https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/domaci-cistirny-odpadnich-vod-proc-jsou-bakterie-klicem-k-ciste-vode
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Domácí čistírny odpadních vod: Proč jsou klíčem k čisté vodě bakterie?

24.9.2026 10:21 | PRAHA (Ekolist.cz) | Barbora Zdvihalová, Mohammad Arghideh a Patrik Tichý
Odpadní vodu v čistírnách ve skutečnosti nečistí technologie samotná. Největší práci odvádějí miliardy bakterií žijících v aktivovaném kalu. Čistírna jim pouze vytváří vhodné podmínky – dostatek kyslíku, správné pH a čas na růst.
Odpadní vodu v čistírnách ve skutečnosti nečistí technologie samotná. Největší práci odvádějí miliardy bakterií žijících v aktivovaném kalu. Čistírna jim pouze vytváří vhodné podmínky – dostatek kyslíku, správné pH a čas na růst.
Chcete zdravou domovní čistírnu a zároveň přispět k ochraně přírody? Začněte u sebe. Stejně jako v přírodě i v čistírně probíhají biologické procesy, jejichž výsledky nejsou vidět okamžitě. Naše každodenní rozhodnutí však ovlivňují jejich fungování i kvalitu vody, kterou vracíme zpět do přírody. Odpovědnost za životní prostředí proto začíná u každého z nás.
 
Kvalita povrchových vod v České republice dlouhodobě trpí nadbytkem živin, především dusíku a fosforu. Tento jev, označovaný jako eutrofizace, vede k přemnožení sinic a vodních řas, což může následně způsobit úbytek kyslíku ve vodě a masivní úhyny ryb, s čímž se poslední dobou v letních měsících setkáváme.

Nejde přitom o problém pouze České republiky – eutrofizací je postiženo přibližně 90 procent sladkých vod na světě.

Přestože se ve vodách vyskytují různé formy dusíku i fosforu, právě fosfor představuje nejvýznamnější živinu spojenou s lidskou činností. Fosfor se do vodních toků dostává například z odpadních vod, zemědělství a dalších zdrojů.

Jak prokázala studie společností Sweco Hydroprojekt a Aquatis z roku 2021, v povodí Orlické přehrady připadá každoročně více než polovina veškerého přísunu fosforu právě na odpadní vody.

I proto hrají tak významnou roli při ochraně vod čistírny odpadních vod. Veřejné kanalizace sice odvádějí odpadní vodu do městských čistíren, kde je biologicky čištěna, přibližně milion obyvatel České republiky však na veřejnou kanalizaci napojen není. A musí využívat alternativní řešení, například domácí čistírny odpadních vod.

Samotná instalace čistírny ale nestačí.

Mikroskopický snímek aktivovaného kalu z městské čistírny odpadních vod. Fotografie zachycuje zelené vlákno sinice a bakterie zvané spirochéty.
Mikroskopický snímek aktivovaného kalu z městské čistírny odpadních vod. Fotografie zachycuje zelené vlákno sinice a bakterie zvané spirochéty.
Foto | Barbora Zdvihalová

Jak to funguje pod poklopem

Aby zařízení dlouhodobě fungovalo spolehlivě, vyžaduje pravidelnou údržbu, a především zdravou populaci mikroorganismů, které zajišťují vlastní proces čištění.

Málokdo si uvědomuje, že odpadní vodu ve skutečnosti nečistí technologie samotná. Největší práci odvádějí miliardy bakterií žijících v aktivovaném kalu. Čistírna jim pouze vytváří vhodné podmínky – dostatek kyslíku, správné pH a čas na růst. Jakmile se jejich životní podmínky naruší, projeví se to poměrně rychle zhoršením kvality čištění.

Naštěstí, tyto podmínky a stav mikrobiálního společenstva, lze jednoduše kontrolovat. Jedním z takových způsobů je sedimentační zkouška. Ta poskytne orientační informaci o množství aktivovaného kalu a jeho sedimentačních vlastnostech.

Jak na to? Je to jednoduché. Naberte do jakékoliv průhledné nádoby vodu a chvíli vyčkejte. Pokud kal neklesá ke dnu a zůstává rozptýlený ve vodním sloupci, je vhodné zkontrolovat pH, intenzitu provzdušňování nebo možné zatížení čisticími prostředky. Varovným signálem bývá také nepříjemný zápach nebo zhoršená kvalita vyčištěné vody.

Sedimentační zkouška. Naberte vodu z dosazovací nádrže a nechte 30 minut sedimentovat. Ideální množství aktivovaného kalu v čistírně se pohybuje v rozmezí od 30 do 70 procent.
Sedimentační zkouška. Naberte vodu z dosazovací nádrže a nechte 30 minut sedimentovat. Ideální množství aktivovaného kalu v čistírně se pohybuje v rozmezí od 30 do 70 procent.
Foto | Barbora Zdvihalová

Součástí běžné údržby je i pravidelné odčerpávání přebytečného kalu fekálním vozem, protože právě zanedbaná údržba patří mezi nejčastější příčiny problémů domovních čistíren. Odčerpáním přebytečného kalu se ze systému odstraňuje také část živin, které jsou vázány v biomase.

Když se bakteriální společenstvo naruší, nabízí trh řadu přípravků slibujících jeho obnovu. Jsou ale všechny účinné? Výzkum Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, realizovaný za podpory ČSOB, ukázal, že ne všechny přípravky fungují stejně.

Zatímco některé skutečně podporují biologické procesy v čistírně, jiné mají jen minimální účinek. Správná volba přípravku tudíž může rozhodnout o tom, jak rychle se narušené bakteriální společenstvo znovu obnoví, například po dlouhé dovolené nebo po použití agresivní chemie.

Rozdíly v množství odstranění uhlíku ze substrátu mezi jednotlivými preparáty.
Rozdíly v množství odstranění uhlíku ze substrátu mezi jednotlivými preparáty.
Foto | Barbora Zdvihalová

Bakterie pod tlakem

Některé bakterie odbourávají organické látky a při buněčném dýchání je přeměňují na oxid uhličitý. Jiné přeměňují dusičnany na plynný dusík, který uniká do atmosféry. Fosfor lze z odpadní vody odstraňovat biologicky, ale velmi účinným a spolehlivým způsobem je jeho chemické vysrážení, například pomocí solí železa nebo hliníku. Vzniklé nerozpustné sloučeniny fosforu se následně zachytí v kalu a jsou z čistírny odstraněny při jeho odčerpání. Díky této dělbě práce se významná část organického znečištění a živin odstraní ještě předtím, než se vyčištěná voda vrátí do přírody.

Některé z uvedených ukazatelů je nutné v čistírnách pravidelně, zpravidla jednou ročně nebo i častěji, kontrolovat. Jejich sledování stanovují vládní nařízení prostřednictvím takzvaných emisních standardů. Měří se především chemická a biochemická spotřeba kyslíku, množství nerozpuštěných látek a koncentrace amoniaku, sleduje se ale také přítomnost bakterií Escherichia coli a enterokoků. Zajímavé přitom je, že fosfor přitom u malých domovních čistíren není obecně samostatným povinně sledovaným ukazatelem, přestože je jeho role v eutrofizaci povrchových vod významná.

Významnou roli při biologickém čištění hraje teplota. Ta ovlivňuje rychlost enzymatických reakcí i růst mikroorganismů. Právě proto bývá odbourávání biomasy a s tím spjaté biologické odstraňování dusíku v zimních měsících náročnější, zejména u menších čistíren.

Pomalý růst nitrifikačních bakterií znamená, že je nezbytné zajistit dostatečně dlouhou dobu zdržení biomasy v systému. Pokud je příliš krátká, mohou být bakterie z čistírny vyplavovány dříve, než se stačí rozmnožit, a proces nitrifikace se stává nestabilní.

Mikroskopický snímek aktivovaného kalu z městské čistírny odpadních vod. Žije v něm celá řada mikroskopických organismů, fotografie zachycuje nálevníky.
Mikroskopický snímek aktivovaného kalu z městské čistírny odpadních vod. Žije v něm celá řada mikroskopických organismů, fotografie zachycuje nálevníky.
Foto | Barbora Zdvihalová

U domovních čistíren odpadních vod mohou biologické procesy narušit také některá zařízení pro úpravu vody. Problematické mohou být zejména změkčovače vody a další úpravny, které při regeneraci vypouštějí do odpadní vody koncentrované roztoky solí. Vysoká koncentrace solí může negativně ovlivnit citlivé mikroorganismy v čistírně a při opakovaném nebo výrazném zatížení může dojít k narušení biologického procesu čištění.

Rizikem mohou být také proplachy a další technologické vody z úpraven. Ty mohou do domovní čistírny přivést jednorázově větší množství vody s odlišným chemickým složením, než na jaké je běžné biologické společenstvo zvyklé.

Právě stabilní podmínky jsou pro bakterie v domovní čistírně zásadní. Při výrazném narušení jejich prostředí může dojít ke snížení účinnosti biologického čištění a mikroorganismy potřebují čas, aby se jejich společenstvo znovu stabilizovalo.

I proto se vyplatí o svou čistírnu pečovat a dodávat potřebné bakterie. Nejdůležitější součástí totiž není nádrž ani čerpadlo, ale miliardy neviditelných bakterií, které každý den odvádějí práci, bez níž by čistá voda zůstala jen těžko dosažitelným cílem.

Dobře fungující čistírna s dobře fungujícím společenstvem bakterií prospívá nejen svým uživatelům, ale i životnímu prostředí. Odtékající voda z optimálně fungující čistírny obsahuje minimum živin, které by mohly způsobovat další eutrofizaci povrchových vod v okolí.

Literatura:
Sweco Hydroprojekt a.s. a Aquatis a.s. 2021. Studie proveditelnosti opatření ke snížení dotace fosforu do vodního díla Orlík


reklama

Hlasujte
HLASUJTE
pro stránky ekolist.cz
 
foto - a  Patrik Tichý Barbora Zdvihalová, Mohammad Arghideh
Barbora Zdvihalová, Mohammad Arghideh a Patrik Tichý
Autoři působí na Fakultě rybářství a ochraně vod Jihočeské University v Českých Budějovicích. Jedná se o studenty bakalářského a doktorského stupně studia. Ve svém výzkumu se věnují bakteriálním společenstvům s potenciálem rozkládat organickou hmotu a odbourávat živiny z prostředí, ve kterém se vyskytují. Patrik Tichý se ve svém profesním životě zabývá instalací DČOV.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (8)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

hi

24.9.2026 13:03
Při sedimentační zkoušce se odebírá voda z aktivační nádrže. ikoliv z dosazovací nádrže.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

24.9.2026 16:21
Co brání vodu z DČOV zachycovat v nádrži a zalévat s ní trávník a stromy?
Živiny trávě a stromům prospějí a nezamoří vodní tok. Nebo jsou ty vody
z DČOV stále odpadem? Pokud ano, tak na jaké úrovni ty DČOV vůbec jsou?
Kamarád má pouze tříkomorový septik a vodou z třetí komory napájí malý
mokřad s rákosím a následně rybníček s rybami(karasy a koi kapry). No a
ten přepad z rybníka ústí na jeho louku. Vše na černo, ale plně funkční.
Navíc levné, bez spotřeby elektřiny a kontrolních rozborů. Ale chápu, že
nedělá kšeft výrobcům DČOV, instalačním firmám a laboratořím a o to jde!
Když už lidé peníze vydělali, tak je třeba z nich zase nějak dostat!
Odpovědět
AK

Antonín Klečka

25.9.2026 09:07 Reaguje na Břetislav Machaček
Nic tomu nebrání , můžete si ji bez problémů nechat na to schválit, zvlášť, když jste např. zemědělec. Testy správně ale musíte dělat stejně, i když zaléváte vlastní zahradu, je to i ve vašem zájmu, nechcete zalévat něčím, co vám pak způsobí průjem. Ale nikdo to nekontroluje. Zalévání je nejekologičtější způsob likvidace této vody.
Odpovědět
AK

Antonín Klečka

25.9.2026 09:42 Reaguje na Břetislav Machaček
Nic tomu nebrání , můžete si ji bez problémů nechat na to schválit, zvlášť, když jste např. zemědělec. Testy správně ale musíte dělat stejně, i když zaléváte vlastní zahradu, je to i ve vašem zájmu, nechcete zalévat něčím, co vám pak způsobí průjem. Ale nikdo to nekontroluje. Zalévání je nejekologičtější způsob likvidace této vody. A doplnění, vodu z tříkomorového septiku bych do rybníka nepouštěl, na rozdíl od čističky obsahuje tato voda dusík hlavně ve formě čpavku a jeho homologů a ten ryby stresuje a dusí. Vody z ČOV obsahují hlavně dusičnany, ty jsou pro ryby mnohem příjemnější.
Odpovědět
AK

Antonín Klečka

25.9.2026 09:21
Domácí ČOV je v dobrých rukou to nejlepší, co může být. Špatné je, že těch lidí s dobrýma rukama je málo. Bohužel většina lidí, co si pořídí čističku, se o ní neumí starat. Myslí si, že ji strčí do zásuvky a ono to bude čistit. Jenže čistička potřebuje pravidelnou kontrolu a údržbu, alespoň 2x týdně kontrola a případný zásah, minimálně 2x ročně odčerpat kal... Špatně udržovaná čistička je horší, než přímá trubka do potoka. Vše rozdrtí a "předtráví" a v potoce to potom mnohem rychleji mineralizuje a uvolní více živin. Kontrola že strany úřadů nulová. Bohužel musím že své zkušenosti konstatovat, že tady opět lidstvo ukazuje, že dokáže zašlapat jakoukoli dobrou myšlenku do země. Proto vždy preferuji centrální kanalizaci s obecní ČOV, tam je alespoň školená obsluha a kontrola kvality vody.
Odpovědět
va

vaber

26.9.2026 08:30
Jak jsem tu chválu na domovní čističky pochopil, tak bakterie dokáží rozložit některé látky, hlavně organické. Co se s těmi rozloženými látkami děje, asi vzniká CO2 ,ten zmizí v atmosféře a já nevím co se uvolní ještě a co zbyde v čističce. Nějaké zbytky musí občas vytáhmout hovnocuc a co udělá, pošle je do jiné čističky, asi hodně lepší čističky. S fosforem ,nebo jinými látkami které bakterie nerozloží, udělá čistička co.
Čekal bych ,že se zjistí seznam látek které do čističky obvykle jdou a co s nimi čistička udělá a na co je rozloží a tedy co zbyde ve vodě a třeba porovnání s neudržovanou domácí čističkou. Takové fekálie, se v přírodě vždy rozloží i bez čističky jen na vzduchu, ovšem nesmí toho být moc. Problém asi jsou chemické látky, které bakterie nerozkládají a možná i prvky které ve vodě zůstávají. Nebo takové nejsou.
Ja když napustím jakýkoliv sajrajt do sudu na zahradě, jen díky sedimentaci, voda vypadá za pár dnů pěkně čistá.
Pokud se nemýlím může se voda z domácích čističek pouštět do řek, jaké je asi porovnámí složení této vody, s vodou z lesního pramenu. Já vím voda není H2O ,ale něco obrovsky složitého co vcucne do sebe vše co se jí připlete do cesty.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.9.2026 10:16 Reaguje na vaber
Kdysi se tradovalo, že největší dar starousedlíků novému sousedu
v novém domě je kbelík fekálií ze žumpy k nastartování rozkladných
procesů. I malá ČOV potřebuje dostatek nečistot ke správné funkci
a když ji nainstalovali k nové služebně místo septiku, tak nám
vedoucí zakázal vykonávat potřebu doma, ale až v práci, protože
v ČOV bez pravidelného přísunu "potravy" bakterie hladoví a ta nefunguje jak má. S prominutím z lejna v půdě se živiny vážou
na půdu a z ní na rostliny, ale z lejna ve vodě pouze na vodu
a nebo unikají jako CO2 do vzduchu. Toto nepovažuji za vhodné
řešení, ale fekálie už nejsou jako kdysi nezávadným hnojivem,
když je mísíme s léčivy, kosmetikou a drogérií. Z pohodlnosti
zvané pokrok se z hnojiva stal odpad a jako u jiného odpadu tu
je otázka co s ním. Na dětských táborech jsme kdysi každý rok
kopali nové jámy na latríny a ty staré zasypali hlínou z těch
nových. Na ty staré jsme zasadili stromy a zírali jak se jim
tam líbí. Pro zbytky potravin jezdil místní sedlák pro svá
prasata a pomeje končily v odpadní jámě taky každý rok nové.
A dnes? Povinná chemická WC a jiné odpady končí v barelech a
vozí se do kafilérie a obecní ČOV. Latríny stávaly na břehu
odchovného pstruhové potoka plného malých zdravých pstruhů
a voda z umývárny zasakovala do trativodu v lese. Dnes už
nemyslitelné a prý je čeká na vodu vybudování čerpatelné
podzemní nádrže. Pro dosud nízkonákladový tábor to ale bude
likvidační a využití 2 měsíce pro tábory to jsou vyhozené
peníze. Už se tam ozývají hlasy tábory nepořádat a nikdo se
o to nebude zajímat. Posedlost komplikovat cokoliv, co bylo
kdysi jednoduché a funkční je stále větší díky tlaku těch
firem, které se zabývají výrobou a instalací těch zelených
technologií. Ty jsou mnohdy nefunkční a zbytečné. Jsem
zvědav, kdy budou DČOV povinné i pro chaty obývané pár dnů
v roce a jak se s tím majitelé popasují. Vidím to jako
soumrak chataření a chalupaření!
Odpovědět
JŘ

Jaroslav Řezáč

29.9.2026 06:33 Reaguje na Břetislav Machaček
kdysi, než začali reprodukovat skrz sebe farmaka, chemii, antikoncepci atd.
Odpovědět
Hlasujte
HLASUJTE
pro stránky ekolist.cz


 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist