Jak hnojit rostliny ekologicky

Máte-li zahrádku, jistě se vám bude hodit několik rad jak hnojit šetrně k životnímu prostředí. Každá rostlina odčerpává z půdy živiny. Ve volné půdě rostliny zůstávají na místě, kde rostou, plodí, shazují listy a nakonec odumírají. Tímto koloběhem se živiny zase vracejí do půdy. V zahradě se rostliny nebo jejich části sklízejí, odumřelé rostliny a opadané listí se odklízí, a tak se musí živiny do půdy doplňovat. K tomu se odedávna využívala přírodní organická hnojiva, především hnůj, hnojůvka a močůvka. K radikální změně došlo v minulém století, kdy bylo vědecky zjištěno, že rostliny přijímají živiny pouze ve formě vodného roztoku. Tento objev znamenal počátek průmyslové výroby hnojiv, a tím také začalo jejich využívání až k nadužívání.

Látky životně důležité pro rostliny se do půdy dostávají prostřednictvím přírodních i chemických hnojiv. Rozdíl je v tom, že průmyslová hnojiva jsou sice snadno rozpustná ve vodě a tedy snadno přístupná pro rostliny, ale při stálém intenzívním hnojení pouze průmyslovými hnojivy dochází k přehnojování. Rostliny všechny živiny nestačí spotřebovat a nadbytky pak bývají bez užitku vyplavovány z půdy a nakonec ještě znečišťují podzemní vody.

Rostliny při nadbytečném přísunu živin bývají sice velké, ale obvykle méně odolné, vodnatá pletiva ztrácejí typické aroma a chuť, rostliny také málo kvetou a slabě voní. Naopak humusu v půdě ubývá, protože průmyslová hnojiva nejsou schopna nový humus vytvořit. V půdě pak postupně ustává půdní život a její kvalita se rapidně zhoršuje.

Jedním z předpokladů úspěšného pěstování rostlin biologickými metodami je používání přírodních organických hnojiv. Ta obnovují život v půdě, protože obohacují půdu o organickou hmotu. Jejich postupným rozkladem se půda obohacuje o humus a živiny se z nich uvolňují pozvolna.

Nejkvalitnější a také nejběžněji používaná jsou organická hnojiva živočišného původu. Na prvním místě je třeba jmenovat dobře uleželý chlévský hnůj: nejlepší je hnůj hovězí, pak koňský. Ale i studené hnoje prasečí a ovčí nebo kozí jsou po zkompostování kvalitním komponentem ke zlepšení struktury půdy i obsahu živin v půdě.

Stejně kvalitní je i drůbeží trus, nejlépe ovšem zkompostovaný. Často se používá, zejména k přihnojování během vegetace, drůbeží trus zkvašený. Je to výborné hnojivo, ale během kvašení dochází bohužel k úniku značného množství dusíku do ovzduší.

Každý však nemá vždy přístup k těmto organickým hnojivům živočišného původu a je nucen hledat vhodné náhrady. Klasickým organickým hnojivem je kompost, v němž dochází humifikací k zázračné přeměně zahradního odpadu ve zdroj kvalitní organické hmoty. Zvláštní kapitolou je zelené hnojení - zatím více využívané v ekologickém zemědělství než v zahradách. Osivem vhodných rostlin (z vikvovitých rostlin např. hrách, bob, lupina, dále svazenka, hořčice apod.) se osévají uvolněné plochy záhonů a pak se zelená hmota po rozsekání zlehka zapraví do půdy.
Pro zlepšení a udržení dobré půdní struktury lze využít i některé další organické materiály. Tyto tzv.alternativní zlepšovače půdy ovlivňují kladně vodní jímavost i další fyzikální vlastnosti půdy, ale obsahují obvykle jen velmi málo živin.

Nejznámějším a také zatím nejčastěji používaným materiálem je rašelina, která však v přírodním stavu bývá příliš kyselá a bez otupení kyselosti vápníkem je vhodná pouze pro vřesovištní rostliny. Neobsahuje také žádné živiny, a proto se většinou prodávají již upravené rašelinové substráty obohacené o vápník a živiny.

Biozahrádkář by však měl k používání rašeliny přistupovat velmi kriticky. Rašeliniště jsou poslední přirozená vlhká místa s typickou faunou a florou. Těžbou rašeliny dochází k likvidaci těchto přírodních ekotopů, které jsou prakticky nenahraditelné. Z toho důvodu se stále hledají materiály, kterými by se dala nahradit.

V přímořských státech slouží jako vynikající materiál ke zúrodnění půdy mořské řasy a chaluhy, které obsahují i mnoho vzácných stopových prvků. To je ovšem materiál pro nás suchozemce bohužel nepřístupný.

Kdo má v blízkosti pivovar, může se pokusit obstarat si tam pivovarské mláto. Přidává se do půdy buď přímo, nebo po zkompostování. V Anglii se používají ke zlepšování půdy také odpady, které vznikají při zpracování ovčí vlny, které se nazývají shoddy. U nás se osvědčila drcená stromová kůra (obvykle z jehličnanů). Používá se většinou částečně zkompostovaná. Je vhodná především jako nastýlka.

Velice vhodný materiál pro zlepšení kvality půdy je vyplozený žampionový substrát, což je vlastně rozložená a vypotřebovaná směs, jejímž základem je fermentovaný koňský hnůj.

Hledají se a zkoušejí stále nové zlepšovače půdy, výzkum je zaměřen zejména na využití různých odpadů přírodního původu. Tak přicházejí na trh například drcené a lisované rubiny kokosových ořechů nebo různými metodami zpracovávaná dřevní hmota.

---

reklama

---