Sucho v lesích má jiný vývoj než na polích
Výsledky dlouhodobých měření v řadě lesních povodí ukazují, že trend zvyšování teplot i při relativně setrvalých srážkách vede k většímu výparu, a tím i k vyššímu riziku sucha a nižším odtokům vody z lesních povodí. Problémem jsou i teplá zimní období a snižující se zásoba vody ve sněhové pokrývce. Přitom vývoj sucha v lesích a jeho vliv na dřeviny je poměrně specifický a odlišuje se od běžně používaného meteorologického či zemědělského sucha.
Různé druhy dřevin mají odlišné strategie pro nakládání s vodou v ekosystémech, které se ale mohou odlišovat i podle aktuální dostupnosti vody v půdě. Nejvíce informací je v našich podmínkách dostupných pro smrk a buk, chování ostatních dřevin není dostatečně zpracováno. Fungování hydrologické bilance lesa je zásadní i pro doplňování zásob podzemní vody.
Přednesené příspěvky jasně ukázaly, že mezi vědeckými institucemi, ať již to jsou univerzity, či výzkumné ústavy, existuje množství datových podkladů, které by bylo vhodné sdílet, společně zpracovávat a interpretovat. Pozornost byla věnována rovněž roli mrtvého dřeva a mechového patra v hydrologickém cyklu či vlivu štěpkování těžebních zbytků na vodní režim lesních půd, zdravotní stav dřevin a ujímání výsadeb.
Rozsáhlá diskuse byla vedena rovněž o erozi lesních půd, která obvykle vzniká formou rýh v oblastech pohybu lesnické mechanizace po přívalových srážkách, a také o možnostech, jak jí čelit vhodným trasováním cestní sítě a realizací technických opatření i jak nejlépe vzniklé erozní rýhy asanovat. Příklady aktivit zaměřených na revitalizaci rašelinišť, zadržování vody v krajině i možnosti předcházení erozním událostem prezentovali zástupci Národního parku Šumava, Vojenských lesů a statků, Národního lesnického centra Zvolen i společnosti Aqua Terra Inova.
Praktické zkušenosti byly dále diskutovány i v rámci exkurze, která vedla na lesní majetky Biskupství ostravsko-opavského (Lesní správa Vrbno), kde probíhá hydrologický monitoring VÚLHM ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem.
Konference byla organizována v rámci projektu Národní agentury pro zemědělský výzkum QL24010054 „Dopady klimatické změny na malá lesní povodí a možnost jejich zmírnění prostřednictvím lesnického managementu a vodohospodářských opatření“.
reklama
Dále čtěte |
Opatření proti suchu podle STAN narážejí na vlastnické vztahy i zájmy zemědělců
Národní koalice pro boj se suchem by se měla znovu sejít ve středu
Vranovská přehrada kvůli suchu omezila odtok na mimořádné minimumOnline diskuse
Všechny komentáře (1)
Břetislav Machaček
25.10.2026 10:23pole a na pole zarostlé už 20 let březovým náletem. Na poli byť osetém
zeleným hnojením bylo evidentně sucho, ale v náletovém lese rostly houby
v zeleném mechu a kapradí, které stejně jako mech potřebuje vlhko a taky
zastínění. Jak je možné, že na stejné půdě je někde vlhko a jinde sucho?
Ono to zastínění brzdí odpar i když vodu odpařují i ty stromy. Ty ale umí
čerpat vodu i z větší hloubky, než to zelené hnojení a na povrchu ji je
potom dost i pro houby, mech a kapradiny. Na méně zarostlých okrajích ale
byla situace jiná. Tak už nebyl stín takový, aby tam žily mechy a kapradí
a zbyla tam suchá tráva. Takže za sucha se jinak chová pole, louka, řídký
světlý les a les hustý a stinný na zcela stejné půdě a podloží. Je to
poznatek z praxe a nikoliv nějaké teoretizování. Pokud se les nedostane
do kondice v jaké byl, když byl hustý a stinný se stromy schopnými najít
si vodu hlouběji, než u povrchu, tak bude suchý. Mladé stromy s plytkými kořeny mají k dispozici pouze tu vodu těsně pod povrchem a ta se bez zastínění více ohřívá a zvyšuje se i ten odpar. Zanedbáním prevence se z hustých stinných lesů s mechem a kapradím staly sice zalesněné, ale suché
a taky o mnoho teplejší plochy s větším odparem. Bude trvat pár desetiletí, než se stanou těmi stinnými hluboko kořenícími lesy ve kterých zbude voda
i pro rostliny na povrchu.
Můj kamarád rogalista si nyní pochvaluje ty obrovské vykácené plochy lesů,
kde nalézá teplé stoupavé proudy i tam, kde se kdysi propadal nad studenými
vzrostlými lesy. Pochvaluje si i solární parky a průmyslové zóny, které
ho doslova vystřelí nahoru. Je jasně vidět kde se nově vytvořily stoupavé
proudy vzduchu a pokud mi chce někdo tvrdit, že to nemá vliv i na srážky, tak pošlu někam. Polí naopak ubylo a ty ho "nevystřelují" nahoru tak, jako
ty solární a průmyslové parky. To je nové zlo včetně dalších dálnic, cest
a jiných asfaltových a betonových ploch. A to už nehovořím o satelitních
sídlištích, kde je pro každé auto každého člena rodiny dlážděné parkovací
místo a domky se staví do plochy místo do výšky. Je to nehorázné plýtvání
půdou a zvyšování vyzařování odraženého slunečního tepla. Těch tepelných
ostrovů neustále přibývá, ale tato chyba se svaluje na zemědělce, kteří
hospodaří na stále menší výměře než kdysi, kdy ty problémy nebyly. Ono
zemědělců je stále méně a méně a neumí se bránit tak dobře jako praví
viníci ohřívání atmosféry.
