Jaký vliv má moje strava na klima?
Zdroj dat: Aleksandrowicz et al., 2016, Berners-Lee et al., 2012
Z pohledu emisí oxidu uhličitého je zásadní spotřeba živočišných výrobků (maso, mléko, vejce a výrobky z nich). Důvodů je několik, některé ovlivníme spotřebitelskou volbou (třeba méně obalů), ale většina je z povahy věci neměnných. Podle výpočtů je možné vyprodukovat dostatek kvalitních potravin pro 10 miliard lidí, kteří patrně budou Zemi obývat v roce 2050 a zároveň si totálně nezdevastovat klima, respektive udržet nárůst teploty pod 2 °C. Klíčem ale je změna spotřeby. V průměru (globálně) je nutné snížit spotřebu červeného masa (vepřové, hovězí) a cukru na polovinu a zvýšit o 100 % spotřebu luštěnin, ořechů, ovoce a zeleniny, tedy jimi maso nahradit. To je minimum, které zajistí zdravou stravu všem. Můžeme ovšem jít dál, pro snižování nebo úplné vyloučení živočišných složek ze stravy je mnoho dobrých důvodů. Klimatických, etických i zdravotních.
Každý živočich přeměňuje potravu na své tělo (růst a obnovu tkání) a na udržení životních pochodů. Pokud se na zvíře díváme jako na zdroj potravin (maso, vejce, mléko), je tato přeměna velice neefektivní a se značnými ztrátami. Hezky to ilustruje tzv. potravní pyramida, tedy počet zvířat podle druhu potravy, které uživí určitá plocha země. Na začátku jsou rostliny, jediní skuteční producenti. Nad nimi menší počet živočichů, kteří se živí přímo rostlinami, býložravci. A nad nimi jen velmi malý počet šelem, masožravců. Těch je vždy jen pomálu, víc se jich prostě neuživí. Komplexní „živočišná výroba“ a systematická produkce krmiv může ten počet masožravců (spotřebitelů masa) o něco zvýšit, ale této přírodní zákonitosti prostě neutečeme.
Schéma ekologické potravní pyramidy. Předloha, autor Scann, Wikimedia Commons, licence CC BY-SA
Mnoho energie (tedy krmiva) každé zvíře spotřebuje na udržování tělesné teploty, pohyb, vytváření „neužitečných“ tkání typu rohy, kosti srst atd. Toto krmivo je nutné někde vypěstovat, sklidit, často dosti složitě zpracovat, zabalit, dovézt a zkrmit. Jen menší podíl dobytka je chován na volno a spásá jinak těžko využitelné louky. Intenzivně chovaný skot, prasata, slepice a kuřata dostávají složitě připravené krmné směsi, které umožní co nejrychlejší růst nebo produkci mléka a vajec. V těchto směsích nechybí např. geneticky modifikovaná soja z Jižní Ameriky, která je upravená tak, aby snášela postřik glyfosátem. Tím jsou pak několikrát ročně skrápěna celá pole.
Maso je mrtvá tkáň, která okamžitě podléhá rozkladu. Je nutné ho trvale chladit nebo mrazit, případně konzervovat. To vše vyžaduje značnou spotřebu elektřiny (mražení, chlazení) a obalů. Nezanedbatelná není ani spotřeba vody (když sečteme vodu na zálivku plodin na krmivo, napájení dobytka a zpracování masa, tak kilo hovězího spolkne asi 1,5 kubíku vody). Totéž se týká mléka a mléčných výrobků, v menší míře i vajec.
Dalším aspektem je dopravní vzdálenost. Prakticky není možné zjistit, jakým krmivem a odkud byla krmena zvířata, která jíme – světlou výjimkou jsou volné pastevní chovy, případně některé chovy domácí. U surovin určených pro přímou spotřebu je tato možnost nepoměrně lepší. Čím kratší a jednodušší je výrobní řetězec, tím lépe si můžeme vybírat.
Se všemi živočišnými produkty je spojená bolestivá etická otázka. Zvířata jsou myslící a cítící tvorové. Mají jiní myslící a cítící tvorové právo ovládat jejich život a zcela ho podřídit vlastním zájmům? Navíc když živočišnou výrobou prokazatelně zhoršují životní prostředí sobě i všem dalším obyvatelům Země.
Snížení podílu živočišných potravin v jídelníčku je vždy dobrá volba – a není nutné být hned striktně vegetariánem nebo veganem, každá změna se počítá. Krokem mimo je ale náhrada živočišné složky exotickými potravinami typu avokáda, chia semínek a zajímavých fazolí z Číny. Není nutné je zcela zavrhnout, ale v jídelníčku nejsou nezbytné, nad jejich produkcí nemáme žádnou kontrolu (Nepracují na plantážích děti nebo otroci?) a složitá doprava značně stírá jejich klimatickou prospěšnost ve srovnání třeba s domácím masem.
Jaký si dám klimatický závazek?
- Pokud jsem byl doposud masožravec s velkým podílem živočišných potravin a stanu se vegetariánem, tak ročně snížím svoji osobní uhlíkovou stopu o přibližně 1 600 kg CO2. Úsporu ovlivní i další věci: Místní (regionální) a nebalené potraviny stejně jako zelenina z vlastní zahrady jsou pro klima tou správnou volbou.
- Pokud budu veganem na jeden den v týdnu budu a předtím jsem měl ve stravě velký podíl živočišných potravin, dosáhnu roční úspory 1600 děleno 7, čili asi 230 kg CO2.
- Pokud budu maso a mléko naopak jíst jenom 1× týdně, dosáhnu roční úspory emisí skleníkových plynů ve výši asi 1 370 kg CO2. (6/7 × 1600 kg).
Kam pro další informace
Food in the Anthropocene: the EAT– Lancet Commission on healthy diets from sustainable food systems. Lancet 2019; 393: 447–92. Dostupné online zdarma po registraci. Přehledné a srozumitelné shrnutí a výpočty definující zdravou a udržitelnou stravu pro celou planetu. (anglicky)
Atlas masa. Příběhy a fakta o zvířatech, která jíme. Hnutí DUHA a Heinrich-Böll-Stiftung. Vše o mase v globálních souvislostech. (zdarma ke stažení)
Nízkouhlíková strava (ve smyslu nízké uhlíkové stopy potravin) na české Wikipedii. Mnoho odkazovaných odborných zdrojů
Česká vegetariánská společnost. Zaměřeno na zdravotní a praktické aspekty bezmasé a rostlinné výživy
Kalkulačka uhlíkové stopy jednotlivých potravin (anglicky)
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (42)
smějící se bestie
6.12.2021 11:11Správně je - Jaký vliv má klima na moji stravu.
Jarka O.
6.12.2021 11:31 Reaguje na smějící se bestiesmějící se bestie
6.12.2021 12:10 Reaguje na Jarka O.Jen by v tom zemědělství měli platit alespoň jako v průmyslu, minimálně.
Katka Pazderů
7.12.2021 05:42 Reaguje na Jarka O.Jarda Bobr
7.12.2021 10:36 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
7.12.2021 16:53 Reaguje na Jarda Bobr@P. Pazderů,děkuji.
Jarka O.
7.12.2021 16:57 Reaguje na Jarka O.smějící se bestie
6.12.2021 11:18Tak se stravovali naši předkové i moje generace za mlada. Takže podle sezóny bylo maso třeba jen 2xtýdně a nějakém vegetariánství, klimatu, nebylo ponětí.
Mar Štědrová
6.12.2021 12:08 Reaguje na smějící se bestiesmějící se bestie
6.12.2021 12:12 Reaguje na Mar ŠtědrováJarda Bobr
7.12.2021 10:39 Reaguje na smějící se bestieViktor Šedivý
6.12.2021 13:24 Reaguje na Mar ŠtědrováJarda Bobr
7.12.2021 10:43 Reaguje na Viktor ŠedivýDAG
7.12.2021 09:24 Reaguje na Mar ŠtědrováPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
DAG
7.12.2021 12:19 Reaguje na DAGMajka Kletečková
7.12.2021 22:23 Reaguje na Mar ŠtědrováNení nutné, abychom se většinově stali vegetariány, ale více umírněná konzumace masa v našich zemích by nám prospěla a třeba by se pak mohla chovat hospodářská zvířata sice v menším počtu, zato v pro ně lepších podmínkách.
Rychle rostoucí lidskou populaci v afrických a některých asijských zemích považuji za vážný problém a divím se, že se o tom na globálních fórech skoro vůbec nehovoří a není větší snaha s tím něco dělat.
DV
6.12.2021 20:30 Reaguje na smějící se bestieRichard Vacek
6.12.2021 11:25Pavel Hanzl
6.12.2021 17:17 Reaguje na Richard VacekLukas B.
6.12.2021 18:13 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
6.12.2021 20:51 Reaguje na Lukas B.Svatá Prostoto
7.12.2021 14:53 Reaguje na Pavel HanzlI když teda jestli byl největší je otázka, v takové Asii a Africe se v minulosti možná taky děly věci ... jen to bylo daleko a každý to měl tak nějak na háku.
Lubomír Vrána
9.12.2021 12:42 Reaguje na Pavel HanzlViktor Šedivý
6.12.2021 19:34 Reaguje na HunterPodobně, jako máme zchudnout energeticky (GreenDeal), chystá se i bída potravinová. V Africe se množej jak krysy, tak je zapotřebí srovnat nás na obdobnou úroveň.
Břetislav Machaček
6.12.2021 17:23radí lidem v oblasti ekologie. Tož vidím, že možné je dnes všechno,
pokud stát dává dotace a granty. Mne už asi nepřeškolí z masa na sóju
a jiná šidítka, ale vyškolí určitě nějaké sobě podobné. Pouze doufám,
že tu nebude v budoucnu povinný přechod k vegánství, tak jako už jsou povinné ekokotly, energoštítky a jiná direktivní nařízení ve jménu těch
vyšších cílů. Dnes vidím, že diktát politický vystřídal diktát jiný
a neustále utahuje smyčku kolem krku svobodě vlastního rozhodnutí. Jsem
tak opravdu rád za svůj prožitý život, kdy se tvrdilo, že každý má jíst
podle energetického výdeje a že si konečně může těžce pracující člověk
dopřát dostupnou kaloricky hodnotnou stravu. Slečna ať si v institutu
chroupá mrkvičku, ale ať nechá na dělnících, zda chtějí bůček a nebo
v adekvátní energetické hodnotě celou nůši zeleniny. Ona má čas tu
mrkvičku chroupat i při práci, ale dělník si musí kalorie doplnit
za několik minut svačiny a nebo oběda a pak hajdy zase těžce makat.
Pak domů a makat nanovo, protože za fyzickou práci nemá tolik, jako
výzkumník z institutu. Takže mu neberte ten bůček a buďte rádi, že
žije nezdravě, protože umře a nebude vám ujídat chlebíčka. A to CO2
vypšoukáte a vyříháte při trávení zeleniny taky. Takové luštěniny,
květák a zelí jsou metanová bomba a tak hlavně neškrtat zápalkou,
ať nemáte ožehlé pozadí, protože to bude vadit při té "záslužné
práci"!
smějící se bestie
6.12.2021 18:12 Reaguje na Břetislav MachačekDV
6.12.2021 20:34 Reaguje na smějící se bestiePavel Hanzl
6.12.2021 17:26DV
6.12.2021 20:35 Reaguje na Pavel HanzlVladimir Mertan
6.12.2021 20:03DV
6.12.2021 20:38Katka Pazderů
7.12.2021 05:47Vegetariánská strava by nám pak prospěla, protože bychom byli zdravější. Nižší energetický příjem než těch našich obvyklých 3300 kcal pak bude znamenat zdravější populaci. Jenže to zase sníží množství léků, které se budou muset spotřebovat. Prodlouží se délka života. A lidí bude víc.
Radomír Dohnal
7.12.2021 06:35 Reaguje na Katka PazderůVladimir Mertan
7.12.2021 07:39 Reaguje na Katka PazderůRichard Vacek
7.12.2021 12:00 Reaguje na Katka PazderůMajka Kletečková
7.12.2021 22:32 Reaguje na Richard VacekVladimir Mertan
8.12.2021 09:26 Reaguje na Majka Kletečkovápavel
7.12.2021 11:59Jarek Schindler
7.12.2021 16:50Rýžové nudle s tofu: Rýžové nudle zalejeme horkou vodou, osolíme a necháme změknout. V hluboké pánvi na troše palmového oleje orestujeme na malé kousky pokrájené tofu, přidáme nadrobno nakrájený česnek (pokud preferujete sladší chuť, přidáme i trochu třtinového cukru, pokud pálivější, tak chilli) a bambusové výhonky. Přilijeme sójovou omáčku rozmíchanou s trochou vody, přidáme zcezené nudle a pořádně promícháme. Do už chládnoucích nudlí se hodí přidat i nějaké klíčky (třeba mungo).
Sezamový krém se silken tofu: Sezamové semínko pomeleme nebo rozmixujeme na prášek, přidáme oloupané banány a silken tofu (použít se dá i obyčejné natural, ale nemá tak jemnou chuť). Rozmixujeme do hladka. Ty mlsnější asi budou chtít krém lehce dosladit (sirup z datlí či agáve apod.). Dozdobíme skořicí a semínky.
Dál již jen suroviny. Kokosovo koriandrové čatní: hrnek čerstvého koriandru,pár lžic strouhaného kokosu, citron, kokosové mléko (1/2 hrníčku), chilli (ideální je čerstvé zelené), sůl.
Křupavá veganská "slanina": sójová omáčka s datlovým či rýžovým sirupem, lžíce vody a tekutý kouř, kokosové lupínky ,
sojová omáčka Tamari a uzená paprika.
Cizrnové kari s dýní hokaido:1,5 hrnku uvařené cizrny (nebo obsah 1 plechovky),1/4 střední dýně hokkaido, 2 stroužky česneku, 1-2 cm zázvoru, 1 lžička kari koření, plechovka kokosového mléka, kokosový olej, limetka, 1 hrnek jasmínové rýže.
Tak neví jestli doprava potravin z celého světa zlepší tu uhlíkovou bilanci.