https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/skody-zveri-v-kontextu-povinnosti-odborneho-lesniho-hospodare-a-moznosti-mensich-vlastniku-lesu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Škody zvěří v kontextu povinností odborného lesního hospodáře a možností menších vlastníků lesů

12.5.2022 07:17 | PRAHA (Ekolist.cz)
Početní stavy zvěře musí být udržovány v rovnováze s lesem, náklady na ochranu proti škodám nesmí být neúnosně vysoké.
Početní stavy zvěře musí být udržovány v rovnováze s lesem, náklady na ochranu proti škodám nesmí být neúnosně vysoké.
Foto | Jan Duda / Pro Silva Bohemica
Probíhající kalamita „tisíciletí“ oživuje debatu o budoucí podobě lesů, od nichž vlastníci očekávají bezpečný a vyrovnaný výnos a společnost trvalé a komplexní plnění všech funkcí. Ekonomická situace vlastníků je v důsledku kalamity a související krize trhu se dřívím velmi špatná. Rozpad porostů i rozsah nutné obnovy lesa nadále narůstají. Přitom panuje obecná shoda na tom, že lesy budoucnosti mají být druhově, věkově a prostorově rozmanité. Uvedené okolnosti akcentují naléhavou potřebu dosáhnout souladu stavů spárkaté zvěře se stavem lesa, což se zatím dlouhá desetiletí nedaří. Aktivita odborných lesních hospodářů, vlastníků i přístup státní správy jsou v této souvislosti klíčové. Cílem článku je poskytnout impulz odborným lesním hospodářům a návod menším vlastníkům lesů k nastoupení cesty k rovnovážným stavům zvěře. V závěru textu je pro vlastníky a jejich odborné lesní hospodáře uveden odkaz na vzory podání ke snížení stavů zvěře.
 

Je poškození lesa působené zvěří přiměřené?

O míře a trendech vývoje poškození lesů v ČR vypovídají např. Národní inventarizace lesů, Vyhodnocení kontrolních a srovnávacích ploch v ČR v letech 2013–2020, případně dříve prováděné Inventarizace škod zvěří. Jejich výsledky spolu s mysliveckou statistikou dokládají dlouhodobý, závažný a zhoršující se problém. I proto MZe vydalo již celou řadu na sebe navazujících metodických pokynů pro redukci početních stavů spárkaté zvěře.

V podmínkách konkrétních lokalit a oblastí lze míru přiměřenosti poškození i únosnost vynaložených nákladů na ochranu proti škodám posoudit zodpovězením následujících otázek:
      1. Odrůstají výsadby pestré škály stanovištně odpovídajících dřevin, včetně MZD?
      2. Odrůstá s přibývajícím prosvětlením přirozená obnova stanovištně odpovídajících dřevin, pokud se v porostech vyskytují a plodí?
      3. Početnost druhů a jejich odrůstání uvnitř a vně oplocených ploch jsou přibližně stejné?
      4. Postačuje ochrana proti škodám v rozsahu 1 % výměry lesa v honitbě?
      5. Je potřebný rozsah ochrany proti škodám technicky přiměřený a ekonomicky únosný?

Pokud jsou vaše odpovědi na tyto otázky záporné, nelze nejspíš považovat stavy zvěře za uspokojivé a je vhodné začít jednat.

Odrůstání hojné přirozené obnovy javorů jen za plotem dokládá dlouhodobé nadměrné poškozování okusem.
Odrůstání hojné přirozené obnovy javorů jen za plotem dokládá dlouhodobé nadměrné poškozování okusem.
Foto | Jan Duda / Pro Silva Bohemica

Specifické postavení menších vlastníků

Menší vlastníci lesů dokáží obhajovat své zájmy poměrně obtížně, v případě snahy o nastolení rovnovážných stavů spárkaté zvěře to platí dvojnásob. Chybí jim dostatek kvalifikace, bývají „odstrkováni“ s tím, že se jedná o ojedinělé poškození na stávaništích zvěře, nebo dostávají najevo, že jsou v honitbě v zanedbatelném zastoupení a že si nikdo jiný nestěžuje apod. O to smutnější je to tehdy, pokud se jim takové odtažitosti dostává od správních orgánů, jejichž úkolem je dozírat na zákonnost, která má být garantována pro všechny. To i přesto, že mnohonásobné překročení normovaných stavů coby nejvýše přípustné jarní početnosti zvěře i nepřiměřeně vysoké poškozování lesů zvěří jsou „veřejným tajemstvím“. Situaci by mohlo alespoň částečně pomoci sdružování vlastníků lesů malých výměr, jehož podporu stát i přes mnohé dřívější proklamace dlouhodobě zcela přehlíží. Pozitivní efekt sdružování by se projevil nejen v otázce problematiky škod působených zvěří, ale též při dalších aspektech hospodaření – při zajištění činností, prodeji dříví či nákupu materiálu. I v tomto ohledu lze s nadějí doufat ve zlepšení.

Klíčová role odborného lesního hospodáře

Odborní lesní hospodáři (OLH) mají při výkonu své činnosti důsledně dbát ochrany lesa, sledovat stav lesa, upozorňovat vlastníka na výskyt škodlivých činitelů (nejen kůrovce) a při jejich nadměrném výskytu prokazatelně informovat orgán státní správy lesů (OSSL). Jistě stojí za připomenutí, že i OSSL jsou ze zákona povinny dbát, aby lesy nebyly nepřiměřeně poškozovány zvěří.

OLH má vlastníkovi navrhovat nezbytná opatření, což v případě škod zvěří jsou především opatření uvedená ve vyhlášce č. 101/1996 Sb. Nelze-li dosáhnout únosné míry poškození jiným způsobem, je namístě, aby se vlastník lesa obrátil s podporou svého OLH na orgány státní správy. Narůstající rozsah obnovy lesa spolu s nezbytným zvyšováním podílu listnatých dřevin a jedle vyžaduje neodkladné řešení.

Možnosti vlastníka lesa dle zákona o myslivosti

Zákon o myslivosti řeší v § 39 snížení stavů zvěře, a pokud to vyžaduje oprávněný zájem vlastníka, orgán státní správy myslivosti (OSSM) uloží uživateli honitby příslušnou úpravu stavu zvěře. Tím, že vlastník pozemku podá žádost o snížení stavů zvěře a v řízení jsou dotčena jeho práva, stává se automaticky účastníkem řízení, které je zahájeno dnem podání žádosti. Zda skutečně dochází k nadměrným škodám, je posuzováno v rámci průběhu správního řízení. Tato varianta, tedy řízení na základě žádosti, má pro vlastníka především tu výhodu, že nemůže docházet k průtahům při zahájení řízení, jak tomu může být v řízení z moci úřední.

Z důvodů migrace zvěře přes hranice honiteb je účelné požadovat snížení stavů zvěře i ve všech sousedních honitbách a vlastníkům to lze jen doporučit. Nastolit rovnovážné stavy izolovaně v jedné honitbě zpravidla není reálné. V případě sousedních honiteb jde však o řízení z moci úřední. Zda bude zahájeno řízení, je na posouzení správního orgánu, který oprávněnost podnětu prověří. Vlastník by měl být do 30 dnů správním orgánem vyrozuměn, jak byl jeho podnět posouzen. Doporučujeme o vyrozumění výslovně požádat již v podání. Rovněž o postavení účastníka v tomto typu řízení musí vlastník správní orgán požádat již v podání tím, že prohlásí, že jsou jeho zájmy dotčeny poškozováním lesa migrující zvěří. Pokud správní orgán prokáže opak, musí o tom, že osoba není účastníkem řízení, vydat usnesení.

Možnosti vlastníka lesa dle lesního zákona

Za předpokladu, že vlastník lesa splnil i ostatní ustanovení § 5 vyhlášky č. 101/1996 Sb., a ani přesto nelze únosnosti škod dosáhnout, má vlastník navrhnout OSSL snížení stavu zvěře. V takovém případě OSSL podnět vlastníka prověří a při jeho potvrzení podá podnět na OSSM ke snížení stavů zvěře dle § 39 zákona o myslivosti. Řízení je v takovém případě vedeno z moci úřední, z podnětu správního orgánu. O postavení účastníka řízení se však musí vlastník opět přihlásit, nejlépe již v podání podnětu. OSSL, shodně s vlastníky lesů a uživateli honiteb, má zákonnou povinnost dbát, aby lesní porosty nebyly nadměrně poškozovány zvěří. OSSL zároveň disponuje kvalifikací a možnostmi ověřit neúnosnost poškození lesa, což následně usnadní řízení vedené OSSM – metodiky k objektivnímu ověření míry poškození lesů i početnosti zvěře existují.

Tato varianta je vhodná především pro vlastníky, jejichž lesní pozemky se nacházejí při hranicích honiteb a v sousední honitbě tak jako tak bude vedeno řízení z moci úřední. V honitbě, v níž má vlastník lesní pozemky, je z důvodů eliminace průtahů výhodnější podat přímo žádost dle § 39 zákona o myslivosti (viz výše).

Kontrolní a srovnávací plocha prokazuje markantní rozdíl v odrůstání jasanů, což svědčí o nadměrném poškozování okusem.
Kontrolní a srovnávací plocha prokazuje markantní rozdíl v odrůstání jasanů, což svědčí o nadměrném poškozování okusem.
Foto | Jan Duda / Pro Silva Bohemica

Doporučení vlastníkům lesů

Pokud nepovažujete rozsah poškození lesa za přiměřený a vaše náklady na ochranu proti škodám za únosné, neváhejte jednat. Především oslovte svého OLH a žádejte jeho pomoc a součinnost. Připravte si výměru svého lesa a plošný rozsah prováděné ochrany proti škodám zvěří – plochu oplocenek a nátěrů repelentů. Pokud provádíte aplikaci jak letního, tak zimního repelentu, počítá se součet obou jejich ploch.

Protože nastolení rovnováhy mezi lesem a zvěří je víceletý proces, doporučujeme sledovat trend vývoje poškození a po cca třech letech posoudit, zda došlo ke zlepšení, případně znovu zopakovat podání ke snížení stavů zvěře.

Věříme, že společně s aktivní státní správou a při pochopení uživatelů honiteb lze k rovnovážným stavům spárkaté zvěře dospět. Přitom je zřejmé, že v druhově pestrých a přirozeně se obnovujících lesích nalezne i zvěř mnohem příznivější životní podmínky. Poznatky ze správní praxe zároveň pomohou přispět k odstranění legislativních nedokonalostí v procesu novelizace zákona o myslivosti.

V pestrém a přirozeně se obnovujícím lese nalezne i zvěř mnohem lepší životní podmínky.
V pestrém a přirozeně se obnovujícím lese nalezne i zvěř mnohem lepší životní podmínky.
Foto | Jan Duda / Pro Silva Bohemica

Ke stejnojmennému tématu proběhl dne 19. října 2021 v Javorníku u Českého Dubu seminář „Škody zvěří v kontextu legislativních povinností OLH a možností vlastníků menších lesních majetků – regionální zkušenosti“. Spolupořadatelem byly: Asociace soukromého zemědělství (ASZ), Česká komora odborných lesních hospodářů (ČKOLH), Pro Silva Bohemica (PSB) a Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL). Spolupořádající organizace vydaly společné usnesení a vyjadřují vůli nadále spolupracovat při řešení tohoto problému. Sborník a tiskovou zprávu ze semináře naleznete na stránkách prosilvabohemica.cz.

Článek byl psán pro časopis Lesnická práce.


reklama

 
foto - Duda Jan
Jan Duda
Autor je lesník a vedoucí odborné skupiny pro myslivost Pro Silva Bohemica.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (7)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

DM

Dalibor Motl

12.5.2022 11:37
Prakticky jako malý vlastník lesa nemůžete s "nadměrnými" škodami zvěří udělat nic moc. Pokud nepomůže domluva (a ona většinou nepomůže) tak teoreticky můžete řešit s OLH (většinou zaměstnanec LČR provozující myslivost v nějakém místním sdružení, při troše smůly tom co "hospodaří" u vás) a postupovat dle článku výše. V mnoha případech se tím vyloučíte z místní komunity a někdo vám odře auto, propíchne gumy atp. Jediná "pomoc" je ta vaše vlastní. Nakoupíte repelenty, individuální ochrany a lesní pletivo a pokusíte se v rámci možností spasit co se dá. Bez změny legislativy a opravdovém posílení práv vlastníků se nic nezmění. Hodně by pomohlo třeba použít koncept kontrolních ploch a legislativně ošetřit jejich využití při stanovování škod zvěří.
Odpovědět
DA

DAG

12.5.2022 14:02 Reaguje na Dalibor Motl
Už se to tady dohadovalo mockrát. A nikdy na tom nebude panovat shoda, proto je třeba kompromis. Vlastníci větší práva nepotřebuji. Důležitější je vymahatelnost, fungující státní správa a hlavně rozumný systém stanovení odstřelu.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

13.5.2022 08:22
Vlastníci lesů a honebních pozemku sdružení v honebních společenstvích jsou s nynějším stavem spokojeni, a úspěšně brání novým myslivcům ve vstupu do mysliveckých sdružení, pokud to není. syn, vnuk nebo zeť. To, že myslivecká základna stárne a ubývá, jim vůbec nevadí. Pokud má pan Duda jiné zkušenosti, ať konkrétně napíše kde. Jinak ho považují za aktivistického lháře
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

13.5.2022 08:30
Probíhající kalamita „tisíciletí“, ano souhlasím, ale je to zaviněno státem. Jak i někteří lesníci a přemýšlející občané říkají, státní objednávka. Stále pokračuje likvidace, u nás se objevily feromony na stromech, dnes jsou tyto stromy plné a zároveň i stromy mimo tuto zónu. Dokonce jsou LČR tak bezohlední, že dali feromony dva stromy před les soukromníka, kde kůrovec není. Dá se říci, že stát, který vydal zákony je sám porušil a uvrhl nás všechny do obrovského průšvihu....
Nyní ke škodám. Největší množitelé zvěře jsou velké celky, př. honitby LČR a u nás LD. V tyto honitby jsou tak drahé, že prostě nájemce množí zvěř do těchto stavů. U nás se objevili daňci i jeleni, černá je prostě ve stavech neúnosných. Srnčí naopak, velkým rušením a louky pouze tráva bez bylin, zde se stahuje zvěř k silnicím a co neposečou zemědělci to zabijí auta.
Kdysi jeden lesník řekl,, zvěř má zlaté zuby'', myslel tím, že zvěř sice skousává dřeviny, ale ony si vytvoří kořen, hodně zavětví a pak se prostě trhnou a rostou, znám to z vlastní zkušenosti. To jsem odbočil. U LČR je žádná zvěř, mrtví les to chceme, zvěř překáží, dejte jí do ZOO to musí lidem stačit.
Za další PEFC, LŽR by měli hospodařit šetrným způsobem, rozšířením kůrovce toto porušily, zásadně neupřednostní přirozené zmlazení, ani dřeviny MZD.
Trochu jsem odbočil. Zvěř je naší součástí, nerozlišuje hranice. Kdysi, když u nás pěstovali ještě brambory a hospodařilo se tak jako naši předci, není to tak dávno, ještě před 25 lety, dotace vše zabíjejí. Tak zdejší družstvo mělo sadbové brambory, taky škody právě černou zvěří. V noci u nás ve dne u LD a LČR v klidu. Škody jsme platily my, a ty sousední honitby, kde se stavy stále zvyšovaly. Pokud by byl zákon pořádný, tak se stačilo podívat kam směřovalo čtyřicet kusů a prostě začít postihovat tyto majitelé honiteb. Odtud se k nám dostal daněk a nyní i jelen. U nejmenovaného LD když se střelila bychyňka od 50 kg, byl to obrovský řev a pokuta. No a když máte roční přírůst bachyní min 5 ks, kde jsme za 30 let?
Ještě k oplocenkám, byl někdo z vás u toho, když se chytne srnčí do oplocenky drátěné? Já ano, přírodu mám rád a mohu říci, nářek zvěře je jak dítě. Kolikrát tu zvěř najdete umlácenou. To je podle všech onen les, který dával bezpečí? Po revoluci jsme zničili pole, zde se voda nevsakuje odtéká, sliby s melioracemi, nedodržené. Lesy zničené, prý klimatické změny. Jeden pan profesor nás učil, že již v BIBLI se píše sedm let chudých sedm bohatých. Jsou normální změny 75 let ale i 110 let, viz. malá doba ledová za třicetileté války, sucha za M.Terezie, kde již lesní zákon zakazoval stomy uvolnit tolik, že by slunce mohlo vysušovat zemi, byli na to vysoké tresty, dotace sedlákům na rybníky.....
Dnes za to může zvěř.... Moje babička říkala, zas létají letadla nebude pršet. Tehdy to byly stíhačky. Byl COVID a najednou omezení letadel a byla voda... Co na to naši ochranáři.
Jedno je jisté, kdyby se hospodařilo v lesích, hlavně u LČR podle lesnických zásad ověřených po staletí, není to výmysl komunistů, tak by k této katastrofě nedošlo a i prostředí by les dále ovlivňoval. Jenže to nemá cenu, chyba prostě je, že zvěř je, kdyby se vybila tak bude klid.
Je to hnus, že. Ale začněme u našeho státu......
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

13.5.2022 09:19 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
Ano. Emeritní poradce lesů České republiky Ing. Jan Metzl také razí praxi že zvěř do přírody nepatří, pouze do Zoo nebo obor. Katedry myslivosti je třeba zrušit a nahradit ekologistickými. Stačí se podívat pár let zpátky.
Odpovědět
SM

Stanislav Mudra

15.5.2022 07:13
Problém je jednoduchý: za sto let zpackané práce lesníků (na všech úrovních) s výsledkem kůrovcové katastrofy může zvěř. Dobře že už známe řešení, určitě bude nadčasové léty osvědčené a správné - smrkové plantáže bez zvěře.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

15.5.2022 09:31 Reaguje na Stanislav Mudra
Jste moc mimo. Jaká zpackaná práce lesníků? Les je zde hospodářský, asi Vám to moc neříká, ale bez něj by nebylo nic. To, že místo jedle je smrk. Jedle měla velký problém již dříve a nahradil jí smrk, to byla podle jednoho profesora, nemohu tento článek nalézt, ten řekl šedá Německá ekonomika zavedla do našich lesů smrk. Smrk se dobře opracuje, dobře se pěstuje a má mnoho nepřátel.
Za těch nenáviděných komunistů byly u nás nádherné lesy. Jen Krušné hory - popílek z Německa, Krkonoše - zase z Polska.
Kůrovec je objednávka našich politiků. Privatizace, rozdělení státních lesů na LČR a LAS, TO JE TEN BORDEL. Jak to že to nikdo neviděl, proč odchází peníze soukromím firmám, když je to majetek státu? Nemuselo se toto stát pokud by hospodařil dál stát. Tato politika zničila majetky mnoha lidem tohoto státu a dnes se řeší ještě škody zvěří, vše zlikvidovat. Že není hanba naše představitele. Pokud by tohle lesník udělal jak za první republiky a pak i za komunistů, tak končí. Nenechte se zmást mniškou za první republiky. Zde v lesích dělali hlavně sedláci a v době kdy housenky a následně kůrovec se pustili do lesů a v této době byli na polích.
Dnes s naší technikou a mi to nezvládli? Tento stát se dopustil obrovské křivdy na našich lidech, toto je totiž ekologická katastrofa. Byl se někdo podívat jak to vypadá? To není záležitost jednoho roku, ale celé generace. Já zažil ten krásný les, to byl ten pravý boží chrám. Dnes pustina.
Pan M.Ukropec. Pěkná hloupost eko. katedra. Ekologové nám ukázali jak se to dělá. Zničená Šumava. Prakticky 30 let po likvidaci těchto lesů, je to pouze pustina, ale částečně vodu již zadrží. Ale je vidět, že je to les co nás nepotřebuje a zvítězil smrk....
Zvěř do naší přírody patří, ten kdo jí chce zlikvidovat se může nechat zavřít do města a tady může ničit.
Jak jsem již řekl, dokud nebudou postižitelní ti co mají pronajaté a nebo vlastní velké honitby, za drahý peníz, Tito na svoji reprezentaci namnožily velké stavy a dnes se divíme!
Ještě bych řekl, co rušení v lese? U jednoho velkého soukromého vlastníka jsem viděl hned po revoluci nádherně zmlazená jedle, nádhera a jsou zde jeleni a dokonce po revoluci zde byli mnohem větší stavy. Dnes. Nadělaly se asfaltky, samý cyklista, křik a je hotovo. Dnes chtějí úplnou likvidaci této zvěře. Ano je zvěř je v neustálém stresu a takto to dopadá. Kdysi se mluvilo o zónách klidu, nic se nestalo. U nás se jen na vrcholných článcích mluví, lže a slibuje. Je to les, voda a vše co s tím souvisí. Nic se neděje, dál a ještě víc se lže.
Je z toho smutno.
Možná pane Mudra na katastrofě kůrovcové nemá zvěř žádný podíl, jen narostl stres, rámus v lese atd. Jsem lesník od začátku poukazuji na škodlivost LČR zřizovatel stát. Tito lesníci též za to většinou nemohou, jen musí mlčet a max. si zabrečet do čeho je jejich vůdce dostal. Vše začalo Šumavou, pak následovali hlavně kalamity od r.2006 a to je ono, zde se začal kůrovec množit, stačí se podívat na oblast Opava, zde jsem poprvé viděl jak se nesmí kůrovec těžit, pouze již mrtvé souše. Doufal jsem, že se stát probudí v době když se dostal již kůrovec po Moravě na Vysočinu na Třebíčsko a bude pro nás tento stát chtít krajinu zachovat. Chyba plundruje dál, je dobré roznosit po lese feromony a pěkně se množí a je zas dřevo.
Ano jsem hodně naštvanej, ale já již nikdy tu nádheru neuvidím, lituji, že jsem se toho musel dožít. Jak to že to za komunistů fungovalo, dnes za demokracie ne?
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist