Rok hořců: Pečovat o lokality s vzácnými hořečky může i veřejnost

Období od března do poloviny dubna je zásadní pro ochranu vzácných hořečků. Zatímco dříve péči o lokality s jejich výskytem zajišťovala pastva, dnes nastupují na mnoha místech ochránci přírody s železnými hráběmi nebo vertikutátory. Právě na nutnost ochrany těchto ohrožených druhů rostlin a míst, která obývají, upozorňuje letos Český svaz ochránců přírody svou kampaní Rok hořců. Veřejnost se může zapojit dobrovolnou pomocí přímo v terénu. „Semínka hořců a hořečků jsou tak drobná, že nedokážou prorůst silnou vrstvou mechu nebo staré trávy. K vyklíčení nutně potřebují kousky obnažené půdy. Na rozdíl od většinou vytrvalých hořců, hořečky jsou jednoleté či dvouleté rostliny. Potřebují tak naši péči každý rok. Výpadek jedné či dvou generací může znamenat rychlý zánik celé jejich populace,“ vysvětluje naléhavost jarních prací Jan Moravec z Českého svazu ochránců přírody.

V minulosti tyto mezery ve vegetaci zajišťovala především tradiční pastva, tedy kopyta pasoucího se dobytka. Navíc hořečků bylo v krajině tolik, že si semínka vždy našla kousek volné hlíny pro vyklíčení. Dnes je ale situace kritická – vzácné rostliny přežívají na posledních malých ostrůvcích, kde už se většinou nepase. Právě proto nastupuje lidská pomoc. Časně zjara či na podzim po odkvětu je nutné plochy vyhrabat, a to velmi razantně: železnými hráběmi, bránami nebo vertikutátory. Čas na tuto péči je právě teď, přibližně do poloviny dubna, než se příroda probudí naplno.

Konkrétní pomoc hořečkům v těchto dnech probíhá například na šumavských a pošumavských loukách, kde se do terénních prací může zapojit i široká veřejnost „Aktuálně na loukách vyhrabáváme stařinu a mech, abychom narušili drn a uvolnili půdu pro semínka. Tyto práce potrvají v závislosti na počasí přibližně do poloviny dubna. V květnu a červnu pak navážeme jarní sečí a další zásahy nás čekají opět na podzim,“ upřesňuje Jakub Hromas z ČSOP Šumava a dodává: „Za každou pomocnou ruku budeme vděční.“

Místní organizace ČSOP se starají o lokality s výskytem ohrožených hořečků i v dalších koutech naší země. Například na Mladoboleslavsku (ČSOP Klenice), na Kladensku (ČSOP Kladensko), v Podkrkonoší a středním Polabí (ČSOP JARO Jaroměř), v Pootaví (ČSOP Jižní Čechy, ČSOP Kulíšek), na Valašsku (Valašské ekocentrum ČSOP) nebo na Vysočině (ČSOP Náměšťské rybníky, ČSOP Kněžice). V létě a na podzim se veřejnost může těšit na rozkvetlé hořce a hořečky na komentovaných vycházkách. Seznam akcí a podrobnosti najdou zájemci na webu biodiverzita.csop.cz/rok-horcu/kalendar-akci/.

Proč byl rok 2026 vyhlášen Rokem hořců?

Všechny naše původní druhy hořců a hořečků patří k druhům ohroženým. Na vině jsou změny ve využívání krajiny i přímé ničení lokalit s jejich výskytem. Právě na tyto problémy, které se netýkají zdaleka jen hořců a hořečků, upozorňuje Český svaz ochránců přírody svou celoroční kampaní. Nabízí komentované vycházky, brigády, odborné semináře, praktickou pomoc lokalitám, putovní výstavu nebo soutěže a další hravé aktivity pro děti i dospělé. Vše o Roku hořců najdete na webu Rok hořců.

Český svaz ochránců přírody vyhlašuje tematické roky od roku 2020. Jejich smyslem je upozornit nejrůznějším způsobem veřejnost na vybrané skupiny rostlin a živočichů, na důvody a způsoby jejich ochrany a s tím související nutnost ochrany jejich biotopů.

Český svaz ochránců přírody je zapsaný spolek, jehož členy spojuje aktivní zájem o ochranu přírody a krajiny. Jeho posláním je ochrana a obnova přírodního dědictví v celé jeho rozmanitosti, ekologická výchova a podpora trvale udržitelného života. V současné době sdružuje více než 6 500 členů, mezi nimiž jsou odborníci, zkušení dobrovolníci i ti, kteří prostě „jen“ mají rádi přírodu. Byl založen v roce 1979.

---

reklama

---