva jiných zvířat by přitom tak pozitivní efekt neměla. „Divocí koně se při pastvě zaměřují především na agresivní druhy trav a vytvářejí tak prostor pro kvetoucí byliny. Zároveň svými kopyty rozrušují souvislý drn travních porostů a umožňují semenům květin lépe se uchytit v půdě,“ doplnil Dalibor Dostál.

Koniklec velkokvětý je v Česku chráněný jako silně ohrožený druh. Zároveň patří na Seznam přísně chráněných druhů rostlin podle Bernské úmluvy a mezi druhy chráněné evropskou legislativou v rámci sítě NATURA 2000. Podyjí se nachází na západní hranici rozšíření této rostliny, která rozkvétá již začátkem března.

„V posledních letech byla lokalita tak zarostlá, že koniklece kvetly jen sporadicky, především kolem vyšlapaných stezek, kde nebyla vysoká tráva. Letos je to po mnoha letech poprvé, kdy na Havraníkách rozkvetly konikleci celé stráně,“ porovnal Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

Květy konikleců navíc začínají navštěvovat první opylovači, zejména včely. „Návštěvníky ale prosíme, aby kvůli fotkám konikleců nevstupovali přímo do koňských ohrad. Koniklece kvetou i na řadě běžně přístupných míst,“ upozorňuje Robert Stejskal, který spravuje v Národním parku Podyjí nelesní pozemky. Kromě konikleců se začínají na pastvině nesměle objevovat také silně ohrožené, žlutě zbarvené křivatce české.

Druhá pastvina divokých koní v Národním parku Podyjí, která se nachází u obce Mašovice, zatím není tak rozkvetlá, protože na ní nejsou ve větší míře zastoupeny druhy vyrážející již v předjaří. Později ale i tam odborníci očekávají pestré zastoupení květů. „Kromě mateřídoušky nebo kopretin to budou i méně známé druhy, jako voskovka menší, růže galská, vemeník zelenavý nebo kručinka barvířská,“ doplnil Robert Stejskal.

Návrat velkých kopytníků na dvě pastviny v Podyjí je součástí rozsáhlejšího projektu Military LIFE for Nature, jeho hlavním účelem je podpora a zachování vzácných druhů rostlin a živočichů, které ke svému životu potřebují plochy s různorodou nelesní vegetací. Projekt zajišťuje péči o přírodu v pěti bývalých vojenských cvičištích, chráněných v rámci evropské soustavy Natura 2000, v různých částech České republiky. Celý projekt Military LIFE for Nature řídí nevládní organizace Beleco. Dalšími partnery projektu jsou Česká krajina, která začala do Česka znovu vysazovat velké kopytníky, jako jsou divocí koně nebo zubři, Wetland a Ministerstvo životního prostředí.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na péči o divoké koně, zubry a pratury může přispět také veřejnost zasláním ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (1)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Pavel Beránek

Pavel Beránek

18.3.2019 09:31
Také jsem jezdil jako voják z povolání do vojenského prostoru dnes zvaného "Bzenecká Sahara" a vždy se to tam hemžilo různými živočichy, jako jsou divocí králíci, mnoho druhů ještěrek, Kudlanka nábožná a.t.d. Divocí králíci měli dokonce noru s mladýma uprostřed cesty po které jsme jezdili nákladníma Tatrama a vůbec jím to nevadilo. Vždy, když jel nový řidič voják základní služby poprvé touto cestou tak jsme ho upozorňovali, aby jel plynule ve vyjetých kolejích v písku, aby náhodou nenarušil noru s mladýma. A jaká to byla nádhera, když mladí králíčci poprvé opouštěli noru a rozbíhali se po celém cvičišti. Jeden voják, který se doma zabýval pěstováním ještěrek a hadů byl u vytržení, když to viděl. Nestačil pojmenovávat jednotlivé druhy ještěrek jak okolo něj běhali. To, že nám občas sedla na rameno Kudlanka nábožná jsme si brzo zvykli. ŠKODA. Kasárna ve Bzenci jsou zrušena a bývalý CVIČÁK osiřel. I když je tam zákaz vjezdu, tak rozryté stopy po čtyřkolkách tam nejsou výjimkou. Divocí králíci zmizeli úplně a kudlanku nebo ještěrku musíte hodně dlouho hledat. Ještě že se tam občas zatoulají s okolního lesa srnky nebo užovky, jinak už by nebylo na co koukat. Pavel
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist