Aplikace Klíšťapka prozradí, v kterých lesích je hodně klíšťat
“Kromě údajů o aktuální aktivitě klíšťat v lesních porostech přináší aplikace i informaci o infikovanosti klíšťat borreliózou v dané lokalitě," říká spoluřešitelka projektu Kateřina Kybicová ze Státního zdravotního ústavu. Tato předpověď vychází z testování odchycených klíšťat v Národní referenční laboratoři pro lymeskou borreliózu Státního zdravotního ústavu.
"V dalších letech budeme pracovat na rozšíření dat o další klíšťaty přenášené infekce. A také o analýzu klíšťat z městských parků," dodává Kybicová. "Můžeme tedy slíbit, že Klíšťapka se bude dále ve spolupráci s ČZU vyvíjet a obohacovat v rámci dalších projektů jako jsou např. Klíšťata ve městě."
„Zajímavostí je, že matematický model, na kterém je aplikace postavena, zohledňuje také strukturu krajiny v bezprostředním okolí zkoumaných lokalit," říká spoluřešitel projektu Tomáš Václavík z Přírodovědecké fakulty UP Olomouc. "Mozaikovitost krajiny a množství okrajových společenstev totiž hrají zásadní roli pro výskyt důležitých hostitelů klíšťat, například drobných hlodavců, což ovlivňuje celkovou početnost klíšťat a tím i riziko nákazy.“
Projekt je aplikací tzv. Citizen Science – věda pro veřejnost. Aplikace také obsahuje informační složku Wiki, která je zaměřena na praktická opatření proti šíření klíšťat a jimi přenášených zoonóz. Celkově obsahuje mnoho užitečných informací o druzích klíšťat, mýtech o klíštěti, první pomoci a samozřejmě o prevenci. Uživatelé tak budou mít veškeré informace o této problematice v uceleném přehledu.
Aplikace, vzniklá za podpory Grantové služby státního podniku Lesy ČR, je volně dostupná pro všechny uživatele mobilních zařízení s OS Android.
Aplikaci Klíšťapka vyvinuli vědci z Fakulty lesnické a dřevařské a Provozně ekonomické České zemědělské univerzity ve spolupráci s Lesy ČR, Státním zdravotním ústavem, Přírodovědeckou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci, Českou lesnickou společností a Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (13)
Jaroslav Řezáč
20.5.2023 13:23Petr Pekařík
21.5.2023 19:24 Reaguje na Jaroslav ŘezáčViktor Šedivý
21.5.2023 22:09 Reaguje na Petr PekaříkTo je ovšem důvod k opatrnosti, nikoli k hysterii.
---
Život je plný rizik. Když je budete chtít všechny odstranit, nezbyde vám čas na nic jiného.
Milan Milan
23.5.2023 12:01 Reaguje na Petr PekaříkLukas B.
23.5.2023 12:52 Reaguje na Milan MilanTonda Selektoda
24.5.2023 09:19 Reaguje na Lukas B.Lukas B.
24.5.2023 11:04 Reaguje na Tonda SelektodaMilan Milan
23.5.2023 11:56Břetislav Machaček
23.5.2023 18:06danou plochu se často liší lokality od sebe vzdálené pár metrů. V přírodě
jsem tak narazil na místa s desítkami klíšťat a o pár desítek metrů nebylo
ve stejném porostu nic. Já to spíše přičítám výskytu mezihostitelů (myší)
a tam, kde myšovití nejsou, tak nejsou ani klíšťata. To sice autor taky
popisuje, ale to množství klíšťat je opravdu místo od místa v jedné
lokalitě velmi rozdílné. Chodím na ryby vždy na stejné místo a tam nevím, co je myš a klíště. Jednou bylo místo obsazené a naopak místo pravidelně
obsazované přespolními "krmiči" myší mne šokovalo tím, že jsem za hodinu
zaregistroval 5 klíšťat. Okolí bylo plné myších děr, což na mém místě není.
Proč by tam taky žily, když je nekrmím jako oni odpadky a zbytky pečiva.
Místa jsou vzdálená pouze cca 50 metrů a odděleny vodou(druhý břeh jezera).
Travní a keřové porosty jsou totožné, ale u myší a klíšťat je to rozdíl
jako hrom. Ten "jejich" břeh je lépe dostupný a to místo je téměř vždy
obsazeno partami přespolních rybářů- krmičů. Takže když by dělali průzkum
na "mém" břehu, tak by nenašli asi ani jedno klíšťě, ale na jejich břehu
by to bylo asi kritické množství. Část jezera (štěrkovny) má upravenou
pláž s pravidelně střiženými trávníky a neznám nikoho, kdo by tam dostal
klíště a to je od toho místa s těmi klíšťaty vzdáleno pouze 100 metrů.
Takže, kdo se bojí klíšťat, tak ať chodí na upravené plochy a necourá po
přírodě, protože mu nepomůže ani ta aplikace, když na razí na takové
"semeniště" jako tehdy já. Jinak Boreliózu dostala kamarádka od klíštěte
ze zahrady sousedící s "bezzásahovou" bývalou loukou restituenta, který
ji už několik let ponechal přírodě napospas. Metr a půl vysoká tráva a
počínající keře a stromy jsou rájem hrabošů a před klíšťaty ji nepomůže
ani kosení její zahrady každý týden. Já si myslím, že klíšťat přibylo
díky zanedbaným plochám bez kosení, spásání a zimního vypalování stařiny. Ty přerostlé a přehoustlé plochy s kvanty stařiny jsou rájem drobných hlodavců a taky těch klíšťat. Kdysi nikde v okolí takové plochy nebyly a klíšťata jsme jako děti ani neznali.
Petr
23.5.2023 20:17 Reaguje na Břetislav MachačekTonda Selektoda
24.5.2023 09:09 Reaguje na PetrBřetislav Machaček
26.5.2023 17:46 Reaguje na Petrvíce neobhospodařovaných ploch než nyní? Kdysi jsme se jako chovatelé králíků prali o kdejakou škarpu, kdo ji vyseče
dříve a sekly se pod hlavičkou SSM i příkopy kolem cest
na seno. Dnes je jednou ročně semele traktorová sekačka
i s odpadky a ta směs zůstane tlít v příkopu jako kryt
pro hlodavce před dravci. Totéž se děje i na polích
změněných na trvalé travní porosty, kdy je stačí pokosit
a zmulčovat a je splněna podmínka dotace. Ty porosty pak
v zimě zorá černá hledající hraboše a myškující lišky.
Klíšťata už si ale odbyla 1. stádium larválního života
na hraboších a čekají na zvířata a lidi. Je zoufalé vidět
třeba srnčí doslova obalené klíšťaty a ostatní zvířata.
I ty kočky jich mají na sobě desítky a to už je při té
pověstné čistotnosti koček co říci. Já si opravdu jako
dítě na klíšťata nepamatuji stejně, jako si nepamatuji
na kvanta hrabošů jako v posledních 20 letech. A to tu
nebylo tolik dravců, tolik lišek a jiných predátorů
hrabošů. Oni se ti hraboši totiž neměli kam před těmi
predátory schovat jako nyní ve vysoké trávě a pod vrstvou
trávy pokosené a polehlé. Stařina se vypalovala často
i s těmi klíšťaty, ale bohužel i se srnčaty, zajíčky
a hnízdy ptáků. Přesto tu ale bylo zvěře o mnoho více
a to zvěře zdravé a vitální. Proč? Protože třeba srnčí
dnes zabijí více auta, než myslivci regulující zvěř
podle stáří a zdravotního stavu. Auta zabijí i zvěř
určenou k chovu a do chovu se dostane pak zvěř, která
alespoň zbyla. Totéž znásobí brzy i vlci, kteří taky
nebudou rozlišovat mezi srnčaty chovnými a nechovnými.
nebudou to rozlišovat u březích srn a jiné spárkaté. Z
řízeného zvyšování kvality se opět stane dílo náhody,
kdy se občas vyskytne náhodně přeživši chovný kus.
No a ty kočky? Ty mají doma plné misky, loví pouze pro
zábavu a nejraději snadno ulovitelná ptáčata a pomalu
létající neopatrné kosy a drozdy.