V novém červeném seznamu hub je dvakrát více ohrožených druhů. I díky objevům těch vzácných
„Shodou okolností je tomu letos 100 let, kdy jeden z prvních českých vizionářů ochrany přírody Jan Svatopluk Procházka u nás jako první zformuloval myšlenku potřeby ochrany hub. I tak po dlouhá desetiletí stály na okraji hlavního proudu snah o ochranu přírody a do popředí se ochrana hub začala dostávat až během sedmdesátých let 20. století, kdy vlivem průmyslového znečištění začaly nápadně ustupovat i mnohé dříve běžné druhy hub,“ upozorňuje Lucie Zíbarová, mykoložka a jedna z editorek nového červeného seznamu.
„Bohužel, ještě dnes řada lidí pohlíží na houby v lepším případě jako na poživatinu nebo v tom horším jako na nebezpečné škůdce. Neuvědomují si, jakou mají v ekosystému nezastupitelnou roli. Hrají zásadní úlohu např. při zajištění koloběhu živin v přírodě nebo jako symbiotičtí partneři téměř všech rostlin,“ dodává Tereza Tejklová, další z editorů.
Na hodnocení se podílel 20členný tým profesionálních i amatérských mykologů. Data o nálezech byla získána z muzejních a institucionálních herbářů, veřejných i neveřejných databází a ze záznamů terénních mykologů a dalších jednotlivců.
„Shromáždili jsme celkem 77 228 údajů nejen od odborných institucí, ale nesmírně nás potěšilo, že se zapojili i amatéři,“ říká Monika Kolényová, další z členů týmu. Vznik červeného seznamu finančně podpořila Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky a odborně zaštítila Sekce pro výzkum diverzity a ochranu hub (makromycetů) České vědecké společnosti pro mykologii.
Nové objevy hub
Razantní nárůst počtu druhů v červeném seznamu není způsobený primárně tím, že by se ohrožení hub radikálně zvýšilo, ale spíše tím, že mykologové u nás v posledních dvou dekádách našli mnoho, často vzácných, druhů hub, které doposud nebyly v ČR známy, další druhy byly popsány pro vědu popsány úplně nově.
V kontrastu s tím, míra ohrožení u většiny druhů poklesla zhruba o jednu kategorii. To je zčásti způsobeno jinou použitou metodikou, která je poprvé v souladu s doporučeními Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN), zčásti tím, že ustoupil vliv některých negativních vlivů, jako jsou kyselé deště, které byly hlavní zdrojem ohrožení hub v druhé polovině 20. století.
„Je to ale i tím, že máme více dat – některé druhy, které se mykologům před 18 lety zdály vzácné, již dnes za ohrožené považovat nelze. Například muchomůrka Vittadiniho, která je v poslední pravidelně nalézána i na Vítězném náměstí v pražských Dejvicích,“ dodává Petr Zehnálek, další z editorů.
Naopak proběhlé kůrovcové kalamity nebo rostoucí vliv klimatických změn přiměly mykology některé houby do seznamu přidat. Ne všechny změny jsou ale negativní, během uplynulých dvou dekád se odborníkům podařilo znovu nalézt 54 druhů, které byly mykology považovány za na našem území nezvěstné (např. kyjanka Zollingerova, plešivka fialová, závojenka vlhká).
Relativní význam příčin ohrožení vyhodnotili experti v jedenácti kategoriích. Jako nejčastější faktor byla vyhodnocena malá velikost populace (70 %), následovaná intenzifikací hospodaření v lesích (44,2 %), hromaděním živin v ekosystémech (28,5 %), klimatickou změnou (24,8 %) a sukcesními pochody (20,5 %). Druhy jsou tak ohroženy, jak příliš intenzivní lidskou činností (výsadby jednodruhových stejnověkých lesů, přílišné hnojení a spad dusíku), tak někdy i její absencí (např. druhy vázané na chudé pastviny). „Naopak druhů, které by byly u nás ohroženy přímo sběrem houbaři, je u nás velmi málo. Daleko významnější je ochrana jejich biotopu“ upozorňuje Zehnálek.
Celý text červeného seznamu hub je volně přístupný veřejnosti.
reklama
Jaký je rozdíl mezi záchranným programem a programem péče?
COP16: Domorodé národy budou mít poradní orgán při OSN pro ochranu biodiverzity
Veselí nad Moravou vysadí na polích 4500 stromů a téměř 3000 keřů. Cílem je zabránit větrné erozi