Srnu nedaleko Babiččina údolí zadávil československý vlčák
3.2.2026 05:05 | Praha
(Ekolist.cz) | Petr Kuna
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petr Kuna / AOPK ČR, Správa CHKO Broumovsko
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petr Kuna / AOPK ČR, Správa CHKO Broumovsko
Člen místního mysliveckého sdružení předpokládal, že utekla ze zahrady rodinného domu asi 600 m daleko, a zajel pro majitelku. Přestože se jednalo o psa, nebyla situace zcela bezpečná, fena ve snaze bránit si čerstvě ulovenou kořist útočila na projíždějící auta i na osoby, které stály kolem. Majitelka s návnadou čerstvého masa si však fenu přivolala a odvedla na vodítku. Zástupce mysliveckého sdružení si pak ještě ověřil, že se nejednalo o srnu sraženou autem. Kadaver byl ještě teplý, na krku byl zjevný krvavý zákus od psa.
Žijeme v době, kdy se chráněná divoká zvířata, včetně vlka, navracejí do české krajiny. Může se proto stávat, že lidé, kteří podobné zvíře spatří, jej za vlka zamění. Vlk se však setkání s člověkem vyhýbá, v krajině se většinou pohybuje skrytě, převážně v noci a za tmy také obvykle loví, převážně divokou zvěř. Přítomnost vlka někdy přináší problémy chovatelům ovcí a skotu, potvrzené škody pak hradí stát. Někdy se však také setkáváme i s tím, že různé škody na zvířatech nebo divoké zvěři bývají vlkům připisovány neprávem. Toto byl jeden příklad.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (45)
EB
RS
Robert Seifried
3.2.2026 08:45Moc šikovný pejsek. Myslivci denně uloví x srn, všude slyšíme, jak jsou přemnožené a jak myslivci nestíhají. Můžou být rádi, že jim vlci pomáhají redukovat jejich stavy. Tím neříkám, že mi zároveň není srnky líto, jsou to krásná stvoření. Ale pokud se na svět podíváme reálnýma očima, stržení srny psovitou šelmou je v souladu s přírodou. Nevím, co kdo může řeší. Pejsek prokázal, že je moc šikovný a že by se uměl sám o sebe v přírodě postarat. Zároveň pomohl lesníkům v redukci vysoké zvěře. Majitelka psa si lépe zabezpečí plot, ulovená srna patří místnímu mysliveckému spolku. Vlci s tím nemají nic společného, ale určitě by byli rádi, kdyby se k nim takto šikovný pejsek přidal ;)
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
4.2.2026 10:05 Reaguje na Robert SeifriedU silnice sražená autem.Když ne pes tak jiní mrchožrouti.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
4.2.2026 13:49 Reaguje na Emil BernardyTa v článku snad máte jasně napsáno, že sražena nebyla. Proč kvákáte nesmysly?
Odpovědět
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
15.2.2026 09:50 Reaguje na Robert SeifriedCo to prosím povídáte. Prostě tohle se stát nesmí. Srnčí naštěstí přemnožené není. A za další, víte jak pes zabijí. Ano jako vlk. Za živa vtrhne zvěři vnitřnosti, ta bolestí se otáčí do kolečka a velice trpí. To si asi přejete. Mi lidé jsme přírodu přizpůsobili sobě a zvěř je její součástí a prostě i částečně k obživě. Je to jako s našii lesy. Potřebovali jsme lehce zpracovatelnou dřevinu, jedle nesnesla holyny a tak sem dotáhli smrk. Jak napsal jeden lesník velice vzdělaný, šedá Německá ekonomika jsem zavedla smrk. No a lesník se o něj měl starat. Dnes min. 80 procent lidí je mimo realitu, tedy plastový hlupáci a proto nikdo nepochopil, že nový les bude až min. za 60 let, krov se udělá z betonu, nebo se zničí další lesy, ale asi se dovezou draho stromy. Podívejte jak zmizel len. Brambory se dováží z Polska, jedovaté a kdysi zakázané kvůli háďátku. A dnes budete hájit majitele psa, ano pes za to nemůže má ho hlídat majitel, pes tady nemá bez majitele co dělat. Je zvyklí takový pes na lidi a co když to bude příště dítě, které se náhodou zraní a vůně krve.
Odpovědět
Ra
Radek
3.2.2026 09:12Drama u silnice kde se živí na sraženém kusu srnčího pes se krásně vyžilo na propagaci vlka .
Stát platí pouze nějakou cenu zabitého dobytka , psychickou ujmu majitele který ráno přišel na pastvinu za ovečkami stát nehradí . Jak to na takové pastvině je po návštěvě vlka , jsou tam ležící ovce kterým z útrob těl lezou ven střeva , některá bečí další jen leží a bezmocně v bolestech po nočním řádění vlků koukájí na svého pána ….všude kolem je spousta ovčí vlny a krve , ovce jsou roztahané po celé pastvině . Vyděšenému majiteli který kontroluje jednu po druhé v touze je zachránit volá veterináře ….. nakonec nezbyde nic jiného než jednu po druhé utratit , zkrátit jim jejich utrpení . Ovce májí svá jména , jsou to chovné bahnice ovčák každou zná . Jen v mysli mu při té bolesti došlo jaké štěstí je že jsou děti už ve škole a tu hrůzu nevidí . Škoda je že pan Petr Kuna neměl v životě nikdy tu možnost na takové pastvině být , video nejde zveřejnit a víte proč ? pro drastické záběry .
Odpovědět
Stát platí pouze nějakou cenu zabitého dobytka , psychickou ujmu majitele který ráno přišel na pastvinu za ovečkami stát nehradí . Jak to na takové pastvině je po návštěvě vlka , jsou tam ležící ovce kterým z útrob těl lezou ven střeva , některá bečí další jen leží a bezmocně v bolestech po nočním řádění vlků koukájí na svého pána ….všude kolem je spousta ovčí vlny a krve , ovce jsou roztahané po celé pastvině . Vyděšenému majiteli který kontroluje jednu po druhé v touze je zachránit volá veterináře ….. nakonec nezbyde nic jiného než jednu po druhé utratit , zkrátit jim jejich utrpení . Ovce májí svá jména , jsou to chovné bahnice ovčák každou zná . Jen v mysli mu při té bolesti došlo jaké štěstí je že jsou děti už ve škole a tu hrůzu nevidí . Škoda je že pan Petr Kuna neměl v životě nikdy tu možnost na takové pastvině být , video nejde zveřejnit a víte proč ? pro drastické záběry .
Ra
Radek
3.2.2026 09:24 Reaguje na RadekOchranářské spolky podobné hnutím duha předkládají lidem žijícím ve městech Vlka jako spasitele , usmrcení kořisti jako bleskovou akci která proběhne v několika málo vteřinách . Lidé laici kteří žijí odtržení léta od přírody tomu věří , nedivím . Duha a další spolky to mají v tomto jednoduché . Realita je bohužel jiná . vlk jako každá šelma loví instinktivně a mnoho kusu v chovech pouze smrtelně zraní jen málo jich zabije . Takový Vlk který jednou navštíví chov ovcí se už potom pořád jen vrací za jednoduchou kořistí , má to geneticky dané , šetří tím energii a neriskuje zranění člena smečky a tím si zajištuje přežití , o nic jiného v přírodě nejde . Takovému jedinci se musí ukázat že mu od člověka hrozí velké nebezpečí , tím že se daný jedinec u stáda zabije , pro vlčí smečku je to ohrožení a za nějaký čas se začne ovcím vyhýbat . Jenže tohle složitá věc a také se muže stát že i když to stát konečně UŽ JE DELŠÍ DOBU NA ČASE povolí , že se to jen tak pastevci / lovci nepodaří . To není jako pít kávu v kavárně na Kampě .
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
3.2.2026 10:38 Reaguje na RadekCelá staletí tak lidé VYCHOVÁVALI PREDÁTORY K PLACHOSTI před lidmi a vším, co má nějakou spojitost s člověkem.
Tabu byl člověk, domácí zvířata a lidské a hospodářské
stavby. Po bastardizaci šelem jejich totálním hájením
dochází ke ztrátě plachosti i s následky už nyní a hlavně v budoucnosti, kdy to už nebude o eliminaci
nějak hendikepovaných jedinců a jimi ovlivněných
smeček, ale bude to radikální "výuka" k plachosti.
To bude pláče při vybíjení celých smeček a nebo
místních populací, které zcela ztratí plachost.
Zatím je pořád ještě možnost eliminovat jedince a
některé smečky, ale po čase už nezbude nic jiného,
než k plachosti donutit všechny. Je to třeba jako s
potkany. Tam, kde jim hrozí likvidace, tak jsou plaší
a žijí skrytě a kde jim nehrozí, tak se producírují
venku i ve dne. Kde je likvidace nepřetržitě, tak to
místo opustí a jdou tam, kde jim nehrozí. Toto už
věděli staří bačové, které na šelmu upozornil pes
a oni ji "vyprášili" kožich ptačími broky. Šelma si
pamatovala bolest a hledala si snazší kořist bez
rizika broků v kožichu. A když nepomohla brokovnice,
tak požádali poľovníka s kulovnicí a nebo to udělali
sami jednotnou střelou do brokovnice. Nikde se tím ale nechlubili a při absenci kamer, fotopastí a ochranářů
jim ani nic nehrozilo i už tehdy chráněných šelem. Já
ty bače z Kysůc ještě zažil, co měli v salaši na stěně
brokovnici a nikoliv psa "vlkodava", ale obyčejného
ořecha na vyštěkání vlků a medvědů. A neměli kolem
pastvin žádné ploty, jako v koncentráku pod napětím
a zakopané půl metru hluboko,jak doporučují ekomagoři.
Náklady na chov ovcí byl tak nízký, že bylo skopové
nejlevnějším masem a ovčí sýry taky. Brynza lidem
smrděla a dnes stojí majlant a ani není ta pravá k
sehnání. Jsou to většinou směsi s kravským mlékem,
ale laik to nepozná. Když pak dostane tu pravou,
tak se diví čímpak je cítit. Je mi dnes smutno, když
tam a v Beskydech vidím rozpadat se ty bývalé salaše
a louky zarůstat nálety kvůli ochraně pár šelem,
které požívají totální ochrany. Slováci už zmoudřeli a
doufám, že proškolil jejich ministr Macinku s Turkem,
jak se jim daří navracet šelmám plachost a časem možná
i návrat ovcí do hor na NEOPLOCENÉ pastviny jako jinde
ve světě, kde ty ovce "chrání" člověk se psem a PUŠKOU!
Odpovědět
Tabu byl člověk, domácí zvířata a lidské a hospodářské
stavby. Po bastardizaci šelem jejich totálním hájením
dochází ke ztrátě plachosti i s následky už nyní a hlavně v budoucnosti, kdy to už nebude o eliminaci
nějak hendikepovaných jedinců a jimi ovlivněných
smeček, ale bude to radikální "výuka" k plachosti.
To bude pláče při vybíjení celých smeček a nebo
místních populací, které zcela ztratí plachost.
Zatím je pořád ještě možnost eliminovat jedince a
některé smečky, ale po čase už nezbude nic jiného,
než k plachosti donutit všechny. Je to třeba jako s
potkany. Tam, kde jim hrozí likvidace, tak jsou plaší
a žijí skrytě a kde jim nehrozí, tak se producírují
venku i ve dne. Kde je likvidace nepřetržitě, tak to
místo opustí a jdou tam, kde jim nehrozí. Toto už
věděli staří bačové, které na šelmu upozornil pes
a oni ji "vyprášili" kožich ptačími broky. Šelma si
pamatovala bolest a hledala si snazší kořist bez
rizika broků v kožichu. A když nepomohla brokovnice,
tak požádali poľovníka s kulovnicí a nebo to udělali
sami jednotnou střelou do brokovnice. Nikde se tím ale nechlubili a při absenci kamer, fotopastí a ochranářů
jim ani nic nehrozilo i už tehdy chráněných šelem. Já
ty bače z Kysůc ještě zažil, co měli v salaši na stěně
brokovnici a nikoliv psa "vlkodava", ale obyčejného
ořecha na vyštěkání vlků a medvědů. A neměli kolem
pastvin žádné ploty, jako v koncentráku pod napětím
a zakopané půl metru hluboko,jak doporučují ekomagoři.
Náklady na chov ovcí byl tak nízký, že bylo skopové
nejlevnějším masem a ovčí sýry taky. Brynza lidem
smrděla a dnes stojí majlant a ani není ta pravá k
sehnání. Jsou to většinou směsi s kravským mlékem,
ale laik to nepozná. Když pak dostane tu pravou,
tak se diví čímpak je cítit. Je mi dnes smutno, když
tam a v Beskydech vidím rozpadat se ty bývalé salaše
a louky zarůstat nálety kvůli ochraně pár šelem,
které požívají totální ochrany. Slováci už zmoudřeli a
doufám, že proškolil jejich ministr Macinku s Turkem,
jak se jim daří navracet šelmám plachost a časem možná
i návrat ovcí do hor na NEOPLOCENÉ pastviny jako jinde
ve světě, kde ty ovce "chrání" člověk se psem a PUŠKOU!
ss
PE
Petr Elias
3.2.2026 12:12 Reaguje na Břetislav MachačekPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Ra
Radek
3.2.2026 14:49 Reaguje na Petr EliasAno ? vy jistě bude vědět proč v sousedním Rakousku neoplocují ovce , jsou mnohem restriktivnější vůči vlkům a respektují tradiční chovy ovcí a produkci sýru . Budu rád když mi to objasníte .
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
3.2.2026 16:06 Reaguje na RadekTen politruk vám neodpoví, protože si chtěl
do mne pouze kopnout a to mu stačí. On totiž neví, že jsem k jednomu z bačů pravidelně jezdil pro jeho sýry a na pokec večer při dobrém jídle a kořalce. Byl to
navíc bývalý partyzán, který odmítal lepší
život v dolině a miloval tu práci u ovcí.
V sezóně největšího dojení měl pomocníka
a oba jsem obdivoval, že neměli křeče v
prstech po podojení tolika ovcí. Hygienu
ale moc neřešili a vidět to dnes někteří
spotřebitelé, tak by si nic nekoupili. Já
to znal z Beskyd (Jablunkovsko) i z domova
a považoval jsem to za normální. Možná, že
i to mohou být dnes důvody poklesu chovů,
pokud jsou požadovány přísnější hygienické
předpisy, které nelze reálně na salaši splnit a když, tak za neúměrných nákladů.
Odpovědět
do mne pouze kopnout a to mu stačí. On totiž neví, že jsem k jednomu z bačů pravidelně jezdil pro jeho sýry a na pokec večer při dobrém jídle a kořalce. Byl to
navíc bývalý partyzán, který odmítal lepší
život v dolině a miloval tu práci u ovcí.
V sezóně největšího dojení měl pomocníka
a oba jsem obdivoval, že neměli křeče v
prstech po podojení tolika ovcí. Hygienu
ale moc neřešili a vidět to dnes někteří
spotřebitelé, tak by si nic nekoupili. Já
to znal z Beskyd (Jablunkovsko) i z domova
a považoval jsem to za normální. Možná, že
i to mohou být dnes důvody poklesu chovů,
pokud jsou požadovány přísnější hygienické
předpisy, které nelze reálně na salaši splnit a když, tak za neúměrných nákladů.
PE
Petr Elias
3.2.2026 16:39 Reaguje na Břetislav MachačekPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
PE
Petr Eliáš
4.2.2026 10:49 Reaguje na Petr EliasRedakci se zjevně nelíbí, když chci aby tento užvaněný zapšklý chlap, který chce kvůli nenávisti a třídnímu boji rušit kroužky dětem, osobně pak šel za těmi dětmi a jejich rodiči (otci) a pověděl jim o svém ,,dobrém,, skutku. A že bych mooooc rád viděl, jak dopadl, jak mu chlapi od rodin hezky poděkovali. :D
Odpovědět
PE
Petr Elias
3.2.2026 16:34 Reaguje na Radek:D 1. Samozřejmě že v Rakousku se v některých oblastech ovce oplocují; 2. Odhady vlčí populace jsou v ČR a Rakousku zhruba stejné; 3. Trh je v Rakousku úplně jiný než v ČR; 4. Rakousko není vůči vlkům restriktivnější. ;)
Odpovědět
Ra
Radek
3.2.2026 17:27 Reaguje na Petr EliasSamozřejmě že je to jinak , o ochraně a regulaci dnes rozhodují spolkové zemně , ty vydají povolení odstřelu vadného jedince v podstatě i hned ,to že probíhají na popud ochranářů soudní spory je fakt ale na ten sere bílej tesák , to už je po všem . Plotí v nížinách v horských oblastech ne .
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
4.2.2026 10:45 Reaguje na RadekJojo, ploty v Rakousku nejsou:
https://depositphotos.com/cz/photo/wooden-fence-for-sheep-zillertal-alps-austria-72843915.html
Ano, o odstřelu vlka rozhodují spolkové země, ale musí se řídit směrnicí EU stejně jako ČR.
Odpovědět
https://depositphotos.com/cz/photo/wooden-fence-for-sheep-zillertal-alps-austria-72843915.html
Ano, o odstřelu vlka rozhodují spolkové země, ale musí se řídit směrnicí EU stejně jako ČR.
Ra
Radek
4.2.2026 11:22 Reaguje na Petr Eliášaha , vaše komunikace už je mi jasná , taková typicky česky ochranářská .
Odpovědět
PE
Ra
Radek
4.2.2026 14:51 Reaguje na Petr EliášMužete si ty informace ověřit .
Ačkoliv Evropský soudní dvůr (ESD) v roce 2024 potvrdil, že plošný lov vlků zůstává zakázán, rakouské spolkové země (zejména Korutany, Salcbursko a Tyrolsko) pokračují ve vydávání nařízení o odstřelu pro konkrétní problematické jedince.
Pravidlo "rizikového vlka": Odstřel je povolen pouze tehdy, pokud vlk opakovaně překonává ochranná opatření (ploty) nebo se nebezpečně přibližuje k lidským sídlům.
Decentralizace: Každá spolková země má vlastní pravidla. Například Korutany i po rozsudku ESD nadále trvají na své cestě usnadněného odstřelu při napadení stád.
Změna statusu v EU: Rakouská vláda aktivně podporuje iniciativu za snížení ochrany vlka v rámci Bernské úmluvy, což by do budoucna mohlo umožnit regulovaný lov podobný lovu jelení zvěře.
Počty: V Rakousku je aktuálně potvrzeno 9 vlčích smeček (stav k roku 2025), přičemž většina se nachází v Dolním Rakousku (Waldviertel) a Korutanech.
Škody: V roce 2024 bylo nahlášeno přibližně 340 usmrcených hospodářských zvířat, což vedlo k dalšímu politickému tlaku na zjednodušení lovu.
Realita odstřelů: Jen v roce 2025 bylo v celém Rakousku legálně usmrceno minimálně 18 vlků na základě výjimek.
Odpovědět
Ačkoliv Evropský soudní dvůr (ESD) v roce 2024 potvrdil, že plošný lov vlků zůstává zakázán, rakouské spolkové země (zejména Korutany, Salcbursko a Tyrolsko) pokračují ve vydávání nařízení o odstřelu pro konkrétní problematické jedince.
Pravidlo "rizikového vlka": Odstřel je povolen pouze tehdy, pokud vlk opakovaně překonává ochranná opatření (ploty) nebo se nebezpečně přibližuje k lidským sídlům.
Decentralizace: Každá spolková země má vlastní pravidla. Například Korutany i po rozsudku ESD nadále trvají na své cestě usnadněného odstřelu při napadení stád.
Změna statusu v EU: Rakouská vláda aktivně podporuje iniciativu za snížení ochrany vlka v rámci Bernské úmluvy, což by do budoucna mohlo umožnit regulovaný lov podobný lovu jelení zvěře.
Počty: V Rakousku je aktuálně potvrzeno 9 vlčích smeček (stav k roku 2025), přičemž většina se nachází v Dolním Rakousku (Waldviertel) a Korutanech.
Škody: V roce 2024 bylo nahlášeno přibližně 340 usmrcených hospodářských zvířat, což vedlo k dalšímu politickému tlaku na zjednodušení lovu.
Realita odstřelů: Jen v roce 2025 bylo v celém Rakousku legálně usmrceno minimálně 18 vlků na základě výjimek.
Karel Zvářal
4.2.2026 17:20 Reaguje na RadekRakouský model bych doporučil i našim zákonodárcům, neb k redukci zákonitě jednou dojde. Smeček mají zlomeček našich, přitom (kvalitní!) zalesnění mnohem vyšší. Zkrátka vlci jsou a budou, ale pod kontrolou.
Odpovědět
Ra
Radek
4.2.2026 10:16 Reaguje na Petr EliasV Rakousku jde o životní prostředí , oni dobře ví že pokud upřednostní vlka před pasáčkem , pak přijdou rozmanitost chceteli biodiverzitu kterou mají díky pasení ovcí . Jim jde o ochranu přírody jako celku (ne jako u nás kdy se chrání pouze vybraná část na ukor druhé ) Tak raději povolí zabití pár vlků . Trh z tím nemá nic společného .
Odpovědět
ss
EB
Emil Bernardy
4.2.2026 13:52 Reaguje na RadekPane Radku,plašení predátorů nic neřeší.Žrát potřebují tak si potravu najdou jinde.Regulace stavů je nutná.
Odpovědět
Ra
Radek
4.2.2026 14:22 Reaguje na Emil BernardyJá nikde píšu o plašení , jsem zastánce regulece vadných jedinců podobně jako je to v Rakousku , vlk jak jedno vleze k ovcím tak už se pak pořád jen vrací , je to jeho přirozené chování , jednoduchá kořist
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
3.2.2026 16:16Vzhledem k tomu, že "vlci" existující na našem území, mají vysoký podíl psí krve (a ne jen těch 50 jako československý vlčák), má tato zpráva nulovou relevanci vůči nebezpečnosti těchto zvířat pro chovy i lidi samotné. Nehledě k tomu, že i českoslovenští vlčáci pozabíjeli řadu lidí, kteří se snažili utéct z komunistického "ráje".
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
4.2.2026 14:08 Reaguje na Jan ŠimůnekTak tomu není.Měl jsem tu čest se potkávat a hovořit s p.Karlem Hartlem který byl "otcem"československého vlčáka,ČV.Také ty pejsky znám,i Saarlosovy vlčáky.Chovali jsme vlky v zajetí.Vlk se se psem dobrovolně nepáří.Psa zabije.Viděl jsem to jen na foto a filmu,ale hovořil jsem s lidmi kteří to dělali.Je to nesnadné tyto spářit.ČV jsou především plaší.Ti nikoho nepozabíjeli.PS používala NO.Ti mrtví byli samozřejmě zastřeleni.Ale to sem nepatří.Dodnes jsou mezi námi takoví kteří jsou na toto hrdi,jsme i takoví.Podíl vlčí krve jsem si teď našel na Wiki je cca 6,5%,tak nějak jsem si to pamatoval.Šílení italští ekoloogové se vyplakali zákaz ČV kvůli možnému páření s vlky,ale to je opravdu pitomost,asi vítězná...
Co jsem znal pár chovatelů,jsou organizovaní na Slovensku,asi vše.
Odpovědět
Co jsem znal pár chovatelů,jsou organizovaní na Slovensku,asi vše.
PN
Petr Novotný
3.2.2026 23:58československý vlčák neuloví zdravou srnu. Musí být nejméně 3 aby si srnu nadehnaly. Jinak srna uteče. Podle mě tu srnu srazilo auto a ten pes jí dodělal, proto byla u té silnice. Jinak není důvod , aby srny lovily vlci a myslet si že myslivci neumí zredukovat počty zvěře je nesmysl. Když máte 100 můžete ročně ulovit 1/10 toho když jich máte 1000, takže myslivci udržují vysoké stavy zvěře , aby mohli hodně lovit. Škody v lesích neplatí, takže je jim to jedno.
Odpovědět
Ra
Radek
4.2.2026 07:13 Reaguje na Petr NovotnýVyhláška 55/1999 Sb. Podle této vyhlášky platí myslivci lesní škody , mnohdy zaplatí škody na poškozených jedincích (cápej stromy) ty potom při probírce majitel vyřeže , takže tam žádné škody v podstatě nebyli . Myslivci plní plán lovu , ten jim dnes určují majitelé pozemků zjednodušeně řečeno .
Nějak mi nesedí vaše tvrzení že myslivci udržují vysoké . stavy zvěře aby mohli hodně lovit . Pokud by ti vaši myslivci hodně lovili nemohli by být u vás vysoké stavy zvěře , nemyslíte
Odpovědět
Nějak mi nesedí vaše tvrzení že myslivci udržují vysoké . stavy zvěře aby mohli hodně lovit . Pokud by ti vaši myslivci hodně lovili nemohli by být u vás vysoké stavy zvěře , nemyslíte
JŠ
Jan Šimůnek
4.2.2026 09:33to Radek 4.2.2026 07:13
Skutečně to funguje. Budete-li mít (s trochou zjednodušení) 50 srn na hektar a můžete za rok ulovit 10 %, aby se stačily domnožit, je to 5 kusů. Budete-li jich tam mít 500, bude těch 10 % 50 ročně ulovených zvířat.
Odpovědět
Skutečně to funguje. Budete-li mít (s trochou zjednodušení) 50 srn na hektar a můžete za rok ulovit 10 %, aby se stačily domnožit, je to 5 kusů. Budete-li jich tam mít 500, bude těch 10 % 50 ročně ulovených zvířat.
Ra
Ra
Radek
4.2.2026 10:13 Reaguje na RadekV mysliveckém plánování se běžně plánuje cca 40 % s tím že je lov rozdělený do věkových tříd a pohlaví .
V dnešní době kdy se loví u spárkaté zvěře do věku 2 let celoročně bez omezení pohlaví ,běžně je povolen lov v noci za použití noktovizorů (já s tím nesouzním ) prostě nevím kde by měli z povolením lovu problémy . U splnění plánu je to samozřejmě jiné .
Odpovědět
V dnešní době kdy se loví u spárkaté zvěře do věku 2 let celoročně bez omezení pohlaví ,běžně je povolen lov v noci za použití noktovizorů (já s tím nesouzním ) prostě nevím kde by měli z povolením lovu problémy . U splnění plánu je to samozřejmě jiné .
BM
Břetislav Machaček
4.2.2026 15:04 Reaguje na Jan ŠimůnekV mém okolí "uloví" nejvíc zvěře auta a vlaky a pro myslivce
toho už moc nezbývá. Něco po nehodách zužitkují, ale většina
končí v žaludcích predátorů a mrchožroutů a nebo je zužitkuje
hmyz. Někde tak tomu možná není, ale ví se o všech zvířatech
uhynulých třeba až několik hodin po nehodě někde v křoví?
Hospodář MS tak plán lovu automaticky ponižuje o ty ztráty
a co až se tu usídlí vlčí smečka, která tu zvěř nemusí pouze
lovit, ale může je vyhnat z honitby. Každý víme, že na to
stačí třeba pejskaři a sportovci běhající po lese s čelovkami
i v noci. K tomu je třeba přidat ochranáře hledající kompro
na myslivce, jak šmejdí se svými psy kolem krmelců a v okolí
posedů a slanisk.
Odpovědět
toho už moc nezbývá. Něco po nehodách zužitkují, ale většina
končí v žaludcích predátorů a mrchožroutů a nebo je zužitkuje
hmyz. Někde tak tomu možná není, ale ví se o všech zvířatech
uhynulých třeba až několik hodin po nehodě někde v křoví?
Hospodář MS tak plán lovu automaticky ponižuje o ty ztráty
a co až se tu usídlí vlčí smečka, která tu zvěř nemusí pouze
lovit, ale může je vyhnat z honitby. Každý víme, že na to
stačí třeba pejskaři a sportovci běhající po lese s čelovkami
i v noci. K tomu je třeba přidat ochranáře hledající kompro
na myslivce, jak šmejdí se svými psy kolem krmelců a v okolí
posedů a slanisk.
JŠ
Jan Šimůnek
4.2.2026 17:54Pane Bernardy, v roce 1990 se protřásal veřejně případ, kdy psi pohraničníků uštvali a roztrhali jednoho uprchlíka, pár metrů od rakouské hranice. A byli na to svědci i z toho Rakouska.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
5.2.2026 07:30 Reaguje na Jan ŠimůnekO tom nevím,psi zabili mnoho lidí .Zvířata nejsou plyšáci. Určitě to nebyli ČV,v armádě nesloužili.A v r.1990 veřejně přetřásaný případ ....to byla kvasná doba a není to nedávno.Cca 10 let zpět u nás málem zabil chlapce který vniknul do objektu strážní pes,NO.Díky policistovi se ho podařilo zachránit.Toho psa jsem znal,ovladatelný.Ale řeč byla o vlcích a jejich křížencích.
Odpovědět
Ra
Radek
5.2.2026 08:19 Reaguje na Emil BernardyV roce 1955 začal v pohraniční stráži vědecký experiment křížení německého ovčáka a karpatské vlčice. Vlčice Brita: Zakladatelka celého plemene. Byla odchycena v karpatských lesích a převezena do Libějovic. Byla velmi agresivní a plachá.
Pes César z Březového háje: Německý ovčák (NO), který byl vybrán pro svou klidnou a vyrovnanou povahu.
První pokusy o krytí v roce 1957 selhaly, protože Brita psa napadala. Úspěch přišel až 26. května 1958, kdy se narodila první generace kříženců (F1).
Další zakládající linie
Aby se zamezilo příbuzenské plemenitbě a plemeno se ustálilo, byly postupně do chovu přidány další vlčí linie:
Vlčice Brita + NO César: První linie (1958).
Vlčice Brita + NO Kurt z Václavky: Druhá linie (kříženci narozeni 1960).
Vlk Argo + fena NO Astra z Hartlova dvora: Třetí linie, která vznikla v roce 1968 v Malackách. Argo byl vlk, který vykazoval neobvykle mírnou povahu.
Vlk Šarik + kříženka Xela (F3): Linie v Libějovicích v 70. letech.
Vlčice Lady + NO Bojar v派mperka: Poslední přilití vlčí krve v roce 1983.
Vývoj zvířat: Od plachosti k poslušnosti
Experiment ukázal, že biologie vlka je v první generaci (F1) dominantní:
Generace F1: Byla téměř nevycvičitelná pro běžnou službu. Zvířata byla extrémně plachá, měla strach z lidí a hluku, ale disponovala neuvěřitelnou vytrvalostí.
Generace F2 a F3: Zde se již začala projevovat cvičitelnost. Ukázalo se, že pokud se štěně odebere od matky velmi brzy (socializace), dokáže si vytvořit silnou vazbu na člověka.
Generace F4: Tito jedinci již byli v 70. letech zařazováni do běžného výkonu u Pohraniční stráže, i když vyžadovali zkušenější psovody než klasičtí ovčáci.
Zásadní zlom: Uznání plemene
Cesta k uznání nebyla snadná. Armáda projekt několikrát téměř zastavila.
1982: Československý vlčák byl uznán tehdejším svazem chovatelů jako národní plemeno.
1989: Mezinárodní kynologická federace (FCI) plemeno předběžně uznala (definitivně pak v roce 1999).
Podíl vlčí krve u dnešních ČSV je teoreticky kolem 6–10 %, ale díky selekci si plemeno zachovalo vizuální podobu vlka na téměř 100 %.
Odpovědět
Pes César z Březového háje: Německý ovčák (NO), který byl vybrán pro svou klidnou a vyrovnanou povahu.
První pokusy o krytí v roce 1957 selhaly, protože Brita psa napadala. Úspěch přišel až 26. května 1958, kdy se narodila první generace kříženců (F1).
Další zakládající linie
Aby se zamezilo příbuzenské plemenitbě a plemeno se ustálilo, byly postupně do chovu přidány další vlčí linie:
Vlčice Brita + NO César: První linie (1958).
Vlčice Brita + NO Kurt z Václavky: Druhá linie (kříženci narozeni 1960).
Vlk Argo + fena NO Astra z Hartlova dvora: Třetí linie, která vznikla v roce 1968 v Malackách. Argo byl vlk, který vykazoval neobvykle mírnou povahu.
Vlk Šarik + kříženka Xela (F3): Linie v Libějovicích v 70. letech.
Vlčice Lady + NO Bojar v派mperka: Poslední přilití vlčí krve v roce 1983.
Vývoj zvířat: Od plachosti k poslušnosti
Experiment ukázal, že biologie vlka je v první generaci (F1) dominantní:
Generace F1: Byla téměř nevycvičitelná pro běžnou službu. Zvířata byla extrémně plachá, měla strach z lidí a hluku, ale disponovala neuvěřitelnou vytrvalostí.
Generace F2 a F3: Zde se již začala projevovat cvičitelnost. Ukázalo se, že pokud se štěně odebere od matky velmi brzy (socializace), dokáže si vytvořit silnou vazbu na člověka.
Generace F4: Tito jedinci již byli v 70. letech zařazováni do běžného výkonu u Pohraniční stráže, i když vyžadovali zkušenější psovody než klasičtí ovčáci.
Zásadní zlom: Uznání plemene
Cesta k uznání nebyla snadná. Armáda projekt několikrát téměř zastavila.
1982: Československý vlčák byl uznán tehdejším svazem chovatelů jako národní plemeno.
1989: Mezinárodní kynologická federace (FCI) plemeno předběžně uznala (definitivně pak v roce 1999).
Podíl vlčí krve u dnešních ČSV je teoreticky kolem 6–10 %, ale díky selekci si plemeno zachovalo vizuální podobu vlka na téměř 100 %.
Ra
Radek
5.2.2026 08:23 Reaguje na RadekExperiment zahájil plukovník Ing. Karel Hartl v chovné stanici v Libějovicích. Chtěl zjistit, zda lze křížením zlepšit odolnost, vytrvalost a smysly psů používaných k ostraze hranic v tehdejším Československu.
Bylo prokázáno, že:
Měli fenomenální orientační smysl a vytrvalost.
Byli odolnější vůči mrazu i horku.
Jejich smysly (sluch a čich) byly mnohem ostřejší než u čistokrevných psů.
Proč se v armádě "neuchytili" masově?
I když v armádě sloužili, narazilo se na zásadní rozdíl v psychice. Zatímco německý ovčák je "stroj na rozkazy", ČSV si zachoval vlkem podmíněnou nezávislost a silnou vazbu na smečku (rodinu).
Fixace na psovoda: V armádě se psovodi často střídali (vojáci základní služby odcházeli do civilu). ČSV se s novým psovodem těžko sžíval, což bylo pro armádní systém nepraktické.
Samostatné myšlení: V situacích, kde ovčák slepě poslechl, vlčák vyhodnocoval, zda mu to dává smysl .
Odpovědět
Bylo prokázáno, že:
Měli fenomenální orientační smysl a vytrvalost.
Byli odolnější vůči mrazu i horku.
Jejich smysly (sluch a čich) byly mnohem ostřejší než u čistokrevných psů.
Proč se v armádě "neuchytili" masově?
I když v armádě sloužili, narazilo se na zásadní rozdíl v psychice. Zatímco německý ovčák je "stroj na rozkazy", ČSV si zachoval vlkem podmíněnou nezávislost a silnou vazbu na smečku (rodinu).
Fixace na psovoda: V armádě se psovodi často střídali (vojáci základní služby odcházeli do civilu). ČSV se s novým psovodem těžko sžíval, což bylo pro armádní systém nepraktické.
Samostatné myšlení: V situacích, kde ovčák slepě poslechl, vlčák vyhodnocoval, zda mu to dává smysl .
BM
Břetislav Machaček
5.2.2026 10:27 Reaguje na RadekPoprvé jsem měl co do činění s fenou ČSV v roce
1983, když si s ní nevěděla rady dcera mého
spolupracovníka a já byl dočasně bez NO. Byla to asi ještě linie s velkým podílem vlčí krve
a po tříměsíčním výcviku byl u dvouletého
zvířete výsledek takový, jako u NO za 14 dnů.
Fenu jsem jim vrátil a doporučil její výcvik
na cvičáku, což slečna odmítla a fena nakonec
skončila tragicky po útěku pod koly auta. Já
už měl totiž zamluvené štěně NO a tak jsem to
s tou "vlčicí" vzdal. Nyní má soused už 6 let
starou fenu ČSV a ta je už asi z línie s
velkým podílem psí krve. Je kamarádská k lidem
a dokonce k některým psům, což u té někdejší
vlčice byl problém. Je vidět obrovský rozdíl
povahy, pudů, ale i postavy. Ta prvá byla
silně osvalená, šlachovitá a štíhlá. Ta druhá
je zavalitější, má kratší nohy a je línější,
než ta vytrvalá vlčice, jak jsem ji říkal.
Pro výcvik ale považuji za lepší NO , než
ty experimenty s ČSV. Pro služební účely je
vidím jako problematické a jako další slepou uličku. Bohužel i u NO už není kladen důraz
na využitelnost ke služebním účelům a je
kladen větší důraz na vizáž a průkaz původu.
Ty tam jsou ta "monstra" z hranic jak svojí
velikostí, tak i vytrvalostí a začínají být
standardem o čtvrtinu až třetinu menší psi.
Můj poslední NO měl průkaz původu po předcích ověnčených tituly s výstav a byl o třetinu
menší, než mí NO pocházející ještě z chovů
u PS. Na ty "monstra" nezapomenu, jako hrůzu
vzbuzovali u lumpů a jaký respekt z nich ti
lumpi měli. To byli páni psi a nikoliv ti
"výstavní" gaučáci s rodokmeny.
Odpovědět
1983, když si s ní nevěděla rady dcera mého
spolupracovníka a já byl dočasně bez NO. Byla to asi ještě linie s velkým podílem vlčí krve
a po tříměsíčním výcviku byl u dvouletého
zvířete výsledek takový, jako u NO za 14 dnů.
Fenu jsem jim vrátil a doporučil její výcvik
na cvičáku, což slečna odmítla a fena nakonec
skončila tragicky po útěku pod koly auta. Já
už měl totiž zamluvené štěně NO a tak jsem to
s tou "vlčicí" vzdal. Nyní má soused už 6 let
starou fenu ČSV a ta je už asi z línie s
velkým podílem psí krve. Je kamarádská k lidem
a dokonce k některým psům, což u té někdejší
vlčice byl problém. Je vidět obrovský rozdíl
povahy, pudů, ale i postavy. Ta prvá byla
silně osvalená, šlachovitá a štíhlá. Ta druhá
je zavalitější, má kratší nohy a je línější,
než ta vytrvalá vlčice, jak jsem ji říkal.
Pro výcvik ale považuji za lepší NO , než
ty experimenty s ČSV. Pro služební účely je
vidím jako problematické a jako další slepou uličku. Bohužel i u NO už není kladen důraz
na využitelnost ke služebním účelům a je
kladen větší důraz na vizáž a průkaz původu.
Ty tam jsou ta "monstra" z hranic jak svojí
velikostí, tak i vytrvalostí a začínají být
standardem o čtvrtinu až třetinu menší psi.
Můj poslední NO měl průkaz původu po předcích ověnčených tituly s výstav a byl o třetinu
menší, než mí NO pocházející ještě z chovů
u PS. Na ty "monstra" nezapomenu, jako hrůzu
vzbuzovali u lumpů a jaký respekt z nich ti
lumpi měli. To byli páni psi a nikoliv ti
"výstavní" gaučáci s rodokmeny.
EB
Emil Bernardy
6.2.2026 07:31 Reaguje na Břetislav MachačekČV a NO nelze srovnávat,to je jasné.Je to pro fandy.Tehdy jim šlo o fyzickou zdatnost.
No a teď mě hryže nohu židle opět tříměsíční fenka NO....a tak já zas v tom lítám.
Odpovědět
No a teď mě hryže nohu židle opět tříměsíční fenka NO....a tak já zas v tom lítám.
EB
Emil Bernardy
6.2.2026 07:26 Reaguje na RadekPane Radku,já jsem mezi chovateli,i ČV.S panem Hartlem jsem se se několikrát potkal,pro chovatele už asi byl ikona.Řekněme že jak to vše bylo znám i od něj z vyprávění.Křížení vlka a NO se povedlo i mnohem později.Jen nevím proč o ČV píšete v minulém čase.Nejsou to psi pro každého.
Odpovědět
Ra
Radek
6.2.2026 08:03 Reaguje na Emil BernardyJá jen stáhnul fakta jak to bylo z armádou a ČV , znám je vím že potřebují VUDCE ne pána . Divím se že dnes nejsou u profíků , nevím proč to berete jako že píšu o minulosti , nakonec je tento článek o ČSV i z fotkou :-)
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
7.2.2026 09:11 Reaguje na RadekŠpatně se cvičí.Jistě víte že plemena mají různě vyvinutý lovecký pud,tedy vrahouni více,či méně.My dnes jen NO protože máme i kočky.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
7.2.2026 09:18 Reaguje na RadekJo a v nějakém filmu jsou záběry s vlkem.Taťka se synem oblečeni v kůži s naší tehdy asi roční vlčicí na louce za vesnicí.Do čeho to bylo nevím.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
6.2.2026 14:16Pane Bernardy, ke křížení vlka a psa dochází i spontánně. Popisují to nejen dobrodružné romány z dalekého severu, ale i např. Brehm.
Geneticky je vlk v podstatě jen jedním z mnoha psích plemen. Liší se akorát chováním.
A co je zajímavé,: Když zdivočí psi tam, kde jsou vlci, tak převezmou jejich vzorce chování. Když zdivočí tam, kde žádní vlci nejsou, vygenerují si chování naprosto odlišné.
Odpovědět
Geneticky je vlk v podstatě jen jedním z mnoha psích plemen. Liší se akorát chováním.
A co je zajímavé,: Když zdivočí psi tam, kde jsou vlci, tak převezmou jejich vzorce chování. Když zdivočí tam, kde žádní vlci nejsou, vygenerují si chování naprosto odlišné.
EB
Emil Bernardy
7.2.2026 09:08 Reaguje na Jan ŠimůnekNojo,ale nám to povídal pan Hartl jak se to dařilo či ne.I vlčice psa zabila.Hárající při pokusu o krytí.Já skoro 15 let s vlky a kříženci žil.Máte to asi prostudované.To je málo.
Odpovědět
