Přirozenou obnovu lesa v přírodních rezervacích Beskyd ovlivňuje okus zvěří
9.10.2026 08:15 | PRAHA
(Ekolist.cz) | Jan Řezáč
Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | VÚLHM
Tuto problematiku studovali vědci z Mendelovy univerzity a výsledky publikovali v článku Bylinné patro a zmlazení dřevin v sekundárních smrčinách ovlivněných kůrovcovou gradací ve vybraných zvláště chráněných územích Beskyd, který vyšel v časopise Zprávy lesnického výzkumu. Článek byl podpořen Evropskou unií, programem Horizont Evropa, projekt EXCELLENTIA, č. 101087262.
Ve studii vědci prezentují prvotní výsledky monitoringu nepůvodních smrkových porostů zasažených kůrovcovou kalamitou, který byl realizován ve čtyřech maloplošných zvláště chráněných územích severní části CHKO Beskydy: NPR Mazák, NPR Mionší, PR Ropice a PR Velký Polom. Předmětem ochrany zde jsou lesní společenstva 5.–7. lesního vegetačního stupně, zejména přirozené či přírodě blízké horské třtinové smrčiny, smrkové bučiny a jedlobučiny.
V minulosti byla část plochy rezervací přeměněna ve smrkové monokultury či druhově chudé smrčiny, které v souvislosti s klimatickými změnami a kůrovcovou gradací postupně odumírají. Výzkum se zaměřoval na strukturu bylinného patra, zmlazení lesních dřevin a objem mrtvého dřeva. V zájmových územích bylo založeno celkem 44 trvalých výzkumných ploch.
Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti
Výsledky ukazují, že přirozená obnova lesa probíhá značně nerovnoměrně jak prostorově, tak druhově. Rezervace se výrazně liší v její hustotě, kdy početnost semenáčků je více než 15× vyšší v PR Velký Polom oproti NPR Mazák, kde dosahuje počtu pouhých 1150 ks/ha, což je však stále dostatečný počet pro obnovu lesa. Průměrný počet semenáčků na všech plochách činil 9371 ks/ha (max. 34 100 ks/ha). Pouze na čtyřech plochách nebyl nalezen žádný. Většinu semenáčků tvořily jeřáb ptačí (45 %) a smrk (25 %). Zmlazovaly také další druhy dřevin, ve větší míře zejména javor klen (11 %) a buk (10 %). Z ostatních druhů byly zjištěny jedle, jasan, bříza, bez černý, vrba jíva, líska obecná a jírovec maďal.
V níže položených rezervacích (NPR Mionší, PR Ropice) se daří zvláště přirozené obnově buku, zatímco ve výše položených rezervacích (NPR Mazák, PR Velký Polom) se obnovuje hlavně smrk. Specifikem PR Velký Polom je zmlazení jeřábu, které je tak intenzivní, že se jeřáb může stát dominantou obnoveného porostu. Charakteristické je hloučkovité zmlazení, ze kterého se postupně utváří rozvolněný, věkově, výškově a prostorově diferencovaný porost.
Důležitý je poznatek, že intenzita zmlazení se zvyšuje s množstvím stojícího mrtvého dřeva. Odstranění uschlých smrků tak paradoxně zpomaluje obnovu lesa. Podél turistických tras je však nutno zohlednit bezpečnost návštěvníků.
V důsledku intenzivního tlaku zvěře odrůstá na všech lokalitách nejúspěšněji smrk, který jako jediný nevykazuje zásadní poškození terminálů nebo bočních prýtů. Všechny ostatní druhy čelí masivnímu okusu. Dokonce ani buk nedosahuje početnosti a vitality, kterou bychom v jedlo-bukovém, smrko-bukovém, popř. i buko-smrkovém stupni očekávali, byť odrůstá trochu úspěšněji než ostatní listnáče.
Z intenzity okusu na všech plochách je zřejmé, že ani vyvrácené stromy nebrání zvěři pohybovat se porosty a zmlazení zásadně poškozovat. Nelze tedy spoléhat na neprostupnost porostu.
Výsledky studie tak naznačují, že průběh sukcese dřevinného patra ve sledovaných zvláště chráněných územích není podmíněn pouze stanovištními poměry, ale významnou roli hraje také působení zvěře. Pokud se nepřistoupí k výrazné redukci jejich početních stavů nebo k cílené ochraně zmlazení, nová generace lesa může mít opětovně vysoké zastoupení smrku na úkor ostatních dřevin, zejména jedle a buku.
Článek Bylinné patro a zmlazení dřevin v sekundárních smrčinách ovlivněných kůrovcovou gradací ve vybraných zvláště chráněných územích Beskyd je volně ke stažení.Autoři článku: Přemysl Mácha, Tomáš Koutecký, Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta.
reklama
Dále čtěte |
Nová metodická příručka ukazuje, jak udržet a zvýšit zásobu uhlíku v lesních půdách
Lesy ČR lidem na sedmi místech ukázaly lesy obnovené po kůrovcové kalamitě
Obnovit les u Velké Bíteše po kalamitě pomáhá tlející dřevo
Další články autora |
Bobr v rybniční krajině Pohořelicka: Dlouhodobý monitoring pomáhá předcházet konfliktům 
Kůrovec byl v roce 2025 v sousedních státech na ústupuOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (32)
SV
Slavomil Vinkler
9.10.2026 09:14Co to je přirozený les v rezervaci? Například v době meziledové, či ledové byl les tvarován zvěří. Na to bylo dost jak herbivorů a i karnivorů. A je tedy možno mluvit o přirozeném lese bez zásahu lidí. V době poledové však intenzivním lovem člověk likvidoval většinu megafauny jak býložravé tak dravců, tím ovlivnil les a pak začal hospodařit sám. Pást, kácet, vypalovat...
A nyní v zejména v NP člověk ovlivňuje les i zásahem "bezzásahem", i omezováním zvěře ploty, střílením... A vzniká otázka kolik býložravců a jakých potřebuje člověk k vytvoření "přirozeného" lesa (blízkého těm no kterým?) v NP nebo rezervaci, kde je správná míra ochrany (a i ochrana je zásah). Myslím, že je třeba, aby se tomu vědci vědecky věnovali a poskytli data, o péči, která bude poskytovat maximální možnou biodiverzitu v daném typu lesa... Třeba karpatské lesostepi se jeví jako původní pestré lesy-pastviny, přeživající od doby meziledové. Viz kniha Jan Roleček Karpatské lesostepné louky. Něco takového by bylo dobré zpracovat i pro jiné polohy.
Odpovědět
A nyní v zejména v NP člověk ovlivňuje les i zásahem "bezzásahem", i omezováním zvěře ploty, střílením... A vzniká otázka kolik býložravců a jakých potřebuje člověk k vytvoření "přirozeného" lesa (blízkého těm no kterým?) v NP nebo rezervaci, kde je správná míra ochrany (a i ochrana je zásah). Myslím, že je třeba, aby se tomu vědci vědecky věnovali a poskytli data, o péči, která bude poskytovat maximální možnou biodiverzitu v daném typu lesa... Třeba karpatské lesostepi se jeví jako původní pestré lesy-pastviny, přeživající od doby meziledové. Viz kniha Jan Roleček Karpatské lesostepné louky. Něco takového by bylo dobré zpracovat i pro jiné polohy.
VP
Vladimír Pelíšek
9.10.2026 19:32 Reaguje na Slavomil VinklerVy prostě vždycky pobavíte! Můžete upřesnit, kde konkrétně v Karpatech se měly ty “přirozené lesostepi” nacházet? A jak měly na strmých, ale přitom ne skalnatých, tedy typicky karpatských svazích vznikat? Jak se jim dařilo v typicky vlhkém a relativně stabilním karpatském klimatu?
Byl jste někdy v Karpatech? Aspoň v těch moravských? Viděl jste nejrozšířenější původní ekotyp karpatského lesa, tedy karpatskou bučinu a/nebo jedlobučinu? Máte nějakou představu, jakým mechanismem se tyto husté pralesovité porosty mohou aspoň teoreticky měnit v lesostepi, za situace ve stejné době vysokého stavu velkých šelem bezpečně redukujících býložravce na pro Karpaty typickou, tedy únosnou mez?
Jen teoretizujete. Jeďte se podívat na trojmezí Slovensko - Polsko - Ukrajina, do Stužického pralesa. Proč zrovna tam? Je to od nás nejbližší a zároveň nejrozsáhlejší opravdu zachovaný relikt prakticky nedotčeného karpatského pralesa. Tam (možná) pochopíte, jak obrovská vzdálenost, klimatická i ekologická, leží mezi karpatským pralesem a lesostepí.
Veškeré karpatské louky pod hranicí lesa v horských Karpatech, od Bučovic po Fagaraš, jsou dílem valašské či pasekářské kolonizace.
Bez jediné výjimky.
Odpovědět
Byl jste někdy v Karpatech? Aspoň v těch moravských? Viděl jste nejrozšířenější původní ekotyp karpatského lesa, tedy karpatskou bučinu a/nebo jedlobučinu? Máte nějakou představu, jakým mechanismem se tyto husté pralesovité porosty mohou aspoň teoreticky měnit v lesostepi, za situace ve stejné době vysokého stavu velkých šelem bezpečně redukujících býložravce na pro Karpaty typickou, tedy únosnou mez?
Jen teoretizujete. Jeďte se podívat na trojmezí Slovensko - Polsko - Ukrajina, do Stužického pralesa. Proč zrovna tam? Je to od nás nejbližší a zároveň nejrozsáhlejší opravdu zachovaný relikt prakticky nedotčeného karpatského pralesa. Tam (možná) pochopíte, jak obrovská vzdálenost, klimatická i ekologická, leží mezi karpatským pralesem a lesostepí.
Veškeré karpatské louky pod hranicí lesa v horských Karpatech, od Bučovic po Fagaraš, jsou dílem valašské či pasekářské kolonizace.
Bez jediné výjimky.
VP
Vladimír Pelíšek
9.10.2026 19:32 Reaguje na Slavomil VinklerVy prostě vždycky pobavíte! Můžete upřesnit, kde konkrétně v Karpatech se měly ty “přirozené lesostepi” nacházet? A jak měly na strmých, ale přitom ne skalnatých, tedy typicky karpatských svazích vznikat? Jak se jim dařilo v typicky vlhkém a relativně stabilním karpatském klimatu?
Byl jste někdy v Karpatech? Aspoň v těch moravských? Viděl jste nejrozšířenější původní ekotyp karpatského lesa, tedy karpatskou bučinu a/nebo jedlobučinu? Máte nějakou představu, jakým mechanismem se tyto husté pralesovité porosty mohou aspoň teoreticky měnit v lesostepi, za situace ve stejné době vysokého stavu velkých šelem bezpečně redukujících býložravce na pro Karpaty typickou, tedy únosnou mez?
Jen teoretizujete. Jeďte se podívat na trojmezí Slovensko - Polsko - Ukrajina, do Stužického pralesa. Proč zrovna tam? Je to od nás nejbližší a zároveň nejrozsáhlejší opravdu zachovaný relikt prakticky nedotčeného karpatského pralesa. Tam (možná) pochopíte, jak obrovská vzdálenost, klimatická i ekologická, leží mezi karpatským pralesem a lesostepí.
Veškeré karpatské louky pod hranicí lesa v horských Karpatech, od Bučovic po Fagaraš, jsou dílem valašské či pasekářské kolonizace.
Bez jediné výjimky.
Odpovědět
Byl jste někdy v Karpatech? Aspoň v těch moravských? Viděl jste nejrozšířenější původní ekotyp karpatského lesa, tedy karpatskou bučinu a/nebo jedlobučinu? Máte nějakou představu, jakým mechanismem se tyto husté pralesovité porosty mohou aspoň teoreticky měnit v lesostepi, za situace ve stejné době vysokého stavu velkých šelem bezpečně redukujících býložravce na pro Karpaty typickou, tedy únosnou mez?
Jen teoretizujete. Jeďte se podívat na trojmezí Slovensko - Polsko - Ukrajina, do Stužického pralesa. Proč zrovna tam? Je to od nás nejbližší a zároveň nejrozsáhlejší opravdu zachovaný relikt prakticky nedotčeného karpatského pralesa. Tam (možná) pochopíte, jak obrovská vzdálenost, klimatická i ekologická, leží mezi karpatským pralesem a lesostepí.
Veškeré karpatské louky pod hranicí lesa v horských Karpatech, od Bučovic po Fagaraš, jsou dílem valašské či pasekářské kolonizace.
Bez jediné výjimky.
SV
Slavomil Vinkler
10.10.2026 09:33 Reaguje na Vladimír PelíšekPobavíte vy svým výsměchem. Doporučil jsem odborně populární knihu. Lidé čtěte místo výsměchu. Viz kniha Jan Roleček Karpatské lesostepní louky. ACADEMIA 2026
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
11.10.2026 08:35 Reaguje na Slavomil VinklerOdborně populární kniha je co? Záruka pravdivosti informací, které podává? Dokonce i vědecký článek, který je váhově o několik levelů nad populárně vědeckými spisky, podléhá oponentuře a může být objektivně rozcupován. Karpatské reálie vůbec neznáte, jen teoretizujete. Dokonce i v dnešních podmínkách několikaletého deficitu srážek a nadprůměrných teplot, spojených navíc s přemnoženými býložravci, zarůstá spontánně KAŽDÁ dřívější karpatská louka či pastvina lesem, a to lesem postupně hustým. To ví úplně každý, kdo na ta místa chodí a sleduje - mizení jalovcových pastvin, extinkce vstavačovitých. Jen za cca 20 let a pouze v okrese Vsetín přibylo na 1200 ha sukcesního lesa!
Karpaty nejsou střední Čechy ani Vysočina. Vůbec netušíte, která bije. Hlavně obhajovat dnes salónně módní tzv. bezlesí. Nejlíp z tepla počítače někde v bytě. To by ale dokázal asi každý.
Odpovědět
Karpaty nejsou střední Čechy ani Vysočina. Vůbec netušíte, která bije. Hlavně obhajovat dnes salónně módní tzv. bezlesí. Nejlíp z tepla počítače někde v bytě. To by ale dokázal asi každý.
SV
Slavomil Vinkler
11.10.2026 17:02 Reaguje na Vladimír PelíšekLidé čtěte místo výsměchu. A nečtete. V literatuře uvedeno mj. 385 citovaných zdrojů.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
11.10.2026 18:35 Reaguje na Vladimír PelíšekVůbec netušíte, která bije a metodou bezzásahistů bez důkazů tvrdíte, že to, co vyroste v prostředí, kde je zabráněno pastvě, senaření, okusu, vypalování atd. je to co zde bylo kdysi. Kniha dokládá velice mnoho důkazů, že karpatské louky nikdy ani v hluboké minulosti nebyly zarostlé hustým souvislým lesem. Současná sukcese je nepřirozená a bohaté přírodě škodlivá. Konec konců některé škody zmiňujete.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
11.10.2026 19:45 Reaguje na Slavomil VinklerKarpaty mam prolezlé od Chřib po Fagaraš. Netvrdím samozřejmě, že jsem byl úplně ve VŠECH pohořích, nicméně jsou mým domovem a dovolím si je znát. Všechna ta skvělá nelesní společenstva, u kterých zažíváte vyvrcholení, pocházejí z jediného typu karpatského přirozeně nelesního prostředí, jimž jsou prudké skály, skalní ostrohy a podobná stanoviště, která byla nelesními proto, že se na nich les neudržel kvůli extrémní expozici. To, co onen muž jménem Roleček či jak se jmenuje považuje za “původní” nelesní společenstva mimo mnou výše uvedená, jsou se 100% jistotou bývalé pastviny či louky. To, co dnes vypadá někde na ukrajinských poloninách nebo na Maramureši jako úžasná přirozená louka, bylo už ve 13.století pastvinou. Salašnické hospodaření navíc snížilo původní hranici lesa místy i o 200 metrů.
Karpaty jsou oproti Hercyniku bohatší nejen na srážky, ale mají i lepší půdy. Tvrdit, že někde, kde mám 800 a více mm ročních srážek a přitom průměrnou roční teplotu aspoň 4-5 st.C, mohu mít (při jakémsi stavu býložravců) PŘIROZENÉ BEZLESÍ, je ostudná neznalost nejzákladnějších přírodních zákonitostí.
To, že podobný nesmysl tvrdí dalších 380 podobných “odborníků”, není důkazem, že mají pravdu. “Původnost smrku” v bizarních podmínkách, kde dnes smrk hyne po tisících hektarů, podporovaly desítky tisíc “autorit” - a jaká je realita, vidíme dnes všichni, že?
Doufám, že aspoň v hercynských reáliích se vyznáte. V těch karpatských jste totální teoretik.
Odpovědět
Karpaty jsou oproti Hercyniku bohatší nejen na srážky, ale mají i lepší půdy. Tvrdit, že někde, kde mám 800 a více mm ročních srážek a přitom průměrnou roční teplotu aspoň 4-5 st.C, mohu mít (při jakémsi stavu býložravců) PŘIROZENÉ BEZLESÍ, je ostudná neznalost nejzákladnějších přírodních zákonitostí.
To, že podobný nesmysl tvrdí dalších 380 podobných “odborníků”, není důkazem, že mají pravdu. “Původnost smrku” v bizarních podmínkách, kde dnes smrk hyne po tisících hektarů, podporovaly desítky tisíc “autorit” - a jaká je realita, vidíme dnes všichni, že?
Doufám, že aspoň v hercynských reáliích se vyznáte. V těch karpatských jste totální teoretik.
SV
Slavomil Vinkler
12.10.2026 10:24 Reaguje na Vladimír Pelíšek"Tvrdit, že někde, kde mám 800 a více mm ročních srážek a přitom průměrnou roční teplotu aspoň 4-5 st.C, mohu mít (při jakémsi stavu býložravců) PŘIROZENÉ BEZLESÍ," je ostudná neznalost nejzákladnějších přírodních zákonitostí." To je přesně váš omyl. Přirozené bezlesí, tedy spíše rozvolněná lesostep zde bylo miliony let. Sice s proměnami, ale bylo. To, že při omezení pastvy (dříve divoké posléze domácí) zvěře to zaroste, je právě jen (a nejen) vaše špatná interpretace. Porost zdaleka neurčují jen srážky.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
12.10.2026 10:52 Reaguje na Slavomil VinklerAsi by mě měl někdo štípnout, Vy si asi opravdu děláte legraci! Dovedete aspoň odhadnout stavy býložravé zvěře, které by za mnou uvedených klimatických podmínek umožnily v Karpatech zánik lesního společenstva ve prospěch lesostepi??? Vy nejste jen teoretik, Vy jste regulérní blázen.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
12.10.2026 10:31 Reaguje na Vladimír Pelíšek"To, co dnes vypadá někde na ukrajinských poloninách nebo na Maramureši jako úžasná přirozená louka, bylo už ve 13.století pastvinou." Ano už ve 13 st. pastvinou, no ale pastvinou i v době poledové a i v době meziledové, jak dokazují pylové, půdní uhlíkové a jiné analýzy, analýzy ulit atd. Rozdíl je akorát zda se pásl domácí či divoký dobytek. Vy se bráníte přečíst si shrnutí posledních výzkumů. To obvykle činí všeználci.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
12.10.2026 10:57 Reaguje na Slavomil VinklerZatímco hochštapleři a povrchní adoranti momentálně módních trendů napasují klidně i horské Karpaty mírného pásma na africkou savanu. Hlavně, že to odpovídá aktuální módě a oni si u toho připadají jako velcí objevitelé. Už vidím, jak se po prudkých karpatských svazích prohánějí stáda velkých býložravců a likvidují přitom les do mrtě. “Detaily” typu reliéfu nebo extrémní sezónnosti srážek jim u toho samozřejmě unikají. Vy jste Karpaty neviděl ani z rychlíku.
Odpovědět
II
Imarr Imarr
10.10.2026 09:09 Reaguje na Slavomil VinklerPan profesor Kutal LDFMendelu vám to vysvětlí.
Odpovědět
VN
Vladimír Nechutný
9.10.2026 10:29Zajímavé by možná bylo vědět z jakého grantu a koho peněz uvedený výzkum probíhal. Žádná,,Amerika,, to není.Nic nového ani neočekávaného.
Odpovědět
su
9.10.2026 22:10 Reaguje na Vladimír Nechutný
Mě fascinuje tupost čtenářů jako jste vy. Kdybyste si ten článek totiž přečetl, tak byste tam našel informaci, z jakého grantu byl výzkum financován. Bože, to je tragické.........
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
9.10.2026 12:25Vědátoři za těžké prachy vyzkoumali to, co by jim každý lesník řekl zadarmo.
Je k tomu třeba něco dodat?
Odpovědět
Je k tomu třeba něco dodat?
VP
Vladimír Pelíšek
9.10.2026 19:37 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaAno. Říká se tomu příživnictví. Tito rádoby výzkumníci zjistili to, co víme desítky let. A navíc přišli s převratným objevem, že tam, kde původně rostl plantážní smrk, našli v obnově zase smrk, a tam, kde byl či je ve stromovém patře buk, je na zemi zase buk.
No ještě, že víme, že v přezvěřených oblastech špatně odrůstají nové nálety. To jsme zatím netušili. Snad měli chlapci a holky na svuj výlet aspoň hezké počasí a užili si ho.
Odpovědět
No ještě, že víme, že v přezvěřených oblastech špatně odrůstají nové nálety. To jsme zatím netušili. Snad měli chlapci a holky na svuj výlet aspoň hezké počasí a užili si ho.
SV
Slavomil Vinkler
10.10.2026 09:47 Reaguje na Vladimír PelíšekVy nechápete zřejmě rozdíl mezi tím, že někdo něco ví a odměřenými daty. Meteorologie je dle vás taky zbytečná?
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
11.10.2026 08:40 Reaguje na Slavomil VinklerTeploty a srážky jsem si začal třikrát denně zaznamenávat, když mi bylo deset a přestal s tím teprve nedávno. Převratný objev, ze nadměrné stavy býložravců ničí zmlazení lesních dřevin, učinili už lesníci za časů Josefa II. Zhruba od té doby se v Klementinu konstantně sleduje počasí.
Aby někdo čerpal grant na to, že toto slavnostně po 250 letech po x-té zjistí, aniž by analyzoval důvody a souvislosti, je zhůvěřilost.
Která získá pochopení akorát tak u zarytých teoretiků Vašeho typu.
Odpovědět
Aby někdo čerpal grant na to, že toto slavnostně po 250 letech po x-té zjistí, aniž by analyzoval důvody a souvislosti, je zhůvěřilost.
Která získá pochopení akorát tak u zarytých teoretiků Vašeho typu.
SV
Slavomil Vinkler
12.10.2026 06:52 Reaguje na Vladimír Pelíšekpřevratné- psát si teploty a srážky. Věda je zejména o interpretaci dat, sběr je podmínka nutná, nikoli postačující... Tím míním třeba tvorba předpovědi.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
12.10.2026 11:03 Reaguje na Slavomil VinklerRáčíte mít vědecký titul a zkušenosti, ze popisujete fungování vědy? Obávám se, že mnohem pravděpodobnější je, že nás za pět minut napadnou mimozemšťané.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
12.10.2026 15:49 Reaguje na Vladimír Pelíšekhttps://www.osel.cz/3802-co-je-to-veda-a-co-veda-neni.html Zkuste se dovzdělat.
Odpovědět
JO
Jarka O.
11.10.2026 21:58Z článku jsem si odnesla poznání, že studenti, kteří psali tuto diplomku, byli zmateni, možná nemile překvapeni odolností "nestromu", který měl být podle rozšířených lží dávno neschopný růstu a dobrovolně hynout. Bohužel odolává zvěři na rozdíl od bukovo jedlových plantáží a ani nehodlá růst až od 1100mnm, jak mu přikazují zdejší odborníci. Bude proto kvůli jedné pravdě potřeba ho zakázat a vykácet, že)
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
12.10.2026 06:55 Reaguje na Jarka O.No a řekl bych že budou i vypalovat a šířit brouka.
Do přirozených (chráněných) lesů patří zvěř a to v docela velkém množství pro tvoření různorodého řídkého různověkého porostu.
V lesích hospodářských to je asi už moc.
Odpovědět
Do přirozených (chráněných) lesů patří zvěř a to v docela velkém množství pro tvoření různorodého řídkého různověkého porostu.
V lesích hospodářských to je asi už moc.
VP
Vladimír Pelíšek
12.10.2026 11:12 Reaguje na Jarka O.Lžete pouze Vy. O jaké odolnosti mluvíte? O té, kdy při nadprůměrně teplé a suché periodě vymizí onen zázračný strom z několika kusů jedinců napadených broukem bez umělého zásahu na kilometry daleko? Znáte i jiný náš domácí strom schopný tak rychlého a masového hynutí?
A to včetně autochtonních, rezonančních jedinců, viz NPŠ v devadesátkách.
Velmi zvláštní definice odolnosti!
A ty bukojedlové plantáže rostou prosím kde? Velice rád bych je viděl.
Chtělo by to zřejmě zavítat občas do lesa, než napíšete nějaké moudro, nebo omezit konzumaci alkoholických nápojů. Jinak se stane, že se takový příspěvek posune z kategorie nesmysl do kategorie bizár. U Vás to není zdaleka poprvé.
Odpovědět
A to včetně autochtonních, rezonančních jedinců, viz NPŠ v devadesátkách.
Velmi zvláštní definice odolnosti!
A ty bukojedlové plantáže rostou prosím kde? Velice rád bych je viděl.
Chtělo by to zřejmě zavítat občas do lesa, než napíšete nějaké moudro, nebo omezit konzumaci alkoholických nápojů. Jinak se stane, že se takový příspěvek posune z kategorie nesmysl do kategorie bizár. U Vás to není zdaleka poprvé.
SV
Slavomil Vinkler
12.10.2026 15:54 Reaguje na Vladimír PelíšekZbytečně obviňujete a ostouzíte. Smrk odolává zvěři, poskytuje průmyslové dřevo, je citlivý na přísušek, brouka aj. Má klady a zápory. Jako vše. Jasany, javory, buky, duby, jedle... mají taky různé vlastnosti.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
12.10.2026 16:15 Reaguje na Slavomil VinklerAle na rozdíl od smrku jsou na většině CZ stanovišť, kde dnes rostou, podstatně původnější a tudíž pokud umírají, tak jednotlivě a ne po hektarech.
Detail, že ano? Právě v detailu se ovšem skrývá ďábel, jak konstatuje klasik.
S tim průmyslovým dřevem jste navíc slušně pobavil. Myslíte ty možná jednou čtyřicetileté, tj. dnes vysazované porosty, které většinou skončí v kamnech? Na těch je průmyslové co?
Odpovědět
Detail, že ano? Právě v detailu se ovšem skrývá ďábel, jak konstatuje klasik.
S tim průmyslovým dřevem jste navíc slušně pobavil. Myslíte ty možná jednou čtyřicetileté, tj. dnes vysazované porosty, které většinou skončí v kamnech? Na těch je průmyslové co?
SV
Slavomil Vinkler
12.10.2026 19:09 Reaguje na Vladimír PelíšekPůvodnější není diagnoza odolnosti. Jasany jsou už pryč šmahem. Jilmy a jedle taky. Na duby a buky už se taky dost chorob chystá, bohužel, vidím to v lesích.
Vy máte křišťálovou kouli, že víte jak bude smrku na vhodných stanovištích za 60 let?
Odpovědět
Vy máte křišťálovou kouli, že víte jak bude smrku na vhodných stanovištích za 60 let?
VP
Vladimír Pelíšek
12.10.2026 19:25 Reaguje na Slavomil VinklerKřišťálovou kouli nemam, ale zato sleduji výstupy vědců (tedy těch skutečných, nikoliv autorů populárně vědecké literatury).
A ty se shodují na pár zajímavých detailech. Třeba že za těch 60 let budeme mít u nás o dalšího nejméně 1-1,5 st.C tepleji než teď (už nyní máme cca o 2 st.C tepleji než v predindustrialni době). Dále na tom, ze pro smrk začíná byt UŽ DNES vzhledem k jeho inherentním charakteristikám (velmi mělký kořenový bal a velmi nízká odolnost letnímu teplu a suchu) u nás na většině současných stanovišť příliš teplo a sucho. Z čehož tito vědci (a s nimi dnes už i většina odborné lesnické veřejnosti) vnímají na většině stanovišť v ČR mimo vyšší hory další pěstování smrku jako bezperspekktivní.
Vy navíc bezostyšně lžete, manipuluje a vymýšlíte si. Kde prosím v ČR zmizely stovky hektarů jasanových porostů, jako u smrku? Kde pokračuje masové odumírání jedle, které se podle většiny zdrojů zastavilo před 2-3 dekádami a bylo prokazatelně ovlivněno holosecnym hospodařením, likvidaci náletů spárkatou a velmi vysokou zátěží SO2?
Žádné MASOVÉ hynutí jine dřeviny než smrku v ČR nyní neexistuje. Odumírají pouze jednotlivci, u smrku se jedná o kalamitu.
Jste nejen blouznivý teoretik, ale i baron Prášil a obyčejný lhář.
Odpovědět
A ty se shodují na pár zajímavých detailech. Třeba že za těch 60 let budeme mít u nás o dalšího nejméně 1-1,5 st.C tepleji než teď (už nyní máme cca o 2 st.C tepleji než v predindustrialni době). Dále na tom, ze pro smrk začíná byt UŽ DNES vzhledem k jeho inherentním charakteristikám (velmi mělký kořenový bal a velmi nízká odolnost letnímu teplu a suchu) u nás na většině současných stanovišť příliš teplo a sucho. Z čehož tito vědci (a s nimi dnes už i většina odborné lesnické veřejnosti) vnímají na většině stanovišť v ČR mimo vyšší hory další pěstování smrku jako bezperspekktivní.
Vy navíc bezostyšně lžete, manipuluje a vymýšlíte si. Kde prosím v ČR zmizely stovky hektarů jasanových porostů, jako u smrku? Kde pokračuje masové odumírání jedle, které se podle většiny zdrojů zastavilo před 2-3 dekádami a bylo prokazatelně ovlivněno holosecnym hospodařením, likvidaci náletů spárkatou a velmi vysokou zátěží SO2?
Žádné MASOVÉ hynutí jine dřeviny než smrku v ČR nyní neexistuje. Odumírají pouze jednotlivci, u smrku se jedná o kalamitu.
Jste nejen blouznivý teoretik, ale i baron Prášil a obyčejný lhář.
JO
Jarka O.
12.10.2026 18:12 Reaguje na Vladimír PelíšekCo si to dovolujete, nejste alkoholik? Já si vás a vašeho konkurenčního boje proti smrkovým porostům nevšímám. Dost si mmch. odporujete. "Chlapce a holky" byste vyhnal z lesa, aby neviděly rostoucí smrky, které oproti vašim tvrzením masově nemizí, ale právě naopak, a mě byste vyhnal do lesa. Viděla bych to samé co chlapci a holky. Kdybyste o lese něco věděl, tak byste místo urážek všech, kteří znají les jinak než vy své plantáže, napsal pár nenáročnějších hospodářských stromů, než je smrk. Nechám na vás, jestli se polepšíte, ale nejprve si přečtěte ten článek.
Připomínáte mi např. Robespierra.
Odpovědět
Připomínáte mi např. Robespierra.
VP
Vladimír Pelíšek
12.10.2026 19:10 Reaguje na Jarka O.Takže něco k těm “rostoucím smrkům”, milostivá. Vídával jsem je i já, už coby malý kluk. Smrkoplantážníci bodře osadili na mém rodném Valašsku část pastviny smrkem (sázeli to třeba krásně mezi jalovce, chráněný keř nechráněný keř), zatímco zbytek bývalé pastviny nechali neosazený. Váš milovaný smrk rostl jako divý, prostě ideální pionýr, a brzy začal plodit. Semena z jeho šišek tudíž už po nějakých řekněme 30 letech začala bujně klíčit na neosázené části pastviny. Kdybyste to viděla, utetelila byste se blahem.
Ale co čert nechtěl! Přišla léta 2015-2018 a tu plantáž Vašeho miláčka napadl kůrovec! Během tří, čtyř let ho sežral, a představte si, spolu s ni zlikvidoval i ty malé, dravé, čtyř- či pětimetrové smrčky.
Do mrtě. Dnes tam bují ostružiny a kopřivy.
Jak je to možné, když se u nás smrku přece tak daří? Doplňuji: - jedná se o 5.LVS, 6 st. C průměrné roční teploty, svěží stanoviště - a pohádkových 900 mm ročních srážek!
To jsou věci, že?
Je jedno, koho Vám připomínám. Klidně připustím, že v boji s nevědomostí či dokonce hloupostí bývám fanatikem. Pokud někdo nerozumí tomu, že VYSOKOHORSKÁ dřevina nemůže dlouho prosperovat v OTEPLUJÍCÍM SE klimatu nižších horských či dokonce středních poloh, a pokud takový člověk argumentuje tím, že se té dřevině přece krásně daří, protože mu nějaká čtyřmetrová mlazina zatím krásně přirůstá, jak to slušně nazvat?
A to nejlepší na závěr. Víte, kdo zavinil likvidaci těch nejcennějších rezonančních smrkových sortimentů třeba v 1.zónách NPŠ, kam tedy smrk na rozdíl od 90% lokalit, kde se dnes pěstuje, opravdu patří?
Vaši zelení lesotechnologičtí bratři, kteří namnožili smrk v plantážích, jakéhosi původně snad tyrolského původu, všude kolem, takže se v těchto plantážích vydávaných eufemisticky za les namnožil kůrovec, který s sebou nakonec vzal i skutečně cenný, autochtonní šumavský smrk.
Dle stejného pravidla, jako když umístíte člověka se železným zdravím do tyfového pavilonu, takze on sice odolává velmi dlouho, ale nakonec zemře také.
Takže vážená, jestli hledáte skutečného nepřítele všeho, co je na dřevině jménem smrk ztepilý opravdu cenného, hledejte ho mezi svými plantážními bratry, ne u mě.
Nejsem si jist, zda jste schopna tuto elementární logiku pojmout. A pokud jde o plantáže, ty nedělám a ani dělat nemohu - u stanovistne původních dřevin to na rozdíl od smrku většinou ani není dlouhodobě technicky možné.
Zkuste se začít starat o nějaký skutečný les (myslím tím opravdu starat) a snad to jednoho dne docvakne i Vám.
Odpovědět
Ale co čert nechtěl! Přišla léta 2015-2018 a tu plantáž Vašeho miláčka napadl kůrovec! Během tří, čtyř let ho sežral, a představte si, spolu s ni zlikvidoval i ty malé, dravé, čtyř- či pětimetrové smrčky.
Do mrtě. Dnes tam bují ostružiny a kopřivy.
Jak je to možné, když se u nás smrku přece tak daří? Doplňuji: - jedná se o 5.LVS, 6 st. C průměrné roční teploty, svěží stanoviště - a pohádkových 900 mm ročních srážek!
To jsou věci, že?
Je jedno, koho Vám připomínám. Klidně připustím, že v boji s nevědomostí či dokonce hloupostí bývám fanatikem. Pokud někdo nerozumí tomu, že VYSOKOHORSKÁ dřevina nemůže dlouho prosperovat v OTEPLUJÍCÍM SE klimatu nižších horských či dokonce středních poloh, a pokud takový člověk argumentuje tím, že se té dřevině přece krásně daří, protože mu nějaká čtyřmetrová mlazina zatím krásně přirůstá, jak to slušně nazvat?
A to nejlepší na závěr. Víte, kdo zavinil likvidaci těch nejcennějších rezonančních smrkových sortimentů třeba v 1.zónách NPŠ, kam tedy smrk na rozdíl od 90% lokalit, kde se dnes pěstuje, opravdu patří?
Vaši zelení lesotechnologičtí bratři, kteří namnožili smrk v plantážích, jakéhosi původně snad tyrolského původu, všude kolem, takže se v těchto plantážích vydávaných eufemisticky za les namnožil kůrovec, který s sebou nakonec vzal i skutečně cenný, autochtonní šumavský smrk.
Dle stejného pravidla, jako když umístíte člověka se železným zdravím do tyfového pavilonu, takze on sice odolává velmi dlouho, ale nakonec zemře také.
Takže vážená, jestli hledáte skutečného nepřítele všeho, co je na dřevině jménem smrk ztepilý opravdu cenného, hledejte ho mezi svými plantážními bratry, ne u mě.
Nejsem si jist, zda jste schopna tuto elementární logiku pojmout. A pokud jde o plantáže, ty nedělám a ani dělat nemohu - u stanovistne původních dřevin to na rozdíl od smrku většinou ani není dlouhodobě technicky možné.
Zkuste se začít starat o nějaký skutečný les (myslím tím opravdu starat) a snad to jednoho dne docvakne i Vám.
JO
Jarka O.
12.10.2026 22:13 Reaguje na Vladimír PelíšekMícháte důvody lidské a přírodní a vidíte je jinak než jiní lidé. Jediná pravda... Tyrolská kolonizace lesům nepomohla, německý smrk, to byl vývoj, a oni ho pořád umí, ale tvrdit, že za zničení šumavských horských smrčin může okolní smrkový les, je originální. Z plošných náletů těžařů, kůrovců, zelených, lčr a hlupých ideologů, kteři ty lesy od 90.let decimují rukou nedílnou, přestaňte vinit mě. Já se o lesík spolustarám, stačí jen kácet, je přírodní, vedle sebe jalovec, smrk, bluma, bez, osika, modřín, třešeň... nestačila by mi na ty druhy A4. Zalesnění vstavačových luk v 90. letech byla taky ideologie, pro mě nepochopitelné obětování orchidejí, na přežití dářských rašelinišť ve zdecimované původní! smrčině nevsadím ani pětník. Vinu hledejte ve změnách hodpodaření.
Odpovědět
