Škody zvěří v kontextu povinností odborného lesního hospodáře a možností menších vlastníků lesů
Je poškození lesa působené zvěří přiměřené?
O míře a trendech vývoje poškození lesů v ČR vypovídají např. Národní inventarizace lesů, Vyhodnocení kontrolních a srovnávacích ploch v ČR v letech 2013–2020, případně dříve prováděné Inventarizace škod zvěří. Jejich výsledky spolu s mysliveckou statistikou dokládají dlouhodobý, závažný a zhoršující se problém. I proto MZe vydalo již celou řadu na sebe navazujících metodických pokynů pro redukci početních stavů spárkaté zvěře.
V podmínkách konkrétních lokalit a oblastí lze míru přiměřenosti poškození i únosnost vynaložených nákladů na ochranu proti škodám posoudit zodpovězením následujících otázek:-
1. Odrůstají výsadby pestré škály stanovištně odpovídajících dřevin, včetně MZD?
-
2. Odrůstá s přibývajícím prosvětlením přirozená obnova stanovištně odpovídajících dřevin, pokud se v porostech vyskytují a plodí?
-
3. Početnost druhů a jejich odrůstání uvnitř a vně oplocených ploch jsou přibližně stejné?
-
4. Postačuje ochrana proti škodám v rozsahu 1 % výměry lesa v honitbě?
-
5. Je potřebný rozsah ochrany proti škodám technicky přiměřený a ekonomicky únosný?
Pokud jsou vaše odpovědi na tyto otázky záporné, nelze nejspíš považovat stavy zvěře za uspokojivé a je vhodné začít jednat.
Specifické postavení menších vlastníků
Menší vlastníci lesů dokáží obhajovat své zájmy poměrně obtížně, v případě snahy o nastolení rovnovážných stavů spárkaté zvěře to platí dvojnásob. Chybí jim dostatek kvalifikace, bývají „odstrkováni“ s tím, že se jedná o ojedinělé poškození na stávaništích zvěře, nebo dostávají najevo, že jsou v honitbě v zanedbatelném zastoupení a že si nikdo jiný nestěžuje apod. O to smutnější je to tehdy, pokud se jim takové odtažitosti dostává od správních orgánů, jejichž úkolem je dozírat na zákonnost, která má být garantována pro všechny. To i přesto, že mnohonásobné překročení normovaných stavů coby nejvýše přípustné jarní početnosti zvěře i nepřiměřeně vysoké poškozování lesů zvěří jsou „veřejným tajemstvím“. Situaci by mohlo alespoň částečně pomoci sdružování vlastníků lesů malých výměr, jehož podporu stát i přes mnohé dřívější proklamace dlouhodobě zcela přehlíží. Pozitivní efekt sdružování by se projevil nejen v otázce problematiky škod působených zvěří, ale též při dalších aspektech hospodaření – při zajištění činností, prodeji dříví či nákupu materiálu. I v tomto ohledu lze s nadějí doufat ve zlepšení.
Klíčová role odborného lesního hospodáře
Odborní lesní hospodáři (OLH) mají při výkonu své činnosti důsledně dbát ochrany lesa, sledovat stav lesa, upozorňovat vlastníka na výskyt škodlivých činitelů (nejen kůrovce) a při jejich nadměrném výskytu prokazatelně informovat orgán státní správy lesů (OSSL). Jistě stojí za připomenutí, že i OSSL jsou ze zákona povinny dbát, aby lesy nebyly nepřiměřeně poškozovány zvěří.OLH má vlastníkovi navrhovat nezbytná opatření, což v případě škod zvěří jsou především opatření uvedená ve vyhlášce č. 101/1996 Sb. Nelze-li dosáhnout únosné míry poškození jiným způsobem, je namístě, aby se vlastník lesa obrátil s podporou svého OLH na orgány státní správy. Narůstající rozsah obnovy lesa spolu s nezbytným zvyšováním podílu listnatých dřevin a jedle vyžaduje neodkladné řešení.
Možnosti vlastníka lesa dle zákona o myslivosti
Zákon o myslivosti řeší v § 39 snížení stavů zvěře, a pokud to vyžaduje oprávněný zájem vlastníka, orgán státní správy myslivosti (OSSM) uloží uživateli honitby příslušnou úpravu stavu zvěře. Tím, že vlastník pozemku podá žádost o snížení stavů zvěře a v řízení jsou dotčena jeho práva, stává se automaticky účastníkem řízení, které je zahájeno dnem podání žádosti. Zda skutečně dochází k nadměrným škodám, je posuzováno v rámci průběhu správního řízení. Tato varianta, tedy řízení na základě žádosti, má pro vlastníka především tu výhodu, že nemůže docházet k průtahům při zahájení řízení, jak tomu může být v řízení z moci úřední.Z důvodů migrace zvěře přes hranice honiteb je účelné požadovat snížení stavů zvěře i ve všech sousedních honitbách a vlastníkům to lze jen doporučit. Nastolit rovnovážné stavy izolovaně v jedné honitbě zpravidla není reálné. V případě sousedních honiteb jde však o řízení z moci úřední. Zda bude zahájeno řízení, je na posouzení správního orgánu, který oprávněnost podnětu prověří. Vlastník by měl být do 30 dnů správním orgánem vyrozuměn, jak byl jeho podnět posouzen. Doporučujeme o vyrozumění výslovně požádat již v podání. Rovněž o postavení účastníka v tomto typu řízení musí vlastník správní orgán požádat již v podání tím, že prohlásí, že jsou jeho zájmy dotčeny poškozováním lesa migrující zvěří. Pokud správní orgán prokáže opak, musí o tom, že osoba není účastníkem řízení, vydat usnesení.
Možnosti vlastníka lesa dle lesního zákona
Za předpokladu, že vlastník lesa splnil i ostatní ustanovení § 5 vyhlášky č. 101/1996 Sb., a ani přesto nelze únosnosti škod dosáhnout, má vlastník navrhnout OSSL snížení stavu zvěře. V takovém případě OSSL podnět vlastníka prověří a při jeho potvrzení podá podnět na OSSM ke snížení stavů zvěře dle § 39 zákona o myslivosti. Řízení je v takovém případě vedeno z moci úřední, z podnětu správního orgánu. O postavení účastníka řízení se však musí vlastník opět přihlásit, nejlépe již v podání podnětu. OSSL, shodně s vlastníky lesů a uživateli honiteb, má zákonnou povinnost dbát, aby lesní porosty nebyly nadměrně poškozovány zvěří. OSSL zároveň disponuje kvalifikací a možnostmi ověřit neúnosnost poškození lesa, což následně usnadní řízení vedené OSSM – metodiky k objektivnímu ověření míry poškození lesů i početnosti zvěře existují.Tato varianta je vhodná především pro vlastníky, jejichž lesní pozemky se nacházejí při hranicích honiteb a v sousední honitbě tak jako tak bude vedeno řízení z moci úřední. V honitbě, v níž má vlastník lesní pozemky, je z důvodů eliminace průtahů výhodnější podat přímo žádost dle § 39 zákona o myslivosti (viz výše).
Doporučení vlastníkům lesů
Pokud nepovažujete rozsah poškození lesa za přiměřený a vaše náklady na ochranu proti škodám za únosné, neváhejte jednat. Především oslovte svého OLH a žádejte jeho pomoc a součinnost. Připravte si výměru svého lesa a plošný rozsah prováděné ochrany proti škodám zvěří – plochu oplocenek a nátěrů repelentů. Pokud provádíte aplikaci jak letního, tak zimního repelentu, počítá se součet obou jejich ploch.Protože nastolení rovnováhy mezi lesem a zvěří je víceletý proces, doporučujeme sledovat trend vývoje poškození a po cca třech letech posoudit, zda došlo ke zlepšení, případně znovu zopakovat podání ke snížení stavů zvěře.
Věříme, že společně s aktivní státní správou a při pochopení uživatelů honiteb lze k rovnovážným stavům spárkaté zvěře dospět. Přitom je zřejmé, že v druhově pestrých a přirozeně se obnovujících lesích nalezne i zvěř mnohem příznivější životní podmínky. Poznatky ze správní praxe zároveň pomohou přispět k odstranění legislativních nedokonalostí v procesu novelizace zákona o myslivosti.
Ke stejnojmennému tématu proběhl dne 19. října 2021 v Javorníku u Českého Dubu seminář „Škody zvěří v kontextu legislativních povinností OLH a možností vlastníků menších lesních majetků – regionální zkušenosti“. Spolupořadatelem byly: Asociace soukromého zemědělství (ASZ), Česká komora odborných lesních hospodářů (ČKOLH), Pro Silva Bohemica (PSB) a Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL). Spolupořádající organizace vydaly společné usnesení a vyjadřují vůli nadále spolupracovat při řešení tohoto problému. Sborník a tiskovou zprávu ze semináře naleznete na stránkách prosilvabohemica.cz.
Článek byl psán pro časopis Lesnická práce.
reklama
Dále čtěte |
Sněmovna podpořila přeměnu ústavu pro lesy na Národní lesnický institut
Průzkum: Přijetí novely lesního zákona podporují tři čtvrtiny lidí
Sněmovna podpořila prodloužení lhůty pro obnovu lesů na pět letOnline diskuse
Všechny komentáře (7)
Dalibor Motl
12.5.2022 11:37DAG
12.5.2022 14:02 Reaguje na Dalibor MotlMichal Ukropec
13.5.2022 08:22FRANTIŠEK PTÁČNÍK
13.5.2022 08:30Nyní ke škodám. Největší množitelé zvěře jsou velké celky, př. honitby LČR a u nás LD. V tyto honitby jsou tak drahé, že prostě nájemce množí zvěř do těchto stavů. U nás se objevili daňci i jeleni, černá je prostě ve stavech neúnosných. Srnčí naopak, velkým rušením a louky pouze tráva bez bylin, zde se stahuje zvěř k silnicím a co neposečou zemědělci to zabijí auta.
Kdysi jeden lesník řekl,, zvěř má zlaté zuby'', myslel tím, že zvěř sice skousává dřeviny, ale ony si vytvoří kořen, hodně zavětví a pak se prostě trhnou a rostou, znám to z vlastní zkušenosti. To jsem odbočil. U LČR je žádná zvěř, mrtví les to chceme, zvěř překáží, dejte jí do ZOO to musí lidem stačit.
Za další PEFC, LŽR by měli hospodařit šetrným způsobem, rozšířením kůrovce toto porušily, zásadně neupřednostní přirozené zmlazení, ani dřeviny MZD.
Trochu jsem odbočil. Zvěř je naší součástí, nerozlišuje hranice. Kdysi, když u nás pěstovali ještě brambory a hospodařilo se tak jako naši předci, není to tak dávno, ještě před 25 lety, dotace vše zabíjejí. Tak zdejší družstvo mělo sadbové brambory, taky škody právě černou zvěří. V noci u nás ve dne u LD a LČR v klidu. Škody jsme platily my, a ty sousední honitby, kde se stavy stále zvyšovaly. Pokud by byl zákon pořádný, tak se stačilo podívat kam směřovalo čtyřicet kusů a prostě začít postihovat tyto majitelé honiteb. Odtud se k nám dostal daněk a nyní i jelen. U nejmenovaného LD když se střelila bychyňka od 50 kg, byl to obrovský řev a pokuta. No a když máte roční přírůst bachyní min 5 ks, kde jsme za 30 let?
Ještě k oplocenkám, byl někdo z vás u toho, když se chytne srnčí do oplocenky drátěné? Já ano, přírodu mám rád a mohu říci, nářek zvěře je jak dítě. Kolikrát tu zvěř najdete umlácenou. To je podle všech onen les, který dával bezpečí? Po revoluci jsme zničili pole, zde se voda nevsakuje odtéká, sliby s melioracemi, nedodržené. Lesy zničené, prý klimatické změny. Jeden pan profesor nás učil, že již v BIBLI se píše sedm let chudých sedm bohatých. Jsou normální změny 75 let ale i 110 let, viz. malá doba ledová za třicetileté války, sucha za M.Terezie, kde již lesní zákon zakazoval stomy uvolnit tolik, že by slunce mohlo vysušovat zemi, byli na to vysoké tresty, dotace sedlákům na rybníky.....
Dnes za to může zvěř.... Moje babička říkala, zas létají letadla nebude pršet. Tehdy to byly stíhačky. Byl COVID a najednou omezení letadel a byla voda... Co na to naši ochranáři.
Jedno je jisté, kdyby se hospodařilo v lesích, hlavně u LČR podle lesnických zásad ověřených po staletí, není to výmysl komunistů, tak by k této katastrofě nedošlo a i prostředí by les dále ovlivňoval. Jenže to nemá cenu, chyba prostě je, že zvěř je, kdyby se vybila tak bude klid.
Je to hnus, že. Ale začněme u našeho státu......
Michal Ukropec
13.5.2022 09:19 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKStanislav Mudra
15.5.2022 07:13FRANTIŠEK PTÁČNÍK
15.5.2022 09:31 Reaguje na Stanislav MudraZa těch nenáviděných komunistů byly u nás nádherné lesy. Jen Krušné hory - popílek z Německa, Krkonoše - zase z Polska.
Kůrovec je objednávka našich politiků. Privatizace, rozdělení státních lesů na LČR a LAS, TO JE TEN BORDEL. Jak to že to nikdo neviděl, proč odchází peníze soukromím firmám, když je to majetek státu? Nemuselo se toto stát pokud by hospodařil dál stát. Tato politika zničila majetky mnoha lidem tohoto státu a dnes se řeší ještě škody zvěří, vše zlikvidovat. Že není hanba naše představitele. Pokud by tohle lesník udělal jak za první republiky a pak i za komunistů, tak končí. Nenechte se zmást mniškou za první republiky. Zde v lesích dělali hlavně sedláci a v době kdy housenky a následně kůrovec se pustili do lesů a v této době byli na polích.
Dnes s naší technikou a mi to nezvládli? Tento stát se dopustil obrovské křivdy na našich lidech, toto je totiž ekologická katastrofa. Byl se někdo podívat jak to vypadá? To není záležitost jednoho roku, ale celé generace. Já zažil ten krásný les, to byl ten pravý boží chrám. Dnes pustina.
Pan M.Ukropec. Pěkná hloupost eko. katedra. Ekologové nám ukázali jak se to dělá. Zničená Šumava. Prakticky 30 let po likvidaci těchto lesů, je to pouze pustina, ale částečně vodu již zadrží. Ale je vidět, že je to les co nás nepotřebuje a zvítězil smrk....
Zvěř do naší přírody patří, ten kdo jí chce zlikvidovat se může nechat zavřít do města a tady může ničit.
Jak jsem již řekl, dokud nebudou postižitelní ti co mají pronajaté a nebo vlastní velké honitby, za drahý peníz, Tito na svoji reprezentaci namnožily velké stavy a dnes se divíme!
Ještě bych řekl, co rušení v lese? U jednoho velkého soukromého vlastníka jsem viděl hned po revoluci nádherně zmlazená jedle, nádhera a jsou zde jeleni a dokonce po revoluci zde byli mnohem větší stavy. Dnes. Nadělaly se asfaltky, samý cyklista, křik a je hotovo. Dnes chtějí úplnou likvidaci této zvěře. Ano je zvěř je v neustálém stresu a takto to dopadá. Kdysi se mluvilo o zónách klidu, nic se nestalo. U nás se jen na vrcholných článcích mluví, lže a slibuje. Je to les, voda a vše co s tím souvisí. Nic se neděje, dál a ještě víc se lže.
Je z toho smutno.
Možná pane Mudra na katastrofě kůrovcové nemá zvěř žádný podíl, jen narostl stres, rámus v lese atd. Jsem lesník od začátku poukazuji na škodlivost LČR zřizovatel stát. Tito lesníci též za to většinou nemohou, jen musí mlčet a max. si zabrečet do čeho je jejich vůdce dostal. Vše začalo Šumavou, pak následovali hlavně kalamity od r.2006 a to je ono, zde se začal kůrovec množit, stačí se podívat na oblast Opava, zde jsem poprvé viděl jak se nesmí kůrovec těžit, pouze již mrtvé souše. Doufal jsem, že se stát probudí v době když se dostal již kůrovec po Moravě na Vysočinu na Třebíčsko a bude pro nás tento stát chtít krajinu zachovat. Chyba plundruje dál, je dobré roznosit po lese feromony a pěkně se množí a je zas dřevo.
Ano jsem hodně naštvanej, ale já již nikdy tu nádheru neuvidím, lituji, že jsem se toho musel dožít. Jak to že to za komunistů fungovalo, dnes za demokracie ne?
