Chytrá kuchyně – udržitelně, efektivně, bez plýtvání
Nákup surovin
Pro nákup je možné uplatnit dva přístupy. Buď odcházíme do obchodu s přesně sestaveným nákupním seznamem, nebo s hlavou plnou nápadů. Každý z přístupů má svoje kouzla i svá úskalí. Pokud není vaření vaše vášeň, vše raději pečlivě naplánujte. Pokud jste v kuchyni ve svém živlu, jistě vám nebude vadit několikrát přehodnotit své plány podle toho, jaké suroviny jsou zrovna v nabídce.Využijte slevu, ale s rozumem
Obchody nabízejí zboží, kterému bude brzy končit doba spotřeby. Toto zboží je plnohodnotné, jen se musí spotřebovat často ještě v den nákupu. Jako kompenzaci vám obchodník nabídne slevu v řádech desítek procent. Takovéto zboží je obvykle označeno nálepkou, v některých obchodech je pak soustředěno ve zvláštních regálech. Jen je třeba i přes lákavou cenu nakoupit pouze takové množství, které spotřebujeme. „Nákup do popelnice“ nikdo dělat nechce.
Pokud chcete potraviny s končící trvanlivostí využívat hodně, bude to nejspíš vyžadovat častější návštěvy obchodů, protože je nelze nakupovat do zásoby. Některé obchody mají výši slevy stálou, jiné jí postupně zvyšují tak jak se blíží datum spotřeby.
Je možné se setkat i s takzvanými „záchrannými bedýnkami“ – směs ovoce a zeleniny za skutečně nízkou cenu. Produkty v bedýnkách nemají sice výstavní vzhled, ale jsou obvykle zcela v pořádku. Obsah těchto bedýnek (nebo tašek) je nepředvídatelný a než si některou koupíte, je třeba vědět, jak s jejím obsahem naložit. A i zde samozřejmě platí, že je třeba je rychle zpracovat.
Nenechte se nikdy strhnout slevou k nepromyšlenému nákupu. Vždy kupujte jen to, pro co máte využití!
Efektivní zpracování
Nákup máme hotový a je načase se pustit do vaření. Třeba oloupeme zeleninu a z masa okrájíme nevzhledné kousky nebo vykrájíme kosti. A na pracovní desce je rázem spousta zdánlivého odpadu. Skutečně jen zdánlivého – to co vypadá jako odpad, je rozhodně třeba využít. Pojďme se podívat, jak je možné k surovinám přistupovat:
Odkrojky masa nebo kosti je možné hodit do mírně osolené vody s několika kuličkami pepře nebo i jiného koření a pomalu na mírném ohni vařit. Po několika desítkách minut máme vývar, který je možné přidat do omáčky, podlít jím maso a podobně. Není sice nijak excelentní, ale na vaření je pořád lepší než voda. Pokud je odkrojků nebo kostí více, je možné si vývar uchovat na později – buď z něj odvařit vodu, aby měl konzistenci sirupu a dát jej zamrazit do formiček na led nebo jej zavařit do sklenic.
Podobně lze pracovat se slupkami od zeleniny, odkrojky a košťály, jen je třeba zeleninu dobře omýt. Nezavrhujte ani cibulové slupky – dodají zeleninovému vývaru krásnou barvu. Zeleninovému vývaru však sluší rychlá spotřeba – jeho uchovávání není příliš efektivní.
Sléváte brambory po uvaření do dřezu? Velká chyba – vývar z brambor je chutným základem na česnečku nebo zeleninové krémové polévky.
Zapomněli jste v míse ovoce? Z přezrálých banánů (i těch úplně hnědých) je možné upéct skvostný banánový chlebíček, který si zamilujete jako sladkou snídani nebo výtečný moučník. Scvrklá seschlá jablka udělají zase parádní službu třeba v jablkových muffinech.
Kreativita v akci
Pojďme si ukázat kreativitu na úplně obyčejném květáku. Jasně, je možné ho osmažit a sníst. Ale co si z jednoho, trochu většího udělat hned několik jídel? Jídel, která nebudou nudná a nebudou se opakovat.
Květákový steak s rajčaty – na něj využijeme středovou část květáku.
Květákové lívanečky – postačí horší část - drť, která odpadne, „nožičky“ od jednotlivých růžiček. (a protože se vaří, zbude nám vývar).
Květáková krémová polévka – vývar z předchozího pokrmu, nedřevnatá část košťálu a to co zbylo. Když je toho málo, lze nastavit bramborou. A pokud máte alespoň půlku rohlíku z předchozího dne, určitě té polévce budou slušet i osmažené krutony.
Stejným způsobem lze přistupovat k téměř libovolné surovině – třeba z kuřete vyrobit z prsou řízky, ze stehen roládu a z kostry a křídel polévku.
Vymetáme ledničku a špajzku
Doporučuji provést jednou za týden inventuru ledničky, míst, kde uchováváme zeleninu, uzeniny a sýry, zda jsme nezapomněli na nějaký zbytek. A skoro vždy něco najdeme. Já například posledně našel 2 zapomenuté brambory uvařené ve slupce, půlku kapie, stonek jarní cibulky, pár plátků šunky a slaniny a kousek okoralého sýra. I takovéto zbytky se dají zpracovat – stačí třeba přidat rozkvedlaná vajíčka, trochu nakrájené cibule a inspirovat se italskou legendou – frittatou – prostě to nakrájet, zamíchat, zalít vejci a zapéct. Skvělé je, že se tohle dá jíst i studené.
Zgumovatělé pečivo usušte na strouhanku. Pokud je ho moc nebo strouhanku nepotřebujete, věnujte trochu úsilí přípravě nádivky. Ta se dá jíst studená i teplá, buď samotná nebo třeba jako příloha k pečenému kuřeti. Z ne úplně čerstvého chleba se logicky nabízejí topinky, kterým sluší nějaká pomazánka – masová či bezmasá dle vaší volby.
Chcete trochu extrému?
Plechovka bílých fazolí obsahuje nálev. Nevzhledný, slizký, na vyhození. I ten je surovinou, z níž je možné vyrobit veganskou náhradu majonézy.
Recept: 1,5 dl nálevu z fazolí, 1,5 lžičky hořčice, 3 lžičky octa, ½ lžičky soli, trochu pepře – promíchat metličkou nebo tyčovým mixérem do pěny a pak za stálého šlehání pomalu po kapkách přilít 3 dl rostlinného oleje. Hotovo, veganská majonéza je na světě.
Kávová sedlina – puky z kávovaru najdou své uplatnění nejen jako čistič nebo pohlcovač pachu, ale lze z nich udělat skvělé sušenky.
Recept: 280g hladké mouky, 120g tuku (másla), 60-100g sušené kávové sedliny, 65-75g cukru, 30g sušené syrovátky, 15g vody, vanilkový extrakt – vše v pokojové teplotě. Ze surovin se umíchá hladké těsto a to se po 1 hodině odležení v lednici rozválí na 3-5 mm silný plát, vykrájejí se sušenky, které se pečou při 180 °C na plechu asi 10 minut.
Navařil jsem a zbylo
S touhle situací potkal určitě každý – zbylo uvařené jídlo, od každého trochu, vlastně ani celá porce. A některá jídla se i špatně ohřívají a ohřevem trpí.Třeba ze zbytku bramborové kaše dělám placky. Stačí přidat vajíčko, konzistenci doladit moukou a dochutit a osmažit. Když zbude kysané zelí, stačí ho překrájet a šup s ním do placek. A když zelí není, vyjímá se v nich dobře i mrkev a hrášek nebo i nastrouhaný okoralý sýr. Variant je nespočet.
Zbytek uvařených těstovin využívám třeba na těstovinový salát. Přidám třeba jarní cibulku, tuňáka a pár rajčátek. A vše mohu spojit třeba tou fazolovou majonézou nebo zakysanou smetanou. Dochucení je naprostý freestyle. Další možností je vytvořit pekáč zapečených těstovin – se zeleninou, s uzeným, co se naskytne.
Naprostou klasikou jsou pak knedlíky s vajíčkem nebo opékané škubánky.
Zbylá uvařená rýže je základní surovinou na bezmála geniální smaženou rýži.
Recept: 2-3 vejce, 350g uvařené rýže, 1 cibule, 1 mrkev, 50g hrášku, 1 lžička kari, 2 lžíce sójové omáčky, trocha oleje. Z vejce se usmaží silnější omeleta a po částečném vychladnutí se roztrhá na malé kousky. V pánvi (nejlépe woku) se na oleji orestuje najemno nakrájená cibule, najemno nakrájená mrkev (asi 6 minut), přidá se česnek a hrášek restuje se další 1 minutu, zapráší se kari kořením, přidá se rýže, promíchá se a po několika minutách restování se zalije sójovou omáčkou a promíchá s omeletou. Rychlé, skvělé, návykové!
I zbytek masa je možné využít – doslova se nabízí nějaká masová pomazánka – přidání hořčice, okurky, majonézy, jarní cibulky a pak už jen mazat na chleba. Zde ale skutečně záleží na vlastní kreativitě a troše citu pro jídlo.
„Supermarket“ doma a u domu
Co je nutné zmínit je domácí výroba či spíše pěstování. I v panelákovém bytě je možné pěstovat pažitku, řeřichu, mátu a podobné rostlinky. Budete je tak mít vždy po ruce, ušetříte spoustu peněz a nevyprodukujete spoustu odpadu z obalů, do nichž jsou v obchodech baleny. Většina těchto rostlinek vydrží celý rok a je škoda kupovat něco, co mohu mít doma.
Rozhlédněte se po svém okolí. Třeba narazíte na nějakou dostupnou surovinu. V době, kdy vychází tento článek, kvete bez. Z květů je možné vyrobit velmi snadno skvělý sirup. Je jen málo lidí, kterým tahle dobrota nechutná. Když si ho vyrobíte, opět ušetříte – jak peníze, tak i obaly. Zvláště v parném létě je určitě oceníte – domácí bezová limonáda je mimořádně osvěžující. A ten samý plevelný keř pak nabídne ještě jednu úrodu – plody, ze kterých se dá vyrobit parádní a zdravá šťáva. Na podzim se dají zase sbírat šípky – třeba na čaj. Stačí se prostě rozhlédnout po okolí.
Nestyďte se oslovit své přátele, kteří si pěstují svoji zeleninu. Je možné, že se budou potýkat s nadúrodou a rádi vám část své produkce věnují nebo levně odprodají na zpracování. Já takhle docela pravidelně dostávám cukety a rajčata. Stačí pak dokoupit na trhu lilek (v sezoně není drahý) a pár dalších surovin, vyrobit kotel omáčky na těstoviny a zavařit jí do sklenic.
Všechny recepty na pokrmy v tomto článku najdete na www.chudymesic.cz/recepty
reklama
Další informace |
Tématu jak předcházet plýtvání potravinami se věnoval magazín Pražská EVVOluce 2/2025, kde tento článek vyšel ve zkrácené verzi.
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (12)
Jaroslav Řezáč
10.8.2025 08:25Jaroslav Řezáč
10.8.2025 08:53 Reaguje na Jaroslav ŘezáčLukas B.
11.8.2025 18:47 Reaguje na Jaroslav Řezáčgenerace kovozemědělců žili a prospívali na kyselu (polévce z kvásku), bramborách, hrachu, kysaném zelí a občas vejce občas špek a jako koření cibule a sezonní byliny.
Pavel Hanzl
14.8.2025 14:35 Reaguje na Jaroslav ŘezáčRichard Vacek
10.8.2025 15:36Anežka M
12.8.2025 16:21Vlivem různých životních peripetií jsem zhruba 10 let bydlela po různých podnájmech a ubytovnách, takže se sdílenýma, nevyhovujícíma případně zcela chybějícíma kuchyněma mám celkem zkušenost. A jo, vyzkoušela jsem si k tomu i žít 2 roky bez pračky a 4 roky bez koupelny ba teplé vody, ale to sem nepatří.
Te´d už je to jinak, mám kuchyň, dva mrazáky, sklep, sušičku na ovoce i špajzku. A vlastní zásoby ze zahrady, takže je co zpracovávat, zavařovat, sušit od jara do podzimu.
Nicméně ta nuzná epizoda mě poučila v tom, že hlavní překážkou pro úsporné a ekologické vaření není nedostatek informací, ale nedostatek času a vybavených prostor. Hlavně lidi (chudí, v prekarizovaných jobech) kteří by z takového vaření profitovali nejvíc tyhle věci typicky postrádají.
Autor píše defakto pro vyšší střední třídu, která si může dovolit držet manželku v domácnosti, případně pro rodiny příjmově sice relativně chudé, ale majetkově saturované (dědictvím). Nic proti tomu, good for them.
Ale že má autor drzost uvést svůj článek slovy „Chudý měsíc“ - to se mi otvírá kudla v kapse. Autor a jemu podobní ví o chudobě houno, jinak by nepsali takové kraviny.
Lukas B.
13.8.2025 09:29 Reaguje na Anežka MRadek Čuda
20.8.2025 12:49 Reaguje na Lukas B.Ale to u popisovaného stavu asi všechno.
David Kunssberger
20.8.2025 08:26 Reaguje na Anežka MUpřímně řečeno nevím, co je drzého, že jsem vyzkoušel, zda se dá pořídit plnohodnotné jídlo za 100 Kč denně. Možná to, že jsem zjistil, že to jde, i když je to docela mentální cvičení. A nejvíc času mi zabralo vše pečlivě zaznamenávat a dokumentovat.
Radek Čuda
20.8.2025 12:46 Reaguje na David KunssbergerCož je z pohledu mnoha lidí právě ten luxus, o kterém Anežka píše. Ten pokud máte, tak to vaření popsaným způsobem s uvedenými náklady zase není taková věda. A opět jak Anežka píše, ten ti opravdu chudí prostě nemají a tím se ocitají v dost bludném kruhu.
Jinak nic proti článku, obecně jsou to takové staré známé pravdy, které jen, jak už to u nich bývá, jsou často ignorovány.
Mne akorát pobavila ta první fotka, kde to, co je na ní pro značnou část populace a pro většinu roku fakt úplně láce není ... spíš naopak;-).


Čistící superhrdinové v akci
Přírodní superhrdinové v čistící akci: Jak a proč dát sbohem chemii v úklidu kuchyně


