https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/pred-sto-lety-sazeli-lide-lipy-z-radosti-ze-vzniku-republiky-nyni-se-podarilo-vypatrat-na-pet-set-techto-stromu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Před sto lety sázeli lidé lípy z radosti ze vzniku republiky. Podařilo se vypátrat na pět set těchto stromů

26.10.2018 12:52 | PRAHA (Ekolist.cz)
Nejméně 572 stoletých Stromů svobody se podařilo najít díky kampani Stromy svobody. Ilustrační foto.
Nejméně 572 stoletých Stromů svobody se podařilo najít díky kampani Stromy svobody. Ilustrační foto.
Nejméně 572 stoletých Stromů svobody se podařilo najít díky kampani Stromy svobody 1918–2018, kterou zaštiťuje Nadace Partnerství. Stromy – především lípy – sázené na podzim roku 1918 a během celého roku 1919 byly zhmotněním všeobecné euforie ze vzniku samostatného státu a konce Velké války. Rostou na více než 340 místech po celé České republice a částečně také na Slovensku. Těch, které byly vysázeny ještě v roce 1918, zůstalo do letošních dnů 264. V prvním roce nezávislého Československa jich pak přibylo dalších 308.
 

Celkově nalezli lidé po celé republice 3100 Stromů svobody, jejichž příběhy zanesli na web www.stromysvobody.cz. Stoleté tradici slavnostních výsadeb se dostane historicky největšího pokračování právě letos, kdy české a slovenské komunity vysadí napříč světem bezmála 1 600 nových stromů s vrcholem oslav přesně 28. října.

Výsadby stromů často doprovázely oslavy šťastného návratu z válečné fronty nebo legií. „Václav Vacek byl můj děda. Sotva postavil dům, odešel do války a doma zůstala jeho žena s dvěma malými dcerami a dluhy. Děda sloužil v Srbsku, asi u pracovních jednotek. Naštěstí se po válce vrátil domů a na památku svého návratu zasadil lípu. Pro naši rodinu je to památný strom,“ popisuje vnuk Václav Vacek příběh své lípy z Tlučné.

„V důsledku 1. světové války bylo z Hrotovic odvedeno 340 mužů, 54 z nich zahynulo na válečných bojištích, nebo podlehlo zraněním a domů se již nevrátilo. Lípu na nádvoří zasadili přeživší války na počest šťastného návratu do svých domovů a na počest vzniku samostatného československého státu. Lípa pro ně byla symbolem svobody a tím zůstane i pro nás a naše budoucí generace,“ líčí příběh lípy rostoucí na nádvoří zámku v Hrotovicích koordinátorka kampaně Zuzana Šeptunová z Nadace Partnerství.

Jedním z těchto stromů je i letos stoletá lípa ve Velkých Opatovicích. Ta se umístila na prvním místě letošní ankety Strom roku 2018 jako poslední z šestnácti Stromů svobody, které byly 8. listopadu 1918 v městečku vysázeny. Strom letos přijela navštívit i Lenka Andršová, pravnučka opatovického písmáka Jana Pospíšila, který tak zvanou Zádvorskou lepu vysadil.

Jubilejní stromy sázeli z radosti i krajané v zámoří. Stovku tak letos slaví Lípa svobody rostoucí před kostelem svatého Cyrila a Metoděje v Minneapolis. Lípu vedle farnosti doplnila v roce 1993 mladší sestra vysazená při vzniku samostatného Česka a Slovenska.

„V prvních letech Československa byla výsadba spontánně iniciována především místními okrašlovacími spolky, mimo jiné Československým svazem okrašlovacím a ochranným. Zapojovali se ve velkém i samotní občané nadšení nově nabytou svobodou mladičkého Československa. Snahou těchto organizací bylo oslavit tuto významnou událost výsadbou stromů po celé zemi tak, aby se výsadba stala hromadnou oslavou svobody. Právě na tuto myšlenku jsme chtěli letos naší kampaní Stromy svobody navázat,“ vysvětluje Zuzana Šeptunová.

V tradici výsadby jubilejních stromů lidé pak pokračovali v průběhu celých sta let moderní československé státnosti. Dochoval se i příběh lípy v Plané nad Lužnicí z roku 1920, kterou měl vysadit sám tehdejší prezident Tomáš Masaryk s manželkou a dcerou Alicí během svého dubnového pobytu v obci.

Nejen staletých stromových pamětníků bude ve skutečnosti pravděpodobně mnohem více. Kroniky obcí a měst se totiž začaly povinně vést až ve 20. letech minulého století a pamětníci přímo těchto událostí většinou schází. Online mapa všech stromů na portálu www.stromysvobody.cz je tak stále otevřena všem, který takový strom naleznou či nově vysadí. Stačí vyplnit krátký formulář a příběh stromu zůstane v digitální podobě pro nadcházející generace.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama




Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist