Spočítáno: na Shnilých loukách v Máchově kraji roste sedm stovek masožravých tučnic
Tučnice je nenápadná trvalka. Vytváří nízké listové růžice a drobné bledě fialové kvítky. Roste na slatiništích s vysokou hladinou spodní vody.
„Protože v půdě není moc živin, přilepšuje si lapáním hmyzu. Kořist loví listy, které má pokryté lepkavým sekretem. Jakmile přisedne nějaký drobný hmyz, list se začne pomalu stáčet a uvězněná kořist je postupně natrávena,“ popisuje Kateřina Šindelářová z Agentury ochrany přírody a krajiny.
Už od 19. století lidé zdejší louky postupně odvodňovali, což mělo zásadní dopad na jejich druhové složení. V posledních desetiletích navíc po omezení hospodaření začaly zarůstat náletovými dřevinami, což tučnicím a dalším vzácným druhům nevyhovuje. „Právě proto nyní nálety pravidelně vyřezáváme, louky kosíme a snažíme se tu obnovit poškozený vodní režim,“ říká Ladislav Pořízek z Agentury ochrany přírody a krajiny.
Tato péče se podle jeho slov vyplácí – letos tu napočítali sedm stovek tučnic obecných českých, kvetoucích i nekvetoucích semenáčků.
„Možná to je špatná zpráva pro místní hmyz, ale dobrá zpráva pro zdejší přírodu,“ dodává s úsměvem Ladislav Pořízek.
Jestřebské slatiny jsou výjimečné především výskytem takzvaných endemických druhů rostlin, které nerostou nikde jinde. Kromě tučnice obecné české je to třeba orchidej prstnatec český.
Přečtěte si také |
Těžká technika pomohla v CHKO Český les zachránit vzácné masožravky tučniceZa zmínku stojí i další vzácné druhy. Roste tu také hlízovec Loeselův. Je to malá nenápadná orchidej, která v České republice přežívá už jen na několika málo místech. Jestřebské slatiny jsou známé i díky výskytu popelivky sibiřské. Tato statná žlutě kvetoucí rostlina tu prokazatelně rostla i v době ledové. Z masožravek se tu daří také rosnatce okrouhlolisté.
reklama