Kácení stromů v lese

s Vaším dotazem jsme se obrátili na právničku Terezu Tichou. Její odpověď naleznete níže. Jde o poměrně podrobnou odpověď, a tak bych přeci jen něco předeslal: kácení v lese se řídí jinými předpisy, než kácení stromů mimo les (např. ve městě). Zatím co kácení stromu ve městě se řídí zákonem o ochraně přírody a krajiny 114/1992 a příslušnou vyhláškou (tuto problematiku přehledně zpracovala Arnika na stránkách www.stromy.arnika.org), kácení v lese se řídí lesním zákonem.

Obecně platí, že pokud máte nějaké pochybnosti či podezření, můžete se obrátit na Českou inspekci životního prostředí nebo na místní (případně krajský) úřad. Pokud věc nespadá do kompetence ČIŽP, předá ji k řešení příslušnému úřadu. V případě takového postupu doporučujeme používat doporučené dopisy nebo si nechat kopii dopisu potvrdit v podatelně úřadu a korespondenci si archivovat. Je to vhodné pro případ, že úřad bude tzv. nečinný a vy se budete odvolávat k vyšší instanci. Kromě samotného upozornění na nějakou činnost požádejte úřad také o to, aby Vás informoval o svých zjištěních.

Co vyplývá z lesního zákona pak naleznete v následujícím textu od Terezy Tiché:

Podstatné je to, co je uvedeno v konkrétní lesní hospodářské osnově nebo plánu. Pokud vlastník lesa z těchto dokumentů vychází, pak koná po právu. Mohl by být stíhán pouze v případě překročení stanovených limitů, popř. neexistence předmětných povolení, souhlasů správních orgánů, viz níže. Taktéž v případě, kdyby nedal přednost těžbě nahodilé. Důležitým aspektem bude to, kdo těžbu provedl, zda vlastník lesa či jinak oprávněný subjekt (např. firma na základě najmutí vlastníkem). Pokud by to byl neoprávněný subjekt, pak se opět jedná o protiprávní jednání.

Vlastník lesa nemá zákonem stanovenou povinnost předem informovat veřejnost o záměru provádět těžbu (samozřejmě musí zajistit bezpečnost při této činnosti). Není povinen prokazovat se veřejnosti souhlasy správních orgánů či osnovou apod. Nemusí a zpravidla ani nemá stanoven nějaký časový harmonogram pro těžbu.

Možnost obrany/nápravy daného stavu je tedy zejména podnět na Českou inspekci životního prostředí, popř. obecní úřad s rozšířenou působností, kraj (orgány státní správy lesů současně dozírají, zda vlastníci, popřípadě nájemci lesů hospodaří podle schválených plánů nebo převzatých osnov. Ukládají opatření k odstranění zjištěných nedostatků, popřípadě i opatření ke zlepšení stavu lesů a plnění jejich funkcí. V případě hrozící škody jsou oprávněny rozhodnout o omezení nebo zastavení výroby nebo jiné činnosti v lese až do doby odstranění nedostatků nebo jejich příčin.). Dále se můžete obrátit na Ministerstvo životního prostředí, které ze zákona v rámci výkonu vrchního státního dozoru dozírá, jak orgány státní správy, právnické a fyzické osoby dodržují ustanovení tohoto zákona, předpisů vydaných k jeho provedení a rozhodnutí vydaných na jeho základě a je oprávněno ukládat opatření k odstranění zjištěných nedostatků. Tyto orgány pak na základě podnětu prověří, zda postup toho, kdo těžil, byl v souladu se zákonem.

Zvláštní ochrana určitého stromu by mohla být přes zákon o ochraně přírody a krajiny. Zde by však muselo jít o zaevidování památného stromu, s čímž je pak spojen zákaz poškozovat, ničit a rušit takový strom v přirozeném vývoji; ošetřování stromu je prováděno se souhlasem orgánu, který ochranu vyhlásil.

K jednotlivým požadavkům lesního zákona:
V prvé řadě je třeba si vyjasnit vymezení toho, co je to les. Nutno vyjít z právní úpravy, konkrétně zákona č.289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Lesem se rozumí lesní porosty s jejich prostředím a pozemky určené k plnění funkcí lesa (§ 2 písm.a) zákona č. 289/1995 Sb.). I když lze les zpravidla identifikovat vizuálně, je rozhodné, zda se nachází na pozemcích určených k plnění funkcí lesa. Jiné pozemky nemohou být lesem ani v případě, že by se na nich nacházely porosty lesních dřevin. V pochybnostech zda se jedná o pozemek určený k plnění funkcí lesa rozhoduje příslušný orgán státní správy.

Zákon o lesích řeší také ochranu lesa, a to jak v obecné rovině (obecné užívání, kdy v zásadě každý může vstupovat do lesa a sbírat např. plody pro svou potřebu), tak v rovině povinností vlastníků lesů a hospodaření v lesích.

Hospodařením v lese se rozumí obnova, ochrana, výchova a těžba lesních porostů a ostatní činnosti zabezpečující plnění funkcí lesa (§ 2 písm. d) zákona). Jde o všechny činnosti, které je povinen provádět v souladu se zákonem vlastník lesa sám, nebo v součinnosti s jinými osobami, většinou s lesním hospodářem a příslušnými orgány státní správy lesa. Stejná práva a povinnosti při hospodaření v lese, která má vlastník, má i nájemce, popřípadě podnájemce lesa, pokud smlouvou s vlastníkem nebo nájemcem není stanoveno něco jiného (§ 58 odst.1 lesního zákona). Vlastník je při hospodaření v lese povinen usilovat, aby funkce lesa byly zachovány (plně, rovnoměrně a trvale) a aby byl zachován (chráněn) genofond lesních dřevin (při souběžné povinnosti nepoškozovat hospodařením v lese zájmy jiných vlastníků) - § 11 odst. 2 zákona

Čím je třeba se řídit při hospodaření v lesích:
Oblastní plány rozvoje lesů - metodický nástroj státní lesnické politiky; doporučují zásady hospodaření v lesích (§ 23 odst.1 zákona). Podrobnosti o zpracování těchto plánů obsahuje vyhláška Ministerstva zemědělství č. 83/1996 Sb. – tyto plány jsou rámcovým doporučením pro zpracování lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov;
zapojení veřejnosti: Ministerstvo zemědělství vyhlásí ve Věstníku Ministerstva zemědělství záměr vypracovat oblastní plán a stanoví termín, do kdy mohou dotčené právnické a fyzické osoby uplatnit své připomínky.

Lesní hospodářské plány jsou určeny pro potřeby vlastníků lesa, kteří také hradí náklady na jejich zpracování. Plány jsou vytvářeny zpravidla na 10 let.

Povinnost hospodařit podle lesního hospodářského plánu mají právnické osoby, kterým je svěřeno nakládání se státními lesy, ostatní právnické a fyzické osoby vlastnící více než 50 ha lesa v obvodu územní působnosti schvalujícího orgánu státní správy lesů jsou povinny zabezpečit zpracování lesních hospodářských plánů. Podle lesního hospodářského plánu mohou hospodařit též právnické a fyzické osoby vlastnící méně než 50 ha. Podrobnosti o lesním hospodářském plánovaná upravuje vyhláška č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování. Závaznými ukazateli plánů (po jejich schválení příslušným orgánem) jsou maximální celková výše těžeb a minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostů. Pro státní lesy a lesy ve vlastnictví obcí je navíc závazným ukazatelem minimální plošný rozsah výchovných zásahů v porostech nad 40 let věku. Ostatní údaje plánů jsou pouze doporučením pro vlastníka či nájemce lesa.

Lesní hospodářské osnovy jsou určeny pro obecní a soukromé lesy o výměře menší než 50 ha, pokud si jejich vlastník nenechá zpracovat lesní hospodářský plán. Lesní hospodářské osnovy se zpracovávají obvykle na deset let se stejnou dobou platnosti v určeném území jako lesní hospodářské plány. Jejich zpracování zadává orgán státní správy lesů. Podrobnosti o zadávání, zpracování a součástech lesních hospodářských osnov, o jejich změnách, způsobu odvození závazných ustanovení osnov a způsobu převzetí vlastníkem lesa upravuje vyhláška č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování.

Zpracování osnov zadává a osnovy schvaluje příslušný správní úřad a náklady na zpracování hradí stát. Osnova se pro vlastníka stává závaznou tím, že ji protokolárně převezme. Pro vlastníky lesů je z osnovy závazným údaj o celkové výši těžeb a pro vlastníky lesů nad 3 ha též údaj o podílu melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu. Pokud vlastník odmítne osnovu převzít je při hospodaření v lese vázán zákonem, prováděcími předpisy a pokyny odborného lesního hospodáře. Ten a příslušný orgán státní správy lesa se řídí údaji obsaženými ve schválené osnově, zejména při vyřizování žádosti vlastníka lesa k těžbě dříví.

Při hospodaření v lesích je třeba dodržovat zákonem stanovená pravidla při těžbě dříví. Vlastník lesa je povinen přednostně provádět těžbu nahodilou tak, aby nedocházelo k vývinu, šíření a přemnožení škodlivých organismů. Pokud by v důsledku těžby nahodilé vznikla souvislá holina o výměře větší než 0,2 ha, je vlastník lesa povinen oznámit provádění takové těžby nahodilé alespoň 14 dnů předem orgánu státní správy lesů.

Těžba nahodilá se započítává do celkové výše těžeb (podle osnovy, plánu). Pokud by zpracováním těžby nahodilé byla překročena celková výše těžeb stanovená schváleným plánem nebo převzatou osnovou, musí vlastník lesa požádat orgán státní správy lesů o změnu plánu nebo osnovy.

Zákon zakazuje provádět mýtní těžbu v lesních porostech mladších 80 let, pokud orgán státní správy lesa nepovolí výjimku. Jinak lze tzv. úmyslnou těžbu v lese provádět v souladu se závaznými údaji lesního hospodářského plánu nebo převzaté osnovy.

Těžbu v lese, ve kterém vlastník lesa hospodaří bez schváleného plánu nebo bez protokolem o převzetí převzaté osnovy, lze provést jen se souhlasem odborného lesního hospodáře. Souhlas nelze odmítnout, není-li těžba v rozporu s ostatními ustanoveními tohoto zákona. Má-li těžba překročit 3 m3 na 1 ha lesa za kalendářní rok, musí vlastník lesa, jakož i ten, kdo koupil stojící lesní porost, i ten, kdo provádí těžbu, předem písemně vyrozumět orgán státní správy lesů a doložit vyjádření příslušného odborného lesního hospodáře. Pokud orgán státní správy lesů nesdělí osobě, která jej písemně vyrozuměla o záměru provést těžbu, své stanovisko do 30 dnů ode dne doručení vyrozumění, může tato osoba těžbu provést.

Pokud jde o zveřejňování hospodářských plánů a osnov, obecně není povinné. Podrobné info půjde získat na příslušném orgánu ochrany lesa, zejména tedy obecním úřadu v rámci práva na info o životním prostředí. Vlastník lesa pak nemá zvláštní povinnost informovat veřejnost o plánovaném kácení/těžbě.

Odborný lesní hospodář
Hospodaření v lese je vlastník povinen zajišťovat v součinnosti s odborným lesním hospodářem (fyzická nebo právnická osoba, která k ní obdržela licenci podle lesního zákona).

Sankce, resp. pokuty podle § 54 a 55 zákona:
Orgán státní správy lesů uloží pokutu až do výše 1 000 000 Kč tomu, kdo
c) provede těžbu nad rámec schváleného plánu či protokolem o převzetí převzaté osnovy, nebo provede jinou těžbu v rozporu s tímto zákonem, zejména provede neoprávněně těžbu v množství překračujícím 3 m3 na 1 ha lesa za kalendářní rok, anebo provede bez povolení orgánu státní správy lesů mýtní úmyslnou těžbu v porostu mladším než 80 let,

Orgán státní správy lesů uloží pokutu až do výše 1 000 000 Kč vlastníku lesa nebo jiné osobě, kteří
d) provedou neoprávněnou těžbu v množství překračujícím 3 m3 na 1 ha lesa za kalendářní rok,
e) provedou bez povolení orgánu státní správy lesů těžbu mýtní úmyslnou v porostu mladším než 80 let.

Orgán státní správy lesů uloží pokutu až do výše 100 000 Kč vlastníku, který
b) neplní opatření k ochraně lesa, především nedodrží přednostní zpracování těžby nahodilé,
c) svévolně překročí schválenou decenální výši těžby.

Tereza Tichá, Martin Mach
Tereza Tichá je právnička. Martin Mach je redaktorem serveru Ekolist.cz