https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/tak-maly-a-tak-obavany-lykozrout-smrkovy
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tak malý a tak obávaný – lýkožrout smrkový

22.10.2009 13:28 | PRAHA (Ekolist.cz)
Na smrku žije kolem 20 druhů kůrovců, ale jen asi šest jich dokáže lesníkům způsobovat vrásky na čele. Nejobávanějším je právě lýkožrout smrkový. Snad o žádném jiném druhu škodícím v lesích toho nebylo napsáno více. Přesto jsou některé stránky jeho života, zejména schopnost doletu, stále nejasné.
 

Kůrovcový požerek
Lýkožrout smrkový je ve své podstatě jen druhotný škůdce. Při velkém přemnožení však může napadnout a zahubit i stromy zdravé. Na snímku kůrovcový požerek.
Foto: Vik Nanda/Flickr.com

Lýkožrout smrkový je ve své podstatě druhotný škůdce. To znamená, že za normálních okolností napadá pouze oslabené starší stromy, jaké se vyskytují například na okrajích holin, na příliš osluněných místech nebo stromy, které mají poškozené kořeny. „Při velkém přemnožení však může napadnout a zahubit i stromy zdravé. Pak může způsobit v hospodářských lesích velké škody,“ vysvětluje příčiny zmiňovaných obav Jiří Zelený z Biologického centra AV ČR.

Lýkožrout versus strom

„Zcela zdravý strom se slabšímu napadení menším počtem kůrovců ubrání tím, že je zalije pryskyřicí,“ pokračuje Zelený. „Dochází však k jeho oslabení. Opakované napadení pak může strom zahubit.“

„Lýkožrout potřebuje ke svému vývoji překonat odpor stromu, je to doslova buď, a nebo. Ale pokud kůrovec strom úspěšně napadne, strom odumírá. Takto hubí nejprve jednotlivé stromy, pak skupinky stromů a následně celé porosty. Protože má v teplých letech i tři generace do roka, přičemž každá další je cca 3 - 10 krát početnější než ta předchozí, jde tento proces velmi rychle,“ doplňuje informace Ladislav Půlpán ze státního podniku Lesy ČR.

Kůrovec je často spojován s další lesnickou černou můrou – polomem. „Po polomech je ideální situace pro přemnožení kůrovce, protože vyvrácené a zlomené stromy se „nebrání“, vysvětluje Radomír Mrkva z Ústavu ochrany lesů a myslivosti Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně.

Čerstvě napadený strom se pozná podle drobných pilinek, tzv. „drtinek“, které kůrovci hlodající chodbu vyhazují ven, a které se pak zachycují na kůře nebo leží okolo kmene. Pokud je kmen napaden až dolů, jsou vidět i závrty, kterými do kmenu pronikli samci.

„Barevné změny jehličí a oloupávání kůry je bohužel již obvykle pozdním signálem. V té době již brouci opouštějí strom. Napadení také někdy poznáme podle výronů pryskyřice a malých pryskyřičných hrudek u závrtů brouka. To ale pouze u stromů, které jsou schopny alespoň zpočátku „bojovat“. Ostatně podle toho také poznáme, jak na tom je les se zdravím,“ tvrdí Mrkva.

Kam až brouček doletí

Zatímco o tomto životním cyklu lýkožrouta se ví poměrně dost, méně jisti si jsou odborníci ohledně jeho šíření a délky doletu. „Informace jsou sporné, a to, co bylo publikováno, často neodpovídá realitě. Například často uváděný aktivní dolet do 800 - 1000 metrů je zcela jistě podhodnocený,“ říká Petr Doležal z Biologického centra AV ČR. Letové možnosti kůrovců navíc ovlivňují i zcela specifické podmínky, jakými je vzdušné proudění během rojení nebo vzestupné teplé proudy.

Trojmezenský prales na Šumavě
„Přes 50 % brouků napadá stromy do 40 metrů, do 500 metrů létá 98 % brouků. To je také vzdálenost, která se pokládá za dostatečnou ochrannou vzdálenost před napadením kůrovcem,“ uvedl Zelený. Na snímku Trojmezenský prales na Šumavě, který byl v roce 1999 zasažen kůrovcovou kalamitou.
Foto: Zdeňka Vítková/Ekolist.cz

Nicméně se zdá - byť existují výjimky -, že kůrovci mají snahu napadnout co nejbližší potravní zdroj. „Přes 50 % brouků napadá stromy do 40 metrů, do 500 metrů létá 98 % brouků. To je také vzdálenost, která se pokládá za dostatečnou ochrannou vzdálenost před napadením kůrovcem,“ uvedl Zelený.

Chyťte lýkožrouta!

V hospodářských lesích se kůrovcovým kalamitám předchází včasným odstraňováním ležících polomů a případně i jednotlivých stromů, které byly v důsledku oslabení napadeny nastojato. „Hlavním předpokladem je ale dohledání a včasný odvoz a odkornění stromů s kůrovcem pod kůrou, ne souší, které již kůrovec opustil. Jejich asanací už nic zachránit nejde,“ upozorňuje Půlpán.

Jako další ochranná opatření jsou používány lapáky, otrávené lapáky nebo feromonové lapače. Lapák je v podstatě pokácený strom, často též odvětvený a větvemi přikrytý, který je záměrně dočasně ponechaný v lese. Tato metoda se používá už asi 200 let a její úspěšnost závisí na době její přípravy a dalších faktorech. Novější metodou, používanou od 80. let 20. století, je instalace feromonových lapačů.

Na posledně zmiňovanou metodu se ale někteří odborníci dívají skepticky a považují je spíše za monitorovací opatření. „O účinnosti feromonových lapačů se vedou diskuze. Odhaduje se, že účinnost je od optimistických 30 procent až po pesimistická 2 procenta. Ale i kdyby platila horní hranice, je to málo,“ říká Petr Doležal a dodává, že u lapáků je situace o něco lepší.

Na odvrácenou stranu feromonových lapačů, insekticidů a dalších podobných opatření upozorňuje Zelený: „Bohužel jsou velmi účinná nejen na kůrovce, ale i na jejich přirozené nepřátele, na predátory, parazitoidy, entomopatogenní houby. Obvykle jsou tak přirození regulátoři kůrovce ničeni důsledněji, než sám kůrovec. Proto se mohou opatření proti kůrovci provádět jen v hospodářských lesích, v žádném případě ne v I. zónách národních parků, kde mají probíhat přirozené procesy s ochranou všech složek ekosystému včetně kůrovce.“

Více informací o životním cyklu lýkožrouta smrkového včetně fotografií najdete na stránkách NP Šumava.

Jarní rojení lýkožrouta smrkového začíná koncem dubna a v květnu, letní rojení probíhá od konce června do začátku srpna. Samičky nakladou až kolem 100 vajíček, v některých případech kladou vajíčka do více stromů. Celý vývoj od vajíčka do dospělce proběhne asi za 6 – 10 týdnů v závislosti na teplotě (za chladného počasí se může vývoj až na měsíc téměř zastavit). Dospělí brouci mohou po vylétnutí z jednoho stromu napadnout dalších 5 – 8 stromů.

Lýkožrout má schopnost reagovat na čichové podněty. Této vlastnosti využívá například během vyhledávání vhodného stromu nebo k dorozumívání se. Lýkožrouti se pomocí vylučování speciálních látek (tzv. agregačních feromonů), mohou například vzájemně informovat o úspěšném obsazení stromu.

Zdeňka Vítková
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (1)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LS

Lenka Skočilová

23.9.2016 10:29
Dobrý den, jen by mě zajímalo, jak vypadá kůrovec. Na http://www.homezin.cz/media/jak-se-pozna-kurovec jsem se dočetla, že příznakem napadení kůrovcem je odlupování kůry. Mám na zahradě švestku, která začala hrozně chřadnout a odlupuje se jí kůra. Taky je pokrytá pryskyřicí. Dá se nějak strom zachránit? Jak zabránit k tomu, aby v případě přítomnosti kůrovce nenapadl i další stromy?
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist