Existuje ekosex?
Biolubrikant se opravdu vyrábí. Vladimír Lusík z dodavatelské firmy Natures Care ale říká, že do nedávna tady nic podobného nebylo. „Jedná se v podstatě o první systém lubrikačních gelů v přírodní kvalitě na světě,“ tvrdí Lusík.
 |
|
| Existuje nějaké ekologicky (ne)příznivé sexuální či erotické chování? | |
| Ilustrační foto: KoS/Wikimedia Commons |
Do výroby této specifické kosmetiky se pustila německá společnost Lavera. Biolubrikanty ale prodává prostřednictvím dceřiné společnosti Starglide. „Přírodní kosmetika vychází ze skutečnosti, že vše, co si dáme na kůži, se přes ni vstřebá do těla. To je taky hlavní důvod, proč lidé poptávají přírodní kosmetiku: buď nechtějí přijímat do těla chemii, anebo už kvůli alergii nemůžou. Postrádá ovšem smysl používat na obličej čistě přírodní krém a na sliznice, kde je vstřebatelnost ještě mnohem vyšší, aplikovat syntetické vůně, barviva, konzervanty, silikon nebo ropné deriváty,“ vysvětluje Vladimír Lusík důvody vzniku zcela přírodních lubrikantů s přídavkem látek z biozemědělství. „Složení lubrikantů je natolik čisté, že se dají i jíst. Jako marmeláda,“ směje se Lusík. Přírodní lubrikanty jsou proto podle reklamních materiálů vhodné i pro orální sex.
Dagmar Jírová ze Státního zdravotního ústavu potvrzuje, že sliznice pohlavních orgánů je významně citlivější než kůže. „Kosmetické krémy obsahují řadu látek, které jsou na kůži tolerovány, ale na sliznici můžou způsobit silné podráždění. Rozhodně není možné krémy určené k péči o kůži aplikovat na sliznice,“ říká Jírová. Jen pro přesnost – z lékařského hlediska nejsou lubrikační gely kosmetické přípravky, ale zdravotnické prostředky.
Jestliže existují přírodní lubrikační gely, je možné najít i jiné, podobně laděné erotické potřeby? Ekumenická akademie, která se zabývá dovozem fair tradeového zboží, před necelým rokem na svých stránkách zjišťovala, zda by byl zájem o fair tradeové kondomy. Velký trhák by to ale asi nebyl, protože před Ekolistem se na ně ptal jediný člověk. „Zatím je nedovážíme, jen jsme tu zprávu jako zajímavou převzali ze zahraničí,“ vysvětluje Jiří Silný z akademie.
Kromě kondomů ze „spravedlivého obchodu“ je možné na internetu najít i kondomy, které jsou vyrobeny bez použití mléčných proteinů používaných při zpracování přírodního latexu – tím jsou tyto kondomy přijatelné i pro vegany. Příznivcům přírodních materiálů by se zase mohl líbit kondom z jehněčí kůže (lamb skin), který však nechrání před pohlavními chorobami. Ale na rozdíl od předchozí varianty jsou tyto kondomy pro vegany zcela nepřijatelné. Obnovitelnost zdroje se v jejich případě kříží s etickými nároky. Rozhodování tohoto dilematu ale usnadňuje fakt, že ani fair tradeové kondomy, ani ty veganské, ani kondomy z jehněčí kůže zatím v ČR nejsou k dostání.
Jak jsou na tom obyčejné kondomy? Z čeho jsou a kam s nimi, když poslouží? „Kondomy se vyrábějí z přírodního latexu, tj. bílé tekutiny z mléčnic kaučukovníků. Přírodní latex projde vulkanizací, čímž získá vlastnosti, které známe z konečného produktu,“ popisuje zjednodušeně výrobu Pavel Kučera z agentury Creative Dreams, která zastupuje značku Primeros. „Jelikož jsou kondomy vyrobeny z přírodních materiálů, jsou v přírodě snadno rozložitelné. Pro správný rozklad je však nutný přístup vzduchu, proto nejsou kondomy kompostovatelné,“ říká Kučera. Jak však dodává, ona snadná rozložitelnost ve skutečnosti trvá od několika až po desítky let.
Kromě jiného se tedy kondom taky stane odpadem. Úzkostlivější čtenáři se ale nemusejí děsit – ne, kondomy se nerecyklují. Jak však uvádí Pavel Kučera, nemají se ani pálit (jde o materiál podobný gumě) nebo házet do záchodu (můžou ucpat kanalizaci). Mají se prostě dát do směsného odpadu.
Od biolubrikantů a veganských kondomů je jen krůček k otázce, zda existuje nějaké ekologicky (ne)příznivé sexuální či erotické chování. Server Tree Hugger.com uvádí deset bodů, jak „ozelenit“ sex. Obecně použitelný se zdá jen jeden. Tree Hugger varuje před používáním vibrátorů a jiných erotických „hraček“, které jsou z měkčeného PVC. To totiž může obsahovat zdraví škodlivé látky, tzv. ftaláty – a o citlivosti sliznice pohlavních orgánů jsme psali výše. Tree Hugger doporučuje buď přes takový vibrátor nasadit kondom, nebo používat erotické pomůcky z méně problematických materiálů – například ze skla, kovu či jiných plastů než PVC. Některé tyto erotické hračky jsou na elektrickou energii. Tree Hugger doporučuje používat nabíjecí baterie či vybírat taková zařízení, která mají akumulátor už vestavěný. Sníží se tak produkce jednorázových baterií, které mají jako odpad nebezpečné vlastnosti.
Obecně je k životnímu prostředí šetrnější, když se lidé vyhnou produktům ve stylu „použij, vyhoď a kup další“. Firma Durex v roce 2006 například představila vibrační kroužek, „který stimuluje jak partnera, tak partnerku“. Tato roztomilá pomůcka je ovšem poháněna baterií a je určena právě jen na jedno použití.
Podobně jako Tree Hugger zveřejnila před lety své rady pro „zelenější“ sex i organizace Greenpeace. V ne úplně vážném textu doporučuje například sex potmě – ušetří se tím dost energie. Pokud by snad dotyčný nebo dotyčná chtěl/a vidět svého partnera nebo na to, co dělá, pak je vhodná příležitost během dne. Rovněž společná koupel nebo ještě lépe sprcha je z tohoto hlediska perfektní – šetří vodu a energii. Navíc přes miliardu lidí nemá na světě k čisté vodě vůbec přístup, takže teplá sprcha je pořádný luxus, o který by se měl člověk s přítelkyní nebo přítelem v každém případě podělit. To ovšem za předpokladu, že společná sprcha nebude trvat déle, než kdyby se každý osprchoval sám.
 |
||
| Ilustrační kresba: Miloš Kalista/Ekolist.cz |
Co má z oblasti sexu a erotiky rozhodně velký vliv na životní prostředí, je hormonální antikoncepce. V dubnu 2007 psal na serveru Ekolist.cz biolog Jaroslav Petr o vlivu lidské hormonální antikoncepce na volně žijící živočichy. Do prostředí se antikoncepce dostává s lidskou močí. Čistírny odpadních vod hormony rozložit zcela neumějí, nicméně na biologickém stupni se vlivem mikroorganismů hormony přemění na látky, které mají na ryby ještě silnější účinek než původní hormony z antikoncepce. Tyto látky pak způsobují to, že se v samčích pohlavních orgánech tvoří samičí pohlavní buňky. „Zvrat pohlaví vyvolaný znečištěním životního prostředí představuje obrovský problém, který už dosáhl globálního měřítka. Vědci například zjistili, že drtivá většina samic lososů připlouvajících ke tření na trdlištích na horních tocích řek Britské Kolumbie, jsou ve skutečnosti samci, kteří prodělali přeměnu pohlaví. V tomto případě není tak úplně jasné, kde se ryby s hormonálně účinnou látkou střetly – zda v řece, v které žily jako plůdek, nebo v moři, kde vyrůstaly do dospělosti,“ napsal Jaroslav Petr. Jak dál uvádí, situaci komplikuje skutečnost, že se v přírodě chovají jako hormony i látky, do kterých bychom to na základě jejich chemického složení nikdy neřekli. Tyto látky jsou pak s to rozvrátit v těle živočichů křehkou rovnováhu hormonů.
Co s tím? Jsou nějaké jiné, k přírodě šetrnější varianty, jak zabránit neplánovanému početí? Je jich hned několik. Nejběžnější metodou, která zabraňuje spermiím proniknout k vajíčku fyzicky, je použití už zmiňovaného kondomu. Pokud je správně použit (v čemž někdy může být problém), poskytuje jak ochranu před pohlavními chorobami, tak brání nechtěnému početí. Další možností jsou spermicidní prostředky. Ty ale z důvodu špatné nebo nedůsledné aplikace nemusejí zafungovat stoprocentně, a proto se doporučují v kombinaci s kondomem. Proti početí slouží i nitroděložní tělísko, které může být v děloze tři až pět let, nebo pesar, jakási ženská obdoba kondomu. Oproti nitroděložnímu tělísku má výhodu, že si ho může žena zavádět sama. Nicméně obě metody vyžadují návštěvu u gynekologa – buď aby tělísko zavedl, nebo aby změřil vhodnou velikost pesaru a naučil ženu ho správně používat.
Kromě těchto „bariérových“ metod je možné taky přistoupit k metodám, jejichž spolehlivost stojí a padá s ukázněností a sebekontrolou partnerů. Společné jim je to, že zjišťují plodné a neplodné dny ženy (a jsou tedy užitečné i pro opačný účel, totiž plánované početí). Jak uvádí Wikipedia, jednou z nich je kalendářová metoda, která plodné a neplodné dny odpočítává od počátku menstruačního krvácení. Podle Wikipedie je tato metoda vhodná spíš pro starší ženy a je krajně nevhodná pro mladé dívky s nepravidelným menstruačním cyklem.
Plodné a neplodné dny ženy je možné zjistit taky tzv. symptotermální metodou. Při ní se sledují alespoň dva ze tří znaků – bazální tělesná teplota, vzhled a kvalita hlenu děložního čípku a čípek samotný. Pro správné určení plodných a neplodných dnů stačí sledovat hlen a bazální teplotu, ale sledování hlenu a čípku je nedostatečné. Pro víc informací je možné kontaktovat například občanské sdružení Centrum naděje a pomoci, které k této metodě vydalo informační materiály nebo konzultaci s gynekologem.
Wikipedia jako přirozenou antikoncepci uvádí i kojení, které je však prý účinné jen při pravidelném kojení aspoň osmkrát denně do vyprázdnění prsů a ne déle než šest měsíců. „V domácích podmínkách tedy není možné se na kojení spolehnout,“ stojí ve Wikipedii.
V úvahu přichází i přerušovaná soulož, ale o její nespolehlivosti není žádných pochyb. Poslední přirozenou ochranou před početím je sexuální abstinence – tu ale zmiňujeme už jen pro úplnost.
|
Pornem za záchranu pralesa Internet kromě webových stránek ekoporaden nabízí i stránky erotické a pornografické. I sem už dorazila starost o životní prostředí. Například stránky vegporn.com se zaměřují na erotické fotografie veganů, placené pornostránky Fuckforforest.com zase podle údajů z webu věnují výtěžek svého podnikání na záchranu deštného pralesa. V Kostarice už ho vykoupily desítky hektarů. |
Přečtěte si zprávu Vložky pro ekoložky z 27. ledna 2006 o alternativách dámské intimní hygieny.
Článek je převzat z tištěného Ekolistu č. 7/08.
reklama
