https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/jak-hnojit-rostliny-ekologicky
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak hnojit rostliny ekologicky

25.3.1999 15:14 | PRAHA (Ekolist.cz)
Máte-li zahrádku, jistě se vám bude hodit několik rad jak hnojit šetrně k životnímu prostředí. Každá rostlina odčerpává z půdy živiny. Ve volné půdě rostliny zůstávají na místě, kde rostou, plodí, shazují listy a nakonec odumírají. Tímto koloběhem se živiny zase vracejí do půdy. V zahradě se rostliny nebo jejich části sklízejí, odumřelé rostliny a opadané listí se odklízí, a tak se musí živiny do půdy doplňovat. K tomu se odedávna využívala přírodní organická hnojiva, především hnůj, hnojůvka a močůvka. K radikální změně došlo v minulém století, kdy bylo vědecky zjištěno, že rostliny přijímají živiny pouze ve formě vodného roztoku. Tento objev znamenal počátek průmyslové výroby hnojiv, a tím také začalo jejich využívání až k nadužívání.
 

Látky životně důležité pro rostliny se do půdy dostávají prostřednictvím přírodních i chemických hnojiv. Rozdíl je v tom, že průmyslová hnojiva jsou sice snadno rozpustná ve vodě a tedy snadno přístupná pro rostliny, ale při stálém intenzívním hnojení pouze průmyslovými hnojivy dochází k přehnojování. Rostliny všechny živiny nestačí spotřebovat a nadbytky pak bývají bez užitku vyplavovány z půdy a nakonec ještě znečišťují podzemní vody.

Rostliny při nadbytečném přísunu živin bývají sice velké, ale obvykle méně odolné, vodnatá pletiva ztrácejí typické aroma a chuť, rostliny také málo kvetou a slabě voní. Naopak humusu v půdě ubývá, protože průmyslová hnojiva nejsou schopna nový humus vytvořit. V půdě pak postupně ustává půdní život a její kvalita se rapidně zhoršuje.

Jedním z předpokladů úspěšného pěstování rostlin biologickými metodami je používání přírodních organických hnojiv. Ta obnovují život v půdě, protože obohacují půdu o organickou hmotu. Jejich postupným rozkladem se půda obohacuje o humus a živiny se z nich uvolňují pozvolna.

Nejkvalitnější a také nejběžněji používaná jsou organická hnojiva živočišného původu. Na prvním místě je třeba jmenovat dobře uleželý chlévský hnůj: nejlepší je hnůj hovězí, pak koňský. Ale i studené hnoje prasečí a ovčí nebo kozí jsou po zkompostování kvalitním komponentem ke zlepšení struktury půdy i obsahu živin v půdě.

Stejně kvalitní je i drůbeží trus, nejlépe ovšem zkompostovaný. Často se používá, zejména k přihnojování během vegetace, drůbeží trus zkvašený. Je to výborné hnojivo, ale během kvašení dochází bohužel k úniku značného množství dusíku do ovzduší.

Každý však nemá vždy přístup k těmto organickým hnojivům živočišného původu a je nucen hledat vhodné náhrady. Klasickým organickým hnojivem je kompost, v němž dochází humifikací k zázračné přeměně zahradního odpadu ve zdroj kvalitní organické hmoty. Zvláštní kapitolou je zelené hnojení - zatím více využívané v ekologickém zemědělství než v zahradách. Osivem vhodných rostlin (z vikvovitých rostlin např. hrách, bob, lupina, dále svazenka, hořčice apod.) se osévají uvolněné plochy záhonů a pak se zelená hmota po rozsekání zlehka zapraví do půdy.
Pro zlepšení a udržení dobré půdní struktury lze využít i některé další organické materiály. Tyto tzv.alternativní zlepšovače půdy ovlivňují kladně vodní jímavost i další fyzikální vlastnosti půdy, ale obsahují obvykle jen velmi málo živin.

Nejznámějším a také zatím nejčastěji používaným materiálem je rašelina, která však v přírodním stavu bývá příliš kyselá a bez otupení kyselosti vápníkem je vhodná pouze pro vřesovištní rostliny. Neobsahuje také žádné živiny, a proto se většinou prodávají již upravené rašelinové substráty obohacené o vápník a živiny.

Biozahrádkář by však měl k používání rašeliny přistupovat velmi kriticky. Rašeliniště jsou poslední přirozená vlhká místa s typickou faunou a florou. Těžbou rašeliny dochází k likvidaci těchto přírodních ekotopů, které jsou prakticky nenahraditelné. Z toho důvodu se stále hledají materiály, kterými by se dala nahradit.

V přímořských státech slouží jako vynikající materiál ke zúrodnění půdy mořské řasy a chaluhy, které obsahují i mnoho vzácných stopových prvků. To je ovšem materiál pro nás suchozemce bohužel nepřístupný.

Kdo má v blízkosti pivovar, může se pokusit obstarat si tam pivovarské mláto. Přidává se do půdy buď přímo, nebo po zkompostování. V Anglii se používají ke zlepšování půdy také odpady, které vznikají při zpracování ovčí vlny, které se nazývají shoddy. U nás se osvědčila drcená stromová kůra (obvykle z jehličnanů). Používá se většinou částečně zkompostovaná. Je vhodná především jako nastýlka.

Velice vhodný materiál pro zlepšení kvality půdy je vyplozený žampionový substrát, což je vlastně rozložená a vypotřebovaná směs, jejímž základem je fermentovaný koňský hnůj.

Hledají se a zkoušejí stále nové zlepšovače půdy, výzkum je zaměřen zejména na využití různých odpadů přírodního původu. Tak přicházejí na trh například drcené a lisované rubiny kokosových ořechů nebo různými metodami zpracovávaná dřevní hmota.


reklama

 
Gabriela Kliková

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist