V Plzeňském kraji funguje unikátní projekt Zdravá krajina

Již od roku 2022 se Plzeňský kraj intenzivně věnuje projektu Zdravá krajina. Jeho cílem je připravit krajinu na budoucnost a klimatické změny, které nás čekají. Proč je to potřeba? Měnící se klima, ztráta přirozeně fungující říční krajiny, omezená schopnost krajiny zadržet vodu, ztráta heterogenity a biodiverzity, eroze a degradace zemědělské půdy. To jsou pro nás aktuální problémy, na které je potřeba reagovat. Proto se Plzeňský kraj rozhodl prostřednictvím projektu Zdravá krajina řešit adaptaci krajiny na změnu klimatu. Vedení kraje na celostátní ani jiné úrovni nenalezlo dostatečně funkční řešení, které by bralo krajinu jako jeden propojený celek a dívalo se na ni komplexně, s vizí do budoucích desetiletí. Krajina je v rámci projektu vnímána jako jedno prostředí, které je propojeno říční sítí a její jednotlivé složky spolu prostřednictvím této sítě „komunikují“. Například pokud chceme řešit eutrofizaci vodní nádrže v údolí, nikdy se nám to nepodaří, pokud nedáme do pořádku celé dílčí povodí nad nádrží. Jenže takový komplexní pohled je problematický jak pro jednotlivé obce, tak i hospodařící subjekty v území (zemědělce, lesníky, rybáře, atd.), protože každý z nich hájí svůj dílčí zájem. Kraj si však jako přiměřeně velká samosprávní jednotka takto velkorysý pohled dovolit může.

Jaká je historie Zdravé krajiny? Na jejím počátku stála komplexní studie – Regionální strategie adaptačních opatření Plzeňského kraje pro zadržení vody v krajině (RESAO). V ní bylo pomocí analýzy vytipováno prvních 20 oblastí, kterými se nyní kraj zabývá podrobněji. Tyto tzv. prioritní oblasti kopírují drobná hydrologická povodí IV. řádu a velikostně se pohybují přibližně od 7 km² do 40 km². Postupně se v nich zpracovávají detailní krajinné studie. Výsledkem studií je návrh konkrétních opatření. Ta budou pomáhat v krajině při adaptaci na klimatickou změnu přesně tam, kde je to potřeba. Na jaře 2024 byly dokončené první dvě studie, a to na Dobřansku v povodí Radbuzy a Klatovsku v povodí Úhlavy. V dalších dvou oblastech se intenzivně pracuje a kompletní studie budou hotové v lednu 2025. Jedná se o povodí Zlatého potoka na Přešticku a povodí říčky Chuchly západně od Holýšova. Na tyto studie je čerpána finanční podpora v rámci Národního plánu obnovy, Next Generation EU.

Škarohlídi by mohli namítnout, že se jedná o další drahé dokumenty „do šuplíku“. Záměr Plzeňského kraje je ale přesně opačný. Realizaci navržených opatření kraj dál aktivně prosazuje. Dělá to pomocí komunikace s místními obyvateli i obcemi už v průběhu zpracování studií i po jejich dokončení. Zájemcům o realizaci opatření pak nabízí poradenství a pomoc například s vyřízením dotací. Během první poloviny příštího roku jsou tak očekávána první skutečně vybudovaná opatření v krajině.

Zdravá krajina, to ale nejsou jen studie. Kromě nich se Plzeňský kraj začal zabývat také značkou Partner Zdravé krajiny. V rámci ní se mohou do péče o krajinu zapojit soukromé subjekty, například formou finančního příspěvku na realizaci opatření nebo výkup pozemků vhodných pro vytvoření chráněných území. Z tohoto zdroje je možno čerpat finance třeba na ta adaptační opatření, která nemohou být podpořena od AOPK a jiných větších zdrojů.

Z dalších aktivit, které se pojí se Zdravou krajinou, můžeme jmenovat například osvětu. Proběhlo několik přednášek na Západočeské univerzitě nebo Střední škole zemědělské a potravinářské v Klatovech, zapojila se také mateřská škola v jedné z prioritních oblastí. Pracovníci Zdravé krajiny se zúčastňují konferencí a dalších akcí, kde předávají dále své zkušenosti. Jako vlastní příklad dobré praxe využívají přírodní rezervaci Janovský mokřad. Plzeňský kraj zde vykoupil pozemky od soukromého zemědělce. Ten je plánoval odvodnit a pěstovat na nich kukuřici. Z pohledu retence vody ale bylo území velmi významné, protože díky činnosti bobra evropského zde docházelo k přirozenému rozlivu a zadržování povrchové vody. V části území, které bylo vyhlášeno jako rezervace, jsou nyní zřízeny pastevní areály pro velké kopytníky a zároveň tu byl ponechán prostor pro klidné hnízdění vodního ptactva.

Na projektu Zdravá krajina se mimo jiné spolupracuje s odborníky z Agentury ochrany přírody a krajiny, Povodí Vltavy, Státního pozemkového úřadu a dalšími subjekty. Informace o průběžném dění kolem projektu jsou pravidelně zveřejňovány na webových stránkách www.zdravakrajinapk.cz a sociálních sítích Facebook a Instagram.

---

reklama

---