https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/samicky-kolibriku-se-vydavaji-za-samecky-aby-unikly-obtezovani
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Samičky kolibříků se vydávají za samečky, aby unikly obtěžování

6.9.2021 02:17 | NEW YORK (ČTK)
Kolibříci bělokrcí váží asi tolik jako několik amerických centů a samci dorůstají délky ruličky od toaletního papíru. Tito ptáci jsou také pozéři, často se chlubí svým ocasem a dělají salta vzad, aby se předvedli.
Kolibříci bělokrcí váží asi tolik jako několik amerických centů a samci dorůstají délky ruličky od toaletního papíru. Tito ptáci jsou také pozéři, často se chlubí svým ocasem a dělají salta vzad, aby se předvedli.
Dospělé samičce kolibříka bělokrkého není neviditelná práce cizí. Když snese vejce, sameček kolibříka, který hrál rovnocennou roli při početí, není nikde k nalezení. Když se mládě vylíhne, krmí ho samička sama vyvráceným jídlem ze svého dlouhého zobáku. A pak je tu neustálé obtěžování. Zatímco tlumeně zelené samičky přilétají ke květinám, aby usrkávaly nektar, agresivní samečci s okázale modrou hlavou je pronásledují, narážejí do nich a klovou je. Některé samičky kolibříka bělokrkého proto mají eso v rukávu. Zelený háv vymění za modré peří a vypadají v podstatě stejně jako samečci, píše list The New York Times (NYT).
 

Vědci se v posledních 50 letech spoléhali na teorii pohlavního výběru, aby vysvětlili, proč má tolik ptačích samečků tak pošetilé znaky, jako jsou dlouhá paví pera nebo zářivě modré hlavy, říká výzkumník na Washingtonské univerzitě Jay Falk, který publikoval studii o zbarvení kolibříků v odborném časopise Current Biology. Ale tyto teorie se mohou rozpadnout, pokud jsou aplikovány na ptačí samičky, u kterých se vyvinuly evoluční výhody nesouvisející s hledáním partnera pro rozmnožování.

Objev dospívajících samiček se totiž neslučoval se známou teorií pohlavního výběru. "Byly nádherně zdobené, i když je vůbec nezajímali samečci," uvádí Falk, kterého zajímalo, jak budou kolibříci reagovat na zelené a výrazně modře zbarvené ptáky. Na krmítka proto umístil vycpané a různě zbarvené kolibříky.

Předpokládal, že kdyby hrál roli pohlavní výběr, samečci budou preferovat okázale modré samičky. Samečci ale projevili jasný zájem o zelené samičky a na ně zaměřovali i své agresivní chování. Experiment odpovídal i záběrům, které nasbíral ve volné přírodě. Kolibříci na nich pronásledovali do zelena zbarvené samičky desetkrát častěji než ty modré.

Modrohlavé samičky si zjevně užívaly více osobního prostoru, ale mělo to i jiné výhody? Falk sledoval chování obou typů samiček pomocí implantovaných sledovacích čipů, aby to zjistil. Analýza 88 000 návštěv krmítek ukázala, že modré samičky je navštěvovaly častěji a na delší dobu než zelené. Zdá se, že hnacím motorem samičího zbarvení je v případě kolibříků bělokrkých jídlo. Samičky s modrou hlavou se krmí déle a nejsou tolik pronásledovány - to je požehnání pro ptáky, kteří mají rychlejší metabolismus než kdokoliv jiný.

"Samičky soutěží v mnoha různých souvislostech, ale jen některé z nich mají co dočinění se soupeřením o partnery," shrnuje bioložka Kimberly Rosvallová z Indianské univerzity v Bloomingtonu, která se na Falkově výzkumu nepodílela.

Kolibříci bělokrcí váží asi tolik jako několik amerických centů a samci dorůstají délky ruličky od toaletního papíru. Tito ptáci jsou také pozéři, často se chlubí svým ocasem a dělají salta vzad, aby se předvedli.

Různé zbarvení jejich samiček je ale dlouhodobou záhadou. Falk se v roce 2015 vydal do panamského města Gamboa, jednoho z jejich nejvíce přístupných útočišť, aby zjistil, proč se samičky podobají samečkům.

Poté, co určil pohlaví 401 ptáků, kteří navštívili krmítka rozmístěná po městě a v nedalekém lese, zjistil, že přibližně 28 procent všech samiček se podobá modrým samečkům. Jako samci nejprve vypadali všichni mladí ptáci, ale většina samic se během dospívání zbarvila do tlumeně zelené.

Otázka, jak si některé samičky ponechají modré zbarvení, zůstává záhadou. Falk doufá, že se mu podaří záhadu za mechanismem výměny peří vyřešit.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist