https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/aby-teplo-neutikalo-oknem
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Aby teplo neutíkalo oknem

6.1.1999 18:00 | PRAHA (EkoList)
První díl našeho seriálu o úsporách tepla v domácnosti se týkal snížení proudění vzduchu (infiltrace), v druhém díle se budeme zabývat minimalizací tepelných ztrát prostupem skrz okna. Tuto sérii připravujeme ve spolupráci s Karlem Murtingerem z Ligy energetických alternativ.
 

Kudy uniká teplo:
Existují tři druhy prostupu tepla: Vedení (kondukce) - k tomu může docházet např. skrz okenní sklo, přenos prouděním vzduchu (konvekce) a sálání (radiace).

Tepelná ztráta při průniku se hodnotí tzv. součinitelem prostupu tepla - k. Je to množství tepla měřené v Wm - 2- 1, které za jednotku času proniká sklem o povrchu 1 m( při rozdílu teplot 1 K. Čím nižší je hodnota k, tím menší jsou tepelné ztráty.

Jaké jsou vlastnosti okenních skel:
To, co izoluje není sklo okna, ale nehybná vrstva vzduchu podél okenní tabulky. U jednoduchého okna jsou vzduchové vrstvy pouze dvě - jedna zevnitř a jedna zvenčí. Vně okna však dochází k poměrně velké cirkulaci vzduchu, a tudíž i ke ztrátám tepla vzniklým konvekcí. Prostup tepla u takového okna je vysoký, k = 5 Wm - 2- 1. Proto se jednoduchá okna v našich zeměpisných šířkách běžně nepoužívají. Zvýšením počtu skel se zvyšuje počet izolujících vrstev vzduchu. Standardem jsou okna dvojitá - ta mají tepelnou prostupnost k = 3 Wm - 2- 1.

Více než trojitá okna nejsou příliš výhodná, protože přidáváním dalších okenních tabulek se hodnota k nesnižuje již tak výrazně (u trojitého okna - k = 2 Wm - 2- 1), okno je těžší a také se snižuje světelná prostupnost. S každou okenní tabulí se ztrácí 10 % světelného záření.

Jak se od ostatních skel liší skla izolační:
Značnou úsporu tepla přinášejí izolační dvojskla. Jedná se o skla, jejichž vzájemná vzdálenost je menší než u dvojitých oken. Rozestup je přibližně 12 - 16 mm. Na okraji mezi skly je hliníkový špalíček. Meziskelní prostor je naplněn argonem nebo kryptonem a je hermeticky uzavřen. Díky těžšímu plynu, který se nepohybuje a má nízkou tepelnou vodivost se totiž snižuje konvekce a kondukce. Zevnitř mohou být skla opatřena tzv. nízkoemisní vrstvou - ta sníží ztráty způsobené sáláním na 20 %, jelikož odráží tepelné vyzařování zpět do místnosti. Tepelná prostupnost izolačních dvojskel: k = 1,1 Wm - 2- 1.

Pokud se do meziskelního prostoru umístí nízkoemisní fólie, získáme kombinaci, která je stejně lehká jako dvojsklo a má stejnou světelnou prostupnost, ale šetří energii, jako trojsklo (k = 0,8 Wm - 2- 1).

Nevýhody izolačních skel:
Nevýhodami izolačních skel jsou tzv. tepelné můstky. Když je tepelné energii ztížen prostup přímo skrz sklo, vede teplo kraj skleněné desky s hliníkem. Proto se vyplatí velké jednolité sklo, které se pouze opticky člení příčkami. Okenní rám je také nejdražší součást takového okna. Jednoduché okno stojí podle velikosti 3 - 5 tisíc a dvoudílné okno stojí 6 - 9 tisíc.
Další nevýhodou je již zmíněná snížená světelná prostupnost (z přibližně 82 % u obyčejného skla na 76 %). V neposlední ředě je důležité si uvědomit, že rozbití takového okna znamená jeho znehodnocení. Tomu lze předcházet např. použitím tvrzeného skla.

Jiná řešení: Místo výměny celých oken za izolační je možné opatřit si pouze přídavné sklo. Může být jak izolační, tak normální. Bývá opatřeno plastovým rámečkem a pouze se k oknu z vnitřní strany přišroubuje. Takovým způsobem je možné např. k celým stěnám postaveným z luxfer (skleněných cihel) přidat skla z plastu Lexan , jelikož se vyrábějí ve velkých rozměrech.

V současné době je na trhu velké množství firem, které nabízejí různé druhy termálních fólií, které se pouze nalepí na okenní sklo. Jejich účinnost není větší než u přídavných skel.

Levné alternativy:
Pokud izolační skla nejsou pro vás vhodným řešením, je možné využít i jiných alternativ. Úniku tepla může zabránit např. roleta, nejlépe s vodicími lištami, které zajistí lepší izolaci. U dvoudílných oken lze rolety upevnit zvenčí. Uvnitř špaletových oken se vytvoří další mezera, která má podobnou funkci jako třetí sklo, navíc lze na roletu připevnit i lesklou fólii která bude odrážet tepelné záření (hodnota k se pak rovná přibližně 1 Wm - 2- 1). Rolety bývají samozřejmě stažené pouze přes noc, ale zimní noci jsou dlouhé, a tak se toto opatření vyplatí.

Další poměrně jednoduché řešení jsou okenice, které se mohou na noc zavírat. Dřevo izoluje daleko lépe než jakékoliv sklo a navíc lze na vnitřní stranu okenic připevnit pěnový polystyren, který má na jednu stranu dobré izolační vlastnost a na druhou stranu při otevřených okenicích odráží do oken více světla.

Izolační dvojsklo



reklama

 
Další informace |
Chcete ušetřit? Můžete zkusit kalkulačku cen plynu serveru Sfinance.cz
Kateřina Ondřejová

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (1)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

KN

Kristýna Novotná

10.7.2023 21:19
My jsme si domů pořídili trojskla, protože si myslím, že to bude o dost znát. Pak máme taky na oknech venkovní rolety, ale ty stahujeme jen, když hodně mrzne, nebo v létě před sluncem. Jinak na to běžné zatahování večer máme rolety den a noc v systému MAXI z https://www.zebra-shop.cz/rolety-den-a-noc-maxi/ :-) .
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist