Přirozenou obnovu lesa v přírodních rezervacích Beskyd ovlivňuje okus zvěří
9.10.2026 08:15 | PRAHA
(Ekolist.cz) | Jan Řezáč
Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | VÚLHM
Tuto problematiku studovali vědci z Mendelovy univerzity a výsledky publikovali v článku Bylinné patro a zmlazení dřevin v sekundárních smrčinách ovlivněných kůrovcovou gradací ve vybraných zvláště chráněných územích Beskyd, který vyšel v časopise Zprávy lesnického výzkumu. Článek byl podpořen Evropskou unií, programem Horizont Evropa, projekt EXCELLENTIA, č. 101087262.
Ve studii vědci prezentují prvotní výsledky monitoringu nepůvodních smrkových porostů zasažených kůrovcovou kalamitou, který byl realizován ve čtyřech maloplošných zvláště chráněných územích severní části CHKO Beskydy: NPR Mazák, NPR Mionší, PR Ropice a PR Velký Polom. Předmětem ochrany zde jsou lesní společenstva 5.–7. lesního vegetačního stupně, zejména přirozené či přírodě blízké horské třtinové smrčiny, smrkové bučiny a jedlobučiny.
V minulosti byla část plochy rezervací přeměněna ve smrkové monokultury či druhově chudé smrčiny, které v souvislosti s klimatickými změnami a kůrovcovou gradací postupně odumírají. Výzkum se zaměřoval na strukturu bylinného patra, zmlazení lesních dřevin a objem mrtvého dřeva. V zájmových územích bylo založeno celkem 44 trvalých výzkumných ploch.
Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti
Výsledky ukazují, že přirozená obnova lesa probíhá značně nerovnoměrně jak prostorově, tak druhově. Rezervace se výrazně liší v její hustotě, kdy početnost semenáčků je více než 15× vyšší v PR Velký Polom oproti NPR Mazák, kde dosahuje počtu pouhých 1150 ks/ha, což je však stále dostatečný počet pro obnovu lesa. Průměrný počet semenáčků na všech plochách činil 9371 ks/ha (max. 34 100 ks/ha). Pouze na čtyřech plochách nebyl nalezen žádný. Většinu semenáčků tvořily jeřáb ptačí (45 %) a smrk (25 %). Zmlazovaly také další druhy dřevin, ve větší míře zejména javor klen (11 %) a buk (10 %). Z ostatních druhů byly zjištěny jedle, jasan, bříza, bez černý, vrba jíva, líska obecná a jírovec maďal.
V níže položených rezervacích (NPR Mionší, PR Ropice) se daří zvláště přirozené obnově buku, zatímco ve výše položených rezervacích (NPR Mazák, PR Velký Polom) se obnovuje hlavně smrk. Specifikem PR Velký Polom je zmlazení jeřábu, které je tak intenzivní, že se jeřáb může stát dominantou obnoveného porostu. Charakteristické je hloučkovité zmlazení, ze kterého se postupně utváří rozvolněný, věkově, výškově a prostorově diferencovaný porost.
Důležitý je poznatek, že intenzita zmlazení se zvyšuje s množstvím stojícího mrtvého dřeva. Odstranění uschlých smrků tak paradoxně zpomaluje obnovu lesa. Podél turistických tras je však nutno zohlednit bezpečnost návštěvníků.
V důsledku intenzivního tlaku zvěře odrůstá na všech lokalitách nejúspěšněji smrk, který jako jediný nevykazuje zásadní poškození terminálů nebo bočních prýtů. Všechny ostatní druhy čelí masivnímu okusu. Dokonce ani buk nedosahuje početnosti a vitality, kterou bychom v jedlo-bukovém, smrko-bukovém, popř. i buko-smrkovém stupni očekávali, byť odrůstá trochu úspěšněji než ostatní listnáče.
Z intenzity okusu na všech plochách je zřejmé, že ani vyvrácené stromy nebrání zvěři pohybovat se porosty a zmlazení zásadně poškozovat. Nelze tedy spoléhat na neprostupnost porostu.
Výsledky studie tak naznačují, že průběh sukcese dřevinného patra ve sledovaných zvláště chráněných územích není podmíněn pouze stanovištními poměry, ale významnou roli hraje také působení zvěře. Pokud se nepřistoupí k výrazné redukci jejich početních stavů nebo k cílené ochraně zmlazení, nová generace lesa může mít opětovně vysoké zastoupení smrku na úkor ostatních dřevin, zejména jedle a buku.
Článek Bylinné patro a zmlazení dřevin v sekundárních smrčinách ovlivněných kůrovcovou gradací ve vybraných zvláště chráněných územích Beskyd je volně ke stažení.Autoři článku: Přemysl Mácha, Tomáš Koutecký, Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta.
reklama
Dále čtěte |
Možnosti adaptace lesnického hospodaření na změnu klimatu se podobají v Česku i Sasku
Mendelova univerzita bude více řídit turistický ruch v lesích Moravského krasu
Nová metodická příručka ukazuje, jak udržet a zvýšit zásobu uhlíku v lesních půdách
Další články autora |
Bobr v rybniční krajině Pohořelicka: Dlouhodobý monitoring pomáhá předcházet konfliktům Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (102)
SV
Slavomil Vinkler
9.10.2026 09:14Co to je přirozený les v rezervaci? Například v době meziledové, či ledové byl les tvarován zvěří. Na to bylo dost jak herbivorů a i karnivorů. A je tedy možno mluvit o přirozeném lese bez zásahu lidí. V době poledové však intenzivním lovem člověk likvidoval většinu megafauny jak býložravé tak dravců, tím ovlivnil les a pak začal hospodařit sám. Pást, kácet, vypalovat...
A nyní v zejména v NP člověk ovlivňuje les i zásahem "bezzásahem", i omezováním zvěře ploty, střílením... A vzniká otázka kolik býložravců a jakých potřebuje člověk k vytvoření "přirozeného" lesa (blízkého těm no kterým?) v NP nebo rezervaci, kde je správná míra ochrany (a i ochrana je zásah). Myslím, že je třeba, aby se tomu vědci vědecky věnovali a poskytli data, o péči, která bude poskytovat maximální možnou biodiverzitu v daném typu lesa... Třeba karpatské lesostepi se jeví jako původní pestré lesy-pastviny, přeživající od doby meziledové. Viz kniha Jan Roleček Karpatské lesostepné louky. Něco takového by bylo dobré zpracovat i pro jiné polohy.
Odpovědět
A nyní v zejména v NP člověk ovlivňuje les i zásahem "bezzásahem", i omezováním zvěře ploty, střílením... A vzniká otázka kolik býložravců a jakých potřebuje člověk k vytvoření "přirozeného" lesa (blízkého těm no kterým?) v NP nebo rezervaci, kde je správná míra ochrany (a i ochrana je zásah). Myslím, že je třeba, aby se tomu vědci vědecky věnovali a poskytli data, o péči, která bude poskytovat maximální možnou biodiverzitu v daném typu lesa... Třeba karpatské lesostepi se jeví jako původní pestré lesy-pastviny, přeživající od doby meziledové. Viz kniha Jan Roleček Karpatské lesostepné louky. Něco takového by bylo dobré zpracovat i pro jiné polohy.
VP
Vladimír Pelíšek
9.10.2026 19:32 Reaguje na Slavomil VinklerVy prostě vždycky pobavíte! Můžete upřesnit, kde konkrétně v Karpatech se měly ty “přirozené lesostepi” nacházet? A jak měly na strmých, ale přitom ne skalnatých, tedy typicky karpatských svazích vznikat? Jak se jim dařilo v typicky vlhkém a relativně stabilním karpatském klimatu?
Byl jste někdy v Karpatech? Aspoň v těch moravských? Viděl jste nejrozšířenější původní ekotyp karpatského lesa, tedy karpatskou bučinu a/nebo jedlobučinu? Máte nějakou představu, jakým mechanismem se tyto husté pralesovité porosty mohou aspoň teoreticky měnit v lesostepi, za situace ve stejné době vysokého stavu velkých šelem bezpečně redukujících býložravce na pro Karpaty typickou, tedy únosnou mez?
Jen teoretizujete. Jeďte se podívat na trojmezí Slovensko - Polsko - Ukrajina, do Stužického pralesa. Proč zrovna tam? Je to od nás nejbližší a zároveň nejrozsáhlejší opravdu zachovaný relikt prakticky nedotčeného karpatského pralesa. Tam (možná) pochopíte, jak obrovská vzdálenost, klimatická i ekologická, leží mezi karpatským pralesem a lesostepí.
Veškeré karpatské louky pod hranicí lesa v horských Karpatech, od Bučovic po Fagaraš, jsou dílem valašské či pasekářské kolonizace.
Bez jediné výjimky.
Odpovědět
Byl jste někdy v Karpatech? Aspoň v těch moravských? Viděl jste nejrozšířenější původní ekotyp karpatského lesa, tedy karpatskou bučinu a/nebo jedlobučinu? Máte nějakou představu, jakým mechanismem se tyto husté pralesovité porosty mohou aspoň teoreticky měnit v lesostepi, za situace ve stejné době vysokého stavu velkých šelem bezpečně redukujících býložravce na pro Karpaty typickou, tedy únosnou mez?
Jen teoretizujete. Jeďte se podívat na trojmezí Slovensko - Polsko - Ukrajina, do Stužického pralesa. Proč zrovna tam? Je to od nás nejbližší a zároveň nejrozsáhlejší opravdu zachovaný relikt prakticky nedotčeného karpatského pralesa. Tam (možná) pochopíte, jak obrovská vzdálenost, klimatická i ekologická, leží mezi karpatským pralesem a lesostepí.
Veškeré karpatské louky pod hranicí lesa v horských Karpatech, od Bučovic po Fagaraš, jsou dílem valašské či pasekářské kolonizace.
Bez jediné výjimky.
VP
Vladimír Pelíšek
9.10.2026 19:32 Reaguje na Slavomil VinklerVy prostě vždycky pobavíte! Můžete upřesnit, kde konkrétně v Karpatech se měly ty “přirozené lesostepi” nacházet? A jak měly na strmých, ale přitom ne skalnatých, tedy typicky karpatských svazích vznikat? Jak se jim dařilo v typicky vlhkém a relativně stabilním karpatském klimatu?
Byl jste někdy v Karpatech? Aspoň v těch moravských? Viděl jste nejrozšířenější původní ekotyp karpatského lesa, tedy karpatskou bučinu a/nebo jedlobučinu? Máte nějakou představu, jakým mechanismem se tyto husté pralesovité porosty mohou aspoň teoreticky měnit v lesostepi, za situace ve stejné době vysokého stavu velkých šelem bezpečně redukujících býložravce na pro Karpaty typickou, tedy únosnou mez?
Jen teoretizujete. Jeďte se podívat na trojmezí Slovensko - Polsko - Ukrajina, do Stužického pralesa. Proč zrovna tam? Je to od nás nejbližší a zároveň nejrozsáhlejší opravdu zachovaný relikt prakticky nedotčeného karpatského pralesa. Tam (možná) pochopíte, jak obrovská vzdálenost, klimatická i ekologická, leží mezi karpatským pralesem a lesostepí.
Veškeré karpatské louky pod hranicí lesa v horských Karpatech, od Bučovic po Fagaraš, jsou dílem valašské či pasekářské kolonizace.
Bez jediné výjimky.
Odpovědět
Byl jste někdy v Karpatech? Aspoň v těch moravských? Viděl jste nejrozšířenější původní ekotyp karpatského lesa, tedy karpatskou bučinu a/nebo jedlobučinu? Máte nějakou představu, jakým mechanismem se tyto husté pralesovité porosty mohou aspoň teoreticky měnit v lesostepi, za situace ve stejné době vysokého stavu velkých šelem bezpečně redukujících býložravce na pro Karpaty typickou, tedy únosnou mez?
Jen teoretizujete. Jeďte se podívat na trojmezí Slovensko - Polsko - Ukrajina, do Stužického pralesa. Proč zrovna tam? Je to od nás nejbližší a zároveň nejrozsáhlejší opravdu zachovaný relikt prakticky nedotčeného karpatského pralesa. Tam (možná) pochopíte, jak obrovská vzdálenost, klimatická i ekologická, leží mezi karpatským pralesem a lesostepí.
Veškeré karpatské louky pod hranicí lesa v horských Karpatech, od Bučovic po Fagaraš, jsou dílem valašské či pasekářské kolonizace.
Bez jediné výjimky.
SV
Slavomil Vinkler
10.10.2026 09:33 Reaguje na Vladimír PelíšekPobavíte vy svým výsměchem. Doporučil jsem odborně populární knihu. Lidé čtěte místo výsměchu. Viz kniha Jan Roleček Karpatské lesostepní louky. ACADEMIA 2026
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
11.10.2026 08:35 Reaguje na Slavomil VinklerOdborně populární kniha je co? Záruka pravdivosti informací, které podává? Dokonce i vědecký článek, který je váhově o několik levelů nad populárně vědeckými spisky, podléhá oponentuře a může být objektivně rozcupován. Karpatské reálie vůbec neznáte, jen teoretizujete. Dokonce i v dnešních podmínkách několikaletého deficitu srážek a nadprůměrných teplot, spojených navíc s přemnoženými býložravci, zarůstá spontánně KAŽDÁ dřívější karpatská louka či pastvina lesem, a to lesem postupně hustým. To ví úplně každý, kdo na ta místa chodí a sleduje - mizení jalovcových pastvin, extinkce vstavačovitých. Jen za cca 20 let a pouze v okrese Vsetín přibylo na 1200 ha sukcesního lesa!
Karpaty nejsou střední Čechy ani Vysočina. Vůbec netušíte, která bije. Hlavně obhajovat dnes salónně módní tzv. bezlesí. Nejlíp z tepla počítače někde v bytě. To by ale dokázal asi každý.
Odpovědět
Karpaty nejsou střední Čechy ani Vysočina. Vůbec netušíte, která bije. Hlavně obhajovat dnes salónně módní tzv. bezlesí. Nejlíp z tepla počítače někde v bytě. To by ale dokázal asi každý.
SV
Slavomil Vinkler
11.10.2026 17:02 Reaguje na Vladimír PelíšekLidé čtěte místo výsměchu. A nečtete. V literatuře uvedeno mj. 385 citovaných zdrojů.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
11.10.2026 18:35 Reaguje na Vladimír PelíšekVůbec netušíte, která bije a metodou bezzásahistů bez důkazů tvrdíte, že to, co vyroste v prostředí, kde je zabráněno pastvě, senaření, okusu, vypalování atd. je to co zde bylo kdysi. Kniha dokládá velice mnoho důkazů, že karpatské louky nikdy ani v hluboké minulosti nebyly zarostlé hustým souvislým lesem. Současná sukcese je nepřirozená a bohaté přírodě škodlivá. Konec konců některé škody zmiňujete.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
11.10.2026 19:45 Reaguje na Slavomil VinklerKarpaty mam prolezlé od Chřib po Fagaraš. Netvrdím samozřejmě, že jsem byl úplně ve VŠECH pohořích, nicméně jsou mým domovem a dovolím si je znát. Všechna ta skvělá nelesní společenstva, u kterých zažíváte vyvrcholení, pocházejí z jediného typu karpatského přirozeně nelesního prostředí, jimž jsou prudké skály, skalní ostrohy a podobná stanoviště, která byla nelesními proto, že se na nich les neudržel kvůli extrémní expozici. To, co onen muž jménem Roleček či jak se jmenuje považuje za “původní” nelesní společenstva mimo mnou výše uvedená, jsou se 100% jistotou bývalé pastviny či louky. To, co dnes vypadá někde na ukrajinských poloninách nebo na Maramureši jako úžasná přirozená louka, bylo už ve 13.století pastvinou. Salašnické hospodaření navíc snížilo původní hranici lesa místy i o 200 metrů.
Karpaty jsou oproti Hercyniku bohatší nejen na srážky, ale mají i lepší půdy. Tvrdit, že někde, kde mám 800 a více mm ročních srážek a přitom průměrnou roční teplotu aspoň 4-5 st.C, mohu mít (při jakémsi stavu býložravců) PŘIROZENÉ BEZLESÍ, je ostudná neznalost nejzákladnějších přírodních zákonitostí.
To, že podobný nesmysl tvrdí dalších 380 podobných “odborníků”, není důkazem, že mají pravdu. “Původnost smrku” v bizarních podmínkách, kde dnes smrk hyne po tisících hektarů, podporovaly desítky tisíc “autorit” - a jaká je realita, vidíme dnes všichni, že?
Doufám, že aspoň v hercynských reáliích se vyznáte. V těch karpatských jste totální teoretik.
Odpovědět
Karpaty jsou oproti Hercyniku bohatší nejen na srážky, ale mají i lepší půdy. Tvrdit, že někde, kde mám 800 a více mm ročních srážek a přitom průměrnou roční teplotu aspoň 4-5 st.C, mohu mít (při jakémsi stavu býložravců) PŘIROZENÉ BEZLESÍ, je ostudná neznalost nejzákladnějších přírodních zákonitostí.
To, že podobný nesmysl tvrdí dalších 380 podobných “odborníků”, není důkazem, že mají pravdu. “Původnost smrku” v bizarních podmínkách, kde dnes smrk hyne po tisících hektarů, podporovaly desítky tisíc “autorit” - a jaká je realita, vidíme dnes všichni, že?
Doufám, že aspoň v hercynských reáliích se vyznáte. V těch karpatských jste totální teoretik.
SV
Slavomil Vinkler
12.10.2026 10:24 Reaguje na Vladimír Pelíšek"Tvrdit, že někde, kde mám 800 a více mm ročních srážek a přitom průměrnou roční teplotu aspoň 4-5 st.C, mohu mít (při jakémsi stavu býložravců) PŘIROZENÉ BEZLESÍ," je ostudná neznalost nejzákladnějších přírodních zákonitostí." To je přesně váš omyl. Přirozené bezlesí, tedy spíše rozvolněná lesostep zde bylo miliony let. Sice s proměnami, ale bylo. To, že při omezení pastvy (dříve divoké posléze domácí) zvěře to zaroste, je právě jen (a nejen) vaše špatná interpretace. Porost zdaleka neurčují jen srážky.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
12.10.2026 10:52 Reaguje na Slavomil VinklerAsi by mě měl někdo štípnout, Vy si asi opravdu děláte legraci! Dovedete aspoň odhadnout stavy býložravé zvěře, které by za mnou uvedených klimatických podmínek umožnily v Karpatech zánik lesního společenstva ve prospěch lesostepi??? Vy nejste jen teoretik, Vy jste regulérní blázen.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
12.10.2026 10:31 Reaguje na Vladimír Pelíšek"To, co dnes vypadá někde na ukrajinských poloninách nebo na Maramureši jako úžasná přirozená louka, bylo už ve 13.století pastvinou." Ano už ve 13 st. pastvinou, no ale pastvinou i v době poledové a i v době meziledové, jak dokazují pylové, půdní uhlíkové a jiné analýzy, analýzy ulit atd. Rozdíl je akorát zda se pásl domácí či divoký dobytek. Vy se bráníte přečíst si shrnutí posledních výzkumů. To obvykle činí všeználci.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
12.10.2026 10:57 Reaguje na Slavomil VinklerZatímco hochštapleři a povrchní adoranti momentálně módních trendů napasují klidně i horské Karpaty mírného pásma na africkou savanu. Hlavně, že to odpovídá aktuální módě a oni si u toho připadají jako velcí objevitelé. Už vidím, jak se po prudkých karpatských svazích prohánějí stáda velkých býložravců a likvidují přitom les do mrtě. “Detaily” typu reliéfu nebo extrémní sezónnosti srážek jim u toho samozřejmě unikají. Vy jste Karpaty neviděl ani z rychlíku.
Odpovědět
JH
JH
13.10.2026 16:59 Reaguje na Vladimír PelíšekJá nevím, co všechno rostlo ve 12 století v Karpatech, ale nevíte to ani vy. Celkem určitě tam nebyla souvislá lesostep a ani to nikdo netvrdí. Ale výskyt otevřených travnatých ploch by vysvětloval např. druhové bohatství místních luk - někde všechny ty vstavače růst musely ještě před valašskou kolonizací. A vědci, kteří tohle tvrdí, mají Karpaty určitě taky prochozené.
Odpovědět
II
Imarr Imarr
10.10.2026 09:09 Reaguje na Slavomil VinklerPan profesor Kutal LDFMendelu vám to vysvětlí.
Odpovědět
VN
Vladimír Nechutný
9.10.2026 10:29Zajímavé by možná bylo vědět z jakého grantu a koho peněz uvedený výzkum probíhal. Žádná,,Amerika,, to není.Nic nového ani neočekávaného.
Odpovědět
su
9.10.2026 22:10 Reaguje na Vladimír Nechutný
Mě fascinuje tupost čtenářů jako jste vy. Kdybyste si ten článek totiž přečetl, tak byste tam našel informaci, z jakého grantu byl výzkum financován. Bože, to je tragické.........
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
9.10.2026 12:25Vědátoři za těžké prachy vyzkoumali to, co by jim každý lesník řekl zadarmo.
Je k tomu třeba něco dodat?
Odpovědět
Je k tomu třeba něco dodat?
VP
Vladimír Pelíšek
9.10.2026 19:37 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaAno. Říká se tomu příživnictví. Tito rádoby výzkumníci zjistili to, co víme desítky let. A navíc přišli s převratným objevem, že tam, kde původně rostl plantážní smrk, našli v obnově zase smrk, a tam, kde byl či je ve stromovém patře buk, je na zemi zase buk.
No ještě, že víme, že v přezvěřených oblastech špatně odrůstají nové nálety. To jsme zatím netušili. Snad měli chlapci a holky na svuj výlet aspoň hezké počasí a užili si ho.
Odpovědět
No ještě, že víme, že v přezvěřených oblastech špatně odrůstají nové nálety. To jsme zatím netušili. Snad měli chlapci a holky na svuj výlet aspoň hezké počasí a užili si ho.
SV
Slavomil Vinkler
10.10.2026 09:47 Reaguje na Vladimír PelíšekVy nechápete zřejmě rozdíl mezi tím, že někdo něco ví a odměřenými daty. Meteorologie je dle vás taky zbytečná?
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
11.10.2026 08:40 Reaguje na Slavomil VinklerTeploty a srážky jsem si začal třikrát denně zaznamenávat, když mi bylo deset a přestal s tím teprve nedávno. Převratný objev, ze nadměrné stavy býložravců ničí zmlazení lesních dřevin, učinili už lesníci za časů Josefa II. Zhruba od té doby se v Klementinu konstantně sleduje počasí.
Aby někdo čerpal grant na to, že toto slavnostně po 250 letech po x-té zjistí, aniž by analyzoval důvody a souvislosti, je zhůvěřilost.
Která získá pochopení akorát tak u zarytých teoretiků Vašeho typu.
Odpovědět
Aby někdo čerpal grant na to, že toto slavnostně po 250 letech po x-té zjistí, aniž by analyzoval důvody a souvislosti, je zhůvěřilost.
Která získá pochopení akorát tak u zarytých teoretiků Vašeho typu.
SV
Slavomil Vinkler
12.10.2026 06:52 Reaguje na Vladimír Pelíšekpřevratné- psát si teploty a srážky. Věda je zejména o interpretaci dat, sběr je podmínka nutná, nikoli postačující... Tím míním třeba tvorba předpovědi.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
12.10.2026 11:03 Reaguje na Slavomil VinklerRáčíte mít vědecký titul a zkušenosti, ze popisujete fungování vědy? Obávám se, že mnohem pravděpodobnější je, že nás za pět minut napadnou mimozemšťané.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
12.10.2026 15:49 Reaguje na Vladimír Pelíšekhttps://www.osel.cz/3802-co-je-to-veda-a-co-veda-neni.html Zkuste se dovzdělat.
Odpovědět
JO
Jarka O.
11.10.2026 21:58Z článku jsem si odnesla poznání, že studenti, kteří psali tuto diplomku, byli zmateni, možná nemile překvapeni odolností "nestromu", který měl být podle rozšířených lží dávno neschopný růstu a dobrovolně hynout. Bohužel odolává zvěři na rozdíl od bukovo jedlových plantáží a ani nehodlá růst až od 1100mnm, jak mu přikazují zdejší odborníci. Bude proto kvůli jedné pravdě potřeba ho zakázat a vykácet, že)
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
12.10.2026 06:55 Reaguje na Jarka O.No a řekl bych že budou i vypalovat a šířit brouka.
Do přirozených (chráněných) lesů patří zvěř a to v docela velkém množství pro tvoření různorodého řídkého různověkého porostu.
V lesích hospodářských to je asi už moc.
Odpovědět
Do přirozených (chráněných) lesů patří zvěř a to v docela velkém množství pro tvoření různorodého řídkého různověkého porostu.
V lesích hospodářských to je asi už moc.
VP
Vladimír Pelíšek
12.10.2026 11:12 Reaguje na Jarka O.Lžete pouze Vy. O jaké odolnosti mluvíte? O té, kdy při nadprůměrně teplé a suché periodě vymizí onen zázračný strom z několika kusů jedinců napadených broukem bez umělého zásahu na kilometry daleko? Znáte i jiný náš domácí strom schopný tak rychlého a masového hynutí?
A to včetně autochtonních, rezonančních jedinců, viz NPŠ v devadesátkách.
Velmi zvláštní definice odolnosti!
A ty bukojedlové plantáže rostou prosím kde? Velice rád bych je viděl.
Chtělo by to zřejmě zavítat občas do lesa, než napíšete nějaké moudro, nebo omezit konzumaci alkoholických nápojů. Jinak se stane, že se takový příspěvek posune z kategorie nesmysl do kategorie bizár. U Vás to není zdaleka poprvé.
Odpovědět
A to včetně autochtonních, rezonančních jedinců, viz NPŠ v devadesátkách.
Velmi zvláštní definice odolnosti!
A ty bukojedlové plantáže rostou prosím kde? Velice rád bych je viděl.
Chtělo by to zřejmě zavítat občas do lesa, než napíšete nějaké moudro, nebo omezit konzumaci alkoholických nápojů. Jinak se stane, že se takový příspěvek posune z kategorie nesmysl do kategorie bizár. U Vás to není zdaleka poprvé.
SV
Slavomil Vinkler
12.10.2026 15:54 Reaguje na Vladimír PelíšekZbytečně obviňujete a ostouzíte. Smrk odolává zvěři, poskytuje průmyslové dřevo, je citlivý na přísušek, brouka aj. Má klady a zápory. Jako vše. Jasany, javory, buky, duby, jedle... mají taky různé vlastnosti.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
12.10.2026 16:15 Reaguje na Slavomil VinklerAle na rozdíl od smrku jsou na většině CZ stanovišť, kde dnes rostou, podstatně původnější a tudíž pokud umírají, tak jednotlivě a ne po hektarech.
Detail, že ano? Právě v detailu se ovšem skrývá ďábel, jak konstatuje klasik.
S tim průmyslovým dřevem jste navíc slušně pobavil. Myslíte ty možná jednou čtyřicetileté, tj. dnes vysazované porosty, které většinou skončí v kamnech? Na těch je průmyslové co?
Odpovědět
Detail, že ano? Právě v detailu se ovšem skrývá ďábel, jak konstatuje klasik.
S tim průmyslovým dřevem jste navíc slušně pobavil. Myslíte ty možná jednou čtyřicetileté, tj. dnes vysazované porosty, které většinou skončí v kamnech? Na těch je průmyslové co?
SV
Slavomil Vinkler
12.10.2026 19:09 Reaguje na Vladimír PelíšekPůvodnější není diagnoza odolnosti. Jasany jsou už pryč šmahem. Jilmy a jedle taky. Na duby a buky už se taky dost chorob chystá, bohužel, vidím to v lesích.
Vy máte křišťálovou kouli, že víte jak bude smrku na vhodných stanovištích za 60 let?
Odpovědět
Vy máte křišťálovou kouli, že víte jak bude smrku na vhodných stanovištích za 60 let?
VP
Vladimír Pelíšek
12.10.2026 19:25 Reaguje na Slavomil VinklerKřišťálovou kouli nemam, ale zato sleduji výstupy vědců (tedy těch skutečných, nikoliv autorů populárně vědecké literatury).
A ty se shodují na pár zajímavých detailech. Třeba že za těch 60 let budeme mít u nás o dalšího nejméně 1-1,5 st.C tepleji než teď (už nyní máme cca o 2 st.C tepleji než v predindustrialni době). Dále na tom, ze pro smrk začíná byt UŽ DNES vzhledem k jeho inherentním charakteristikám (velmi mělký kořenový bal a velmi nízká odolnost letnímu teplu a suchu) u nás na většině současných stanovišť příliš teplo a sucho. Z čehož tito vědci (a s nimi dnes už i většina odborné lesnické veřejnosti) vnímají na většině stanovišť v ČR mimo vyšší hory další pěstování smrku jako bezperspekktivní.
Vy navíc bezostyšně lžete, manipuluje a vymýšlíte si. Kde prosím v ČR zmizely stovky hektarů jasanových porostů, jako u smrku? Kde pokračuje masové odumírání jedle, které se podle většiny zdrojů zastavilo před 2-3 dekádami a bylo prokazatelně ovlivněno holosecnym hospodařením, likvidaci náletů spárkatou a velmi vysokou zátěží SO2?
Žádné MASOVÉ hynutí jine dřeviny než smrku v ČR nyní neexistuje. Odumírají pouze jednotlivci, u smrku se jedná o kalamitu.
Jste nejen blouznivý teoretik, ale i baron Prášil a obyčejný lhář.
Odpovědět
A ty se shodují na pár zajímavých detailech. Třeba že za těch 60 let budeme mít u nás o dalšího nejméně 1-1,5 st.C tepleji než teď (už nyní máme cca o 2 st.C tepleji než v predindustrialni době). Dále na tom, ze pro smrk začíná byt UŽ DNES vzhledem k jeho inherentním charakteristikám (velmi mělký kořenový bal a velmi nízká odolnost letnímu teplu a suchu) u nás na většině současných stanovišť příliš teplo a sucho. Z čehož tito vědci (a s nimi dnes už i většina odborné lesnické veřejnosti) vnímají na většině stanovišť v ČR mimo vyšší hory další pěstování smrku jako bezperspekktivní.
Vy navíc bezostyšně lžete, manipuluje a vymýšlíte si. Kde prosím v ČR zmizely stovky hektarů jasanových porostů, jako u smrku? Kde pokračuje masové odumírání jedle, které se podle většiny zdrojů zastavilo před 2-3 dekádami a bylo prokazatelně ovlivněno holosecnym hospodařením, likvidaci náletů spárkatou a velmi vysokou zátěží SO2?
Žádné MASOVÉ hynutí jine dřeviny než smrku v ČR nyní neexistuje. Odumírají pouze jednotlivci, u smrku se jedná o kalamitu.
Jste nejen blouznivý teoretik, ale i baron Prášil a obyčejný lhář.
SV
Slavomil Vinkler
13.10.2026 06:47 Reaguje na Vladimír PelíšekVy navíc bezostyšně lžete, manipuluje a vymýšlíte si. "Kde prosím v ČR zmizely stovky hektarů jasanových porostů, jako u smrku?" Všude, kde bylo více jasanu jako například Litovelské pomoraví. A řítí se další hrozba Polník jasanový.
"Kde pokračuje masové odumírání jedle?" Zmizela skoro všude, s holosečemi to nesouviselo a neobnovuje.
Jilm zmizel a obnovuje v podstatě jen jilm polní (Ulmus minor) výmladky.
Takže :Jste nejen blouznivý teoretik, ale i baron Prášil a obyčejný lhář.
Ovšem nebude-li pršet, poroste akorát agát.
Odpovědět
"Kde pokračuje masové odumírání jedle?" Zmizela skoro všude, s holosečemi to nesouviselo a neobnovuje.
Jilm zmizel a obnovuje v podstatě jen jilm polní (Ulmus minor) výmladky.
Takže :Jste nejen blouznivý teoretik, ale i baron Prášil a obyčejný lhář.
Ovšem nebude-li pršet, poroste akorát agát.
SV
Slavomil Vinkler
13.10.2026 07:00 Reaguje na Slavomil VinklerA navíc. Jestli se živíte jako : Ing. Vladimír Pelíšek, PhD., lesník a majitel lesa, tak musíte o vědě něco věděti. Přestaňte tady šířit ideolodii a skutečně si poslední (letoší) práce skupiny vědců z Masarykovy university, Mendlovy university, Karlovy university, Akademie věd o karpatské lesostepi přečtěte. Není to o hospodářském lese který asi máte jako majitel, ale o přístupu zejména k reservacím tedy tématu článku.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
13.10.2026 07:23 Reaguje na Slavomil VinklerNázory výzkumníků, které prezentujete, jsou ve vědecké obci naprosto marginální. Nic jako přirozené či člověkem neindukované bezlesí v horských polohách Karpat v nynějším postglacialu neexistuje. Klimatologicky i bioekologicky je naprosto vyloučeno. A pokud jde o Vás, neoperujte vědou ani “vědou”, když je evidentní, že sám jste vzděláním nepolíben a nedokážete ani správně skloňovat Gregora Mendela. Vaše filozofující úvahy připomínají teoretizování strýce z nějaké velmi odlehlé vesnice po požití pátého piva.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
13.10.2026 08:42 Reaguje na Vladimír PelíšekJistě, pokrok poznání nezastavite. Vaše agresivní a dehonestující argumentace připomíná některé neziskovky. Že?
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
13.10.2026 09:51 Reaguje na Slavomil VinklerPodstatný je obsah, ne forma. Vždy a ve všem.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
13.10.2026 09:59 Reaguje na Vladimír PelíšekPodle vás tedy čím agresivnější forma tím větší pravda. 👍 Doobrý.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
13.10.2026 10:18 Reaguje na Slavomil VinklerTo říkám kde? Pokud takto vypadají Vaše myšlenkové pochody, tak asi opravdu nebudete nejostřejší tužka v penále.
Fantazírovat o přirozených lesostepích někde v karpatských horách a úplně přitom ignorovat tamější teplotní, srážkové, ale i geologické, orografické a ekologické (kdepak že máme v Evropě kromě Ruska nejvíce velkých šelem?) poměry, to opravdu zavání vysokou školou života. Ti výzkumníci na to aspoň čerpají granty, z nichž platí hypotéky a živí rodiny, Vy ty hlouposti šíříte úplně zadarmo a ještě s ostudou.
Odpovědět
Fantazírovat o přirozených lesostepích někde v karpatských horách a úplně přitom ignorovat tamější teplotní, srážkové, ale i geologické, orografické a ekologické (kdepak že máme v Evropě kromě Ruska nejvíce velkých šelem?) poměry, to opravdu zavání vysokou školou života. Ti výzkumníci na to aspoň čerpají granty, z nichž platí hypotéky a živí rodiny, Vy ty hlouposti šíříte úplně zadarmo a ještě s ostudou.
JH
JH
13.10.2026 16:50 Reaguje na Vladimír PelíšekA kteří vědci bezpečně prokázali, že v Karpatech nemohlo existovat bezlesí?
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
13.10.2026 17:56 Reaguje na JHŽádní, protože tam nikdo v té době nebyl a nežil. Vaše sugestivní otázka je typu: “kteří vědci bezpečně prokázali, že císař Karel IV. nepoužíval internet?”
Existují konsensuálně akceptovaná data napříč obory, která jednoduše dokládají, že v lokalitě XY s tou a tou teplotou, srážkami, šelmami, půdou, orografií atd. jednoduše les nemohl nebýt. Není třeba dokázat / vyvracet každou pitomost, abych na to kolotočárským způsobem získal grant.
V Karpatech bezpochyby les nerostl za poslední doby ledové i krátce po ní, přestože existují např. rumunští autoři tvrdící opak. Po postglacialnim oteplení a zvlhčení klimatu je naopak bezdůvodné předpokládat, že se les na veškerá volná místa v Evropě samovolně nerozšířil.
Poukazovat na vliv býložravců tomu bránících je za situace, kdy v Evropě žili nejen oni, ale i jejich predátoři, a to v nejvyšších možných stavech schopných uživení se, je směšné.
Dejte si to do Google nebo použijte AI. Ja jsem takových autorů našel desítky a nejsme tady ve škole u tabule, abych je vyjmenovával.
Odpovědět
Existují konsensuálně akceptovaná data napříč obory, která jednoduše dokládají, že v lokalitě XY s tou a tou teplotou, srážkami, šelmami, půdou, orografií atd. jednoduše les nemohl nebýt. Není třeba dokázat / vyvracet každou pitomost, abych na to kolotočárským způsobem získal grant.
V Karpatech bezpochyby les nerostl za poslední doby ledové i krátce po ní, přestože existují např. rumunští autoři tvrdící opak. Po postglacialnim oteplení a zvlhčení klimatu je naopak bezdůvodné předpokládat, že se les na veškerá volná místa v Evropě samovolně nerozšířil.
Poukazovat na vliv býložravců tomu bránících je za situace, kdy v Evropě žili nejen oni, ale i jejich predátoři, a to v nejvyšších možných stavech schopných uživení se, je směšné.
Dejte si to do Google nebo použijte AI. Ja jsem takových autorů našel desítky a nejsme tady ve škole u tabule, abych je vyjmenovával.
JH
JH
13.10.2026 18:39 Reaguje na Vladimír PelíšekKonsensuálně akceptovaná data jen dokládají, že tam někde byl les. Kdyby do něj např. zubři vypásli hektarovou díru, tak by to konsensuálně nikdo nepoznal, ale díra by tam reálně byla. Tady nejde o to, jestli tam byl nebo nebyl les, on tam celkem určitě byl, ale ten les mohlo něco narušit a vzniklé prostředí se od toho teoretického mohlo dost lišit.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
14.10.2026 06:51 Reaguje na JHZubři by do něj nikdy hektarovou díru nikdy nevypásli, protože:
a) zubři by nežili v ohradě, ale rozptýleni a volně se pohybující v ekosystému
b) stavy zubrů by byly redukovány vlky
Zubři totiž nikdy nevypásli ani podrost Bělovežskeho pralesa, přestože se do něj byli nuceni uchýlit ze “široka daleka”.
Ale klidně fantazírujte dál. Na sebepitomější, nicméně nyní módní témata, jako je “přirozené” bezlesí v krajině hustých bukojedlových pralesů, se dnes relativně snadno získávají granty. Jak říkal Werich: - to je blbý, to se bude líbit.
Odpovědět
a) zubři by nežili v ohradě, ale rozptýleni a volně se pohybující v ekosystému
b) stavy zubrů by byly redukovány vlky
Zubři totiž nikdy nevypásli ani podrost Bělovežskeho pralesa, přestože se do něj byli nuceni uchýlit ze “široka daleka”.
Ale klidně fantazírujte dál. Na sebepitomější, nicméně nyní módní témata, jako je “přirozené” bezlesí v krajině hustých bukojedlových pralesů, se dnes relativně snadno získávají granty. Jak říkal Werich: - to je blbý, to se bude líbit.
JH
JH
14.10.2026 15:09 Reaguje na Vladimír PelíšekPřirozené bezlesí není o nic větší pitomost, než vaše bezhlavá víra v konsensuální les.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
14.10.2026 08:23 Reaguje na JHVíte, nejde jen o zubry. Jde o to, že velká uherská i dyjsko svratecká nížina a i ukrajinské roviny byly zazvěřené i jinými druhy, než je vyhubil člověk (koně, tuři, jeleni...) a zvěř nas jaře táhla do hor a na zimu do nížiny. Princip dodnes v Africe. No a pak je bez uzardění nahradil člověk svými stády. Takže v celé době poledové se páslo, udržovaly louky, řídký les.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
14.10.2026 12:01 Reaguje na Slavomil VinklerPanonska nížina i převážná část Vídeňské pánve určitě ano. Ale to nejsou vlastní Karpaty, ale jejich vnitřní sníženiny. Tam to lesostep byt určitě mohla, ale ne hlavně kvůli člověku, ale reliéfu krajiny a klimatu. Je napr. známo, ze snad až polovina dnešního Maďarska je skutečně přirozeně bezlesá. To věděli už první slovanští osídlenci (později podmanění Maďary), když tuto krajinu nazvali pusztou.
Karpaty jsou však neco jineho. Mladé, velmi členité pohoří, s nadprůměrnými srážkami i teplotami. Tam je představa jakéhokoliv “přirozeného” bezlesí, navíc s těžko lovitelnymi a velmi početnými velkými šelmami, což trvá relativně dodnes), mírně řečeno úsměvná.
Pro člověka bytostně vrostlého do reálií Hercynika je pestrost a rozmanitost stanovišť v Karpatech téměř nemožné si představit.
Odpovědět
Karpaty jsou však neco jineho. Mladé, velmi členité pohoří, s nadprůměrnými srážkami i teplotami. Tam je představa jakéhokoliv “přirozeného” bezlesí, navíc s těžko lovitelnymi a velmi početnými velkými šelmami, což trvá relativně dodnes), mírně řečeno úsměvná.
Pro člověka bytostně vrostlého do reálií Hercynika je pestrost a rozmanitost stanovišť v Karpatech téměř nemožné si představit.
SV
Slavomil Vinkler
14.10.2026 12:06 Reaguje na Vladimír PelíšekPsal jsem: Na jaře na kopce a na podzim dolů v létě suchá spálená tráva, horko a krvežízniví komáři. Zcela to po divoké zvěři logicky převzal člověk pastvec se svými stády.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
13.10.2026 14:34 Reaguje na Slavomil VinklerJste králem lhářů této diskuse.
1) Mizení jedle skončilo před 40 lety. Od té doby její podíl v lesích trvale narůstá a jedle regeneruje. Klíčovým důvodem mizení jedle byly kromě emisí SO2 holoseče. Najdete v 99% publikaci na toto téma v informačním prostoru.
2) Jedle neobnovuje asi tak, ze 2 jedle na hektar smrku způsobí dominanci jedle v podrostu takového lesa. Pokud ji nesežere Vámi milovaná zvěř samozrejme
2) Jilm horský v poslední dekádě výrazně regeneruje na stovkách míst v ČR. Ja vím o jediném vzrostlém jedinci kilometr od mého lesa, ale v náletech na holinách mam jilmu desítky.
Jste opravdu nebetyčný lhář a baron Prášil, Vinklere.
Odpovědět
1) Mizení jedle skončilo před 40 lety. Od té doby její podíl v lesích trvale narůstá a jedle regeneruje. Klíčovým důvodem mizení jedle byly kromě emisí SO2 holoseče. Najdete v 99% publikaci na toto téma v informačním prostoru.
2) Jedle neobnovuje asi tak, ze 2 jedle na hektar smrku způsobí dominanci jedle v podrostu takového lesa. Pokud ji nesežere Vámi milovaná zvěř samozrejme
2) Jilm horský v poslední dekádě výrazně regeneruje na stovkách míst v ČR. Ja vím o jediném vzrostlém jedinci kilometr od mého lesa, ale v náletech na holinách mam jilmu desítky.
Jste opravdu nebetyčný lhář a baron Prášil, Vinklere.
SV
Slavomil Vinkler
14.10.2026 07:25 Reaguje na Vladimír PelíšekJste opravdu nebetyčný lhář a baron Prášil. Napadáte všechny odpůrce docela sprostě a myslíte si, že to podpoří pravdu. Navíc řešíte něco jiného než úvodní článek. Ten řešil rezervace a vy řešíte produkční les a navíc doporučujete překonaný model nicnedělání. Kam vede, vidíme za uplynulých 50-100 let, zarůstání..., ztrátu biodiverzity..., ztrátu přednětů ochrany. To je zcela proti obnově přírody, té co tu byla statisíce let a co by EÚ chtěla aspoň místně restaurovat. Proč prosazujete něco nejprve nechat zchátrat nicned+láním a pak restaurovat?
Odpovědět
JO
Jarka O.
12.10.2026 18:12 Reaguje na Vladimír PelíšekCo si to dovolujete, nejste alkoholik? Já si vás a vašeho konkurenčního boje proti smrkovým porostům nevšímám. Dost si mmch. odporujete. "Chlapce a holky" byste vyhnal z lesa, aby neviděly rostoucí smrky, které oproti vašim tvrzením masově nemizí, ale právě naopak, a mě byste vyhnal do lesa. Viděla bych to samé co chlapci a holky. Kdybyste o lese něco věděl, tak byste místo urážek všech, kteří znají les jinak než vy své plantáže, napsal pár nenáročnějších hospodářských stromů, než je smrk. Nechám na vás, jestli se polepšíte, ale nejprve si přečtěte ten článek.
Připomínáte mi např. Robespierra.
Odpovědět
Připomínáte mi např. Robespierra.
VP
Vladimír Pelíšek
12.10.2026 19:10 Reaguje na Jarka O.Takže něco k těm “rostoucím smrkům”, milostivá. Vídával jsem je i já, už coby malý kluk. Smrkoplantážníci bodře osadili na mém rodném Valašsku část pastviny smrkem (sázeli to třeba krásně mezi jalovce, chráněný keř nechráněný keř), zatímco zbytek bývalé pastviny nechali neosazený. Váš milovaný smrk rostl jako divý, prostě ideální pionýr, a brzy začal plodit. Semena z jeho šišek tudíž už po nějakých řekněme 30 letech začala bujně klíčit na neosázené části pastviny. Kdybyste to viděla, utetelila byste se blahem.
Ale co čert nechtěl! Přišla léta 2015-2018 a tu plantáž Vašeho miláčka napadl kůrovec! Během tří, čtyř let ho sežral, a představte si, spolu s ni zlikvidoval i ty malé, dravé, čtyř- či pětimetrové smrčky.
Do mrtě. Dnes tam bují ostružiny a kopřivy.
Jak je to možné, když se u nás smrku přece tak daří? Doplňuji: - jedná se o 5.LVS, 6 st. C průměrné roční teploty, svěží stanoviště - a pohádkových 900 mm ročních srážek!
To jsou věci, že?
Je jedno, koho Vám připomínám. Klidně připustím, že v boji s nevědomostí či dokonce hloupostí bývám fanatikem. Pokud někdo nerozumí tomu, že VYSOKOHORSKÁ dřevina nemůže dlouho prosperovat v OTEPLUJÍCÍM SE klimatu nižších horských či dokonce středních poloh, a pokud takový člověk argumentuje tím, že se té dřevině přece krásně daří, protože mu nějaká čtyřmetrová mlazina zatím krásně přirůstá, jak to slušně nazvat?
A to nejlepší na závěr. Víte, kdo zavinil likvidaci těch nejcennějších rezonančních smrkových sortimentů třeba v 1.zónách NPŠ, kam tedy smrk na rozdíl od 90% lokalit, kde se dnes pěstuje, opravdu patří?
Vaši zelení lesotechnologičtí bratři, kteří namnožili smrk v plantážích, jakéhosi původně snad tyrolského původu, všude kolem, takže se v těchto plantážích vydávaných eufemisticky za les namnožil kůrovec, který s sebou nakonec vzal i skutečně cenný, autochtonní šumavský smrk.
Dle stejného pravidla, jako když umístíte člověka se železným zdravím do tyfového pavilonu, takze on sice odolává velmi dlouho, ale nakonec zemře také.
Takže vážená, jestli hledáte skutečného nepřítele všeho, co je na dřevině jménem smrk ztepilý opravdu cenného, hledejte ho mezi svými plantážními bratry, ne u mě.
Nejsem si jist, zda jste schopna tuto elementární logiku pojmout. A pokud jde o plantáže, ty nedělám a ani dělat nemohu - u stanovistne původních dřevin to na rozdíl od smrku většinou ani není dlouhodobě technicky možné.
Zkuste se začít starat o nějaký skutečný les (myslím tím opravdu starat) a snad to jednoho dne docvakne i Vám.
Odpovědět
Ale co čert nechtěl! Přišla léta 2015-2018 a tu plantáž Vašeho miláčka napadl kůrovec! Během tří, čtyř let ho sežral, a představte si, spolu s ni zlikvidoval i ty malé, dravé, čtyř- či pětimetrové smrčky.
Do mrtě. Dnes tam bují ostružiny a kopřivy.
Jak je to možné, když se u nás smrku přece tak daří? Doplňuji: - jedná se o 5.LVS, 6 st. C průměrné roční teploty, svěží stanoviště - a pohádkových 900 mm ročních srážek!
To jsou věci, že?
Je jedno, koho Vám připomínám. Klidně připustím, že v boji s nevědomostí či dokonce hloupostí bývám fanatikem. Pokud někdo nerozumí tomu, že VYSOKOHORSKÁ dřevina nemůže dlouho prosperovat v OTEPLUJÍCÍM SE klimatu nižších horských či dokonce středních poloh, a pokud takový člověk argumentuje tím, že se té dřevině přece krásně daří, protože mu nějaká čtyřmetrová mlazina zatím krásně přirůstá, jak to slušně nazvat?
A to nejlepší na závěr. Víte, kdo zavinil likvidaci těch nejcennějších rezonančních smrkových sortimentů třeba v 1.zónách NPŠ, kam tedy smrk na rozdíl od 90% lokalit, kde se dnes pěstuje, opravdu patří?
Vaši zelení lesotechnologičtí bratři, kteří namnožili smrk v plantážích, jakéhosi původně snad tyrolského původu, všude kolem, takže se v těchto plantážích vydávaných eufemisticky za les namnožil kůrovec, který s sebou nakonec vzal i skutečně cenný, autochtonní šumavský smrk.
Dle stejného pravidla, jako když umístíte člověka se železným zdravím do tyfového pavilonu, takze on sice odolává velmi dlouho, ale nakonec zemře také.
Takže vážená, jestli hledáte skutečného nepřítele všeho, co je na dřevině jménem smrk ztepilý opravdu cenného, hledejte ho mezi svými plantážními bratry, ne u mě.
Nejsem si jist, zda jste schopna tuto elementární logiku pojmout. A pokud jde o plantáže, ty nedělám a ani dělat nemohu - u stanovistne původních dřevin to na rozdíl od smrku většinou ani není dlouhodobě technicky možné.
Zkuste se začít starat o nějaký skutečný les (myslím tím opravdu starat) a snad to jednoho dne docvakne i Vám.
JO
Jarka O.
12.10.2026 22:13 Reaguje na Vladimír PelíšekMícháte důvody lidské a přírodní a vidíte je jinak než jiní lidé. Jediná pravda... Tyrolská kolonizace lesům nepomohla, německý smrk, to byl vývoj, a oni ho pořád umí, ale tvrdit, že za zničení šumavských horských smrčin může okolní smrkový les, je originální. Z plošných náletů těžařů, kůrovců, zelených, lčr a hlupých ideologů, kteři ty lesy od 90.let decimují rukou nedílnou, přestaňte vinit mě. Já se o lesík spolustarám, stačí jen kácet, je přírodní, vedle sebe jalovec, smrk, bluma, bez, osika, modřín, třešeň... nestačila by mi na ty druhy A4. Zalesnění vstavačových luk v 90. letech byla taky ideologie, pro mě nepochopitelné obětování orchidejí, na přežití dářských rašelinišť ve zdecimované původní! smrčině nevsadím ani pětník. Vinu hledejte ve změnách hodpodaření.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
13.10.2026 05:13 Reaguje na Jarka O.Ne, Nemci ho už dávno neumí a kde můžou, tam od něj ustupují. A tento proces dokonce vykopli ještě dávno před námi. Pojem “smrková monokultura” je dnes v Německu prakticky zakázaný.
Čeští smrkoplantážničtí mimoni ovšem dál a dál opakují českým ovečkám báchorky o tom, jak nezasahování na Šumavě spojené se zhoršenou péčí o plantáže po převratu a jakýmsi prý rozvozem napadeného dřeva po republice údajně způsobilo pozdější kůrovcovou megakalamitu. Pokud by to tak bylo, tak proč dnes smrk rezne od východní Francie po Polsko, od Rujany po Dináry? Tam všude dosahuje vliv českého lesnictví?
Zarytě odmítáte ignorovat fakt, že každá dřevina má své přírodní, ekologické nároky, které jsou nezpochybnitelné. Že pokud mám úspěšně pěstovat meruňku, musím jí na zahradě či kdekoliv jinde vytvořit zcela jiné podmínky, než zahradní borůvce. A že pokud se přírodní či klimatické podmínky změní, změní se i úspěšnost či neúspěšnost výsledků, kterých dosáhnu.
Jste to právě vy, vaše dinosauří skupina, kdo bude u nás i naděje prosazovat pěstování smrku ve velkém, i kdyby tu byla léta jako v Itálii a letní krajina vyprahlá jako ve středním Maďarsku. A neúspěchy, s nimiž to bude zákonitě provázeno, budete svalovat na nedostatečnou péči o ten smrk.
Tak kdo je tady prosím Vás tím fanatikem?
A pokud jde o Váš “lesík”, tak ten máte z nemalé míry složen i z keřů a přípravných dřevin, tudíž se jedná pouze o přechodové stadium, žádný les. Bez, osika, jalovec ani bluma ve středoevropských podmínkách lesní porosty netvoří.
Odpovědět
Čeští smrkoplantážničtí mimoni ovšem dál a dál opakují českým ovečkám báchorky o tom, jak nezasahování na Šumavě spojené se zhoršenou péčí o plantáže po převratu a jakýmsi prý rozvozem napadeného dřeva po republice údajně způsobilo pozdější kůrovcovou megakalamitu. Pokud by to tak bylo, tak proč dnes smrk rezne od východní Francie po Polsko, od Rujany po Dináry? Tam všude dosahuje vliv českého lesnictví?
Zarytě odmítáte ignorovat fakt, že každá dřevina má své přírodní, ekologické nároky, které jsou nezpochybnitelné. Že pokud mám úspěšně pěstovat meruňku, musím jí na zahradě či kdekoliv jinde vytvořit zcela jiné podmínky, než zahradní borůvce. A že pokud se přírodní či klimatické podmínky změní, změní se i úspěšnost či neúspěšnost výsledků, kterých dosáhnu.
Jste to právě vy, vaše dinosauří skupina, kdo bude u nás i naděje prosazovat pěstování smrku ve velkém, i kdyby tu byla léta jako v Itálii a letní krajina vyprahlá jako ve středním Maďarsku. A neúspěchy, s nimiž to bude zákonitě provázeno, budete svalovat na nedostatečnou péči o ten smrk.
Tak kdo je tady prosím Vás tím fanatikem?
A pokud jde o Váš “lesík”, tak ten máte z nemalé míry složen i z keřů a přípravných dřevin, tudíž se jedná pouze o přechodové stadium, žádný les. Bez, osika, jalovec ani bluma ve středoevropských podmínkách lesní porosty netvoří.
JO
Jarka O.
13.10.2026 16:09 Reaguje na Vladimír PelíšekVy jím jste, nový model z Mendlovky.
A přece je to lesík. Starší než 100 let, druhů mnoho, ne hospodářský, na stavbu srubu taky asi ne, na slavíky, otop a větrolam dobrý.
Jestli v Evropě není zájem o smrk, tak skončí jako kdysi jedle, neb na bl..sti není potřeba českého lesáka. Ale ne všude smrky a smrčiny chřadnou, ani jižně od ČR ne. Jedte místo sezení u AI někdy na výlet.
K Šumavě dodatek, jaké plantáže? Snad lesy. Na její jižní straně rostou smíšené lesy, a přesto se z tamního horského smrku šířil do ČR brouk. To neodpovídá vašemu nápadu o smrkovém okolí horských smrčin. Ale když jste z NGO, tak máte jen podpásovky, např. jste zapomněl k tomu rozvozu dřeva dodat slovo neodkorněné, že byste to nevěděl? Rozváželo se neodkorněné napadené dřevo.
Mmch., proč EU nařizuje tohle?: Omezení pro přesuny rostlin jasanu a jasanového dřeva z důvodu výskytu polníka jasanového v Evropské unii | ÚKZÚZ
Jinak není špatné obměnit druhovou skladbu lesů, kvůli regeneraci půdy.
Odpovědět
A přece je to lesík. Starší než 100 let, druhů mnoho, ne hospodářský, na stavbu srubu taky asi ne, na slavíky, otop a větrolam dobrý.
Jestli v Evropě není zájem o smrk, tak skončí jako kdysi jedle, neb na bl..sti není potřeba českého lesáka. Ale ne všude smrky a smrčiny chřadnou, ani jižně od ČR ne. Jedte místo sezení u AI někdy na výlet.
K Šumavě dodatek, jaké plantáže? Snad lesy. Na její jižní straně rostou smíšené lesy, a přesto se z tamního horského smrku šířil do ČR brouk. To neodpovídá vašemu nápadu o smrkovém okolí horských smrčin. Ale když jste z NGO, tak máte jen podpásovky, např. jste zapomněl k tomu rozvozu dřeva dodat slovo neodkorněné, že byste to nevěděl? Rozváželo se neodkorněné napadené dřevo.
Mmch., proč EU nařizuje tohle?: Omezení pro přesuny rostlin jasanu a jasanového dřeva z důvodu výskytu polníka jasanového v Evropské unii | ÚKZÚZ
Jinak není špatné obměnit druhovou skladbu lesů, kvůli regeneraci půdy.
JO
Jarka O.
13.10.2026 16:10 Reaguje na Jarka O.https://ukzuz.gov.cz/public/portal/ukzuz/tiskovy-servis/aktuality/nebezpecny-skudce-stromu-na-postupu-polnik-jasanovy-objeven-250-km-od-ceskych-hranic
Odpovědět
VP
VP
Vladimír Pelíšek
13.10.2026 18:12 Reaguje na Jarka O.Neni to ani les, ani lesík. Je to sad či zahrada. Drtivá většina Vámi uváděných druhů jsou krátkověké, pionýrské dřeviny, které v podmínkách ČR les netvoří, pouze nějaké sukcesni houštiny.
A tou blumou jste to už úplně dorazila.
Smrk a jedle skončí přesně naopak, než prognózujete. Opět vedle. Smrk skončí na tom, že půjde na většině lokalit do kamen, čímž jeho hospodářský význam zcela zanikne. Jedle je naopak původně horský strom, ovšem ne boreální, ale středomořský, takže o jeho budoucnost v oteplujicim se klimatu obavy nepanují😉
Mluvím o plantážích smrku ztepilého. O smrkových polích. Pokud je nazýváte lesem, proč nenazýváte lesem i pole kukuřice? Jen proto, že se kukuřice nepěstuje pro dřevo?
Samozřejmě, že se kůrovec šířil na Šumavě od jihu k severu. Proč tomu tak bylo, by mohlo být otázkou IQ testu pro školáka. No představte si: kůrovci se nejdřív začalo dařit na teplejších a sušších svazích Šumavy na bavorské straně! Překvapivé, že?
Smíšené lesy? Uz jste zaznamenala, jak dopadne jediný smrk v hektaru listnáčů při kůrovcové kalamitě? Je nemilosrdně sežrán, přesně naopak, než jak tvrdí vaši plantážnicti bratři.
Ano, pěstuji i jasany. První jasan mi houba zničila už před deseti lety, pár dalších potom. O pár set metrů mám další jasany - jsou nedotčené a zdravé. Kdyby se totéž stalo smrku, mam ty smrky dnes už mrtvé VŠECHNY.
Opět nuance, která ovšem rozhoduje o celku. Nerozumíte, proč u jasanu toto je možné a u smrku ne. Protože nerozumíte těm nejzákladnějším rozdílům v typologii a ekologii našich lesních dřevin.
Tak kdo tedy rozvezl to české kůrovcové dřevo do Chorvatska, Francie či Běloruska?
To ani není o znalostech lesa, bohužel zjišťuji, že je to spíš o nějaké prahové hladině IQ, že?😉
Odpovědět
A tou blumou jste to už úplně dorazila.
Smrk a jedle skončí přesně naopak, než prognózujete. Opět vedle. Smrk skončí na tom, že půjde na většině lokalit do kamen, čímž jeho hospodářský význam zcela zanikne. Jedle je naopak původně horský strom, ovšem ne boreální, ale středomořský, takže o jeho budoucnost v oteplujicim se klimatu obavy nepanují😉
Mluvím o plantážích smrku ztepilého. O smrkových polích. Pokud je nazýváte lesem, proč nenazýváte lesem i pole kukuřice? Jen proto, že se kukuřice nepěstuje pro dřevo?
Samozřejmě, že se kůrovec šířil na Šumavě od jihu k severu. Proč tomu tak bylo, by mohlo být otázkou IQ testu pro školáka. No představte si: kůrovci se nejdřív začalo dařit na teplejších a sušších svazích Šumavy na bavorské straně! Překvapivé, že?
Smíšené lesy? Uz jste zaznamenala, jak dopadne jediný smrk v hektaru listnáčů při kůrovcové kalamitě? Je nemilosrdně sežrán, přesně naopak, než jak tvrdí vaši plantážnicti bratři.
Ano, pěstuji i jasany. První jasan mi houba zničila už před deseti lety, pár dalších potom. O pár set metrů mám další jasany - jsou nedotčené a zdravé. Kdyby se totéž stalo smrku, mam ty smrky dnes už mrtvé VŠECHNY.
Opět nuance, která ovšem rozhoduje o celku. Nerozumíte, proč u jasanu toto je možné a u smrku ne. Protože nerozumíte těm nejzákladnějším rozdílům v typologii a ekologii našich lesních dřevin.
Tak kdo tedy rozvezl to české kůrovcové dřevo do Chorvatska, Francie či Běloruska?
To ani není o znalostech lesa, bohužel zjišťuji, že je to spíš o nějaké prahové hladině IQ, že?😉
JO
Jarka O.
13.10.2026 19:09 Reaguje na Vladimír PelíšekAle kdepak, vaše iq nekádruji. Ten článek o jasanech jsem vlepila kvůli nařízení o převozu odkorněného dřeva, což platí pro jakékoliv napadené dřevo a lčr během kůrovcových kalamit ignorovaly. Nakonec to musí sdělit EU, když jde i o zájmy mimo ČR, to je ostuda.
Smrk versus jedle je váš boj, " o osud jedle obavy nepanují", no jak myslíte😄. S tím důvodem šíření kůrovce od západu jste vedle, ale co už.
A přece mám lesík😊.Kdysi les. I s vysokými kmeny, psala jsem přece, že druhů je víc. Špendlíky jsou na okrajích, možná lidským přičiněním, to je jedno, šíří se i když samotný stromek by byl krátkověký. Nashle
Odpovědět
Smrk versus jedle je váš boj, " o osud jedle obavy nepanují", no jak myslíte😄. S tím důvodem šíření kůrovce od západu jste vedle, ale co už.
A přece mám lesík😊.Kdysi les. I s vysokými kmeny, psala jsem přece, že druhů je víc. Špendlíky jsou na okrajích, možná lidským přičiněním, to je jedno, šíří se i když samotný stromek by byl krátkověký. Nashle
VP
Vladimír Pelíšek
13.10.2026 21:25 Reaguje na Jarka O.Tak nejdřív to byly blumy, teď jsou to špendlíky, co to teda bude nakonec?
Divoké trnky?
Bavíte.
Jedli jste neviděla ani z rychlíku a vsadím kýbl Aversolu, že byste ji nerozeznala od douglasky.
Vinkler aspoň u piva teoretizuje o tom, co se kdesi dočetl, Vy jen vzdycháte.
Přeji hodně zdaru v pěstování bezových “lesů”.
A víte co? Možná máte přece jen pravdu a žijete někde, kde Vám žádný “les” než ten bezový po dvousetleté péči Vašich milovaných smrkoodborníků fakt nenaroste.
Tudíž nad Vámi ve finále cítím spíš lítost.
Odpovědět
Divoké trnky?
Bavíte.
Jedli jste neviděla ani z rychlíku a vsadím kýbl Aversolu, že byste ji nerozeznala od douglasky.
Vinkler aspoň u piva teoretizuje o tom, co se kdesi dočetl, Vy jen vzdycháte.
Přeji hodně zdaru v pěstování bezových “lesů”.
A víte co? Možná máte přece jen pravdu a žijete někde, kde Vám žádný “les” než ten bezový po dvousetleté péči Vašich milovaných smrkoodborníků fakt nenaroste.
Tudíž nad Vámi ve finále cítím spíš lítost.
JO
Jarka O.
13.10.2026 22:07 Reaguje na Vladimír PelíšekDěkuji za přání. Není to bez červený, nýbrž černý, okolí je prořezané, aby měl světlo, protože les bez černého bezu není správný les). Aversol nepotřebuji, ale děkuji za nabídku.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
14.10.2026 06:44 Reaguje na Jarka O.Bez černý i červený jsou keře, ne stromy. V evropských lesích mají funkci pouze podrostu. Vyšší než 4 metry nikdy nebudou. Až spotřebují přebytek dusíku, typický pro kyselou hrabanku v umrlém smrkovém poli, začnou chřadnout. Do 15-20 let takovýto “les” zanikne. Jak Vás tak vnímám, budete další generaci “lesa” pak pěstovat z ostružin a třtiny křovištní. Děkuji za praktickou zkušenost s pěstováním “lesa” na hercynských půdách zničených opakovaným pěstováním nepůvodního smrku.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
14.10.2026 11:28Vidím, že praxe popírá všechny teorie přírodovědců a ochranářů. Prales se
má údajně vyvíjet samovolně bez lidského zásahu, ale bude se jim potom líbit?
Zvítězí v něm to, co bude odolávat škůdcům, houbám, okusu atd. Naopak zmizí
to, co tomu neodolá. Ti jedloví velikáni tam jsou pouze proto, že před tím
vyhlášení pralesem je nikdo nepokácel, protože byl v okolí dostatek velmi
kvalitní kulatiny. Tam kde nebyla, tak padly taky. A obnova jedlí? Ta byla
a je dílem náhody, že například vyrůstala ukrytá mezi smrčky o které zvěř
nejevila zájem. Náhradou za tu náhodu může být individuální ochrana těch
semenáčů a nebo se smířit s tím, že zvěři chutná více, než vše ostatní.
Teoreticky by tam mělo platit, že v klidové zóně s výskytem vlka a někdy
i medvěda nebudou škody okusem zvěří fatální, ale naopak se tam zvěř cítí
v obtížně průchodném terénu bezpečně a živí se tím, co má zubům nejblíž.
Být v okolí pralesa stejně bezpečno jako tam, tak se tam zdržovat nebude
a okusů tam bude minimum. Je to jednoduchá logická úvaha, že koncentrace
zvěře ohrožené predací do neprostupného terénu nese i ty škody okusem.
Bez vlků byla zvěř rozptýlena rovnoměrně a nyní se koncentruje jen tam,
kde se cítí v bezpečí. To tam je noční pasení vysoké na loukách a celé
noci tráví v neprostupných houštinách a živí se okusem. Ano být prales
všude, tak se nebude zdržovat pouze v rezervacích, ale je to v dnešní
době reálné? Já tvrdím, že nikoliv! Navíc Beskydy jsou turisticky velmi
vytížené a i minimum zvěře se bude zdržovat tam, kde je vstup zakázán.
Nejlepší ochranou před okusem zvěří je turistický ruch v rezervacích a
nikoliv jejich uzavření před klasickým pohybem lidí v přírodě. Kolem je
ten ruch a pouze tam je ten klid k okusu z nouze. Takže opět teoretická
ochrana přírody zákazem vstupu paradoxně způsobuje škody, které by nikdy
nemusely vzniknout, kdyby se rezervacemi toulali houbaři a turisté, kteří
by odtamtud vypudili zvěř způsobující okusy požadovaných dřevin.
Odpovědět
má údajně vyvíjet samovolně bez lidského zásahu, ale bude se jim potom líbit?
Zvítězí v něm to, co bude odolávat škůdcům, houbám, okusu atd. Naopak zmizí
to, co tomu neodolá. Ti jedloví velikáni tam jsou pouze proto, že před tím
vyhlášení pralesem je nikdo nepokácel, protože byl v okolí dostatek velmi
kvalitní kulatiny. Tam kde nebyla, tak padly taky. A obnova jedlí? Ta byla
a je dílem náhody, že například vyrůstala ukrytá mezi smrčky o které zvěř
nejevila zájem. Náhradou za tu náhodu může být individuální ochrana těch
semenáčů a nebo se smířit s tím, že zvěři chutná více, než vše ostatní.
Teoreticky by tam mělo platit, že v klidové zóně s výskytem vlka a někdy
i medvěda nebudou škody okusem zvěří fatální, ale naopak se tam zvěř cítí
v obtížně průchodném terénu bezpečně a živí se tím, co má zubům nejblíž.
Být v okolí pralesa stejně bezpečno jako tam, tak se tam zdržovat nebude
a okusů tam bude minimum. Je to jednoduchá logická úvaha, že koncentrace
zvěře ohrožené predací do neprostupného terénu nese i ty škody okusem.
Bez vlků byla zvěř rozptýlena rovnoměrně a nyní se koncentruje jen tam,
kde se cítí v bezpečí. To tam je noční pasení vysoké na loukách a celé
noci tráví v neprostupných houštinách a živí se okusem. Ano být prales
všude, tak se nebude zdržovat pouze v rezervacích, ale je to v dnešní
době reálné? Já tvrdím, že nikoliv! Navíc Beskydy jsou turisticky velmi
vytížené a i minimum zvěře se bude zdržovat tam, kde je vstup zakázán.
Nejlepší ochranou před okusem zvěří je turistický ruch v rezervacích a
nikoliv jejich uzavření před klasickým pohybem lidí v přírodě. Kolem je
ten ruch a pouze tam je ten klid k okusu z nouze. Takže opět teoretická
ochrana přírody zákazem vstupu paradoxně způsobuje škody, které by nikdy
nemusely vzniknout, kdyby se rezervacemi toulali houbaři a turisté, kteří
by odtamtud vypudili zvěř způsobující okusy požadovaných dřevin.
SV
Slavomil Vinkler
14.10.2026 12:10 Reaguje na Břetislav MachačekDěkuji za podporu. Určitě něco vyroste i tam, kde bude tvrdý a třeba i oplocený bezzásah. No jako pokusné políčko, proč ne, ale nazývat to přirozenou formou?
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
14.10.2026 12:13 Reaguje na Břetislav MachačekJe vidět, že jedli neznáte ani z rychlíku. Jedle potřebuje určitou prahovou koncentraci v podrostu, a pak odrůstá téměř všude doslova v kobercích, takže ani vysoké stavy zvěře ji nemají šanci likvidovat.
Samozřejmě, pokud máte jedinou plodnou jedli na deset kilometrů jako typicky v Čechách, tak to abyste její nálety hlídal 24/7 s kulometem, a stejně vám ji zvěř sežere.
Jenže středoevropský les není jen Česká kotlina s jejími smrkovými, popř. borovými poli s příměsí modřínu. Ja hospodařím v Karpatech a po dvaceti letech práce s jedlí ji už dávno přestávám dávat do oplocenek a na spoustě míst i natirat - je to naprosto zbytečné, ty tisíce a tisíce mladých stromků by zvěř nesežrala, ani kdyby to bylo v oboře.
Dal na východ je situace ještě lepší. V Poloninách či Rumunsku jedli nikdo nechrání, a to ani tam, kde chybí velké šelmy. Není to nutné, uzivnost lesa je tam na mnoha místech tak vysoká, že ani zvýšené stavy zvěře jedlové zmlazení neohrozí. To ovšem tradiční český lesník s jeho představou boreální plantáže těžko kdy pochopí.
Odpovědět
Samozřejmě, pokud máte jedinou plodnou jedli na deset kilometrů jako typicky v Čechách, tak to abyste její nálety hlídal 24/7 s kulometem, a stejně vám ji zvěř sežere.
Jenže středoevropský les není jen Česká kotlina s jejími smrkovými, popř. borovými poli s příměsí modřínu. Ja hospodařím v Karpatech a po dvaceti letech práce s jedlí ji už dávno přestávám dávat do oplocenek a na spoustě míst i natirat - je to naprosto zbytečné, ty tisíce a tisíce mladých stromků by zvěř nesežrala, ani kdyby to bylo v oboře.
Dal na východ je situace ještě lepší. V Poloninách či Rumunsku jedli nikdo nechrání, a to ani tam, kde chybí velké šelmy. Není to nutné, uzivnost lesa je tam na mnoha místech tak vysoká, že ani zvýšené stavy zvěře jedlové zmlazení neohrozí. To ovšem tradiční český lesník s jeho představou boreální plantáže těžko kdy pochopí.
SV
Slavomil Vinkler
14.10.2026 15:12 Reaguje na Vladimír PelíšekA co vy vlastně propagujete? Jen hrubou konfrontaci, nebo jedli či bezzásahový prales, nebo ...? Nechápu, proč vám vadí realita deseti (sta) tisíc let pastvin divoké, posléze domácí zvěře v Karpatech. Ty, které je vhodné alespoň pomístně udržet jako poslední zbytky.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
14.10.2026 15:57 Reaguje na Slavomil VinklerVadí mi tendenční lhaní a předstíraní něčeho, co neexistuje. Nejsem ani aktivista, ani klasický lesník, na obojích něco respektuju a něco považuju za zásadní omyl. Bezlesí v horských Karpatech i bez vlivu člověka, s výjimkou skalních bradel, vnitrokarpatskych nížinných sníženin apod. je klimaticko bioekologicky nesmysl, stejne jako byla nesmyslem 100% bezzasahovost propagována např. DUHOU v devadesátkách v 1.zonach NPŠ, ovsem obklopených plantážemi tyrolského smrku.
Ochrana přírody v ČR často jen svou práci předstírá, neudělala prakticky nic nejen pro napr. jedli jako nezpochybnitelný klimax, ale ani pro různé antropicky podmíněné pozdější vstavačovité, jalovcové apod. niky. Misto toho se pro získání grantů vymýšlí bizarní teorie o karpatském bezlesí. Krása, ale běžte se podívat, jak to vypadá v reálu. Ty vstavačovité louky zanikají jedna po druhé, zarůstají náletem, údajně chráněný jalovec nechrání nikdo ani v 1.zonach CHKO. Teoretizovat do toho, co by se mělo a co nemělo, za situace, kdy se situace mění nadzvukovou rychlostí, nedává žádný prakticky smysl.
Odpovědět
Ochrana přírody v ČR často jen svou práci předstírá, neudělala prakticky nic nejen pro napr. jedli jako nezpochybnitelný klimax, ale ani pro různé antropicky podmíněné pozdější vstavačovité, jalovcové apod. niky. Misto toho se pro získání grantů vymýšlí bizarní teorie o karpatském bezlesí. Krása, ale běžte se podívat, jak to vypadá v reálu. Ty vstavačovité louky zanikají jedna po druhé, zarůstají náletem, údajně chráněný jalovec nechrání nikdo ani v 1.zonach CHKO. Teoretizovat do toho, co by se mělo a co nemělo, za situace, kdy se situace mění nadzvukovou rychlostí, nedává žádný prakticky smysl.
SV
Slavomil Vinkler
14.10.2026 16:39 Reaguje na Vladimír PelíšekNo vidíte že vidíte tu katastrofu. Ale nejprve je třeba přiznat realitu, že jde o vysoce cenné, (v podstatě třetihorní!) tisícileté historické relikty - což je obsah knihy mnou propagované. Pak tlačit na stát, AOPK a na osvícené majitele a hledat cestu k záchově aspoň někde. Jinak termín klimax je zavádějící a nemám ho rád. Je to co? Je to louka?les? který vyroste zjednodušeně řečeno: se zvěří, bez zvěře, bezzásahu, za plotem?
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
14.10.2026 18:16 Reaguje na Slavomil VinklerJa mam vstavačovité louky taky moc rád a pokud jde o jalovec, je s tisem moje srdcovka mezi keři stejně, jako jedle a buk mezi stromy. Ale odněkud z Čech vidíte tu původnost nutně pokrouceně. Jalovec v Karpatech přežíval na slunných, skoro kolmých bradlech, vstavače se krčily v trávě okolo, tam les růst nemohl. Zato byl všude kolem, zdánlivě nekonečný, téměř neprostupný, hustý, nejníž dubový (Rumunsko, i cer, šípák, dub uherský), nad tím dubohabřiny, nad tim bučiny a bukojedliny. Smrk nula nula nic, ve Fagarasi rostou smrčiny od 1500 metru, horní hranice lesa je 1700, v Nízkých Tatrách je to o 200 metru posunuté dolu, moravské Beskydy byly zarostlé bukojedli do 1100 metru souvisle, ostrůvky smrku jen kolem těch par vrcholů, co tuto hranici převyšují.
Pak začala kolonizace, odspodu pasekarska, od východu po hřebenech valasska. Během několika staletí díky ní a jen díky ní vznikly všechny ty úžasné vstavačove pastviny s jalovcem i bez, které dnes tak obdivujeme.
Ale jsou to antropicke výtvory. Přestaňte je vypasat nebo sect a za dvacet let tam mate hloh, lisku, bez, pak javor, pak buk a nakonec jedli. Do 100 let se to kompletně uzavře, pokud to neurychlí nějaký smrkodement výsadbou smrku s modřínem do řádku.
Žádný tlak velké býložravé zvěře to nemůže změnit. Zkuste si představit zubra nebo pratura v krajině, kde máte na 10 km hlavního hřebene 5 údolí s převýšením 250 metru každé, kde vám ročně naprší dvakrát tolik než v Praze, kde máte svěží půdu a teploty ve vegetační sezoně v průměru o 1,5 st. vyšší než ve stejné nadm. výšce v Čechách (bavím se o Moravě, někde od Bukoviny dal na jih je to ještě někde uplne jinde). Rozpráší je vlci, rys se Vam zezadu zakousne do krku a umřete dřív, než pochopíte, co se vůbec stalo. Velké šelmy zmizely z Karpat sotva na 100 let a to jen z těch nejzápadnějších, zkuste jet bivakovat dnes na Fatru bez spreje na medvědy dnes - ale predtim raději sepište závěť.
Karpaty je treba poznat, projít je, nacitit je a neaplikovat na ne nějaké teorie z Brd nebo Krkonoš. Vim velice dobre, o čem mluvím, protoze to dobre znám i tam a ty rozdíly jsou obrovské.
Odpovědět
Pak začala kolonizace, odspodu pasekarska, od východu po hřebenech valasska. Během několika staletí díky ní a jen díky ní vznikly všechny ty úžasné vstavačove pastviny s jalovcem i bez, které dnes tak obdivujeme.
Ale jsou to antropicke výtvory. Přestaňte je vypasat nebo sect a za dvacet let tam mate hloh, lisku, bez, pak javor, pak buk a nakonec jedli. Do 100 let se to kompletně uzavře, pokud to neurychlí nějaký smrkodement výsadbou smrku s modřínem do řádku.
Žádný tlak velké býložravé zvěře to nemůže změnit. Zkuste si představit zubra nebo pratura v krajině, kde máte na 10 km hlavního hřebene 5 údolí s převýšením 250 metru každé, kde vám ročně naprší dvakrát tolik než v Praze, kde máte svěží půdu a teploty ve vegetační sezoně v průměru o 1,5 st. vyšší než ve stejné nadm. výšce v Čechách (bavím se o Moravě, někde od Bukoviny dal na jih je to ještě někde uplne jinde). Rozpráší je vlci, rys se Vam zezadu zakousne do krku a umřete dřív, než pochopíte, co se vůbec stalo. Velké šelmy zmizely z Karpat sotva na 100 let a to jen z těch nejzápadnějších, zkuste jet bivakovat dnes na Fatru bez spreje na medvědy dnes - ale predtim raději sepište závěť.
Karpaty je treba poznat, projít je, nacitit je a neaplikovat na ne nějaké teorie z Brd nebo Krkonoš. Vim velice dobre, o čem mluvím, protoze to dobre znám i tam a ty rozdíly jsou obrovské.
SV
Slavomil Vinkler
14.10.2026 16:40 Reaguje na Vladimír PelíšekJinak. Umíte rozmnožit jalovec generetivně? Mě se to nedaří.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
14.10.2026 18:22 Reaguje na Slavomil VinklerAno, ale je třeba počítat s klíčivosti pod 50%, používat výhradně čerstvá semena (klidně i nevysušena) a sázet je do luční půdy, klidně obyčejné drnovky s trochou sena. A dát si bacha na to, že jalovec má modra a tudíž zdánlivě zralá semena už dávno předtím, než jsou skutečně zralá.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
15.10.2026 10:21 Reaguje na Vladimír PelíšekDíky. Tak nějak to dělám a nic neklíčí.
Odpovědět
JO
Jarka O.
14.10.2026 17:35 Reaguje na Vladimír PelíšekAno, souhlasím. A bezzásah je totiž zločin v 1.zónách NP i CHKO, bohužel vtělený do zákonů. Ničemu neprospívá, a ani stav přírody nekonzervuje, jak by to dělalo pastevectví a sekání luk. Domluva v 90.letech byla, že by průmysl, emise a odpady neměly zhoršovat stav prostředí v CHKO a NP, o zákazech zemědělských prací nebyla řeč. No a ochranářský vlk a medvěd, kteří ohrožují pastevectví, ohrožují i ty jalovcové stráně a orchideje. Kromě toho, že můžou ohrožovat lidi.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
14.10.2026 18:35 Reaguje na Jarka O.Vyhlášení NPŠ bylo podle mého názoru v 90.letech motivováno politicky. Lesy na Šumavě obecně žádnou takto vysokou přírodní hodnotu neměly a nemají, i “pralesy” typu Boubína nebo Žofina jsou jen přírodě blízké, s pozměněnou strukturou, neschopné udržet jedli, s nadbytkem smrku zmlazujicim z okolních plantáži.
Totéž idea, ze les vznikly zmlazenim bude “pralesem”. Ne, neni, nebyl a nikdy nebude. Opět stejný důvod: - kontaminace nálety z okolních zcela uměle založených plantáží. Stejně pitomá myšlenka, jako nechat si někam nalétnout akát a pak říct, že je to prales, protože přece vznikl “přírodními procesy” a nebyl vysazen.
Pokud jde o velké šelmy, problémem nejsou ony, ale staletí života bez nich, kdy jsme jako lidé ztratili zkušenosti a s nimi i instinkty. Srovnejte útoky medvědem na Slovensku a v Rumunsku. Rumunsko má třikrát víc medvědů než Slovensko, ale přitom o polovinu míň útoku. Totéž vlci a ovce. V Rumunsku honí bačové 500hlava stáda ovcí z polany na polanu, kolem krouží vlci i medvědi, ale neděje se skoro nic, protože nehodlají riskovat potyčky se silnými a perfektně vycvičenými ovčáckými psy. U nás nebo na Slovensku? Kolem stáda 30 ovcí běhá dobrácký oříšek nebo ani ten ne, tak se ovce naženou do el. ohradníku, který vlk beztak dřív nebo později podhrabe a pak je jak na krmníku.
Cesty soužití člověka s velkými šelmami existují, ano, ani ony nejsou 100%, ale každé bačování holt přinese semtam i ztrátu, ale my jsme ty cesty zapomněli, ztratili, nežijeme s přírodou a v ní, ale pak vedle ní, a pak nedokážeme nic lepšího, než vlastní neschopnost hodit na ty šelmy.
Odpovědět
Totéž idea, ze les vznikly zmlazenim bude “pralesem”. Ne, neni, nebyl a nikdy nebude. Opět stejný důvod: - kontaminace nálety z okolních zcela uměle založených plantáží. Stejně pitomá myšlenka, jako nechat si někam nalétnout akát a pak říct, že je to prales, protože přece vznikl “přírodními procesy” a nebyl vysazen.
Pokud jde o velké šelmy, problémem nejsou ony, ale staletí života bez nich, kdy jsme jako lidé ztratili zkušenosti a s nimi i instinkty. Srovnejte útoky medvědem na Slovensku a v Rumunsku. Rumunsko má třikrát víc medvědů než Slovensko, ale přitom o polovinu míň útoku. Totéž vlci a ovce. V Rumunsku honí bačové 500hlava stáda ovcí z polany na polanu, kolem krouží vlci i medvědi, ale neděje se skoro nic, protože nehodlají riskovat potyčky se silnými a perfektně vycvičenými ovčáckými psy. U nás nebo na Slovensku? Kolem stáda 30 ovcí běhá dobrácký oříšek nebo ani ten ne, tak se ovce naženou do el. ohradníku, který vlk beztak dřív nebo později podhrabe a pak je jak na krmníku.
Cesty soužití člověka s velkými šelmami existují, ano, ani ony nejsou 100%, ale každé bačování holt přinese semtam i ztrátu, ale my jsme ty cesty zapomněli, ztratili, nežijeme s přírodou a v ní, ale pak vedle ní, a pak nedokážeme nic lepšího, než vlastní neschopnost hodit na ty šelmy.
JO
Jarka O.
14.10.2026 20:06 Reaguje na Vladimír PelíšekSouhlas se Š., vznik obřího NP motivovaný pýchou "my na to máme". Tamní rezervace a 1.zóna jsou maximálně na stupni přírodě blízké, Š.měla být CHKO s péčí o les, protože ty hluboké smrkové lesy mají spousty užitečných funkcí. Pak by se daly dosazovat jiné dřeviny. Ochranu "přírodních procesů" nechápu, neb přírodní procesy probíhají i v paneláku. Nicméně sekundární pralesy existují a můžou mít hodnoty, pro které si zaslouží ochranu před úplným zničením.
Co se týče šelem, počkám si i zde, až vaše názory zreální. Soužití v minulosti nebylo tak ideální, jak si ho malujete, člověk se šelmám musel bránit zbraněmi, třeba kopím, což dnes nesmí a to je problém. Problémem jsou počty a to, že jsou chráněny absolutně i mimo přirozené biotopy, do kterých byly (vlk) původně vysazeny. I Německo, o dalších západních a severských zemích vč. Pobaltí ani nemluvě, absolutní ochranu dávno zavrhly a tam, kde se člověk a šelmy střetávají, přicházejí ke slovu zbraně. Rumunsko je vylidněná zubožená zem, proto dnes ty nižší počty napadení, se Slovenskem bych ji radši nesrovnávala.
Odpovědět
Co se týče šelem, počkám si i zde, až vaše názory zreální. Soužití v minulosti nebylo tak ideální, jak si ho malujete, člověk se šelmám musel bránit zbraněmi, třeba kopím, což dnes nesmí a to je problém. Problémem jsou počty a to, že jsou chráněny absolutně i mimo přirozené biotopy, do kterých byly (vlk) původně vysazeny. I Německo, o dalších západních a severských zemích vč. Pobaltí ani nemluvě, absolutní ochranu dávno zavrhly a tam, kde se člověk a šelmy střetávají, přicházejí ke slovu zbraně. Rumunsko je vylidněná zubožená zem, proto dnes ty nižší počty napadení, se Slovenskem bych ji radši nesrovnávala.
VP
Vladimír Pelíšek
14.10.2026 22:02 Reaguje na Jarka O.Vlk se k nám vrací spontánně, není a nebyl nikým uměle šířen. Vzhledem k obrovské proměně krajiny ve svůj prospěch spolu s nadbytkem spárkatců v posledních 50 letech nachází v Evropě podstatně lepší podmínky než v uplynulých nejméně 2 staletích.
Vlka jsem osobně zahlédl jednou, při vyžínání oplocenky. Je to kamarád, přítel, který mi pomáhá chránit malé stromky. Přítel, který je silný a umí být i nebezpečný, ale to je v pořádku, protože slabost není a nikdy nebyla ctnost.
Kdo se bojí vlka, ať zůstane doma, v obýváku na gauči s čivavou. Ja mam rad veci v jejich reálne podobě, ne napodobeniny. Připustit, ze clovek neni jediným “majitelem” přírody je otázka síly a poznání, nikoliv aktivismu a idealismu.
Odpovědět
Vlka jsem osobně zahlédl jednou, při vyžínání oplocenky. Je to kamarád, přítel, který mi pomáhá chránit malé stromky. Přítel, který je silný a umí být i nebezpečný, ale to je v pořádku, protože slabost není a nikdy nebyla ctnost.
Kdo se bojí vlka, ať zůstane doma, v obýváku na gauči s čivavou. Ja mam rad veci v jejich reálne podobě, ne napodobeniny. Připustit, ze clovek neni jediným “majitelem” přírody je otázka síly a poznání, nikoliv aktivismu a idealismu.
JO
Jarka O.
15.10.2026 07:24 Reaguje na Vladimír PelíšekPěkné. A ukázali jste si svou sílu? Možná Vás jednou přijdou navštívit 3-4 tito kamarádi. Doufám, že to bude také pěkný zážitek, nechci nic přivolávat.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
15.10.2026 11:45 Reaguje na Jarka O.Můžete uvést, kdy naposledy a za jakých okolností byl v Evropě takový útok vlka na člověka zaznamenán? Ja jsem tedy hledal, ale vůbec nic jsem nenašel, takže se obávám, že spíše mlátíte prázdnou slámu.
Vlkovou největší vinou je, že byl přímým konkurentem pasteveckých a zemědělských kultur. Později se na to naroubovalo nenávistné křesťanství, fabrikujicí pro věřící iluzi, že jim jakýsi starozákonní Bůh otec dal Zemi do vlastnictví a tudíž každý a vše, co békajícím křesťanským ovečkám brání tuto neomezenou vládu vykonávat, smí či dokonce musí být zničeno. Těmto bludům dnes naštěstí už skoro nikdo nevěří, ale jak je vidět i u Vás, stále mají tuhý kořínek.
Vlků se nebojím a ani nevidím důvod, proč bych měl. Kromě jedinců napadených vzteklinou na člověka neútočí, možná na malé děti, ty však do lesa samy nechodí. Vy na své bezové nálety s dožitím 20 let vlky asi nepotřebujete, ale já jako restaurátor karpatského jedlobukoveho lesa jejich pomoc při regulaci přemnožených spárkatců ocením velmi. Navíc jsou to velmi krásné, inteligentní a lidem s dobrými úmysly často vyloženě přátelské šelmy.
Odpovědět
Vlkovou největší vinou je, že byl přímým konkurentem pasteveckých a zemědělských kultur. Později se na to naroubovalo nenávistné křesťanství, fabrikujicí pro věřící iluzi, že jim jakýsi starozákonní Bůh otec dal Zemi do vlastnictví a tudíž každý a vše, co békajícím křesťanským ovečkám brání tuto neomezenou vládu vykonávat, smí či dokonce musí být zničeno. Těmto bludům dnes naštěstí už skoro nikdo nevěří, ale jak je vidět i u Vás, stále mají tuhý kořínek.
Vlků se nebojím a ani nevidím důvod, proč bych měl. Kromě jedinců napadených vzteklinou na člověka neútočí, možná na malé děti, ty však do lesa samy nechodí. Vy na své bezové nálety s dožitím 20 let vlky asi nepotřebujete, ale já jako restaurátor karpatského jedlobukoveho lesa jejich pomoc při regulaci přemnožených spárkatců ocením velmi. Navíc jsou to velmi krásné, inteligentní a lidem s dobrými úmysly často vyloženě přátelské šelmy.
JO
Jarka O.
15.10.2026 17:54 Reaguje na Vladimír Pelíšek:)Ano. Nenašel? Na YT jsou videí mraky, ani zprávy z Holandska, Polska atp.nedávno jste nezaznamenal? O vině vlka nemluvte, nýbrž o vlastnostech šelmy.Na mládata útočí, i lidská, opět na YT jsou videa, kdysi jsme se tu o vlcích bavili, ale zelená dezinfoscéna nechala videa a studie z diskuze smazat. V SRN je spočítaných 1640 vlků, a už regulují. Ceských 400 vlků je na 1 obyvatele 2x víc vlků než v SRN, mělo by jich být pod 200, aby stav odpovídal sousedům.
Bezový les? Míníte mé 2 bezy? Pokud jste odborník, tak jak byste vychovával 10letý klenový zapojený les?
Odpovědět
Bezový les? Míníte mé 2 bezy? Pokud jste odborník, tak jak byste vychovával 10letý klenový zapojený les?
VP
Vladimír Pelíšek
16.10.2026 13:57 Reaguje na Jarka O.Nijak. Klen se jakožto svetlomilny, nicméně relativně dlouhověký a kvalitní listnáč vychovává sám. V Karpatech spontánně sukcesně zarůstá řadu bývalých luk a pastvin. Později podrusta bukem a ještě později jedlí. V našich podmínkách se s výjimkou sutí nejedná o dlouhodobé stadium lesa.
Na Balkáně jste evidentně nikdy nebyla. Pokud byste tam totiž byla, evidovala byste velké množství toulavých a o něco menší množství pasteveckých psů. Jejich útoky na člověka zdaleka nejsou ojedinělé. Vaší logikou: - rozumným řešením by byla likvidace volně pobíhajících psů. Odpověď znám, ani se nemusím ptát. Právě proto mám k myslivcům opravdu silnou averzi (a to je slabé slovo).
Vyfiltrujte si laskavě z těch “útoků vlka na člověka” všechny případy, kdy se vlk k člověku pouze přiblížil, kdy šlo o křížence vlka a psa, kdy to daný člověk jako útok pouze pochopil.
Vaše nenávist k šelmám je patologická. Ale stejně s ni nic nenaděláte, kromě jejich pytlačení, což je bohům žel pro české myslivce typické. Upozorňuji, že pokud zjistím JEDINÝ případ upytlačení vlka člověkem, okamžitě budu kontaktovat Policii ČR. Děkuji za potvrzení směru, kde mám v takovém případě hledat.
Bez černý, červený ani chebdí NEJSOU lesotvorne dřeviny. To, ze je presto obhospodařujete, v jakémkoliv množství, jen potvrzuje, jak mimo v chápání lesa jste.
Odpovědět
Na Balkáně jste evidentně nikdy nebyla. Pokud byste tam totiž byla, evidovala byste velké množství toulavých a o něco menší množství pasteveckých psů. Jejich útoky na člověka zdaleka nejsou ojedinělé. Vaší logikou: - rozumným řešením by byla likvidace volně pobíhajících psů. Odpověď znám, ani se nemusím ptát. Právě proto mám k myslivcům opravdu silnou averzi (a to je slabé slovo).
Vyfiltrujte si laskavě z těch “útoků vlka na člověka” všechny případy, kdy se vlk k člověku pouze přiblížil, kdy šlo o křížence vlka a psa, kdy to daný člověk jako útok pouze pochopil.
Vaše nenávist k šelmám je patologická. Ale stejně s ni nic nenaděláte, kromě jejich pytlačení, což je bohům žel pro české myslivce typické. Upozorňuji, že pokud zjistím JEDINÝ případ upytlačení vlka člověkem, okamžitě budu kontaktovat Policii ČR. Děkuji za potvrzení směru, kde mám v takovém případě hledat.
Bez černý, červený ani chebdí NEJSOU lesotvorne dřeviny. To, ze je presto obhospodařujete, v jakémkoliv množství, jen potvrzuje, jak mimo v chápání lesa jste.
JO
Jarka O.
16.10.2026 15:55 Reaguje na Vladimír PelíšekDík za názor, tím jste moh končit a bylo by to ok. Je světlomilný, takže trošku udělám, až koncem zimy. Ale zbytek!- sugerování si toho, kdo co ne/má, ne/dělá, ne/chápe, kde ne/byl atd., je ukázkou ignorantství a arogance, zřejmě neumíte číst, natož chápat, vyznaná nenávist ke skupině lidí (co je vám vlastně do nich) a výhružky udavačstvím hodné chudáka z NGO. Dobře vás p. Vinkler odhadl. Jste tu nový, neb o pasteveckých psech v horách jsem si tu ne tak dávno psala (s normálními lidmi).
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
16.10.2026 20:21 Reaguje na Jarka O.Mám končit na Váš povel, dámo? Proč bych měl? Jsem ignorant a arogant, protože si dovoluji stát za svými názory? Tak to potom ano. Nejlepší je ovšem kritika posuzovaná jako nenávist. Je mi líto, že nepatřím k Vašim kývačům, tím spíš, že ve Vašem případě je opravdu evidentní, že toho moc nevíte a nesouhlas si pletete s nenávistí. Za co bych měl myslivcům být vděčný? Že udržují nadstavy spárkatců, takže teď budu x týdnů před zimou natírat a opravovat oplocenky? Ze nelegálně pytlačí své lovecké konkurenty vlky? Ano, čtete dobře. Vlci jsou chránění a vlci budou chránění. Zabití chráněného tvora je trestný čin a ten, kdo to udělá, si zaslouží postih a postih dostane - doufám. Pokud Vám mé názory vadí, tak skončete Vy. Moc toho nevíte a nemáte moc co sdělit, tak to pro Vás bude relativně jednoduché.
Odpovědět
JO
Jarka O.
16.10.2026 23:02 Reaguje na Vladimír PelíšekNic nevím, ale jasany mi žijou.. Až moc. Tady je dobrovolné fórum, ale já chci kývače.. Bezový les - ten nesmysl mě nenapadl, i věk lesa, co jsem napsala, jste ignoroval, ale iq máte vyšší. Máte lesnické vzdělání, ale vlepil jste AI teorie o javoru. Já byla zvědavá na 1 názor, omylem váš. Vaše sugesce o mém lesíku (rozlohou, ne stářím nebo výškou) mě přiměly napsat můj dojem. Druhově je větší než ta plantáž, kde jste restauratérem.
V tomto příspěvku jste taky nenapsal žádný argument. Ti myslivci: jejich úroveň, alkoholismus nebo co chcete, je problém jen jich a jejich rodin, muj názor, přesto, čekal by po nocích v zimě na 1 nejistý výsledek někdo, kdo nemá trochu vztah i k přírodě? Mi jsou jejich zvyky volné, zatímco vy je nenávidíte za něco, co se vás osobně doufám, netýká. Důležitá je (mně) práce, no a ta přes alkohol je jiná než u ngo, že. Stejně tak lesy, mě zajímá jen můj malý a vás ty cizí. Co tam máte dál?
S vlkama si i tančete..
Odpovědět
V tomto příspěvku jste taky nenapsal žádný argument. Ti myslivci: jejich úroveň, alkoholismus nebo co chcete, je problém jen jich a jejich rodin, muj názor, přesto, čekal by po nocích v zimě na 1 nejistý výsledek někdo, kdo nemá trochu vztah i k přírodě? Mi jsou jejich zvyky volné, zatímco vy je nenávidíte za něco, co se vás osobně doufám, netýká. Důležitá je (mně) práce, no a ta přes alkohol je jiná než u ngo, že. Stejně tak lesy, mě zajímá jen můj malý a vás ty cizí. Co tam máte dál?
S vlkama si i tančete..
VP
Vladimír Pelíšek
17.10.2026 14:40 Reaguje na Jarka O.Nevlepil jsem žádné AI o javoru, tyto znalosti jsou výsledkem desítek let zkušeností spojených s tisíci hodin pozorování lesa a studiem kvalitní, odborné i populárně naučné literatury. Žádné plantáže nepěstuji, to pouze Vy se opět sama usvědčujete z neznalosti, tentokrát toho, co definice plantáže říká.
Dnes jsem byl na Vysočině, zajeďte se tam podívat na výsledky spojeného úsilí českého “vyspělého” plantážního borealního lesnictví a myslivosti produkující nesmyslné nadstavy stale degenerovanější a vystresovanější spárkaté zvěře, to vše po řekněme 200 letech násilného vnucování té krajině. Kilometry a kilometry de facto pouště, měsíční krajiny, pouze trávy a trávy, občas ubohá břízka, skupinka pár smrků, co přežila kůrovce, modřín, pokřivená žloutnoucí borovice. A o kus dál? Vitální, silný, hustý, navzdory velmi suchému roku stále plně zelený bukový les.
Nebo klidně i buková plantáž, chcete-li. Ale zdravá. Silná. Odpovídající tomu stanovišti. Ne pařezy po polích (o les se nejedná) kůrovcem umrleho smrku. Ne bídne oplocenky a listnáči a jedli, které tam teď ale, snad s výškou do půl metru, neuvidíte, protože je předrustaji třímetrové břízy.
Jste pyšná, arogantní ženská. Která bude mlít do skonání světa o své “pravdě”, na jejíž vyvracení přitom netřeba ani AI, ani sebelepší knihy, ale obyčejná procházka lesem, kterou zvládne včetně formulace poznatků z ní i školou povinné dítě. Ženská, která než by uznala, že toho moc neví a měla by se, než se začne přít s mnohem zkušenějšími, nejprve něco naučit, bude vyvracení svých nepravd a neznalosti označovat za osobní útoky a místo argumentace k věci podle stáčet diskusi do roviny ad hominem.
Každý, úplně každý v této zemi, bez ohledu na to, kolik a odkud o lese ví či neví, se může přesvědčit o tom, kde je pravda. Uplne každý, kdo je schopen chodit, si může projít tu měsíční krajinu, do které nemaji odkud nalétnout udržitelně tam pěstované lesní dřeviny, protože generace lesoplantazniků zprasily krajinu předtím smrkem natolik, že tam žádné nejsou. A i když nalétnou a obnoví se, může si prohlédnout spárkatci zničené pahýly toho zmlazení. A udělat si třeba z internetu obrázek o tom, zda vůbec a nakolik jsou vlci skutečně nebezpeční lidem, a nakolik spíše svým pytlíkům, lovčíkům toužícím udržet si 100% kontrolu nad vším, co bude v lese dýchat, i kdyby se měla měsíční krajina nekonečných pařezů a neudrzovatelnych oplocenek rozprostírat polovinou republiky.
Zkuste to taky. Je to velmi poučné.
Odpovědět
Dnes jsem byl na Vysočině, zajeďte se tam podívat na výsledky spojeného úsilí českého “vyspělého” plantážního borealního lesnictví a myslivosti produkující nesmyslné nadstavy stale degenerovanější a vystresovanější spárkaté zvěře, to vše po řekněme 200 letech násilného vnucování té krajině. Kilometry a kilometry de facto pouště, měsíční krajiny, pouze trávy a trávy, občas ubohá břízka, skupinka pár smrků, co přežila kůrovce, modřín, pokřivená žloutnoucí borovice. A o kus dál? Vitální, silný, hustý, navzdory velmi suchému roku stále plně zelený bukový les.
Nebo klidně i buková plantáž, chcete-li. Ale zdravá. Silná. Odpovídající tomu stanovišti. Ne pařezy po polích (o les se nejedná) kůrovcem umrleho smrku. Ne bídne oplocenky a listnáči a jedli, které tam teď ale, snad s výškou do půl metru, neuvidíte, protože je předrustaji třímetrové břízy.
Jste pyšná, arogantní ženská. Která bude mlít do skonání světa o své “pravdě”, na jejíž vyvracení přitom netřeba ani AI, ani sebelepší knihy, ale obyčejná procházka lesem, kterou zvládne včetně formulace poznatků z ní i školou povinné dítě. Ženská, která než by uznala, že toho moc neví a měla by se, než se začne přít s mnohem zkušenějšími, nejprve něco naučit, bude vyvracení svých nepravd a neznalosti označovat za osobní útoky a místo argumentace k věci podle stáčet diskusi do roviny ad hominem.
Každý, úplně každý v této zemi, bez ohledu na to, kolik a odkud o lese ví či neví, se může přesvědčit o tom, kde je pravda. Uplne každý, kdo je schopen chodit, si může projít tu měsíční krajinu, do které nemaji odkud nalétnout udržitelně tam pěstované lesní dřeviny, protože generace lesoplantazniků zprasily krajinu předtím smrkem natolik, že tam žádné nejsou. A i když nalétnou a obnoví se, může si prohlédnout spárkatci zničené pahýly toho zmlazení. A udělat si třeba z internetu obrázek o tom, zda vůbec a nakolik jsou vlci skutečně nebezpeční lidem, a nakolik spíše svým pytlíkům, lovčíkům toužícím udržet si 100% kontrolu nad vším, co bude v lese dýchat, i kdyby se měla měsíční krajina nekonečných pařezů a neudrzovatelnych oplocenek rozprostírat polovinou republiky.
Zkuste to taky. Je to velmi poučné.
JO
Jarka O.
17.10.2026 21:46 Reaguje na Vladimír PelíšekJe jasné, že vám se nezavděčím, namíchla jsem vás. Vaše podpásovky byly slušné? Ano, měsíční krajinu vyrobili, až šel po zádech mráz každým rokem víc a víc, ale přece jen se to za velkých nákladů zlepšilo, takže neplýtvejte energií na strašení mě, protože svůj kraj znám. Tak jak popisujete, vypadají vaše porosty, kde jste se pohyboval, Rytířsko, Jamné? Tam znovu lesy rostou. Samozřejmě že kurovcovým zlo činem se skladba lesů nedala udržitelně přeměňovat. A neříkali staří lesníci, kteří kůrovce dobře znali, že to, co se s lesy dělo od 90. let, skončí špatně? Varovali (marně) před kalamitami, a vy viníte z rozpadu lesů je, ty, kteří varovali? Taky varovali před stavy zvěře. Dosévat listnáče můžete i sám, (taky seju, je to zdarma), trochu i pro zvěř. Děti asi do lesů samy chodit nebudou. S těmi myslivci nevím, je nezměníte, přitom kdybyste jim povolil posed na svém pozemku a pokud by měli zájem, třeba byste měl škody na porostech nižší (no možná jste s nimi dávno domluven).
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
18.10.2026 07:18 Reaguje na Jarka O.Vy pořád nerozumíte (nebo nechcete rozumět) tomu, že to, co se s lesy děje od 90.let, není hlavní příčinou kůrovcové kalamity v Evropě. Ve východní Francii, v Polsku, středním Německu, severní Itálii a jinde v 90.letech k žádným změnám jako v ČR nedošlo, přesto je tam kůrovcová situace srovnatelná nebo i místy horší než u nás.
Nedostatečne zasahování, rozvoz napadeného dřeva, nekompetentní péče o chráněná území a další nešvary devadesátek, které se táhnou často dodnes, situaci pouze katalyzovaly, ale NEZPŮSOBILY.
Realita je taková, že vzhledem k oteplení klimatu byl překročen kritický bod, za kterým by bylo možné už tehdy dlouhodobým stresem vyčerpaný smrk ve střední Evropě ve významnější koncentraci nadále pěstovat.
Čeká nás rozsáhlá proměna druhové skladby lesa, nejvýznamnější za posledních 200 let. Nemáme naprosto žádnou možnost volby, jako nemáme lidi, prostředky, technické možnosti to zvrátit.
Měsíční krajina je daň za umanutost, za dlouhodobé ignorování vědeckých poznatků ze strany lesotechnologů. Bod zlomu byl překročen a za dveřmi je právě další velká kalamita. Umírání smrku skončí teprve ve chvíli, kdy tento strom zmizí ze všech mu nevyhovujicich poloh, jichž je v ČR většina.
Odpovědět
Nedostatečne zasahování, rozvoz napadeného dřeva, nekompetentní péče o chráněná území a další nešvary devadesátek, které se táhnou často dodnes, situaci pouze katalyzovaly, ale NEZPŮSOBILY.
Realita je taková, že vzhledem k oteplení klimatu byl překročen kritický bod, za kterým by bylo možné už tehdy dlouhodobým stresem vyčerpaný smrk ve střední Evropě ve významnější koncentraci nadále pěstovat.
Čeká nás rozsáhlá proměna druhové skladby lesa, nejvýznamnější za posledních 200 let. Nemáme naprosto žádnou možnost volby, jako nemáme lidi, prostředky, technické možnosti to zvrátit.
Měsíční krajina je daň za umanutost, za dlouhodobé ignorování vědeckých poznatků ze strany lesotechnologů. Bod zlomu byl překročen a za dveřmi je právě další velká kalamita. Umírání smrku skončí teprve ve chvíli, kdy tento strom zmizí ze všech mu nevyhovujicich poloh, jichž je v ČR většina.
JO
Jarka O.
18.10.2026 21:42 Reaguje na Vladimír PelíšekNikde nebyla taková zkáza, původem z mamonu. Nejsou lidi, ano, a proto pomáhá technika, kdy postřiky a práškování proti škůdcům lesů zvládne dron. Myslivců je údajně taky málo, takže špatýnka. Byly stresované lesy? Vždyť se sázelo do meliorované kvalitní, někdy dovezené hlíny, ožínalo se, vlhkost byla, a každý kůrovcový strom se hned kácel. Tak jaký stres, to vám něco nalhali. Ten nastal potom. Vaše volání po devastaci zbylých lesů celkem odpovídá těm dřívějším ponoukáním k ohňům v lesích. Příroda a sucho po devastaci lesů vám jsou ukradené, mitigace sucha asi taky. Např. vytěženým bahnem ze sinicových rybníků byste krásně mohl vylepšit zničené holiny. Anebo že byste hledal kšefty pro těžaře? Nižší části Vysočiny už jsou exploatované, tak je třeba rabovat výš a výš, protože brouk a tyhle nesmysly o nadmořské výšce, až zbydou jen holiny a sucho. Ale tak se nedělá obnova lesa.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
19.10.2026 10:55 Reaguje na Jarka O.O dlouhodobé neudržitelnosti monokulturního smrku se ve střední Evropě mluví už od konce druhé světové války. Je to cca 60 let, co se do toho v ČR poprvé řízlo, s normalizací po roce 1968 přišel návrat smrkarskych praktik v plné síle. 80.leta minulého století byla ve znamení informaci o nevhodne zavedených smrkových monokulturách dokonce i v dětských školních atlasech. Zhruba 70 let se ve střední Evropě dobře ví, že smrk jakožto nenáročná dřevina sice roste, ale je v dlouhodobém silném stresu a je jen otázkou času, než …
Ne, v ČR není zdaleka situace nejhorší. Ve středovýchodním Německu jsou holé celé podcelky pohoří, v Chorvatsku se bezlesými stala místy celá dvacet kilometrů dlouhá údolí, z Polska smrk, tam kde rostl, už na řadě míst prakticky vymizel.
Vylepšování půdy pro výsadbu smrku nemá naprosto žádný význam, smrk to nepotřebuje a navíc není vylepšovat čím - Vaši zmínku o rybničním bahnu považuji za pokus o vtip.
Praskovani smrkových polí z dronů - děláte si legraci? Víte, kolik dalších organismů by to zabilo?
Toto už není ani pokus o vtip, toto už je ryzí fanatismus. Než byste si přiznala to, co každý vidí, tedy že smrk v ČR končí a pokud chceme na x místech udržet vůbec nějaký les, musíme tam zavést jiné dřeviny, budete raději vymyslet ta nejbizarnější, nejdražší a v podstatě nerealizovatelná “opatreni”, jen abyste ho udržela.
Kdo to zaplatí a proč by to měl platit?
Odpovědět
Ne, v ČR není zdaleka situace nejhorší. Ve středovýchodním Německu jsou holé celé podcelky pohoří, v Chorvatsku se bezlesými stala místy celá dvacet kilometrů dlouhá údolí, z Polska smrk, tam kde rostl, už na řadě míst prakticky vymizel.
Vylepšování půdy pro výsadbu smrku nemá naprosto žádný význam, smrk to nepotřebuje a navíc není vylepšovat čím - Vaši zmínku o rybničním bahnu považuji za pokus o vtip.
Praskovani smrkových polí z dronů - děláte si legraci? Víte, kolik dalších organismů by to zabilo?
Toto už není ani pokus o vtip, toto už je ryzí fanatismus. Než byste si přiznala to, co každý vidí, tedy že smrk v ČR končí a pokud chceme na x místech udržet vůbec nějaký les, musíme tam zavést jiné dřeviny, budete raději vymyslet ta nejbizarnější, nejdražší a v podstatě nerealizovatelná “opatreni”, jen abyste ho udržela.
Kdo to zaplatí a proč by to měl platit?
JO
Jarka O.
20.10.2026 07:22 Reaguje na Vladimír PelíšekPsalo se a lesy vzkvétaly. Dnes se píše to samé a lesy jsou exploatovány. Vaše tvrzení neodpovídají zákonům, ekologii, znalostem, bývalé ani zahraniční praxi. Za to se bude platit..
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
20.10.2026 11:27 Reaguje na Jarka O.Vy, milá paní, asi opravdu nebudete nejostřejší tužka v penále. Lesy nevzkvétaly, Krušné hory byly pohřebištěm smrkových lesů, depozice olova a dalších těžkých kovů v Hercyniku jedny z nejvyšších v Evropě, potom začaly odumírat Jizerské hory, pak od západu na východ i Krkonoše. Bučiny ovšem přežívaly i v nejvíce zasažených Krušných horách - čímpak to asi bude?
O kumulativním růstovém stresu u uměle založených smrkových polí píšou autoři už skoro 100 let, je Vám známo pravidlo poslední kapky?
A dokonce už z 19.století pochází poznatek, že smrk je nevhodný k pěstování všude tam, kde průměrná teplota nejteplejšího měsíce přesahuje necelých 20 st.C.
Upřímně nerozumím Vaší urputné snaze neustále šířit své názory v oboru, o kterém nemáte šajnu. Člověk, který považuje za lesní dřevinu špendlík či černý bez, se z jakékoliv diskuse o lesnictví na úrovni automaticky diskvalifikuje. Vy máte ovšem hroší kůži, a s ni neustálou a nekončící potřebu na to, jak jste v tomto oboru mimo, dal a dal upozorňovat.
Odpovědět
O kumulativním růstovém stresu u uměle založených smrkových polí píšou autoři už skoro 100 let, je Vám známo pravidlo poslední kapky?
A dokonce už z 19.století pochází poznatek, že smrk je nevhodný k pěstování všude tam, kde průměrná teplota nejteplejšího měsíce přesahuje necelých 20 st.C.
Upřímně nerozumím Vaší urputné snaze neustále šířit své názory v oboru, o kterém nemáte šajnu. Člověk, který považuje za lesní dřevinu špendlík či černý bez, se z jakékoliv diskuse o lesnictví na úrovni automaticky diskvalifikuje. Vy máte ovšem hroší kůži, a s ni neustálou a nekončící potřebu na to, jak jste v tomto oboru mimo, dal a dal upozorňovat.
JO
Jarka O.
20.10.2026 17:49 Reaguje na Vladimír PelíšekMám toho dost, od začátku jste začal urážet, vy jedna tužko, přitom jste mimo. Snažim se bavit o ekologii, ale to nechápete. Olova a niklu si s obrbobardérky ještě užijete. "Čímpak to asi bude?", lépe bylo, že buky ve východním závětří níže přežily, zatímco smrky na západních úbočích padly za vlast, čímž ty nižší polohy ochránily, že... Bez filtrace vzduchu jehličím by zplodiny postupovaly ještě dál do země. Olovo je v nepohyblivých komplexech s humusem, který odlesněním zdegradujete, následovat může promývání i eroze. Je málo toxické ve srovnání s jinými těžkým kovy, ale jak jste si zakázali vápnění, což jste zde znovu potvrdil, vy už je vlastně vůbec neznáte, tak olovo možná rozpohybujete.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
20.10.2026 21:31 Reaguje na Jarka O.Vy už máte opravdu dost. Ty buky nepřežily v žádném závětří nebo nižších polohách, ale i v 1000 metrech nad mořem. Tedy tam, kde smrky masově hynuly. V r. 1988 jsem dokonce i v Krkonoších procházel nádherný hřebenový bukový les na Rychorach, tzv. Dvorský les, zatímco uměle smrkace nějakých 10 km daleko, ve stejné nadmořské výšce plus minus 1000 metrů, na Pomezních boudách, šly masově do kopru. Jehličí nic nevyfiltrovalo, proboha! To neni půl kilometru vysoká hradba! Buk byl a je odolnější, i protoze shazuje listí a bere živiny z mnohem větší hloubky, než smrk v polích, ze svrchní vrstvy půdy plné tehdy jedů!!!
Přemýšlím, jak slušně může muž napsat ženě, že ví “naprosté nic”, že duní jako prázdný sud. Že je zkratka nebystrá a neznalá. A BTW, ja jsem nikdy o žádném vápnění nevápnění nerozhodoval a ani je neprosazoval, ale i kdyby, tak by bylo k lesu a veškerému životu v něm asi tak 1000x šetrnější, než Vámi přetřásaná likvidace kůrovce insekticidy z dronů!!!
Uz Vám docvakává, jak si neustále odporujete? Nejdřív blumy, pak špendlíky, nejdriv les z bezu, pak jen pár bezů. To, co tvrdíte, neustále korigujete, s tim, jak je Vám vzdy dokázán nějaký nesmysl. Coz budí logický závěr, ze si normálně vymyslíte!
Ja si nemyslím, ze jste nebystrá proto, ze tvrdíte něco jiného, než já, ale protoze Vas projev je natolik prošpikován rozpory, vetami, kdy jedna odporuje významově druhe a druha třetí, i úplnými školáckými nesmysly, že něco takového jsem už opravdu, ale opravdu u nikoho nezaznamenal.
Odpovědět
Přemýšlím, jak slušně může muž napsat ženě, že ví “naprosté nic”, že duní jako prázdný sud. Že je zkratka nebystrá a neznalá. A BTW, ja jsem nikdy o žádném vápnění nevápnění nerozhodoval a ani je neprosazoval, ale i kdyby, tak by bylo k lesu a veškerému životu v něm asi tak 1000x šetrnější, než Vámi přetřásaná likvidace kůrovce insekticidy z dronů!!!
Uz Vám docvakává, jak si neustále odporujete? Nejdřív blumy, pak špendlíky, nejdriv les z bezu, pak jen pár bezů. To, co tvrdíte, neustále korigujete, s tim, jak je Vám vzdy dokázán nějaký nesmysl. Coz budí logický závěr, ze si normálně vymyslíte!
Ja si nemyslím, ze jste nebystrá proto, ze tvrdíte něco jiného, než já, ale protoze Vas projev je natolik prošpikován rozpory, vetami, kdy jedna odporuje významově druhe a druha třetí, i úplnými školáckými nesmysly, že něco takového jsem už opravdu, ale opravdu u nikoho nezaznamenal.
BM
Břetislav Machaček
19.10.2026 09:15 Reaguje na Vladimír PelíšekTotéž co o vlkovi tvrdili
před pár roky ochranáři
o medvědech na Slovensku
a nyní je napadení lidí
na denním pořádku už i v obcích. Je to o míře v
jaké se šelmy vyskytují
a o potravní možnosti.
Je otázkou času, až se
vlci objeví třeba někde
v okolí Prahy a bude z
toho malér co s nimi.
Odpovědět
před pár roky ochranáři
o medvědech na Slovensku
a nyní je napadení lidí
na denním pořádku už i v obcích. Je to o míře v
jaké se šelmy vyskytují
a o potravní možnosti.
Je otázkou času, až se
vlci objeví třeba někde
v okolí Prahy a bude z
toho malér co s nimi.
SV
Slavomil Vinkler
15.10.2026 07:45 Reaguje na Vladimír PelíšekSouhlasím s negativním hodnocením zákona o bezzásahu.
Co se týče velkých šelem ne. Málo napadení medvědem (a většina turistů) v Rumunsku je dáno tí, že hustota medvědů je menší, domorodí turisti tam nelezou a pokud ano, ti jsou jim nebezpeční. Smrt zbytečnému turismu.
Co se týče vlků. opět to stejné. Vlci mají špatnou zkušenost v Rumunsku s člověkem neb tam se pastevectví ještě vyplatí při velikosti stád několik set. U nás již ne a na Slovensku skomírá. Uživí 50 ovcí 6 psů, bače, valachy a opevněné košiary? A už nám dlouho chybí údržba pasením a bude hůř.
Odpovědět
Co se týče velkých šelem ne. Málo napadení medvědem (a většina turistů) v Rumunsku je dáno tí, že hustota medvědů je menší, domorodí turisti tam nelezou a pokud ano, ti jsou jim nebezpeční. Smrt zbytečnému turismu.
Co se týče vlků. opět to stejné. Vlci mají špatnou zkušenost v Rumunsku s člověkem neb tam se pastevectví ještě vyplatí při velikosti stád několik set. U nás již ne a na Slovensku skomírá. Uživí 50 ovcí 6 psů, bače, valachy a opevněné košiary? A už nám dlouho chybí údržba pasením a bude hůř.
SV
Slavomil Vinkler
15.10.2026 07:46 Reaguje na Slavomil VinklerTi- myslím bačové a lesníci jsou jim nebezpeční.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
15.10.2026 11:52 Reaguje na Slavomil VinklerUživí a to velmi pohodlně. V současné době zažívá karpatské pastevectví renesanci, ovci produkty jdou díky svým chuťovým a zejména zdravotním účinkům na dračku.
Hustota šelem v Rumunsku je naopak větší než na Slovensku, protože snad 90% se jich koncentruje v horské části Rumunska, která tvoří pouze menší část země.
Jak už jsem opakovaně konstatoval (protože jde o fakta, nikoliv přání či domněnky): struktura krajiny se výrazně neni. Osídlení se koncentruje pouze do určitých míst, velké oblasti se vylidňují a fakticky mizí z prime kontroly člověkem. Nadto panuji nadstavy spárkatců. To jsou ty hlavní důvody, proč se velké šelmy šíří. Zájem o myslivost upadá, min a min lidi považuje radost ze zabíjení velkých šelem za akceptovatelnou. S vlky je to jako s přírodě blízkými lesy, jejich návrat nezastavíte. Žádnou volbu ani nástroje to ovlivnit nemáte.
Odpovědět
Hustota šelem v Rumunsku je naopak větší než na Slovensku, protože snad 90% se jich koncentruje v horské části Rumunska, která tvoří pouze menší část země.
Jak už jsem opakovaně konstatoval (protože jde o fakta, nikoliv přání či domněnky): struktura krajiny se výrazně neni. Osídlení se koncentruje pouze do určitých míst, velké oblasti se vylidňují a fakticky mizí z prime kontroly člověkem. Nadto panuji nadstavy spárkatců. To jsou ty hlavní důvody, proč se velké šelmy šíří. Zájem o myslivost upadá, min a min lidi považuje radost ze zabíjení velkých šelem za akceptovatelnou. S vlky je to jako s přírodě blízkými lesy, jejich návrat nezastavíte. Žádnou volbu ani nástroje to ovlivnit nemáte.
SV
Slavomil Vinkler
16.10.2026 16:16 Reaguje na Vladimír PelíšekVače nadšení pro refaunaci karnivory vám nasadili klapky.
Medvědi na slovensku jsou přemnožení. Tím pádem sdílejí stejný prostor s lidmi, které pokládají za neškodnou součást přírody. Jsou tedy poloochočení A tak jako je nebezpečný Tygr, lev, Vlk, atd. , tak je to i s poloochočenými medvědy na slovensku, kreří se stěhují do čech. V rumunsku ještě jsou divocí.
Vlci dopadnou posléze stejně.
Navíc, myšlenka, že 50 hlavé stádo ovcí uživí 5 lidí a 5 psů je mimo realitu. Zvýšení počtu vlků znemožní potřebné vypásání chráněných ploch a náklady na údržbu se prudce zvednou, nebudou a máme ekonomický bezzásah likvidace rezervací.
Odpovědět
Medvědi na slovensku jsou přemnožení. Tím pádem sdílejí stejný prostor s lidmi, které pokládají za neškodnou součást přírody. Jsou tedy poloochočení A tak jako je nebezpečný Tygr, lev, Vlk, atd. , tak je to i s poloochočenými medvědy na slovensku, kreří se stěhují do čech. V rumunsku ještě jsou divocí.
Vlci dopadnou posléze stejně.
Navíc, myšlenka, že 50 hlavé stádo ovcí uživí 5 lidí a 5 psů je mimo realitu. Zvýšení počtu vlků znemožní potřebné vypásání chráněných ploch a náklady na údržbu se prudce zvednou, nebudou a máme ekonomický bezzásah likvidace rezervací.
VP
Vladimír Pelíšek
16.10.2026 20:29 Reaguje na Slavomil VinklerUž jsem Vám radil - když pijete, nepište. Pokud jste ovšem příspěvek výše psal střízlivý, je to o to horší.
Žádné “potřebné spásání chráněných ploch” neexistuje. Ty “chráněné plochy” vznikly činností člověka a ukončením činnosti člověka na nich také zanikají. Jako pole, které přestanete obdělávat, se stane nejdřív semeništěm plevele, pak loukou a nakonec lesem. Pokud se Vám to nelíbí, nic nenaděláte. Kromě pár setin % PŘIROZENĚ bezlesé krajiny už od poslední doby ledové VŽDY zarůstalo spontánně lesem v ČR NAPROSTO VŠE. Nejbližší krajina, kde to neplatí, je maďarská puszta. Howgh.
Odpovědět
Žádné “potřebné spásání chráněných ploch” neexistuje. Ty “chráněné plochy” vznikly činností člověka a ukončením činnosti člověka na nich také zanikají. Jako pole, které přestanete obdělávat, se stane nejdřív semeništěm plevele, pak loukou a nakonec lesem. Pokud se Vám to nelíbí, nic nenaděláte. Kromě pár setin % PŘIROZENĚ bezlesé krajiny už od poslední doby ledové VŽDY zarůstalo spontánně lesem v ČR NAPROSTO VŠE. Nejbližší krajina, kde to neplatí, je maďarská puszta. Howgh.
SV
Slavomil Vinkler
18.10.2026 08:27 Reaguje na Vladimír PelíšekPoslední číslo časopisu Živa vám vysvětlí původ a zdroj pestrosti přírody = v megafauně pleistocénu. No pokud máte zájem a nejste všeználek, co ví vše nejlépe sám od sebe...
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
19.10.2026 07:31 Reaguje na Vladimír PelíšekAd a: O jeden článek níže píše ředitel CHKO: Pastevec z Domažlicka udržuje se stádem jaků, ovcí a koz bezlesí v Českém lese.
Ad b i maďarská pusta je udržovaná proti zarostení pastvou, sucho kombinované se záplavami pomáhá bezlesí, ale samo bezlesí neudrží. Jednotlivé stromy viz obrázek, https://mapy.com/cs/letecka?q=V%C3%BDznamn%C3%BD%20strom&cat=1&source=osm&id=1018730118&ds=2&x=20.6349512&y=47.3528752&z=17
Důkaz, že rostou nežene. Málý počet, ale rostou.
Odpovědět
Ad b i maďarská pusta je udržovaná proti zarostení pastvou, sucho kombinované se záplavami pomáhá bezlesí, ale samo bezlesí neudrží. Jednotlivé stromy viz obrázek, https://mapy.com/cs/letecka?q=V%C3%BDznamn%C3%BD%20strom&cat=1&source=osm&id=1018730118&ds=2&x=20.6349512&y=47.3528752&z=17
Důkaz, že rostou nežene. Málý počet, ale rostou.
SV
Slavomil Vinkler
16.10.2026 16:57 Reaguje na Vladimír PelíšekDříve sranda, se ukazuje jako proroctví.
Medvědi nevědí že tůristi nemaj zbraně, až jednou procitnou....
Odpovědět
Medvědi nevědí že tůristi nemaj zbraně, až jednou procitnou....
BM
Břetislav Machaček
19.10.2026 09:59 Reaguje na Vladimír PelíšekSrovnávat jedle v Rumunských Karpatech s nízkou obydleností
a třeba Beskydami je zavádějící stejně, jako okus listnáčů
v lužním lese pouze s listnáči a v horách mezi jehličnany,
kde jsou potravním zpestřením potravní nabídky. Před 45 roky
jsem se naivně aktivně podílel na záchraně jedlových náletů
ve smrkových lesích Beskyd oplocením jednotlivých semenáčů.
15 let jsem se radoval jak se jim daří, dokud nedošlo k
těžbě těch okolních smrků a z jedlí zbylo pár dolámaných
mrzáků. Od té doby zastávám názor hospodařit kotlíkovým
způsobem s kotlíky do 2 ha klidně i monokultury oplocené
do doby, kdy je nemůže zvěř poškodit. Těžba v okolí kotlík
neohrozí tak, jako jedli vtroušenou samovýsevem do okolního
porostu. Jednak je chuťovkou pro zvěř a jednak nemá jistou
budoucnost po případné těžbě okolních stromů. Občas pomáhám
kamarádovi vlastníkovi lesa v Beskydech při výsadbě stromů
a to i těch jedlí, ale pouze do oplocenek, kde má jistotu,
že mu přežije to, co považuje za cílovou dřevinu. Za sucha
je nezbytná příprava půdy k výsadbě a mulčování kolem těch
sazenic jak štěpkou, tak pokosenou trávou a buření. Lesní
správce provádějící "odborný" dohled tvrdí, že se chodí k
němu učit, jak se starat správně o les a to je kamarád jen
praktik samouk bez "odborného" vzdělání. Má ale zkušenosti
předků(´ten les mají několik generací) a nikdy neviděl ty
lesy v Rumunsku a jinde. Dělá jen to, co jeho předci úspěšně
pěstující les několik století! Něco jiné platí pro Rumunsko
a něco jiného pro Beskydy. Mimochodem v Beskydech se pásly
vždy menší stáda ovcí, než někde jinde a převládalo asi 150
let kovozemědělství. Lidé dřeli v dolech a hutích a po směně
doma na poli, v lese a u dobytka. Chovali třeba jen 10 ovcí
a v době bez vlků a medvědů bez složité ochrany pouze v
dřevěných ohradách maximálně doplněných ostnatým drátem.
O ovce se často nestarali několik dnů, když za tmy vstávali
do práce v Karviné a nebo Třinci a za tmy se vraceli domů.
Ty ovce a často i krávy(jalovice a býčci) bývaly v ohradách
za horkých nocí, protože se raději pásli v noci, než ve dne. Pásli se bez stresů na rozdíl od dneška, když kolem obchází
vlci, kvůli čemuž ovce potrácejí jehňata, klesá jim dojivost
a přírůstky. Kdo se obává o život, tak nemá čas se napást
a v klidu trávit potravu. To je dnes hlavní negativum toho
návratu vlků a medvědů a to nehovořím o tom, že chovat k 10
ovcím dva velké psy a na ty ještě dohlížet je utopie a tak
končí s chovem jeden po druhém. Řeknu to natvrdo! Kvůli pár
desítkám vlků trpí tisíce zvířat a končí jeden málochov za
druhým kvůli neúnosným nákladům na jejich ochranu před vlky.
A o tu jde, že se to podepíše na celé krajině a hlavně na
názoru lidí na ochranáře z paneláků, kteří je díky ochraně
vlků donutili ukončit ty chovy. Mají ochranářů plné zuby a
dostat se jim do pracovitých rukou, tak jim možná i ublíží!
A nedivím se ani názorům, že když nezasáhne stát, tak si s
vlky poradí sami a po svém. A není to vůbec složité a drahé!
Odpovědět
a třeba Beskydami je zavádějící stejně, jako okus listnáčů
v lužním lese pouze s listnáči a v horách mezi jehličnany,
kde jsou potravním zpestřením potravní nabídky. Před 45 roky
jsem se naivně aktivně podílel na záchraně jedlových náletů
ve smrkových lesích Beskyd oplocením jednotlivých semenáčů.
15 let jsem se radoval jak se jim daří, dokud nedošlo k
těžbě těch okolních smrků a z jedlí zbylo pár dolámaných
mrzáků. Od té doby zastávám názor hospodařit kotlíkovým
způsobem s kotlíky do 2 ha klidně i monokultury oplocené
do doby, kdy je nemůže zvěř poškodit. Těžba v okolí kotlík
neohrozí tak, jako jedli vtroušenou samovýsevem do okolního
porostu. Jednak je chuťovkou pro zvěř a jednak nemá jistou
budoucnost po případné těžbě okolních stromů. Občas pomáhám
kamarádovi vlastníkovi lesa v Beskydech při výsadbě stromů
a to i těch jedlí, ale pouze do oplocenek, kde má jistotu,
že mu přežije to, co považuje za cílovou dřevinu. Za sucha
je nezbytná příprava půdy k výsadbě a mulčování kolem těch
sazenic jak štěpkou, tak pokosenou trávou a buření. Lesní
správce provádějící "odborný" dohled tvrdí, že se chodí k
němu učit, jak se starat správně o les a to je kamarád jen
praktik samouk bez "odborného" vzdělání. Má ale zkušenosti
předků(´ten les mají několik generací) a nikdy neviděl ty
lesy v Rumunsku a jinde. Dělá jen to, co jeho předci úspěšně
pěstující les několik století! Něco jiné platí pro Rumunsko
a něco jiného pro Beskydy. Mimochodem v Beskydech se pásly
vždy menší stáda ovcí, než někde jinde a převládalo asi 150
let kovozemědělství. Lidé dřeli v dolech a hutích a po směně
doma na poli, v lese a u dobytka. Chovali třeba jen 10 ovcí
a v době bez vlků a medvědů bez složité ochrany pouze v
dřevěných ohradách maximálně doplněných ostnatým drátem.
O ovce se často nestarali několik dnů, když za tmy vstávali
do práce v Karviné a nebo Třinci a za tmy se vraceli domů.
Ty ovce a často i krávy(jalovice a býčci) bývaly v ohradách
za horkých nocí, protože se raději pásli v noci, než ve dne. Pásli se bez stresů na rozdíl od dneška, když kolem obchází
vlci, kvůli čemuž ovce potrácejí jehňata, klesá jim dojivost
a přírůstky. Kdo se obává o život, tak nemá čas se napást
a v klidu trávit potravu. To je dnes hlavní negativum toho
návratu vlků a medvědů a to nehovořím o tom, že chovat k 10
ovcím dva velké psy a na ty ještě dohlížet je utopie a tak
končí s chovem jeden po druhém. Řeknu to natvrdo! Kvůli pár
desítkám vlků trpí tisíce zvířat a končí jeden málochov za
druhým kvůli neúnosným nákladům na jejich ochranu před vlky.
A o tu jde, že se to podepíše na celé krajině a hlavně na
názoru lidí na ochranáře z paneláků, kteří je díky ochraně
vlků donutili ukončit ty chovy. Mají ochranářů plné zuby a
dostat se jim do pracovitých rukou, tak jim možná i ublíží!
A nedivím se ani názorům, že když nezasáhne stát, tak si s
vlky poradí sami a po svém. A není to vůbec složité a drahé!
VP
Vladimír Pelíšek
19.10.2026 19:57 Reaguje na Břetislav MachačekPěstovat jedli v oplocenkach, kde část kůlů tvoří kmeny smrků, je jedna z největších pitomostí, co může být. Je jen otázkou času, kdy některý smrk s extrémně mělkými kořeny spadne, což bývá nejčastěji při zimní vichřici, a pokud jsou v okolí jen smrky a tudíž minimální uzivnost, sežerou během pár týdnů to, co v takové pracně udržované oplocence rostlo třeba deset let, spárkatci na pahýlek.
Oplocenky zásadně v bezpečné vzdálenosti od takových stromů, ale ještě lépe neoplocovat, ale natírat terminály. Efektivita X krát vyšší, natřete kilometry a kilometry náletu, přičemž spárkatci pohodlně ožerou spodní boční větve a terminalum to neublíží.
Jinými slovy, když jste to dělal, jak píšete, tak se nedivte, že to krachlo.
K desetihlavemu stádu ovcí si dva velké pastevecké psy pořídí jen idiot. I v Beskydech byla ovci stáda typicky nad 50 hlav, někdy i několik set, kovozemedelce a zahumenkare nepočítám. Uhlobaroni spolu se smrkouši zatočili od 19.stoleti se salašnictvím, Valaši a Laši postupně zapomněli salašit, a výsledek máte, jaky máte. Za to vlci opravdu nemůžou.
Odpovědět
Oplocenky zásadně v bezpečné vzdálenosti od takových stromů, ale ještě lépe neoplocovat, ale natírat terminály. Efektivita X krát vyšší, natřete kilometry a kilometry náletu, přičemž spárkatci pohodlně ožerou spodní boční větve a terminalum to neublíží.
Jinými slovy, když jste to dělal, jak píšete, tak se nedivte, že to krachlo.
K desetihlavemu stádu ovcí si dva velké pastevecké psy pořídí jen idiot. I v Beskydech byla ovci stáda typicky nad 50 hlav, někdy i několik set, kovozemedelce a zahumenkare nepočítám. Uhlobaroni spolu se smrkouši zatočili od 19.stoleti se salašnictvím, Valaši a Laši postupně zapomněli salašit, a výsledek máte, jaky máte. Za to vlci opravdu nemůžou.
BM
Břetislav Machaček
20.10.2026 09:46 Reaguje na Vladimír PelíšekV Beskydech nikdy nebyly tak velké pastviny, kde by
se mohly pást stohlavá stáda sloučená po pár kusech od malochovatelů. Pár takových pastvin bylo, ale nemělo smysl taková stáda sestavovat, když měli
chovatelé pro těch pár kusů pastviny za domem.
Velká stáda měli statkáři, ale kovozemělci neměli
při bezpečné pastvě za domem potřebu stáda slučovat a nechat pást bačou se psy. Máte to popletené s
jinými pohořími a kraji, kde nebyla ta příležitost
výdělku v dolech a hutích jako v Beskydech. Ono
to pastevectví s putováním stád po pastvinách u
nás nikde nefungovalo tak, jako na Slovensku a
třeba v tom Rumunsku. A nebo se salašilo třeba
v Jeseníkách a Krkonoších? I tam se páslo podle
vlastnictví pastvin a dobytka. Nebyly tam NIČÍ
nebo císařské louky k vypásání pro všechny.
Někde byly louky obecní pro vypásání chudými
kozičkáři, ale ty dnešní velké pastviny jsou
pouze bývalá pole, které přestali lidé kvůli
nerentabilitě obdělávat. Víte o tom prd, jak
se měnilo hospodaření v Beskydech. V dobách
bez průmyslu klučili lesy na louky a pole, ale
pak při výdělcích z průmyslu zatravnili pole
a snažili se zužitkovat bez nákladů na ochranu
před vlky alespoň tu trávu. A vlky končí i ty
tehdy vzniklé louky a nastoupí zalesnění.
Takže nikdo nezapomněl salašit, ale šel pouze
schůdnější cestou k lepšímu životu. A nyní je
výskyt vlků poslední ranou pro pastevectví
pro ty poslední zoufalce, kteří to už dělali
pouze z tradice. Takže může za to pokrok a
taky ti vlci, kterými pastevectví tady skončí.
Dnes mudrují i mnozí chovatelé ve vnitrozemí,
ale až vlci splaší drahé chovné koně na pastvě,
tak dojde i na tu regulaci vlků. Ono odškodnit
někoho pár stovkami za ovci je pro stát ještě
únosné, ale platit za zmrzačeného vítěze Velké
Pardubické miliony rozpoutá diskusi o vlcích.
Zapamatujte si má slova, až k tomu dojde. Už
jsem předpovídal jak to dopadne s medvědy na
Slovensku a měl jsem pravdu a o vlcích se to
brzo ukáže taky jako správná předpověď. No
a pokud chcete kritizovat chovatele, že jdou
snazší cestou, tak je zkuste nahradit. Oni
vám rádi pronajmou pastviny k vypásání a vy
můžete chovat stohlavá stáda tak, jak jste
si vysnil, že to tu tak fungovalo.
Jinak natíráním terminálů nezachráníte boční
obrost bránící loupání kmínků a jejich odírání
při strouhání lýčí z parohů. To je místy horší,
než okus terminálů a proto ty oplocenky do doby,
kdy už je kůra kmínku odolná vůči loupání a
odírání při strouhání.
Odpovědět
se mohly pást stohlavá stáda sloučená po pár kusech od malochovatelů. Pár takových pastvin bylo, ale nemělo smysl taková stáda sestavovat, když měli
chovatelé pro těch pár kusů pastviny za domem.
Velká stáda měli statkáři, ale kovozemělci neměli
při bezpečné pastvě za domem potřebu stáda slučovat a nechat pást bačou se psy. Máte to popletené s
jinými pohořími a kraji, kde nebyla ta příležitost
výdělku v dolech a hutích jako v Beskydech. Ono
to pastevectví s putováním stád po pastvinách u
nás nikde nefungovalo tak, jako na Slovensku a
třeba v tom Rumunsku. A nebo se salašilo třeba
v Jeseníkách a Krkonoších? I tam se páslo podle
vlastnictví pastvin a dobytka. Nebyly tam NIČÍ
nebo císařské louky k vypásání pro všechny.
Někde byly louky obecní pro vypásání chudými
kozičkáři, ale ty dnešní velké pastviny jsou
pouze bývalá pole, které přestali lidé kvůli
nerentabilitě obdělávat. Víte o tom prd, jak
se měnilo hospodaření v Beskydech. V dobách
bez průmyslu klučili lesy na louky a pole, ale
pak při výdělcích z průmyslu zatravnili pole
a snažili se zužitkovat bez nákladů na ochranu
před vlky alespoň tu trávu. A vlky končí i ty
tehdy vzniklé louky a nastoupí zalesnění.
Takže nikdo nezapomněl salašit, ale šel pouze
schůdnější cestou k lepšímu životu. A nyní je
výskyt vlků poslední ranou pro pastevectví
pro ty poslední zoufalce, kteří to už dělali
pouze z tradice. Takže může za to pokrok a
taky ti vlci, kterými pastevectví tady skončí.
Dnes mudrují i mnozí chovatelé ve vnitrozemí,
ale až vlci splaší drahé chovné koně na pastvě,
tak dojde i na tu regulaci vlků. Ono odškodnit
někoho pár stovkami za ovci je pro stát ještě
únosné, ale platit za zmrzačeného vítěze Velké
Pardubické miliony rozpoutá diskusi o vlcích.
Zapamatujte si má slova, až k tomu dojde. Už
jsem předpovídal jak to dopadne s medvědy na
Slovensku a měl jsem pravdu a o vlcích se to
brzo ukáže taky jako správná předpověď. No
a pokud chcete kritizovat chovatele, že jdou
snazší cestou, tak je zkuste nahradit. Oni
vám rádi pronajmou pastviny k vypásání a vy
můžete chovat stohlavá stáda tak, jak jste
si vysnil, že to tu tak fungovalo.
Jinak natíráním terminálů nezachráníte boční
obrost bránící loupání kmínků a jejich odírání
při strouhání lýčí z parohů. To je místy horší,
než okus terminálů a proto ty oplocenky do doby,
kdy už je kůra kmínku odolná vůči loupání a
odírání při strouhání.
VP
Vladimír Pelíšek
20.10.2026 14:21 Reaguje na Břetislav MachačekDoporučuji prostudovat silvarium.cz, resp. Lesnickou práci, pro zjištění, o kolik lépe reaguje jedle na boční ohryz, loupání kůry apod. než smrk, z pohledu pozdějších hnilob kmene a tudíž znehodnocení dřeva a předčasného konce života. Počet mnou natiranych terminálu jedli je několik tisíc ročně, a velmi dobře znám i rozsah a nevratnost škod ze stržené kůry spárkatci na konci jara.
Beskydy nejsou jen Frenštátsko, o kterém zřejmě mluvíte. Několik desítek ks ovcí, to je rozsah u kobozemedelců, kteří, jak jistě víte, nastoupili teprve PO ukončeni salašnictví v Beskydech, tedy od 19.století. Předtím, tedy za časů skutečného salašnického hospodaření, bývala stáda ovcí vždy o velikosti několik set ks, z jednoho prostého důvodu: - na menší stádo by se nevyplatilo vydržovat (a platit) baču a jeho pomocníky, i ty psy😉
Naprosto neni pravda, že takova stáda by byla na Beskydy příliš velká. Proč, proboha? Vim o desítkách míst, kde takova stáda byla jeste v 18.stoleti. Jen na území dnešního okresu Vsetín se tehdy chovalo cca 40 000 ovci, takze si odečtete pro kontrolu lesy a zastavené oblasti a zkuste znovu podumat, zda bylo nebo nebylo reálne tak velka stáda mit😉
Salašnictví je ryze karpatský fenomén, netuším tudíž, proč zmiňujete Jeseníky apod.
Vlk si na stádo chráněné silnými a vycvičenými pasteveckými psy jednoduše netroufne. Ví, že by jakýkoliv úlovek byl vykoupen krvavou rvačkou s nimi, navíc jištěnou bačou, jeho pomocníky a jejich zbraněmi. Karpatsti pastevci žili S vlky, nikoliv VEDLE nich, jak se o to pokoušíme dnes my. Pokud máte spatnou premisu, mate tudiz špatný i celý ten zbytek, bohužel.
Odpovědět
Beskydy nejsou jen Frenštátsko, o kterém zřejmě mluvíte. Několik desítek ks ovcí, to je rozsah u kobozemedelců, kteří, jak jistě víte, nastoupili teprve PO ukončeni salašnictví v Beskydech, tedy od 19.století. Předtím, tedy za časů skutečného salašnického hospodaření, bývala stáda ovcí vždy o velikosti několik set ks, z jednoho prostého důvodu: - na menší stádo by se nevyplatilo vydržovat (a platit) baču a jeho pomocníky, i ty psy😉
Naprosto neni pravda, že takova stáda by byla na Beskydy příliš velká. Proč, proboha? Vim o desítkách míst, kde takova stáda byla jeste v 18.stoleti. Jen na území dnešního okresu Vsetín se tehdy chovalo cca 40 000 ovci, takze si odečtete pro kontrolu lesy a zastavené oblasti a zkuste znovu podumat, zda bylo nebo nebylo reálne tak velka stáda mit😉
Salašnictví je ryze karpatský fenomén, netuším tudíž, proč zmiňujete Jeseníky apod.
Vlk si na stádo chráněné silnými a vycvičenými pasteveckými psy jednoduše netroufne. Ví, že by jakýkoliv úlovek byl vykoupen krvavou rvačkou s nimi, navíc jištěnou bačou, jeho pomocníky a jejich zbraněmi. Karpatsti pastevci žili S vlky, nikoliv VEDLE nich, jak se o to pokoušíme dnes my. Pokud máte spatnou premisu, mate tudiz špatný i celý ten zbytek, bohužel.
