https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/aplikace-klistapka-prozradi-v-kterych-lesich-je-hodne-klistat
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Aplikace Klíšťapka prozradí, v kterých lesích je hodně klíšťat

17.5.2023 15:30 | PRAHA (Ekolist.cz)
Licence | Volné dílo (public domain)
Aplikace Klíšťapka poskytuje veřejnosti informace o výskytu klíšťat v lesních porostech a může posloužit jako prevence nákazy lymeskou borreliózou. Aplikace vychází z údajů Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem ČR, který v letech 2021 a 2022 výskyt klíšťat u nás zmapoval.
 
“Aplikace je založena na analýze 28 276 klíšťat odchycených v lesích na celém území České republiky v letech 2021 a 2022 a zahrnuje data o druhovém složení porostu, stanovišti, dynamice klíšťat v průběhu roku a počasí," říká vedoucí vědeckého týmu a hlavní řešitel projektu Zdeněk Vacek z Fakulty lesnické a dřevařské na České zemědělské univerzitě.

“Kromě údajů o aktuální aktivitě klíšťat v lesních porostech přináší aplikace i informaci o infikovanosti klíšťat borreliózou v dané lokalitě," říká spoluřešitelka projektu Kateřina Kybicová ze Státního zdravotního ústavu. Tato předpověď vychází z testování odchycených klíšťat v Národní referenční laboratoři pro lymeskou borreliózu Státního zdravotního ústavu.

"V dalších letech budeme pracovat na rozšíření dat o další klíšťaty přenášené infekce. A také o analýzu klíšťat z městských parků," dodává Kybicová. "Můžeme tedy slíbit, že Klíšťapka se bude dále ve spolupráci s ČZU vyvíjet a obohacovat v rámci dalších projektů jako jsou např. Klíšťata ve městě."

„Zajímavostí je, že matematický model, na kterém je aplikace postavena, zohledňuje také strukturu krajiny v bezprostředním okolí zkoumaných lokalit," říká spoluřešitel projektu Tomáš Václavík z Přírodovědecké fakulty UP Olomouc. "Mozaikovitost krajiny a množství okrajových společenstev totiž hrají zásadní roli pro výskyt důležitých hostitelů klíšťat, například drobných hlodavců, což ovlivňuje celkovou početnost klíšťat a tím i riziko nákazy.“

Zdroj | Klíšťapka

Projekt je aplikací tzv. Citizen Science – věda pro veřejnost. Aplikace také obsahuje informační složku Wiki, která je zaměřena na praktická opatření proti šíření klíšťat a jimi přenášených zoonóz. Celkově obsahuje mnoho užitečných informací o druzích klíšťat, mýtech o klíštěti, první pomoci a samozřejmě o prevenci. Uživatelé tak budou mít veškeré informace o této problematice v uceleném přehledu.

Aplikace, vzniklá za podpory Grantové služby státního podniku Lesy ČR, je volně dostupná pro všechny uživatele mobilních zařízení s OS Android.

Aplikaci Klíšťapka vyvinuli vědci z Fakulty lesnické a dřevařské a Provozně ekonomické České zemědělské univerzity ve spolupráci s Lesy ČR, Státním zdravotním ústavem, Přírodovědeckou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci, Českou lesnickou společností a Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti.


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Viktor Šedivý

18.5.2023 18:47
Ovšem uživatelé ji zrovna vysoko nehodnotí...
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

20.5.2023 13:23
je to čím dál ubožejší...seďte doma na p..... a klepejte se strachy, co na vás spadne ze skříně.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

21.5.2023 19:24 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Už jste klíšťovku nebo boreliózu prodělal ? Ne, jinak byste kecal jinak
Odpovědět

Viktor Šedivý

21.5.2023 22:09 Reaguje na Petr Pekařík
Je to dost nepříjemné onemocnění.
To je ovšem důvod k opatrnosti, nikoli k hysterii.


---
Život je plný rizik. Když je budete chtít všechny odstranit, nezbyde vám čas na nic jiného.
Odpovědět
MM

Milan Milan

23.5.2023 12:01 Reaguje na Petr Pekařík
....o tom ale ta aplikace snad vůbec nemluví??? A každý gramotný člověk, který chodí běžně do lesů, nebo po loukách či pasekami... (do cca 700 m nadm.v.) má v podstatě jistotu, že tam nějaké klíště bude.
Odpovědět
LB

Lukas B.

23.5.2023 12:52 Reaguje na Milan Milan
toho gramotného to může dopřesvědčit, aby se proti encefalitidě očkoval (shodou okolností jsem si včera po víkendu vytáhl několik klíšťat a dneska ráno se v rámci preventivní kontroly u praktika nechal přeočkovat). a borelioza se lépe diagnostikuje a včas léčená je obvykle snadno léčitelná.
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

24.5.2023 09:19 Reaguje na Lukas B.
Očkování? Myslím, že "toho gramotného" po nedávném třeštění a skandálech kolem dobrovolně povinného očkování, řádně neodzkoušenými preparáty a po následných zkušenostech, patrně vzroste na významu jméno výrobce a poskytované záruky bezpečnosti aplikovaného preparátu.
Odpovědět
LB

Lukas B.

24.5.2023 11:04 Reaguje na Tonda Selektoda
no dělejte jak myslíte. a přenos zkušeností z čínské chřipky na klíšťovku je věc ošidná, znám pár lidí, co je encefalitida vyřadila ze hry na několik let a přivodila jim faktickou invaliditu.
Odpovědět
MM

Milan Milan

23.5.2023 11:56
Poslouchal jsem vysvětlování "apky"spoluautorem v rozhlase a příliš jsem nepochopil k čemu ty informace jako běžným turistům, či houbařům má sloužit??? (např. tam a tam je předpoklad výskytu více klíšťat, tam a tam méně...????).
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

23.5.2023 18:06
Mám pochybnosti o daném průzkumu a to z vlastní praxe. Co do množství na
danou plochu se často liší lokality od sebe vzdálené pár metrů. V přírodě
jsem tak narazil na místa s desítkami klíšťat a o pár desítek metrů nebylo
ve stejném porostu nic. Já to spíše přičítám výskytu mezihostitelů (myší)
a tam, kde myšovití nejsou, tak nejsou ani klíšťata. To sice autor taky
popisuje, ale to množství klíšťat je opravdu místo od místa v jedné
lokalitě velmi rozdílné. Chodím na ryby vždy na stejné místo a tam nevím, co je myš a klíště. Jednou bylo místo obsazené a naopak místo pravidelně
obsazované přespolními "krmiči" myší mne šokovalo tím, že jsem za hodinu
zaregistroval 5 klíšťat. Okolí bylo plné myších děr, což na mém místě není.
Proč by tam taky žily, když je nekrmím jako oni odpadky a zbytky pečiva.
Místa jsou vzdálená pouze cca 50 metrů a odděleny vodou(druhý břeh jezera).
Travní a keřové porosty jsou totožné, ale u myší a klíšťat je to rozdíl
jako hrom. Ten "jejich" břeh je lépe dostupný a to místo je téměř vždy
obsazeno partami přespolních rybářů- krmičů. Takže když by dělali průzkum
na "mém" břehu, tak by nenašli asi ani jedno klíšťě, ale na jejich břehu
by to bylo asi kritické množství. Část jezera (štěrkovny) má upravenou
pláž s pravidelně střiženými trávníky a neznám nikoho, kdo by tam dostal
klíště a to je od toho místa s těmi klíšťaty vzdáleno pouze 100 metrů.
Takže, kdo se bojí klíšťat, tak ať chodí na upravené plochy a necourá po
přírodě, protože mu nepomůže ani ta aplikace, když na razí na takové
"semeniště" jako tehdy já. Jinak Boreliózu dostala kamarádka od klíštěte
ze zahrady sousedící s "bezzásahovou" bývalou loukou restituenta, který
ji už několik let ponechal přírodě napospas. Metr a půl vysoká tráva a
počínající keře a stromy jsou rájem hrabošů a před klíšťaty ji nepomůže
ani kosení její zahrady každý týden. Já si myslím, že klíšťat přibylo
díky zanedbaným plochám bez kosení, spásání a zimního vypalování stařiny. Ty přerostlé a přehoustlé plochy s kvanty stařiny jsou rájem drobných hlodavců a taky těch klíšťat. Kdysi nikde v okolí takové plochy nebyly a klíšťata jsme jako děti ani neznali.
Odpovědět
Pe

Petr

23.5.2023 20:17 Reaguje na Břetislav Machaček
Naopak, takové plochy bývaly dřív všude. Neexistovaly sekačky a tráva se sekala dvakrát ročně. Ale taky v každém domě měli kočky. Dnes je to naopak - v každém domě sekačky a žádné kočky.
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

24.5.2023 09:09 Reaguje na Petr
Žádné kočky? Jak kde… Po převratu v 89., a po následující změně žebříčku hodnot, se lidé více ženou za penězi, kariérou, zážitky a tělesnými požitky, než by zakládali rodiny. Mnohým se pak dočasnou náhradou dítěte stávají pejsci a kočky, které potom též potřebují péči, i ten pohyb venku. Navíc, v lesích se v posledních letech hodně zvýšila populace divoké zvěře, vrací se ptactvo. Mnohé, kdysi intenzivně využívané a před škůdci chemicky ošetřované plochy, nebo třeba i jen pastviny, byly politickým rozhodnutím před lety uvedeny do klidu, nebo novými vlastníky ponechány v tomto směru svému osudu a staly se jen investicí do budoucna. Takže, v nedostatku koček, bych příčinu zvýšení výskytu klíšťat asi neviděl.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.5.2023 17:46 Reaguje na Petr
Můžu vědět kolik je vám let, když tvrdíte, že kdysi bylo
více neobhospodařovaných ploch než nyní? Kdysi jsme se jako chovatelé králíků prali o kdejakou škarpu, kdo ji vyseče
dříve a sekly se pod hlavičkou SSM i příkopy kolem cest
na seno. Dnes je jednou ročně semele traktorová sekačka
i s odpadky a ta směs zůstane tlít v příkopu jako kryt
pro hlodavce před dravci. Totéž se děje i na polích
změněných na trvalé travní porosty, kdy je stačí pokosit
a zmulčovat a je splněna podmínka dotace. Ty porosty pak
v zimě zorá černá hledající hraboše a myškující lišky.
Klíšťata už si ale odbyla 1. stádium larválního života
na hraboších a čekají na zvířata a lidi. Je zoufalé vidět
třeba srnčí doslova obalené klíšťaty a ostatní zvířata.
I ty kočky jich mají na sobě desítky a to už je při té
pověstné čistotnosti koček co říci. Já si opravdu jako
dítě na klíšťata nepamatuji stejně, jako si nepamatuji
na kvanta hrabošů jako v posledních 20 letech. A to tu
nebylo tolik dravců, tolik lišek a jiných predátorů
hrabošů. Oni se ti hraboši totiž neměli kam před těmi
predátory schovat jako nyní ve vysoké trávě a pod vrstvou
trávy pokosené a polehlé. Stařina se vypalovala často
i s těmi klíšťaty, ale bohužel i se srnčaty, zajíčky
a hnízdy ptáků. Přesto tu ale bylo zvěře o mnoho více
a to zvěře zdravé a vitální. Proč? Protože třeba srnčí
dnes zabijí více auta, než myslivci regulující zvěř
podle stáří a zdravotního stavu. Auta zabijí i zvěř
určenou k chovu a do chovu se dostane pak zvěř, která
alespoň zbyla. Totéž znásobí brzy i vlci, kteří taky
nebudou rozlišovat mezi srnčaty chovnými a nechovnými.
nebudou to rozlišovat u březích srn a jiné spárkaté. Z
řízeného zvyšování kvality se opět stane dílo náhody,
kdy se občas vyskytne náhodně přeživši chovný kus.
No a ty kočky? Ty mají doma plné misky, loví pouze pro
zábavu a nejraději snadno ulovitelná ptáčata a pomalu
létající neopatrné kosy a drozdy.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist