Voda na Slapech klesá. Nenechme škeble na suchu!

Hlavně u toho zachraňování trochu i myslete. V dolní části nádrže bývá pod hloubkou 5 m bezkyslíkatá zóna někdy od srpna do října. Takže "zachráněné" škeble hozením do hloubky další léto spolehlivě uhynou, protože před kyslíkovou pastí zpátky z "bezpečí hlubší vody" do kopce nevyšplhají.
Výše na nádrži bývá kyslíková situace trochu lepší, ale ne o moc (1 mg/l kyslíku).
Jestli škeble a velevruby zachraňovat, asi to bude chtít jiný systém, než je mrsknout do hloubky, čím hloub, tím lepší záchrana. Snad to organizátoři vědí a mají akci promyšlenou.
Už jsem takhle viděl např. skauty "zachraňovat" mlže na různých místech :-(.

https://www.csop.cz/zachran-skeble

Tak šup z kanceláří a vědeckých ústavů to nadšeným zachráncům
ukázat v praxi. Nikdo učený z nebe nespadl a kritizovat laiky za
ryze odbornou neznalost bych osobně nedělal, protože brát lidem
dobrý pocit z vykonané práce znamená, že příště už je k tomu
nenalákáte. O vypouštění Slap se vědělo minimálně o týden dříve
a bylo možné zorganizovat záchranné akce s odborným vedením, což
je podmínkou úspěchu každé akce. Jinak u přehrad s proměnnou
hloubkou v závislosti na reliéfu dna může být vhození škeblí
s různým výsledkem. Při stejné vzdálenosti od břehu to může být
do metrové hloubky, ale taky 10 metrů hluboko a to bez odborníků
laik neví. Odborníci mají stanovit kam je vypouštět a nikoliv
pouze z kanceláře kritizovat alespoň tu snahu škeble zachránit.

Jen dodám, že podobnou situaci jsem zažil při vysazování
stromů dětmi pod vedením jejich vedoucích a nějakého ouřady, který o tom věděl kulové. Snažil jsem se tehdy
tomu ouřadovi poradit, že je třeba před výsadbou redukovat korunu, aby mizerné kořeny uživily stromky.
Odmítl to, zasadili je a stromky z 80% uschly. Děti
byly zklamané, že jejich stromky uschly, ale ouřadovi
to evidentně nevadilo. Na jaře proběhlo dosazení a opět
se stejným výsledkem a tak se nedivím kolik se vyplýtvá
dotací na neodborné práce. Hlavně že měl každý stromek
ceduličku, kdo ho zasadil umřít a jednu velkou ceduli,
že to byl projekt spolufinancovaný EU!

Hele, nemůžu dělat všechno :-)! Nejsem typická kancelářská krysa, nebojte :-D. Prostě se jen spoustu let věnuju vodě a vodním nádržím zejména, takže sem tam i vím, o čem mluvím :-). Ale takových je víc, takže určitě je, kde se zeptat.

Když víte jak škeble zachraňovat, tak proč jste
neporadil Povodí Vltavy vypouštění Orlíku zároveň
s upouštěním Slap třeba po 5 cm denně, aby se ty
škeble stahovaly hlouběji samy. Upouštění není
havárie se záchranou škeblí, ale cílený zásah,
který by neměl mít takové dopady. Máme kvanta vědců
a měli by takové věci radit správcům toku. Rozložit
dotaci toku Vltavy na více nádrží najednou nemusí
být tak devastační pro jednu z nich. Jsem laik,
ale umím počítat, že to lze a dopady mohou být méně
devastační, než upustit půl metru denně. Já se jako
laik věnuji přírodě komplexně celý život a nevytrhuji pouze nějaké své priority. Dávno má být vypracována
metodika vypouštění nádrží i s dopady a postupy
záchrany živočichů, které postihují. Rozumovat umí
každý, ale poradit nadšeným laikům má dříve, než
něco nechtíc pokazí. Já jako laik radil "odborníkům"
z AOPK při revitalizaci tůní a byl jsem odpálkován
jako laik. Bohužel pravdu jsem měl já, ale je to
o umění naslouchat laikům a nehrát si na neomylné!
Stále radím nedočištěné vody vypouštět do plantáží
s biomasou a nezatěžovat alespoň za sucha řeky těmi
sajrajty. Raději méně vody, ale zdravé, než více,
ale znečištěné těmi sajrajty. Jste placený za rady
a já nabízím svoji radu bezplatně to alespoň někde
realizovat jako pilotní projekt a pan Fiala může
změřit rozdíly ve kvalitě vody v toku před a po
realizaci tohoto opatření. Neberu nikomu znalosti
a kvalifikaci jakou má, ale nemusí vědět vše a má
vyslechnout i jiné bez kvalifikace, ale s nápady.
V minulosti mnoho převratných vynálezů vynalezli
lidé bez vzdělání pouhou zkušeností z praxe. Dnes
mi to ale připadá, že praktik je považován za blba
a patent na rozum má pouze "odborník" s titulem.
Kdysi mi byl v práci ukraden zlepšovák u kterého
mi nešlo o odměnu, ale o ulehčení práce ostatních.
Byl jsem odmítnut, ale za půl roku to podal vedoucí
a byl za to finančně odměněn. Spolupracovníci mě
nabádali, abych podal žalobu za krádež nápadu, ale
mi stačilo, že to lidem ušetřilo dřinu. Bohužel
dnes neustále slyším o nedocenění vědců za práci,
ale zároveň vidím, že jsou placeni i za něco, co
žádný přínos pro společnost nemá. Založí se to pak
do knihovny bez zájmu lidí a praktického využití.